Úterý 19. května 1998

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Dámy a pánové, tím jsme se vyrovnali s dalším bodem. 

 

Nyní budeme projednávat bod

 

29.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
návrh na vyslání polní nemocnice Armády České republiky
na podporu mezinárodních sil při případné donucovací akci proti Irácké republice
/sněmovní tisk 418/

 

Protože však v této chvíli zasedá vláda na svém mimořádném zasedání, vyhlašuji desetiminutovou přestávku. (Nesouhlasný šum. - Už jste tady?)

Vláda již ukončila své jednání, omlouvám se. Můžeme tedy přistoupit k projednávání tohoto bodu.

Prosím, aby místo u stolku zpravodaje zaujal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý, zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost poslanec Petr Nečas a zpravodaj zahraničního výboru poslanec Jiří Payne.

Tento návrh jsme začali projednávat ve 23. schůzi, kdy jsme vyslechli úvodní slovo zástupce navrhovatele a obou zpravodajů a vedli jsme rozpravu. Další projednání vládního návrhu bylo odročeno do nového projednání oběma určenými výbory. Oba výbory se tímto návrhem znovu zabývaly. Usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 418/3 a 4.

Nyní vyzývám pana místopředsedu vlády ministra Jaroslava Šedivého, zda v úvodu chce vystoupit. Chce. Slova se ujme místopředseda vlády a ministr Jaroslav Šedivý.

 

Místopředseda vlády ČR Jaroslav Šedivý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v přerušeném jednání o vládním návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky návrh na vyslání polní nemocnice Armády České republiky na podporu mezinárodních sil při případné donucovací akci proti Irácké republice.

Přestože se situace v Iráku po podpisu memoranda o porozumění s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem 23. února t.r. relativně uklidnila a Irák zmizel z prvních stránek světového tisku, neznamená to, že by byl tento problém jednou provždy vyřešen. Opak je pravdou. Krize z počátku tohoto roku plně zapadá do základního modelu dosavadní sedmileté historie vztahu Iráku s mezinárodním společenstvím, kdy Bagdád jako již několikrát v minulosti eskaloval napětí na okraj konfrontace, aby na poslední chvíli ustoupil a na základě svého ústupku žádal odměnu v podobě zrušení sankcí.

17. dubna předložil předseda inspekční komise OSN Butler v Radě bezpečnosti OSN pololetní zprávu o stavu likvidace iráckých zbraní hromadného ničení, v níž konstatoval, že v důsledku iráckých obstrukcí nebylo za toto období dosaženo v oblasti raketových, chemických a biologických zbraní prakticky žádného pokroku. Jaderná agentura MAAE naproti tomu konstatovala, že Irák v současnosti již pravděpodobně žádné jaderné zbraně nevlastní. S ohledem na ambivalentní reakce Iráku ministři zahraničí USA, Francie, Británie, Ruska, Kanady, Japonska, Itálie a Německa ve společném komuniké z 9. května proto znovu Irák varovali před nejvážnějšími důsledky, pokud nedodrží své závazky.

Irák podle všeho není ochoten splnit základní podmínku pro zrušení sankcí, tj. likvidaci svých zbraní hromadného ničení, zejména chemických a biologických. Již od roku 1991 tvrdí, že žádné nevlastní, resp. jejich zbytky jsou nepoužitelné. Je to ale v rozporu se zjištěnými fakty. Minulý měsíc např. komise inspektorů nalezla použitelné dělostřelecké náboje s náplní hořčičného plynu ve starém muničním skladu. Ty tvoří součást seznamu položek, jejichž osud Irák doposud nedoložil, a tvrdí, že byly zničeny.

Stejně tak komise nezávislých expertů, vytvořená na základě irácké žádosti v rámci dohody s generálním tajemníkem OSN Annanem, potvrdila dosavadní závěry komise inspektorů OSN, zejména tedy pokud se týče zbraní hromadného ničení v biologické oblasti. Ve své zprávě označila iráckou spolupráci za zcela neuspokojivou a předané informace za nepravdivé a neúplné. S tímto hodnocením souhlasí i odborníci ze zemí sympatizujících s Irákem.

Chtěl bych říci, že od roku 1995 zejména bylo inspektory OSN odhaleno v Iráku značné množství zbraní hromadného ničení. Ze zprávy komise pro dohled nad odzbrojením Iráku budu citovat, co v posledních letech bylo v Iráku nalezeno: 40 000 kusů chemické munice, 480 000 litrů bojových chemických látek, 48 funkčních raket typu SCUD, 1 800 000 litrů polotovarů pro výrobu chemických látek, 10 odpalovacích zařízení, 30 speciálních hlavic pro chemické a biologické náplně, stovky položek zařízení pro výrobu chemických a bakteriologických zbraní, výrobní zařízení Hakaam schopné vyrobit až 50 000 litrů antraxu a botulinu ročně, řadu dalších výrobních zařízení pro produkci biologických zbraní, kultur a kultivačních médií.

Komise inspektorů rovněž prokázala, že Irák vyrobil 19 000 litrů botulinu, 8 400 litrů antraxu, 2 000 litrů aflatoxinu, 4 tuny plynu VX, a zajistila zničení hlavic obsahujících tyto látky. Irák do roku 1995 existenci těchto zbraní popíral stejně jako existenci biologického programu. Od konce války v Zálivu Irák znovu vybudoval dvě produkční zařízení pro výrobu biologických a chemických látek a zachoval si odborné předpoklady k rychlé obnově malovýrobního programu jejich produkce na zařízeních určených pro civilní výrobu.

V nejbližší budoucnosti by mohlo být určitým problémovým momentem druhé kolo inspekcí prezidentských paláců plánované na červen. Tyto inspekce budou mít mnohem méně ceremoniální charakter než první rekognoskační kolo a nelze vyloučit určité komplikace.

Za prubířský kámen iráckého přístupu je ovšem většinou pozorovatelů považována následující pololetní zpráva komise inspektorů a revize sankcí v říjnu t.r. Pokud Butlerova zpráva nevyzní pro Irák výrazně pozitivněji, což není příliš pravděpodobné, jsou vážné obavy, že Irák vyvolá další krizi. Krizová situace může ovšem nastat v podstatě kdykoliv, pokud inspektoři narazí na závažné materiály, které Irák nebude ochoten předat.

Za dané situace je v zájmu zachování míru nutné udržet jednotu protiirácké koalice a její odhodlání k zásahu v případě, že Irák poruší dohodnuté podmínky. Husajn byl ochoten dodržovat své závazky vždy jen pod hrozbou síly a každý náznak nejednoty koalice ho povzbudí k dalším provokacím a zhoršení již tak výbušné situace na Blízkém východě.

Česká zdravotní jednotka je tvořena 73 příslušníky šesté polní nemocnice, kteří v minulosti sloužili v misi ve východní Slavonii. Poté co ukončili výcvik na základně mírových sil v Českém Krumlově, jsou připraveni v případě potřeby k vyslání do Kuvajtu. Zde by byli připraveni poskytnout odbornou lékařskou pomoc zraněným a nemocným, zejména s ohledem na možnost odvetného iráckého raketového úderu proti Kuvajtu.

Tady bych chtěl zdůraznit jeden základní fakt: Mise české polní nemocnice do Kuvajtu má čistě humanitární charakter a v žádném případě se nepočítá s jejím nasazením v oblasti bojových operací. Jejím úkolem bude především chránit civilní obyvatelstvo Kuvajtu, poskytovat pomoc eventuálně zraněným civilním občanům.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP