Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
15. dubna v 9.02 hodin
Přítomno: 192 poslanců
(Schůze zahájena v 9.02 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v jednání 24. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Včera ve večerních hodinách jsme k příslušnému bodu uzavřeli rozpravu a avizoval jsem, že dnes na počátku jednání dostanou slovo jak zástupce předkladatele, tak zpravodaj.
Pan ministr a poslanec Lux má náhradní kartu č. 4, pan poslanec Maixner č. 8, pan kolega Kudláček č. 3, pan kolega Jiří Novák č. 1 a pan kolega Severa č. 5.
Jak jsem již konstatoval, rozprava byla uzavřena. A dříve, než dostane prostor pan ministr Šedivý k závěrečnému slovu a než se poté ujme své práce zpravodaj, požádal o slovo předseda Poslanecké sněmovny pan Miloš Zeman.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci.
Z pověření Poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické si dovoluji před hlasováním vystoupit se stanoviskem této strany.
Rád bych v tomto stanovisku současně reagoval na některé názory na postoj sociální demokracie, které - věřím, že z neinformovanosti a nikoli ze zlé vůle - zazněly v průběhu rozpravy.
Chtěl bych především konstatovat, že program každé politické strany má být natolik jasný, aby v něm občan našel odpověď na otázku, jak se tato politická strana staví ke konkrétnímu problému. Každý, kdo si přečte program sociální demokracie, ví, že nikoli dnes, ale již před pěti lety sociální demokracie v tomto programu vyjádřila jednoznačnou podporu vstupu České republiky do NATO, a na tom nemáme co měnit. Lišíme se však od stran vládní koalice ve dvou podstatných směrech.
Tou první odlišností byl fakt, že sociální demokracie od počátku požadovala, aby v případě vstupu do NATO na území České republiky nebyly rozmístěny jaderné zbraně ani cizí vojenské základny. S potěšením mohu konstatovat, že k této situaci nyní dochází.
Druhý rozdíl se týkal způsobu ratifikace. Jak víte, sociální demokracie požadovala referendum, protože podle našeho názoru v tak závažné otázce, jako je vstup do NATO a stejně tak jako je vstup např. do Evropské unie, by se k této záležitosti měli vyjádřit všichni občané ve všelidovém hlasování.
Domnívám se, že je naprostou demagogií tvrdit, že ten, kdo je pro referendum o vstupu do NATO, je současně proti vstupu do NATO. Se stejnou logikou byste mohli tvrdit, že ten, kdo je pro referendum o vstupu do Evropské unie, je proti Evropské unii.
Sociální demokracie zastávala stanovisko, že referendum je žádoucí v obou těchto případech.
Nejsme tedy lidé, kteří jsou vlažní. Nejsme lidé, kteří volají po referendu z alibistických důvodů, čekají, jak toto referendum dopadne, a přikloní se na stranu vítěze. Jsme ti, kdo jasně říkají, pro co jsou. Ale jsme současně ti, kdo respektují i princip přímé, nikoli pouze zastupitelské demokracie.
Rád bych se vyjádřil k některým námitkám, které zazněly proti vstupu do NATO.
Tou první námitkou je, že je možné nahradit členství v kolektivním bezpečnostním systému neutralitou. Chtěl bych připomenout, že neutralita nejenom vyžaduje garanci sousedů a garanci velmocí, ale že dokonce i tehdy, je-li tato garance dána, je neutralita často porušována. Belgie byla neutrální v obou světových válkách a byla převálcována na začátku každé z nich nikoli přesto, ale právě proto, že byla neutrální, že neměla spojence, a že tedy byla nejsnáze napadnutelná.
Druhou takovou iluzí je představa, že fungující kolektivní bezpečnostní systém může být nahrazen např. systémem opce nebo Západoevropskou unií. Pokud jsem správně informován, má Západoevropská unie několik francouzsko-německých brigád, není prakticky bojeschopná, a nemůže tedy zasahovat v krizových situacích.
***