(pokračuje Parkanová)
Pokud jde o odpovědnost za vzetí obviněného Nováka do vazby, nelze tendenčně směřovat hypotetické zavinění vůči státnímu zástupci, který byl ve věci činný. Věc je třeba hodnotit v širších souvislostech a v kontextu s tím, že na existenci důvodu vazby u obviněného v této věci se zcela jednoznačně a samostatně sjednotily a ztotožnily všechny orgány činné v trestním řízení, a to jak vyšetřovatel, tak státní zástupce a též soudy prvního a druhého stupně. Jsou to ony, které v konečném důsledku nesou za rozhodnutí o vazbě plnou odpovědnost. Tuto odpovědnost nelze přesouvat na státního zástupce. Ten v této dané věci pouze podal návrh, k němuž ho zákon výslovně zmocňuje. Nevěřím ve spiknutí vyšetřovatelů, státních zástupců a soudů dvou instancí.
Pokud jde o odůvodněnost vazebního důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu, zde je třeba závěrům soudu přisvědčit, neboť i podle nálezu Ústavního soudu postačí k vzetí obviněného do vazby z toho důvodu to, že existuje taková objektivní konstelace vazebních důvodů, která tento postup opodstatňuje. Výklad zákonného znaku konkrétních skutečností je v zásadě věcí soudu, který při důkladné analýze skutkových okolností a rozborů důkazní situace musí v dané konkrétní věci zodpovědně posoudit, zda trvání vazby je opatření nezbytným pro dosažení účelu trestního řízení a zda tohoto účelu nelze dosáhnout jinak, přičemž pro tyto úvahy nejsou stanovena žádná závazná objektivní a konstantní kritéria, takže úvahy je třeba vždy vyvodit jak z povahy konkrétní trestní věci, tak jejich individuálních aspektů včetně osoby obviněného, jeho osobních poměrů, rozsahu nezbytného dokazování atd.
Pokud soud při respektování těchto principů v daném případě vazební důvody shledal, jde o svobodný rozhodovací proces. Soud je při něm vázán pouze zákonem, svým svědomím a vlastním přesvědčením.
Konečně připomínka poslanců v interpelaci, že argumentace hrozícím trestem resp. jeho výší byla nesprávná, je třeba vidět ve vztahu k ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu, který výslovně alternativně jako jednu z podmínek uvádí okolnost, že obviněnému hrozí "vysoký trest". Tato připomínka je bezpředmětná, protože obviněný byl vzat do vazby pouze z důvodu § 67 písm. b) trestního řádu.
Tvrzení interpelujících poslanců, že orgány činné v trestním řízení se věcí zabývaly až na základě objednávky médií a informací z médií, také neodpovídá skutečnosti. V této věci šlo o vyústění dlouhodobého šetření a data, která zde byla uváděna, to rozhodně nejsou data, která jsou svatá, která jsou nezpochybnitelná, a já si myslím, že nikdo z nás nedisponuje všemi informacemi ze spisů, které mají orgány činné v trestním řízení k dispozici. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi na pováženou.
Kromě toho zde ještě existoval oficiální podnět, a to trestní oznámení Finančního úřadu pro Prahu 1. To vycházelo z předchozího šetření tohoto orgánu. Je třeba dodat, že orgány činné v trestním řízení postupují ve své činnosti tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny, aby pachatelé byli spravedlivě potrestáni. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, a diskutovat o tom, jestli soud prvního a druhého stupně rozhodl dobře nebo špatně, to si myslím, že toto fórum a tento řečnický pult není to správné místo.
