Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.00 hodin, což nám umožňuje, abychom pokračovali v ústních interpelacích, tentokrát na členy vlády.
Máme před sebou interpelaci pana poslance Josefa Krejsy, kterého prosím, aby se ujal slova. Interpelovaným je pan ministr Cyril Svoboda, tematika diskriminace hasičských záchranných sborů. Připraví se paní poslankyně Pešková s interpelací na ministra Lobkowicze. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající předsedo, vážený pane ministře, v připravované novele zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou navrhovány úpravy pro výkon funkce hasičů včetně jejich sociálního zabezpečení po skončení aktivní činnosti. Tyto chvályhodné úpravy se však mají týkat pouze příslušníků hasičských záchranných sborů začleněných v resortu ministerstva vnitra, tj. hasičů městských a okresních hasičských záchranných sborů.
Moje první otázka zní zcela logicky. Proč?
Jistě jste, pane ministře, informován o tom, že v České republice působí i další skupiny hasičů z povolání, tzn. hasičských záchranných sborů podniků, na které jsou kladeny stejné, ne-li větší nároky jako na hasiče okresních či městských záchranných sborů. Stejná je i organizační polovojenská struktura, tj. směna, družstva, čety, hodnosti, předpisy, časové normy apod. I tady si dovolím zvýšit hlas. Stejné je i ověřování odborné způsobilosti vaším ministerstvem, pane ministře.
Dle konvence Mezinárodní organizace práce jsou všichni hasiči nazýváni personál požární ochrany. Ptám se tedy, proč u nás mají být diskriminováni právě hasiči Českých drah. A obracím se na vás s prosbou, zda by vaše legislativa, která novelu zákona připravuje, nezvážila obsah mé interpelace a nezahrnula dodatečně do novely i hasičské záchranné sbory Českých drah. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Krejsovi, slovo má pan ministr Cyril Svoboda.
Ministr vnitra Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v úvodu své odpovědi na tuto interpelaci chci zdůraznit, že si velmi vážím povolání, možná lépe řečeno poslání záchranáře, ať už profesionála, nebo dobrovolníka, protože to je povolání velmi náročné a zasluhuje výrazně lepší ocenění, a to nejenom společenské, a to více, než se tak dosud dělo. Nicméně je třeba říci, že tady došlo k mírnému nedorozumění, neboť v České republice je třeba odlišit jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky na jedné straně a hasiče zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků na straně druhé.
Hasičský záchranný sbor České republiky je zřízen zákonem, celkové početní stavy jeho příslušníků stanoví vláda České republiky a konkrétní početní stavy příslušníků hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu. Hasiči v Hasičských záchranných sborech České republiky jsou příslušníky tohoto sboru a jejich postavení a povinnosti jsou právě z pohledu tohoto titulu naprosto odlišné od postavení a povinností hasičů zařazených v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků. Tito jsou totiž zaměstnanci těchto podniků a já si dovolím poukázat na některé zásadní odlišnosti.
Za prvé hasiči Hasičských záchranných sborů České republiky jsou příslušníky a jejich představeným je ministr vnitra.
Za druhé pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičských záchranných sborů České republiky jsou upraveny v řadě věcí odchylně od Zákoníku práce. Touto odchylnou úpravu obsahuje samostatná část zákona o požární ochraně. Charakteristické pro tuto část je, že obsahuje obdobné povinnosti, nebo lépe řečeno obdobná omezení, která jsou typická pro zákony o služebních poměrech příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, např. policie, armády, BIS, vězeňských služeb, celních služeb. Těmito omezeními jsou např. možnost převedení nebo přeložení příslušníka, a to i bez jeho souhlasu, na jinou práci nebo do jiného místa výkonu služby v rámci organizace. Vyslání příslušníka až na 30 dnů do jiného okresu k plnění mimořádných úkolů sborů, udělování kárných opatření, specifické povinnosti ve vztahu k plnění rozkazu nadřízených, v odborné a fyzické způsobilosti, přísnější požadavky na podmínky přijetí, na zkušební dobu apod. K velmi podstatným omezením patří rovněž další možnost okamžitého zrušení pracovního poměru v případě odmítnutí slibu nebo při odnětí hodnosti. Samotné odnětí hodnosti, které je ministr vnitra oprávněn provést přímo ze zákona a s nímž se váže okamžité zrušení pracovního poměru, má takto tvrdší a rychlejší dopad na příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky, než je tomu v případě zproštění hodnosti u příslušníků jiných složek ve služebním poměru, kde rozhodnutí přísluší soudu.
Uzavřít tuto část týkající se pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičských záchranných sborů České republiky je třeba konstatováním, že její zákonná omezení na rozdíl od příslušníků shora vyjmenovaných bezpečnostních složek nejsou nikterak kompenzována. Proto také na základě rozhodnutí vlády z října minulého roku byly zahájeny práce na přípravě zákona o služebním poměru příslušníků Hasičských záchranných sborů České republiky.
Za třetí výkon služby příslušníků Hasičských záchranných sborů České republiky probíhá v rámci nerovnoměrně rozložené pracovní doby ve třech směnách, tzn., že příslušníci stráví ve službě každý měsíc 240 hodin při 10 směnách, v případě měsíců, které mají 31 dní, slouží jedna ze směn dokonce 264 hodin. Doba služby je tak o 60 až 80 hodin v měsíci delší, než je pracovní doba u jiných zaměstnaneckých skupin, čímž jsou příslušníci Hasičských záchranných sborů České republiky zcela zásadním způsobem znevýhodněni. Přitom vytvoření čtvrtých směn, při kterém by došlo ke snížení doby služby na 180 hodin v měsíci s ohledem na stanovené počty příslušníků, nutnost zajištění akceschopnosti jednotek, nelze v nejbližší době předpokládat.
Hasiči v hasičských záchranných sborech podniků nejsou příslušníky.
***