(pokračuje Vymětal)
Vše to se děje za vlády pravicových politických stran. Mimo konkursní řízení vede fond 498 soudních sporů, ve kterých vystupuje jako žalobce, a 1169 soudních sporů, ve kterých je stranou žalovanou. Mimo jiné fond ručí majetkem ve výši 1,2 mld korun a v případě prohry soudního sporu bude fond platit. Zatím sice nic neplatil, ale hrozí to, a proto musí být tyto prostředky zablokovány.
Nadační investiční fond. Očekává se, že bude mít v roce 1998 k dispozici 1,5 mld. korun, ale žádná vláda dosud nezajistila použití jeho prostředků k účelům, pro které byl zřízen. Prostě, nikdo dosud nedostal ani korunu. Ke konci roku 1997 byly v oběhu nesplacené obligace fondu v hodnotě 17 mld. korun. Podle odborných odhadů bude potřeba vynaložit do budoucnosti cca 35 mld. korun na odstraňování starých ekologických škod.
Vláda již schválila mnohé výdajové položky, které se soustřeďují zejména do úhrady ztrát Konsolidační banky. Tato podpora bankovního sektoru z prostředků FNM jde jednoznačně jako zatížení budoucnosti. Na můj dotaz mi předseda fondu sdělil, že tyto prostředky je nutné a potřebné vynakládat, protože by jinak ekonomika nefungovala. Že je nutno tyto prostředky chápat jako náklady transformačního procesu, neboť by jinak privatizace nebyla průchodná. A tak jsem si odnesl pouze potvrzení mého přesvědčení, že cílem polistopadových vlád bylo provést privatizaci a nic jiného. Nikoliv zajistit fungující ekonomiku státu a fungující národní hospodářství. Pouze privatizace, a to za jakoukoli cenu.
Mimo jiné, jen náklady na vedení soudních sporů budou Fond národního majetku stát v tomto roce cca - jak počítá - 100 mil. korun.
Na to všechno fond v roce 1998 očekává celkové příjmy ve výši něco málo přes 16 mld. korun, a to v důsledku méně výhodné struktury privatizačního majetku, a současně výdaje většinou již vládou schválené ve výši něco přes 18 mld. korun. Tedy celkem výdaje a příjmy vykáží zhruba ztrátu 2 miliard korun.
Na mé dotazy, jak chce FNM dostát již vládou slíbeným závazkům, jako jsou ekologické zátěže, pohledávky, ručení atd., když jsou příjmy a výdaje ve ztrátě, mi bylo odpovězeno, že to je právě důvod, proč se nesmí privatizace zastavit a proč je nutné v ní co nejrychleji pokračovat. Prostě prodat co nejvíce státního majetku, aby bylo čím zaplatit všechny sliby, o jejichž úhradě již vlády a současná vláda rozhodly.
Na dotaz, co bude vláda dělat, až zprivatizuje všechno a nebude mít co prodávat, jak se potom vypořádá se svými závazky, jsem se odpovědi nedočkal. Prostě - zřejmě naše vlády pracují systémem "po nás potopa". Dokládá to i harmonogram transformačních kroků privatizace, který jsme dostali pro informaci od vlády a který teprve budeme projednávat. Už nyní ale mohu sdělit, že mi v tomto materiálu chybí jedna položka, a to, co všechno zůstane po ukončené privatizace v majetku státu. Zatím se mi zdá, že mimo podnik MERO nic. To je skutečně optimistický pohled do budoucnosti a vize bohatého českého státu, který bude vlastnit pouze Úřad vlády a ministerstva. Já bych i ty zprivatizoval a nechal je v rámci čistého tržního principu, ať si na sebe vydělají, jinak jsou zralé bez ztráty na likvidaci. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji poslanci Vymětalovi. Slovo má pan poslanec Gongol, připraví se pan poslanec Šafařík.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, původně jsem chtěl hovořit i k roční účetní závěrce FNM za rok 1996. Je to však zřejmě ztráta času, aby tato sněmovna v dubnu roku 1998 projednávala závěrku za rok 1996. Přesto alespoň tři věty k tomu, jak jsou dodržovány zákony, které si tato sněmovna sama přijala. Vím, že formální záležitosti jsou druhořadé, ale přesto musím upozornit, že podle zákona 171/1991 Sb. má prezidium projednat a zaslat roční účetní závěrku se stanoviskem dozorčí rady FNM ČR do 30. dubna a předložit vládě. Tato zpráva však - pro vaši informaci - má datum 4. června a my ji projednáváme v dubnu 1998. Zákonodárný sbor, když to takto zákonně stanovil, měl samozřejmě jiný úmysl.
Ale nyní, protože nechci zdržovat, se chci obrátit se svými připomínkami k návrhu rozpočtu FNM na rok 1998. Říká se, a myslím, že se to říká docela trefně, že úspěchy mají mnoho otců, neúspěchy zůstávají sirotou. Platí to docela přesně i o privatizaci takříkajíc "po česku". V období, kdy se ještě neprojevily v plné nahotě katastrofální důsledky naší privatizace, byť se daly tušit a moudří lidé to tušili, se k otcovství hlásilo mnoho lidí: pan Klaus, pan Ježek, Tříska apod. Všichni se předháněli v tvrzení, že je to jejich dítě. Divím se, že to neskončilo u soudu žádostí o určení paternity. Nevím sice, jakou zkoušku by domnělí otcové museli podstoupit, ale naše nezávislé soudy by si s tím jistě poradily. Možná že soudci již tenkrát tušili, že v brzké době tito otcové své dítě rychle odvrhnou, neboť ho vlastně jako bastarda nechtějí. A tak ke svému úžasu se dozvídáme, že například pan Ježek už dle vlastních slov se zprvu hýčkaného a dnes zatracovaného dítěte vzdal. Ale to na naší politické scéně není nic zvláštního. Koneckonců, za zpackanou privatizaci neberou zodpovědnost ani pracovníci FNM a dokonce ani pan Češka, který mně osobně tvrdil, že oni za nic nemohou, oni jsou "jen úředníci". Je zde jistě opodstatněná otázka, proč tito úředníci byli nasazováni do různých správních či dozorčích rad a zač brali tak vysoké částky. Nebylo by jistě nezajímavé, kdo a kolik bral a jak hájil zájmy státu v těchto společnostech. O tom, jak je hájili, svědčí i poslední kritizované případy ztráty majority v uhelných společnostech na severu Čech, ale i v OKD, a. s.
O tom, jak se hospodaří s Fondem národního majetku, svědčí i roční uzávěrka za rok 1996, kterou tato sněmovna nyní projednává, i když je, jak jsem již řekl, duben 1998. Projednávání takovýchto zpráv je platné jako mrtvému zimník.
Obdobně to lze říci i o projednávání rozpočtu na rok 1998 po uplynutí více než jednoho kvartálu. Sněmovna se sice může tvářit, jak je důležitá, ale praktický smysl to nemá. Proto k tomuto rozpočtu sdělím stručně jen několik poznámek.
To, že byl dosud prodán majetek za stovky miliard a na kontě z velké privatizace je hrdě vykazována částka mírně větší než nula, je všeobecně známo.
***