Chci se vyjádřit ještě k jedné věci. V odpovědi, s kterou jste vyjádřili, páni poslanci, nespokojenost, jsem hovořila o určitém pochybení městského státního zástupce. Hovořila jsem také o tom, že pochybení s ním budu projednávat po jeho návratu z dovolené, tj. po 11. květnu. Musím říci, že kdyby nebylo skutečnosti, že městský státní zástupce byl v té době nedostupný, věc by probíhala jiným způsobem a možná, že i vaše dikce a dramatický tón, který tu zazněl, by měly trochu jinou tóninu. Musím říci, že to bylo koncem dubna tohoto roku, kdy mi nejvyšší státní zástupce dr. Veselý po dohodě s vrchním státním zástupcem dr. Hrbotickým podali návrh na odvolání městského státního zástupce dr. Křivánka. Musím ale říci jednu věc a trvám na ní a chci ji velmi silně zdůraznit. Návrh na odvolání dr. Křivánka souvisí velmi volně s touto kauzou a bylo by velmi laciné a zkreslující si vykládat věc tak, že právě za tuto věc je dr. Křivánek navrhován k odvolání.
Chci si vyslechnout vždycky všechny argumenty. Mohu vám říci, že v průběhu včerejšího a dnešního dne jsem absolvovala již čtyři kola jednání, kdy jsem poslouchala argumenty z jedné či druhé strany, které se vzájemně často míjely nebo byly v naprostém protikladu. Co ale z toho vyplynulo, a to byla poslední kapka poháru, který byl plný již delší dobu, že vázne velmi silně komunikace a schopnost spolupráce mezi těmito vrcholovými funkcionáři jednotlivých článků státních zastupitelství. Mezi nejvyšším vrchním a městským státním zástupcem je dnes - teď už si to mohu dovolit říci - takový stupeň nekomunikace, že by bylo velmi velmi riskantní a neodpovědné tento stav ponechat.
Rozhodla jsem se věc řešit. Chci vyslechnout ještě jednou oba dva hlavní aktéry, protože pan nejvyšší státní zástupce je momentálně na dovolené. Mohu vás ujistit, že je to otázka několika hodin, maximálně několika málo dnů, kdy bude některý z těchto pánů ze své funkce odvolán. Ale trvám na tom, co jsem vám odpověděla ve své původní interpelaci. Případ dr. Libora Nováka tím nebyl ovlivněn k jeho tíži. Nepochybuji o tom, že kdyby se tak stalo, jeho skvělý advokát Tomáš Sokol by podnikl patřičné kroky a patřičným způsobem by dokázal svého mandanta ochránit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní ministryni. Nyní udílím slovo panu poslanci Ivanu Langrovi. Připraví se paní poslankyně Röschová.
Poslanec Ivan Langer: Vážená paní ministryně, páni ministři, paní předsedající, kolegyně a kolegové, myslím si, že při projednávání tohoto bodu bychom měli vzít všichni na vědomí skutečnost, že se jedná o trestní případ, to znamená věc nesmírně složitou a případ, při kterém obecně každý politik měl velmi pečlivě vážit na lékárnických vahách slůvka, slova, která pronese v jeho souvislosti. V každém případě platí, že pokud politik se takto chová, respektuje jakási nepsaná pravidla, očekává - a myslím, že právem - že stejné dodržování pravidel bude prováděno i z druhé strany, o kterou se v tomto případě jedná.
Paní ministryně má pravdu, a to myslím musíme uznat, že ona sama neřídí a neovlivňuje průběh trestního řízení a nemůže sama svými pokyny prostřednictvím státního zástupce do trestního řízení zasahovat. Kdybych byl poeta - a teď mi prosím promiňte, pánové literáti a dramatici - řekl bych, že paní ministryně skutečně nemůže za to, co se stalo, ale je odpovědná za to, že se nestalo nic potom, co se stalo to, co se stalo. To je podstata problému. Protože paní ministryně je v čele resortu, jehož součástí je také státní zastupitelství, má přímou - zdůrazňuji přímou - personální pravomoc, pokud se jedná o postavení a funkci městského státního zástupce v Praze, téhož státního zástupce, který velmi kuriózním způsobem svolává tiskové konference, svěřuje se na nich se svými pocity a odhady výsledků vyšetřování a současně dodává, že své citové prožitky nemůže podpořit důkazním materiálem. Je to ten samý státní zástupce, který vydává nezákonné závazné pokyny k předání věci a porušuje tím právní předpisy, kterými by se měl on jako symbol dozoru nad trestním řízením řídit, dodržovat je a měl by je respektovat a uctívat snad více než kdokoliv jiný.
***