Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha č. 16

Postoje policistů a veřejnosti k policejní práci

V podzimních měsících r. 1995 provedla firma UNIVERSITAS conzorcium pro užitou sociologii, rozsáhlý výzkum "Institucionální souvislosti kriminality: Vztah veřejnosti a bezpečnostních složek", který zadalo Ministerstvo vnitra a finančně jej podpořila Nadace Hannse Seidela. Tento výzkum byl připravován a proběhl ve spolupráci s Policejním prezidiem ČR a s krajskými i okresními ředitelstvími.

Některé závěry týkající se práce policistů i názorů veřejnosti:

- Profese policisty se stala normální součástí institucionální a profesní struktury společnosti, ztratila svou nedotknutelnost, ale i devalvující ódium.

- Prestiž policie má mírnou stoupající tendenci a v rámci profesní struktury je poměrně solidní (zajímavé je, že sami policisté svou prestiž hodnotí hůře než občané nebo spíše se domnívají, že je občané hodnotí hůře).

- Z poměrně příznivého hodnocení policie vyplývá i to, že občané začínají normálně uvažovat o volbě této profese.

- Policisté se musí smířit s vyšší mírou kontroly ze strany veřejnosti a médií (zde ovšem problémy jsou spíše na straně médií) a definitivně se vyrovnat se ztrátou "sociálních výhod" bývalého režimu tak, jako to činí většina ostatních profesí.

- Diferenciace mezi službami PČR ukazuje značné rozdíly (v množství a náplni práce) mezi pořádkovou a dopravní policií na jedné straně a kriminální policií a vyšetřovateli na straně druhé. U posledních dvou se projevuje značné pracovní zatížení, ale i zaujatost zajímavou prací apod.

- Specifické postavení ve struktuře služeb má cizinecká a pohraniční policie, která se sice jeví jako nejméně pracovně vytížená, ale na druhé straně musí čelit nemalým problémům (malá míra zkušeností, dojíždění do práce apod.).

- Profese policisty klade nadprůměrné nároky na psychický stav toho, kdo ji vykonává, což se ukazuje zejména ve srovnání s celou populací.

Příloha č. 17

Plnění priorit základního zaměření Policie ČR v r. 1995

Úkol č. 1

Zvýšit důvěru občanů v Policii ČR především:

a) vstřícným a adekvátním jednáním policistů s poškozenými a veřejností vůbec

b) profesionálními zásahy a včasnými příjezdy Policie ČR na místo činu

V r. 1995 bylo vydáno několik řídících aktů policejního prezidenta, které mj. upravují i oblast způsobu jednání s občany. Jedná se např. o 1. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 7/1995, kterým se upravuje postup orgánů Policie ČR v souvislosti s řízením o přestupcích, kde hned v úvodu je uvedeno, že policisté jsou povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření.

2. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 12/1995, kterým se vydávají Zásady pro činnost útvarů služby pořádkové policie, kde je uveden jako jeden ze základních úkolů obvodních a místních oddělení Policie ČR (jejichž příslušníci nejčastěji přicházejí do styku s občany) "...chrání práva a oprávněné zájmy fyzických osob, zejména před útoky na jejich život, zdraví a osobní integritu, na jejich čest, svobodu a důstojnost..."

3. Rozkaz policejního prezidenta č. 61/1995, kterým se vydávají Zásady jednání a vystupování příslušníků Policie ČR a zaměstnanců Policie ČR, v nichž je mj. uvedeno, že příslušníci i zaměstnanci policie se chovají zdvořile a ohleduplně, vystupují důstojně a taktně jak ve styku s občany, tak kolegy, nadřízenými i podřízenými. Dále, že při služebních zákrocích, kdy se zdvořilé a slušné chování policisty míjí účinkem, snaží se policista předejít použití síly a pokud ji užije, učiní tak jen zákonným způsobem, razantně, ale přiměřeně a humánně.

Lze konstatovat, že nejenom výše uvedenými, ale i dalšími řídícími akty a důslednou kontrolou nadřízenými jsou policisté trvale vedeni ke vstřícnému a adekvátnímu jednání s poškozenými a veřejností vůbec.

Při vysílání do denního běžného výkonu služby jsou příslušníci Policie ČR instruováni k řádnému, slušnému, leč rozhodnému jednání s občany. K získání správných návyků při styku policie s občany byl vyroben instruktážní videopořad "Pozitivní komunikace policistů s občany" a v současné době byl distribuován na všechny krajské správy, kde se stane součástí odborně zdokonalovací přípravy.

Profesionalita zásahů a včasnost příjezdů policistů na místa činů a událostí jsou ovlivněny několika skutečnostmi - zejména naplněností či nenaplněností početních stavů policistů, odbornými znalostmi a praktickými zkušenostmi policistů, materiálním a technickým vybavením policie a počtem a prioritami závažnosti oznámených případů. Za optimálních okolností většinou nic nebrání tomu, aby ihned po oznámení události byla na místo vyslána nejbližší policejní hlídka. Jestliže však hlídky nejsou dostatečně mobilní, případně s nimi není z technických důvodů možné navázat okamžitě spojení, prodlužuje se doba příchodu policistů na místo. Za tím účelem je policie (v závislosti na přidělených finančních prostředcích) postupně vybavována spojovací technikou, služebními dopravními prostředky a je trvale vyvíjena snaha o doplňování požadovaných počtů policistů u jednotlivých útvarů policie.

Pokud jde o míru profesionality zásahů ať již jednotlivce či jednotky pod jednotným velením, je nutno konstatovat, že nedostatek odbornosti je v řadě případů ke škodě věci nahrazován nevhodnou snahou méně zkušených policistů. Získání profesionálních návyků při policejních zásazích je dlouhodobá záležitost, ale i této oblasti je v poslední době ze strany nadřízených věnována maximální pozornost. Veškerá pochybení jsou podrobována kritice a v závažnějších případech porušení předpisů jsou vyvozovány přísné konkrétní důsledky.

Občané posuzují kvalitu a výkonnost policie také podle osobních zkušeností při styku s policisty. Upravenost policisty ve službě, asertivita, schopnost pozitivní komunikace s občany a vědomí, že práce policisty je službou občanům jsou otázky, kterým vedení Policie ČR rovněž věnuje trvalou pozornost.

Nemalou úlohu v oblasti důvěry občanů v Policii ČR sehrává i spolupráce policie s hromadnými sdělovacími prostředky a vystupování policistů v nich. S tím úzce souvisí práce tiskových mluvčích nebo policistů pověřených stykem s veřejností. Pro ně bylo koncem minulého a počátkem letošního roku uspořádáno několik celodenních školení za účasti psychologů a novinářů. V tomto směru se pozitivně projevilo i policejním prezidentem stanovené zúžení okruhu policistů oprávněných vystupovat v masmédiích.

Úkol č. 2

Policie ČR bude důsledně postupovat proti nekázni v dopravě a při zajišťování plynulosti a bezpečnosti silničního provozu

Zajišťování plynulosti a bezpečnosti silničního provozu je Policií ČR věnována stále větší pozornost. Jako výraznější celostátní opatření lze označit

- vydání nového přísnějšího doporučeného sazebníku pokut za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,

- systematické metodické vedení útvarů dopravní policie k tomu, aby závažné dopravní přestupky projednávaly pouze ve správním řízení,

- zavedení nového radiolokačního měřiče rychlosti k měření a dokumentování překračování nejvyšší dovolené a konstrukční rychlosti RAMER 7 CCD.

Na základě vyhodnocení činnosti útvarů dopravní policie lze konstatovat, že v r. 1995 v porovnání s r. 1994 došlo téměř u všech sledovaných ukazatelů ke zvýšení. Celkem bylo zjištěno 1 090 228 dopravních přestupků (+12,43% oproti r. 1994). Z toho bylo na místě vyřízeno 809 345 přestupků (tj. 74,24%). Do správního řízení bylo předáno 280 883 přestupků (+39,62%). Dopravní policií byly v blokovém a správním řízení uloženy pokuty v celkové částce 441 687 650,- Kč (+27%).

