Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
3. dubna v 9.01 hodin
Přítomno: 188 poslanců
(Schůze zahájena v 9.01 hodin.)
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Dámy a pánové, dobrý den, dovolte mi, abych zahájil 8. jednací den 23. schůze Poslanecké sněmovny. Buďte u nás srdečně vítáni, račte se posadit a přihlásit se svými hlasovacími kartami. Současně prosím, abyste mi oznámili, pokud někomu byla vydána náhradní karta nebo pokud někdo žádá o vydání náhradní karty.
Pokud mi bylo hlášeno, dnešní den požádali o omluvení ze schůze tito páni poslanci a členové vlády: pan Maňásek Jaroslav pro zdravotní potíže, pan Borák Josef pro pokračující nemoc, pan Kapoun Miroslav - zahraniční služební cesta, pan Plachý Jaroslav - zahraniční služební cesta, pan Kočárník Ivan - zahraniční cesta, pan Melčák Miloš - zahraniční cesta, pan Svoboda Václav - zahraniční cesta, pan Recman Svatomír - nebude prý jen dopoledne, bez udání důvodu a pan Filip Vojtěch - zahraniční cesta.
My jsme včera, jak víte, jednali také o tom, že bychom dnes zahájili volbami předsedy vyšetřovací komise. Pokud nemá ctěná sněmovna námitky, zařadili bychom tento bod na začátku polední přestávky, zdá se nám to mnohem praktičtější než volit předsedu vyšetřovací komise teď ráno, abychom tím neztráceli zbytečně čas k projednávání těch návrhů zákonů, které máme před sebou. Nevidím nikoho, kdo by proti tomuto postupu protestoval, takže vám děkuji.
Máme dnes projednávat zákony vrácené Senátem. Jednak trestní zákon, jednak zákon o rodině a zákon o veřejných zakázkách, senátní tisk 200, senátní tisk 128 a senátní tisk 288. Potom bychom pokračovali projednáváním zákonů ve třetím čtení. Připomínám sněmovně, že jsme včera přerušili projednávání bodu č. 24, to bylo druhé čtení sněmovního tisku 243, a bodu č. 80, což je druhé kolo volby předsedy vyšetřovací komise, o tom už jsme před chvilkou mluvili.
Dovolte tedy, abych přistoupil k projednávání bodu
101.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 200/5 a 200/6/ - vrácený Senátem
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 200/5. Souhlas s tímto návrhem zákona...
Dámy a pánové, prosím o klid. Senát návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy 20. března 1998. Usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 200/6. Za navrhovatele uváděl návrh zákona v Poslanecké sněmovně pan poslanec Jaroslav Palas. Návrh zákona byl přikázán ústavně právnímu výboru a zpravodajem byl pan poslanec Dalibor Matuka. Dále byl zákon přikázán zemědělskému výboru a zpravodajem byl pan poslanec Pavel Kováčik. Přejí si pan poslanec Jaroslav Palas a zpravodajové výborů vystoupit a vyjádřit se k usnesení Senátu s předloženým pozměňovacím návrhem?
Nevšiml jsem si, pan předseda Sládek se hlásil? Děkuji. Takže pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Poslanecká sněmovna 13. února vyslovila souhlas se zmíněným návrhem zákona, který se nám vrátil, jak už bylo řečeno panem předsedajícím, s pozměňovacími návrhy. Smyslem senátní změny jsou dvě záležitosti.
V prvé řadě Senát zařazuje trestný čin pytláctví a jeho skutkovou podstatu na jiné místo v systematickém uspořádání zvláštní části trestního zákona, a to do hlavy IX, která se nazývá Trestné činy proti majetku. Toto řešení navrhované Senátem se jeví jako vcelku rozumné řešení. I já osobně bych se k takovéto změně přikláněl, nicméně jde toliko o změnu v systematickém zařazení.
Podstatnější změnou, kterou Senát navrhuje, je jiné znění skutkové podstaty trestného činu pytláctví. Legislativní odbor Poslanecké sněmovny podal k senátnímu návrhu své stanovisko, se kterým já se ztotožňuji. Legislativní odbor je toho názoru, že systematická změna navrhovaná Senátem je vcelku změnou kladnou, ale tady si dovolím jeden komentář, takovou změnu je možno učinit kdykoliv. Není to změna zase až tak podstatná.
Podstatné je skutečně to nové omezení skutkové podstaty trestného činu pytláctví, kde Senát navrhuje toto znění: "Kdo neoprávněně zasáhne do cizího práva myslivosti nebo rybolovu tím, že loví, poškozuje nebo si přisvojuje zvěř nebo ryby nebo kdo loví zvěř nebo ryby v době hájení" atd. Legislativní odbor, a můj názor je stejný, má za to, že obecná skutková podstata ve verzi Senátu je v porovnání s poslaneckou verzí nejasná a výkladově zužující. Termín "právo rybolovu", který se v senátním znění vyskytl, je nepřesný s ohledem na zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., který hovoří pouze o rybářském právu, jeho obsah je vymezen v § 6 tohoto zákona. Rybářským právem se rozumí oprávnění a povinnost plánovitě chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodní živočichy a ulovené ryby a živočichy si přivlastňovat, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních pozemků. Právem rybolovu by bylo možné rozumět např. lov ryb, a ne už jejich ochranu či chov. Užití tohoto pojmu by v praxi způsobilo interpretační potíže a je s ohledem na navazující právní předpisy nevhodné.
Dále podle názoru mého a názoru legislativy není třeba zdůrazňovat, že jde o zásah do cizího práva, což se totiž rozumí samo sebou, a to s ohledem na začátek ustanovení, které jsem zde četl. Stejně tak za nadbytečné lze považovat účelové rozšíření možnosti zásahu do výkonu práva myslivosti nebo práva rybolovu tak, že postižen bude ten, kdo loví, poškozuje nebo si přisvojuje zvěř nebo ryby.
Vzhledem k tomu, že nejčastějším zásahem do těchto práv je lovení zvěře nebo ryb, lze pokládat užití slova "poškozuje" za nadbytečné, nehledě na sporný fakt výkladu slov "poškozuje zvěř nebo ryby". Užití slova "přisvojuje" je polemické, zde dochází k částečnému překrytí s trestnými činy podílnictví podle § 251 a krádeže podle § 247 trestního zákona.
***