(pokračuje R. Kolář)
Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu), odvolávka 20, poznámka 20."
K odůvodnění snad jen tolik: dosavadní úprava neumožňuje zohlednit u poplatníka, který postupuje pohledávku či směnku k inkasu před lhůtou její splatnosti, okolnost, že se taková pohledávka postupuje s diskontem z její nominální hodnoty, tj. za cenu nižší o poměrnou výši úroků připadajících na zbývající dobu splatnosti. V uvedených případech nemohou poplatníci zabývající se faktoringem nikdy splnit podmínku dosud kladenou v tomto ustanovení zákonem na uznání hodnoty pohledávky, jelikož úplata za postoupenou pohledávku před lhůtou splatnosti je vždy nižší, než činí její nominální hodnota.
Dalším návrhem je návrh, který by měl řešit daňovou nerovnost ve způsobu zdaňování příjmů fyzických osob z běžného prodeje podílového listu a zdaňování podílu na likvidačním zůstatku při zrušení fondu. V zákoně se jedná o § 4 odst. 1 písm. w). Samotný návrh zní:
V § 4 odst. 1 písm. w) se za větu první vkládá nová věta, která zní: příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců.
Dále na konci textu písm. w) se doplňují tyto věty:
Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního rejstříku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) a dále na příjmy z podílu připadající na podílové listy fondu v případech, kdy nedochází k pravidelným výplatám výnosu z podílových listů. K pravidelným výplatám výnosu z podílových listů nedochází, pokud doba mezi jednotlivými výplatami přesáhne 15 kalendářních měsíců.
Odůvodnění je následující: Dle současných právních předpisů se u fyzické osoby nepodnikatele příjem z prodeje podílového listu nabytého v rámci kuponové privatizace nezdaňuje a u ostatních podílových listů je příjem z prodeje podílového listu po splnění půlročního časového testu osvobozen. Příjem podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, tj. kladný rozdíl mezi cenou pořízení a prodejní cenou, podléhá zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 25 % bez jakéhokoli omezení. Novela zákona tedy řeší problém nerovného postavení fyzických osob v daňovém řízení spočívající ve způsobu zdaňování příjmu z běžného podílu podílového listu a zdaňování podílu na likvidačním zůstatku při zrušení fondu. Tento návrh - pokud by byl přijat - dále zamezí spekulacím s výplatou výnosu z podílového listu, zejména u podílových fondů zřízených na dobu určitou.
Dalším návrhem je návrh, který částečně souvisí s novelou, kterou jsme projednávali na poslední schůzi. Byla to novela zákona 499/1990, o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními, ve znění zákona č. 84/1998 Sb. Návrh zní takto:
V § 24 písm. y) se za slova "nabytý postoupením nebo vkladem" vkládá tento odstavec: Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády ČSFR č. 192/91, lze uplatnit jako výdaj (náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů) buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.
Zdůvodnění je následující: Usnesením vlády ČSFR ze dne 28. března 1991 č. 192 ke zprávě o vývoji československých vývozních pohledávek a z něj vycházejícím pracovním postupem FMF a FMZO pro dokončení pohledávek na vládní úvěry poskytované do zahraničí, z 22. dubna 1991 byl podstatně změněn systém pro financování dodávek na vládní úvěr. Organizace byly nuceny do tohoto momentu nést z 35 % úvěrové riziko na svůj účet a také s tím spojenou značnou úrokovou, avšak nekalkulovanou zátěž. Současně s tím vznikly těmto organizacím v jejich bilancích dlouhodobé zahraniční pohledávky. Ve snaze inkasovat tyto pohledávky státem byly prováděny různé deblokační kroky, které však často byly dlužníkem podmiňovány tím, aby byl jeho úvěrový vztah vyřešen jednorázově a jednotně, tedy včetně pohledávek jednotlivých organizací. Těmito kroky však v bilancích organizací vznikly zcela nedobytné pohledávky, které v případě odpisů nejsou známy jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Protože tyto pohledávky se nestaly nedobytnými zaviněním českých organizací, není odůvodněné, aby jejich odpis byl zatěžován daní z příjmů.
Dále dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh k bodu 26 usnesení rozpočtového výboru, kde v článku II. bod 2 v § 24 odst. 6 u nového písmene h) je zavedena nová poznámka 12. Kontrolou bylo zjištěno, že tatáž poznámka je též u § 34 odst. 7. Z legislativně technických důvodů je proto potřeba tuto poznámku zrušit, a proto podávám pozměňovací návrh, který zní:
V § 34 odst. 7 se poznámka č. 12 vypouští.
V této souvislosti pouze dovolte, abych upozornil na některé jazykové a legislativně technické problémy, které jsou taktéž v usnesení rozpočtového výboru a které tady nepředkládám jako pozměňující návrh, ale domníváme se, že spadají do kompetence legislativní. Nicméně považuji za vhodné Poslaneckou sněmovnu s nimi takto seznámit.
V bodu 10 usnesení rozpočtového výboru text téhož obsahu jazykově a legislativně technicky bude opraven takto:
V § 19 odst. 1 písm. r) se za slovy "pronájmu uměleckých děl" a za slovy "autorských a patentových práv" slova "která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány" nahrazují slovy "která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána".
V bodu 26 usnesení rozpočtového výboru u § 24 odst. 5 u písm. b) slova "podobné dodávky" jsou podle bodu 15 zákona 253/1997 Sb., což je novela trestního zákona, nahrazena pojmem "povinné platby".
Dále k usnesení rozpočtového výboru doporučuji nahradit stávající bod 11 bodem novým. Jedná se opět o legislativní zpřesnění, které žádným způsobem neposouvá původní myšlenku. Bod 11 usnesení rozpočtového výboru nově zní:
V § 23 odst. 3 se na konci věty poslední doplňují slova "nebo jeho části" a připojuje se tato věta, která včetně poznámky č. 19 F zní: Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního předpisu (poznámka 19 F) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Poznámka 19 F - § 40 zákona č. 337/1992, ve znění pozdějších předpisů.
Posledním pozměňujícím návrhem je návrh, který se týká stávajícího znění zákona, paragrafu 21 odst. 1, kde doporučuji nahradit číslovku 35 % číslovkou 33 % s tím, že toto ustanovení by se poprvé použilo pro zdaňovací období 1999. Chápu, že pro ty, kdož se orientují v zákoně o dani z příjmu, je to poněkud kontroverzní návrh, který jde hodně nad rámec původní novely. Ten návrh je totiž o tom, že by se snižovala daň právnických osob ze stávajících 35 % na 33 %. I když jsem sám byl proti tomu, aby se v rámci projednávání tohoto zákona objevovaly podobné návrhy, které svým politickým nábojem mohou znesnadnit přijetí vlastního zákona, domnívám se, že tento návrh lze podat s odůvodněním, že loni, když se projednávala naposledy novela zákona o dani z příjmu, tak vláda navrhla snížení tehdejší sazby 39 % na 35 %. Při projednávání v rozpočtovém výboru zazněl návrh na 33 % a rozpočtový výbor podle mého názoru po poměrně dlouhé a seriózní diskusi dospěl k názoru, že by bylo vhodné snížit tuto sazbu na 33 %, což se také promítlo do jeho usnesení.
***