Zavedením zařízení RAMER 7 CCD došlo k výraznému zvýšení podílu počtu přestupků překročení stanovené rychlosti oproti ostatním přestupkům. Za hodnocené období bylo zjištěno 561 040 případů překročení nejvyšší dovolené nebo konstrukční rychlosti, což činí 51,40% z celkového počtu zjištěných dopravních přestupků.

Činnost dopravní policie se v průběhu r. 1995 sice zintenzívnila, avšak nepříznivý vývoj v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu se zatím nepodařilo výrazněji změnit. Oproti předchozímu období se zvýšil počet preventivních dopravně bezpečnostních akcí, přičemž zvýšená pozornost byla věnována úsekům s častými dopravními nehodami.

Úkol č. 3

Přednostně zabezpečovat útvary Policie ČR podílející se na boji proti organizovanému zločinu potřebnou technikou a naplňovat tyto útvary speciálně vyškoleným personálem

Základní technické vybavení útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie bylo na útvar předisponováno při jeho zřízení z bývalé ústředny kriminální policie. Již v té době nebylo toto technické vybavení na potřebné úrovni a proto bylo v průběhu roku 1995, v rámci finančních možností policie, účelně doplňováno zejména výpočetní technikou, služebními dopravními prostředky a speciální technikou podle schválené Koncepce postupu proti organizovanému zločinu. Lze konstatovat, že se tak podařilo vybavenost uvedeného útvaru částečně zlepšit. K dalšímu kvalitativnímu i kvantitativnímu posunu v technickém vybavení by měly přispět tzv. rekondiční programy technického zajištění pracovišť specializovaných na boj proti organizovanému zločinu na rok 1996 a další léta.

Speciálně vyškolený personál, potřebný pro naplňování útvarů boje proti organizovanému zločinu, není volně k dispozici, ale e nutné jej teprve postupně vytvářet. Děje se tak nejprve uplatňováním přísnějších kritérií při výběru uchazečů o službu v takových útvarech (policejní kriminalistická praxe, fyzická a psychická způsobilost apod.). Základní odborná příprava policistů zařazených na útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je pak zajišťována dálkově na SPŠ MV. Od r. 1993 se každoročně 3 vybraní policisté zúčastňují 15 týdenního kursu pořádaného Středoevropskou policejní akademií zaměřeného na problematiku potírání organizovaného zločinu.

Úkol č. 4

Policie ČR bude razantně postupovat proti veřejným projevům rasové nesnášenlivosti a extremistickým vystoupením

Negativnímu vývoji extremismu a trestné činnosti s rasovým nebo národnostním motivem je Policií ČR v posledních letech věnována stále větší pozornost.

Rok 1994 se pro tuto oblast jeví jako zlomový, neboť zatímco v letech 1990 až 1993 byly hlášeny jen jednotlivé případy, v r. 1994 to bylo již 121 případů a v r. 1995 to bylo 141 případů.

Postup policie proti extremismu a trestné činnosti s rasovou či národnostní motivací nebyl do počátku r. 1995 dostatečně účinný. To bylo také kritizováno při setkání romských organizací, které uspořádal sekretariát Rady pro národnosti vlády ČR. Na základě tohoto jednání uložil v dubnu 1995 náměstek ministra vnitra pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti policejnímu prezidentovi, aby policie v případech rasového a národnostně motivovaného násilí postupovala razantněji.

Policejní prezident dne 17. 5. 1995 na základě porady u předsedy vlády dne 16. 5. 1995 a usnesení vlády č. 279 ze dne 10. 5. 1995 svým náměstkům a ředitelům správ krajů uložil nekompromisně, rezolutně a tvrdě postupovat při všech projevech rasismu a národnostní nesnášenlivosti a k tomu využívat všech dostupných sil a prostředků, včetně prostředků technických.

Dne 19. 5. 1995 vydal policejní prezident závazný pokyn, kterým se stanoví postup policie při zabezpečování ochrany veřejného pořádku v případech jeho hromadného narušování a při páchání trestné činnosti s rasovým či národnostním motivem.

