3. 5. 4. Původní dramatická tvorba
Postavení ČT a její dramaturgie není
v posledních letech nijak snadné. Hluboké
změny ve struktuře celé společnosti,
podmíněné ekonomickou přestavbou,
podstatně ovlivnily postavení kultury, umění
i masových médií. Uznávaná,
preferovaná a v rámci tehdejší úrovně
bohatě dotovaná oblast byla rázem vystavena
tlakům a praktikám, které jí byly
buď zcela neznámé nebo cizí a opovrhované.
Takřka ze dne na den se změnily podmínky
pro literární a dramatickou tvorbu, v novém
prostředí se ocitli režiséři,
scénáristé i herci. Ne dosti na tom: ze dne
na den zmizely také normy, které platily ve starém
režimu a žádný experiment není
rázem dost bláznivý, aby nemohl být
ozkoušen. Jisté ovšem je, že veřejnoprávní
televize musí být, má-li si zachovat vliv
na diváky a dostát svému poslání,
velkým bavičem, který všechno,
co dělá, od zpravodajství až po původní
dramatickou tvorbu, musí dělat atraktivně,
ale také cílevědomě a kvalitně.
Zdá se, že jedním z žánrů,
který přetrval všechny veliké změny,
je pohádka pro celou rodinu, pohádka, která
i v dobách tuhé cenzury mohla upozornit diváky
na to, že zlo bývá potrestáno a slušnost
a láska k bližnímu se konec konců musí
vyplatit. I dnes jsou zřejmě podobná a potřebná
mravní naučení pro většinu diváků
stravitelná ve fantazijním, pohádkovém
hávu. NESMRTELNOU TETU sledovaly 4, 3 miliony diváků
a i divácké hodnocení bylo poměrně
slušné. Na předních místech sledovanosti
i obliby jsou stále reprízy filmů podobného
typu. K pohádce mají nejblíž historická
dramata, a proto snad diváci nejvýše hodnotili
televizí částečně financovaný
film ŘÁD, televizní inscenaci KNÍŽE
VÁCLAV a teprve po nich se umístil UČITEL
TANCE. To, že vysoce sledovaný Akumulátor
svou komplikovaností televizního diváka zaskočil,
ukazuje patrně hranice, které televizní dramaturgie
v podpoře experimentální tvorby těžko
a jenom zřídka může překročit.
Že je však možné udržet vysokou úroveň
dokonce i v seriálu, o tom svědčí
jednoznačný úspěch a trvalá
vysoká sledovanost všech šesti dílů
adaptace Poláčkova románu BYLO NÁS
PĚT. I dalších šest původních
seriálů zaznamenává slušné
výsledky (O ZVÍŘATECH A LIDECH, KDYŽ
SE SLUNCI NEDAŘÍ), mezi nimi i DETEKTIV MARTIN
TOMSA, kterým přispělo brněnské
studio. Všechny seriály se dokázaly vyhnout
laciné podbízivosti, nechybí v nich důraz
na kvalitu mezilidských vztahů a základní
morální principy, takže dobře zapadají
do okruhu potřebných témat, jak je zpracovala
Rada ČT. První díly seriálu ŽIVOT
NA ZÁMKU měly vcelku dobrý ohlas u diváků,
jeho kvality však bude možné posoudit až
v příštím roce.
Přesto je třeba upozornit na to, že již
druhým rokem chybí ČT v bilanci dramaturgických
úspěchů výrazné a divácky
přitažlivé dílo, reflektující
sociální, morální a filosofické
problémy, s nimiž se občané České
republiky denně setkávají. Rada ČT
bude v rámci svých pravomocí vyžadovat
od dramaturgie odvážnější a profesionálně
odpovědnější přístup,
jak k výběru námětů, tak k
jejich scénáristickému zpracování
a k výběru režisérů. Dramaturgie
jako by se v řadě případů předem
spokojovala se zaručeným dobrým průměrem,
který po nikom nevyžaduje mimořádné
záměry a výkony. K zamyšlení
nad problematickými rysy české povahy a k
sebereflexi veřejného cítění
pak paradoxně nejvíc přispívají
reprízy starších filmů o rodině
Homolkových a Menzlovy adaptace Hrabalových próz
nebo dva roky staré Přítelkyně z domu
smutku.
3. 5. 5. Vysílání "krajských
studií"
Brněnské studio připravilo v roce 1995, 379,5
hodin televizních pořadů v oboru zpravodajství,
publicistiky, dokumentaristiky, dramatické tvorby, tvorby
pro děti, hudebních pořadů a sportovních
přenosů.
Zpravodajství - je soustředěno do
Jihomoravského večerníku. Po zrušení
tzv. pražského štábu v Brně, je
úkolem redakce reflektovat dění v regionu
rovněž pro celostátní zpravodajské
relace. Jihomoravský večerník byl podle zjištění
expertízy často přetížen problematikou
města Brna na úkor témat z venkova. V poslední
době došlo v tomto ohledu k zlepšení.
