(pokračuje Kužílek)
Ale těžko mohu já se zaručit, že neexistuje někde v nějakém zákoně takový typ mlčenlivosti, který se trochu pohybuje v obou polích, a nesmírně bych se obával, aby tím obecným ustanovením, které navrhuje kolega Jičínský, nedošlo k tomu, že by nějaký subjekt byl zproštěn mlčenlivosti, kterou má, kvůli tomu, aby chránil osobní údaje nějaké osoby, nějaké soukromé osoby. Toho bych se velmi obával, a proto jsem ustoupil od toho původního návrhu, který vlastně vznáší kolega Jičínský, a přešel na tu sadu přímých novel, kde můžeme s jistotou tvrdit, že nenastane žádný problém.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kužílkovi a druhé čtení tohoto vládního návrhu končím.
Dámy a pánové, nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
9.
Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb.,
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu
k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 260/ - druhé čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo pan ministr financí Ivan Pilip a zpravodaj rozpočtového výboru pan Jozef Wagner.
Projednávání tohoto návrhu jsme ve 23. schůzi odročili do té doby, až ministr financí předloží podklady vyžádané hospodářským výborem podle jeho usnesení č. 132, sněmovní tisk 260/2.
Táži se, zda v úvodu tohoto druhého čtení chce pan ministr Pilip vystoupit - ano.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedající, dámy a pánové, přece jenom bych rád řekl několik slov k tomuto návrhu novely zákona, protože jde o zákon, který má velmi významný vliv na jednu ze zásadních oblastí úkolů státu obecně v těchto měsících, a to je otázka dořešení prostředků na odstraňování následků povodní. Proto také - jak je vám známo - tady byl doplněn třetí upřesňující návrh panem poslancem a ministrem Černým, který se týká uvolnění 4 miliard, resp. jejich převodu na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů v souvislosti s obnovou budov, infrastruktury atd., poškozených nebo zničených v důsledku povodňové katastrofy v r. 1997 a ke krytí dalších škod s tím souvisejících.
Já si samozřejmě uvědomuji, že tento bod a vůbec jeho otevření musí vyvolat diskusi k tématům týkajícím se těch 15 miliard dalších, které jsou zablokovány za účelem vyplacení následků restitucí. Chtěl bych k tomu říci dvě věci.
Jednak to, že jsme údaje, které byly zde žádány, dodali jak hospodářskému výboru, tak - pokud jsem dobře informován - i předsednictvu sněmovny k dispozici těm, kteří by je chtěli důkladněji rozebírat nebo důkladněji znát.
A druhá věc, kterou bych rád zdůraznil, je, že jakkoli je možné polemizovat o tom, jak přesný je ten odhad 15 miliard a jestli tam existuje určitý prostor, že je nutné vidět, že značné částky, minimálně ve výši 2,5 miliardy Kč, byly na tyto účely, tzn. na nějakou novou výstavbu nebo výkupy související s restitucemi, vydány, hrazeny z jiných prostředků státu a počítá se s tím, že budou z těchto zdrojů doplněny. A zároveň k časovému intervalu nebo náročnosti takových věcí, jako je výkupné nových prostor, výstavba nových budov místo nějakých restituovaných, kde skončí ty nájemní smlouvy, vyžaduje to všechno udělat s jistým časovým předstihem. Proto očekáváme, že je nutné, aby minimálně několik dalších miliard už bylo k dispozici v co nejbližší době, pokud možno v letošním roce, aby práce na dořešení následků restitucí byly nějak kontinuálně připravovány, aby to nebyla potom jednorázová akce pár měsíců před vypršením lhůty, protože to už by na různé výkupy, výstavby atd. mohlo být pozdě.
Byl bych tedy rád, aby i toto mohlo být bráno v úvahu. Proto považuji za nutné, aby byly uvolněny ty prostředky další, které jsou v návrhu novel zákona 500/1990.
A také samozřejmě bych ještě jednou rád zdůraznil, že případné neschválení tohoto zákona by znamenalo neuvolnění 4 miliard na povodně do oblastí, které s nimi počítají a které jsou určeny na projekty, které vesměs už byly vládou schváleny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi. Připomínám, že návrh projednal rozpočtový výbor a hospodářský výbor, usnesení těchto výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 260/1 a 260/3.
Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jozef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, rozpočtový výbor neměnil své usnesení, nebudu vás proto zdržovat, pouze sděluji, že usnesení, které jste dostali v tisku 260/1, zůstává v platnosti tak, jak bylo sděleno v mé zpravodajské zprávě při předchozím druhém čtení. Nyní v tomto opakovaném druhém čtení by bylo asi na místě, aby vystoupil zpravodaj hospodářského výboru, neboť to byl hospodářský výbor, který předložil námitky proti předloženému návrhu. Rozpočtový výbor setrval na svém stanovisku a doporučuje sněmovně, aby vládní návrh schválila. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jozefu Wagnerovi, shodujeme se v tom, že nyní požádám o slovo zpravodaje hospodářského výboru Jana Grůzu.
Poslanec Jan Grůza: Hospodářský výbor se zabýval tímto sněmovním tiskem na své 39. schůzi 29. dubna 1998. Ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit tisk 260 ve znění přijatého pozměňovacího návrhu, který máte všichni uvedený ve sněmovním tisku 260/3, a za druhé doporučil Poslanecké sněmovně v případě přijetí tohoto návrhu zákona přijmout doprovodné usnesení ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby o použití prostředků na konkrétní akce, včetně skutečných nákladů, informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR nejméně jedenkrát ročně." Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grůzovi a v tuto chvíli mohu otevřít obecnou rozpravu. Přihlášku mám od pana poslance Pavla Šafaříka, takže ho prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Šafařík: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, pár slov v rámci obecné rozpravy k této novele zákona, jejíž dopad byl hluboce podceněn, a proto ten konkrétní tvar, který bude mít tento zákon, projednáváme až teď. Myslím si, že jsme již v prvním čtení měli vzít v potaz důvody, které zde předloženy byly a které se dostaly v pozměňovacích návrzích do tohoto zákona a směřují do života oblastí, které byly postiženy povodněmi.
Projel jsem desítky obcí v minulých dnech, které byly postiženy povodněmi v létě 1997, viděl jsem desítky staveb, které už byly dokončeny, díky za ně, viděl jsem desítky staveb, které jsou přerušeny a čekají na peníze, a viděl jsem projekty staveb, které čekají na financování. Každá tato stavba, která není dokončena, čeká na naše slovo, a jsou to stavby, které nejsou nějakým pochybením starostů, kteří se chtějí chystat na podzimní volby, ale jsou to stavby, které napravují důsledky záplav z roku 1997. Jsou to stavby, které trochu dávají do normálu věci zničené vodou a odpovídají účelu tohoto zákona, a ti, kteří tento zákon pozdrželi, by si toto měli uvědomit. Lidé z těchto regionů - a doporučil bych podívat se na mapu, kterých regionů se to týká - na náš postoj k tomuto zákonu čekají, možná až netrpělivě čekají, takže naší povinností je pečlivě se touto novelou zabývat a vidět, že na českém a moravském venkově, postiženém povodněmi, na náš hlas čekají tisíce lidí, které čekají na náhradu škod, za které v podstatě nemohou a kde čekají pomoc státu.
Toto jsem si dovolil říci za mnoho desítek starostů, kteří dnešní jednání sledují a očekávají kladný výsledek. Děkuji za pozornost.
***