V tomto závazném pokynu byly pro ochranu veřejného pořádku v případech jeho hromadného narušení a při páchání trestné činnosti s rasovým či národnostním motivem podrobněji stanoveny zejména tyto skutečnosti:

- využívání sil a prostředků policie,

- způsoby zákonných služebních zákroků a použití donucovacích prostředků s důrazem na nutnost razantního a nekompromisního postupu,

- služební zákroky pod jednotným velením,

- postup před rozhodnutím o provedení zákroku,

- úkoly jednotlivých služebních funkcionářů útvarů, které se na zákroku podílí.

Uvedené úkoly mají trvalý charakter a v současné době lze konstatovat, že jsou průběžně plněny na útvarech policie všech stupňů řízení. Dne 13. 6. 1995 byl ministrem vnitra vydán rozkaz, kterým uložil úkoly k eliminaci extremistických postojů. Tímto rozkazem uložil mimo jiné policejnímu prezidentovi a řediteli Úřadu vyšetřování pro ČR vydat metodický pokyn, který by upravil postup při prošetřování trestných činů, kde jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující jednání motivovaného národnostní nebo rasovou nesnášenlivostí a to tak, aby:

a) byl výslech oznamovatele (poškozeného) zaměřen také na tento možný motiv jednání,

b) byla při výslechu obviněného věnována zvýšená pozornost objasnění motivu trestného činu,

c) byla hodnocena aktivita orgánů policie, zejména podle délky doby, která uplyne od spáchání skutku do zahájení trestního stíhání.

Policejnímu prezidentovi bylo dále uloženo zabezpečit trvalou součinnost služby kriminální policie s Bezpečnostní informační službou ČR při odhalování trestné činnosti extremistických skupin a poskytování informací příslušným službám policie o akcích připravovaných těmito skupinami. Úkoly stanovené rozkazem ministra vnitra byly splněny.

Po linii služby kriminální policie bylo také uloženo zaměřit trvale pozornost pracovišť zabývajících se trestnou činností mládeže na problematiku extremistických skupin a na včasné zamezování nebo potlačování projevů násilí a v rámci preventivních aktivit udržovat kontakt s ostatními institucemi zabývajícími se problematikou mládeže.

Ve všech okresech ČR až na úroveň základních útvarů jsou všechny služby policie úkolovány ke zjišťování poznatků o extremistických jevech. Vedením policie je celá problematika sledována a v případě zjištění pasivního přístupu některé součásti policie či jednotlivce jsou neprodleně vyvozována nekompromisní personální a kázeňská opatření.

Pro řešení problematiky extremismu v rámci odboru obecné kriminality ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia ČR byla 1. 7. 1995 zřízena speciální skupina, která mj. prostřednictvím správ krajů metodicky řídí příslušná pracoviště policie na nižších stupních řízení. Na základě rozhodnutí ministra vnitra ze dne 8. 12. 1995 byla s účinností od 1. ledna 1996 také zvýšena systemizace míst u služby kriminální policie krajských a okresních ředitelství tak, aby pro problematiku extremismu byl vyčleněn alespoň jeden specialista.

Je ovšem nutné si stále uvědomovat skutečnost, že problém nežádoucích extremistických projevů nemůže vyřešit pouhá represe, ale důležité jsou i preventivní aktivity, které na rizikové skupiny mohou působit formou vhodných a účinných sociálních opatření. Rasové a národnostní konflikty jsou tak primárně problémem společenským a teprve sekundárně problémem kriminálním.

Úkol č. 5

Intenzivně spolupracovat s bezpečnostními složkami ostatních států při potírání přeshraniční a organizované kriminality

Mezinárodní policejní spolupráce je zaměřena na

- vybudování systému mezinárodních multilaterálních a bilaterálních smluv zajišťujících spolupráci v oblasti organizovaného zločinu,

- výstavbu systému urychlené výměny informací mezi Policií ČR a zahraničními policejními sbory

- vysílání a přijímání styčných důstojníků.

