(pokračuje Nečas)
Bylo by to od této sněmovny krajně nezodpovědné. Bylo by to krajně nezodpovědné o to více, že se v současné době nacházíme před volbami a že je vždy velmi lákavé zneužít tuto tematiku ve volební kampani či v určité politické budoucnosti, kdy by - dejme tomu, hypoteticky - mohlo dojít k určitým problémům včetně zranění či dokonce, nedej bože, ztrátám na životě.
Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že je nerozumný postoj některých politických stran, které při jednání ve výborech, především ve výboru pro obranu a bezpečnost, dvakrát opakovaně vyslovily souhlas a podporu s tímto vysláním, aniž by avizovaly jakékoli problémy při jednání pléna sněmovny. Považuji tento postup za velmi nezodpovědný, nejen z hlediska této sněmovny, ale i z hlediska zahraničněpolitických zájmů tohoto státu. Podobné nekonzistentnosti, domnívám se, si nemohou dovolit nejen jednotlivé politické strany, ale především si je nemůže dovolit tento stát. Trpí tím jeho mezinárodní věrohodnost.
Na druhé straně platí také, že zatímco tato politická strana - mám na mysli konkrétně sociální demokracii - působí v této věci poněkud schizofrenním dojmem, na druhé straně musím konstatovat, že vláda přistoupila k tomuto tématu velmi nezodpovědně. Za prvé předložila tento návrh velmi pozdě. Předložila ho pozdě, především pokud porovnáme tento vývoj s některými našimi sousedy, např. s Maďarskem, a podíváme se na termíny, ve kterých projednávala tuto tematiku maďarská vláda, maďarský parlament.
Jsem přesvědčen, že bylo také velmi nešťastné, pokud vláda spojila projednávání tohoto bodu s ratifikací našeho vstupu do Severoatlantické aliance, protože - a to si řekněme otevřeně - pro část levicových poslanců se to stalo velmi vítanou záminkou pro odmítnutí tohoto návrhu. Jsem také přesvědčen, že vláda, která je vládou velmi výrazně minoritní, je povinna jednat velmi intenzivně o tak závažném tématu, jako je vyslání vojsk do zahraničí, a je povinna zajistit si širokou podporu. Pokud tuto podporu nemá, zodpovědná vláda takový návrh nepředkládá, resp. pokud je předložen, stáhne ho.
Jsem přesvědčen, že vláda nevyčerpala všechny možnosti v jednání, a jsem přesvědčen, že z tohoto pohledu vláda nese svůj výrazný díl spoluodpovědnosti na té možnosti, že tento návrh nebude Poslaneckou sněmovnou přijat. Je to o to pikantnější, že problém jednání této vlády je problémem jednání s politickou stranou - mám na mysli ČSSD - která této vládě vyslovila souhlas, vyslovila jí důvěru, jinými slovy je jakýmsi skrytým koaličním partnerem této vlády. Jsem skutečně smutný z této situace, kde nezodpovědným postojem některých politických sil a některých ústavních orgánů, v tomto případě vlády, dochází k tomu, že situace, ve které mohou být potenciálně naši občané vystaveni válečnému konfliktu, je brána na velmi lehkou váhu. Pominu už tradičně nižší účast poslanců při projednávání tohoto bodu, nicméně je zarážející, nakolik to bere vážně vláda, která kromě, pokud se nepletu, tří členů zde nikoho jiného nemá přítomného, a to za situace, kdy rozhodujeme o potenciálním vyslání našich občanů do zóny válečného konfliktu.
Dámy a pánové, zřejmě nezbude nic jiného, než abychom se pokusili na poslední chvíli dojít k dohodě, protože - znovu opakuji své přesvědčení - pokud není dosaženo širší dohody, pokud není dosaženo širšího konsenzu demokratických politických sil o tak vážné věci, jako je vyslání vojsk do zahraničí, bylo by správné a bylo by jedině podle mého názoru přípustné, aby rozumná vláda tento návrh za těchto okolností stáhla. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Slovo má pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, pane předsedající, pane premiére, paní a pánové, nevím, jestli mám navrhnout přerušení bodu, protože bych se asi dopustil porušení jednacího řádu této sněmovny. Ve čtyři hodiny měl začínat jiný bod. Jinak jsem na vystoupení připraven, ale jestli mám postupovat v rozporu s usnesením sněmovny, tak samozřejmě vystoupím k této věci. Jinak bych byl rád, aby event. po přerušení moje přihláška platila jako první do příští rozpravy. Ptám se na to předsedajícího a řídícího schůze, protože bych nerad narušil vztahy v této sněmovně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: My jsme rozhodli o tom, že zhruba v 16 hodin zahájíme ten bod, čili myslím, že vaše vystoupení v tomto okamžiku není v rozporu s usnesením sněmovny, a navíc jste posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. V tom případě je to o to jednodušší. Velmi rád vystoupím k této věci. Budu se koncentrovat jen na některé podstatné záležitosti, které tady ještě nezazněly a nezazněly ani v té první zprávě, kterou jsem předkládal.
Chtěl bych říci, že jsem ve výboru pro obranu a bezpečnost namítal proti některým vyjádřením pana náměstka ministra zahraničních věcí a náměstka ministra obrany v této věci nedostatek práce vlády. Zhodnotil ji tady předseda našeho výboru pan kolega Nečas. Já však vidím nedostatek práce v trochu jiné oblasti.
Za prvé nejsem přesvědčen, že zpráva vlády je předkládána pozdě. Z určitého pohledu se to tak může jevit, ale já jsem přesvědčen, že pro takovou žádost vlády vůči této sněmovně chybí ten rozhodující krok, a pan ministr zahraničí ho tady opět nezmínil. Nevím o tom, že by byla doručena žádost kuvajtské vlády vládě České republiky, abychom se tímto bodem zabývali. Tedy chybí podle mého soudu zásadní mezinárodněpolitický dokument, který by opravňoval takové jednání. Samo usnesení 687, o kterém je tady řeč a které tady myslím velmi přesně zmiňoval pan kolega Payne, stanoví podmínky zastavení palby, a tedy trochu jiný problém, než kterým se tady v tuto chvíli zabýváme.
Je otázka, jestli se máme zabývat - už to tady bylo již také krátce zmíněno - usnesením Rady bezpečnosti z roku 1990 č. 678, které snad řeší tu situaci, která nastala ještě před samotnou válkou v Zálivu. Viděl bych tady totiž prostor pro zásadní otázky vůči ministru zahraničních věcí, protože si nemyslím, že úplně legitimně se tím má zabývat v první fázi výbor pro obranu a bezpečnost, protože jinak ke stanovení toho kontingentu nebo charakteru té jednotky není vážných výhrad. Výhrada je tady mezinárodněpolitická.
Za prvé nebylo zde jasně stanoveno, jakým způsobem bude Česká republika reagovat v tomto kroku na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, že Irák nevlastní jaderné zbraně, že je prostě nemá, nebyly nalezeny. Za druhé není jasné, jaké by bylo zapojení do té akce, tzn. jaký je charakter požadavku mezinárodního společenství, případně kuvajtské vlády nebo saúdskoarabské vlády, abychom tam plnili svůj úkol.
***