Mezinárodní spolupráce v oblasti boje s organizovaným zločinem je na dobré úrovni zejména se SRN, Velkou Británií, USA, Kanadou, SR, Polskem, Maďarskem a dalšími zeměmi EU. Na příhraniční úrovni dochází se SRN, Polskem a Rakouskem ke každodenní operativní spolupráci.

V příhraničních okresech byla sloučena obvodní oddělení Policie ČR služby pořádkové policie s odděleními pohraniční policie s cílem vybudovat akceschopné útvary a tím zabezpečit vyšší efektivitu činnosti policie při potírání přeshraniční kriminality.

Úkol č. 6

Zlepšit úroveň technického vybavení v oblasti výpočetní techniky, informatiky a datových přenosů

V rámci tohoto úkolu byly policejním prezidentem pro r. 1995 stanoveny následující priority

- navázat na pilotní projekt vybavení základních útvarů policie, realizovaný v r. 1994 v Západočeském kraji a zajistit vybavení všech krajů jednotnou technikou a programovými prostředky podpory práce policistů,

- zajistit propojení počítačů policie od úrovně základních útvarů policie přes okresy a regiony do centra. Vytvořit tak podmínky pro zpřístupnění informací z centrálních správních i policejních databází výkonným policistům,

- přizpůsobit organizační strukturu informatických pracovišť policie těmto novým podmínkám.

Současné technické vybavení představuje první etapu. Pro podporu činnosti zejména větších základních útvarů bude nezbytné zakoupit ještě další výpočetní techniku a připojit ji k počítačům již instalovaným. Realizovaná technologie řešení tento postup předpokládá.

Protože veřejná soutěž na projekt datové sítě MV nebyla úspěšná a datové komunikační potřeby policie bylo nutné řešit neprodleně, bylo zvoleno vlastní řešení propojení počítačů policie. K tomu byla zakoupena kvalitní technologie. Před koncem r. 1995 byla instalována většina komunikační i výpočetní techniky a nyní probíhá postupné oživování všech instalovaných komponent a ověřování nových programových nástrojů před jejich širším nasazením. Na základě dosavadních zkušeností lze projekt propojení počítačů policie považovat za úspěšný.

Vzhledem k nasazení velkého objemu výpočetní techniky na útvary policie bylo nutné zajistit i odbornou technickou, systémovou a komunikační podporu přímo v teritoriu. To bylo zajištěno především zřízením oddělení analytiky a informatiky s jednotnou strukturou na okresních ředitelstvích policie. Podobně byla navržena i reorganizace regionálních informatických pracovišť a byl učiněn další krok k integraci informatických služeb v centru. Součástí záměru bylo i završení struktury operačních středisek vytvořením integrovaného operačního střediska policie.

Byl zpracován minimální bezpečnostní standard resortu, který je nutným předpokladem zabezpečení ochrany dat při realizaci dalších projektů v oblasti informatiky i datové komunikace.

Úkol č. 7

Realizovat první etapu zprovoznění projektu PEGAS, který je zaměřen na zabezpečení radiové komunikace s možností datových přenosů před nepovolaným odposlechem a tím zajistit lepší spojení útvarů Policie ČR

V současné době je prakticky dokončeno budování I. etapy výstavby národní komunikační sítě PEGAS. V I. etapě výstavby, představující páteřní síť infrastruktury, pokrývající radiové lokality bývalých krajských měst se výšeným pokrytím v oblasti Prahy a Ostravy, byla realizována výstavba 12 základnových stanic a 8 radiových ústředen po celém teritoriu České republiky, propojených do celostátního systému. Bylo vybudováno školící a demonstrační středisko určené pro školení obsluh systému a koncových uživatelů.

Infrastruktura sítě byla uvedena do provozu v září 1995. Ve čtvrtém čtvrtletí 1995 byla síť v testovacím provozu a bylo připravováno nasazení koncových zařízení do výkonu služby. Od počátku r. 1996 je síť ve zkušebním provozu již za účasti koncových uživatelů. Prvotní poznatky z částečného provozu jsou pozitivní.