Publicistika a dokumentaristika poskytla velmi pestrou
paletu pořadů /Křesťanský magazín,
cykly Cesty, Stopy, Extrém, Bez pardonu, podíl na
posledním magazínu Nadoraz/, nejznámější
a také nejkvalitnější jsou měsíčníky
prof. Antonína Přidala Klub netopýr
a Z očí do očí. Brněnské
studio natočilo řadu dokumentárních
portrétů významných osobností
- Oldřicha Mikuláška, Jana Skácela,
P. Františka Lízny a P. Martina Středy. S úspěchem
zvládli více než tříhodinový
přenos olomouckého svatořečení
blahoslavené Zdislavy a Jana Sarkandra včetně
komplikované spolupráce se sedmi zahraničními
televizními společnostmi. Aktuálními
společenskými problémy se zabývá
magazín Souvislosti, diskutované kulturní
otázky probírá měsíčník
Za dveřmi je A. G.
Hudební a zábavné pořady. Hudební
dokument Tenkrát zlatým písmem byl
oceněn Českým křišťálem
na mezinárodním televizním festivalu Zlatá
Praha, nespornou kvalitu přinesly i čtyři
přenosy vážné hudby /Velikonoční
festival a Moravský podzim/. Diváky nejvíce
sledované i ceněné jsou Polívkovy
manéže, které patří mezi
nejlepší pořady tohoto žánru v
ČT. Brněnské studio vytváří
také měsíčník Folkové,
country hudby a Port, pravidelný soutěžní
pořad Pyramida, pro děti a mládež
pásmo Oáza a soutěž Hip-hap-hop.
Dramatická tvorba. Cenu Pierot 95 za herecký
výkon a cenu za režii inscenace Na krásné
vyhlídce získala Jana Brejchová a Vladimír
Drha, Antonín Přidal za scénář
Valčík na uvítanou, Miroslav Donutil
obdržel čestné uznání Trilobit
95 za hlavní hereckou roli. Přední místo
mezi původními českými seriály
ve sledovanosti a dobrý ohlas diváků měl
šestidílný Detektiv Martin Tomsa, vytvořený
ve skupině J. Souchop - D. Levová. Pro mladší
diváky natočilo brněnské studio tři
náročné projekty: Pohádka o Faustovi,
Zázračné dítě a Sen
o Krásné panně.
Studio Ostrava má právě tak, jako studio
Brno, nezastupitelný úkol - zobrazovat dění
a události ve svém regionu. Na to, co se právě
přesně nazývá "regionální
vysílání", se Rada ČT soustředila
v posledních dvou letech. Jednak při svých
výjezdních zasedáních přímo
ve studiu Ostrava v roce 1994 a 1995, jednak zadáním
dvou expertíz ostravského vysílání,
vypracovaných nezávislými autory.
Rada ČT i oba písemné elaboráty se
shodly v tom, že zpravodajství studia Ostrava
je ve svém průměru dobré, že
informuje o okresech regionu nezaujatě, objektivně
a rovnoměrně. Ve zpracování by prospělo
více modernosti, stručnosti a spádnosti.
Ostrava se může již několik let pyšnit
kvalitní publicistikou, jak dokazují cykly
pořadů "Ta naše povaha česká",
"Klekánice", "Svatyně divočiny",
které patří k nejlepším ve vysílání
ČT.
Další špičku se Ostravě daří
udržovat v zábavných pořadech.
Dokladem toho jsou cykly "Halabala šou", "Kavárnička
dříve narozených" a "Legendy taneční
hudby". Nově zařazený pořad (od
6. 11. 95) "Neváhej a toč" dociluje od
začátku mimořádně vysoká
hodnocení od diváků a posluchačů,
takže se dá říci, že se stal hitem
v žánru TV zábavy. Podobně úspěšné
jsou vtipné televizní gagy "Šprťouchlata".
Z populárně-vědecké produkce
studia projevují televizní diváci zájem
o cyklus pořadů "O zdraví". S metodikou
práce redaktorky tohoto pořadu (M. Žochová)
Rada ČT ne vždy souhlasila. Výhrady se týkaly
většinou uvádění různých
problematických názorů a jejich nevyváženosti
názory oponentními (věda - "pavěda").
Ve druhé polovině roku se ve vysílání
objevily i velké dramatické formy, pořady
"Kean" a "Azrael" s nadějnými
výsledky.
Na společném zasedání v Ostravě
byla Rada ČT seznámena s personálními
problémovými případy, které
vznikly ve spojitosti s odchodem některých programových
pracovníků ze studia. Koncem roku 1995 se členové
Rady ČT prohlídkou studia na vlastní oči
přesvědčili o značném technickém
pokroku a celkové modernizaci na mnoha pracovištích
TV studia Ostrava.
Rok 1995 ve vysílání studia Ostrava se dá
oprávněně nazvat rokem úspěšným.
Stručný přehled, který se opírá
o objektivní ukazatele - indexy divácké sledovanosti
a spokojenosti.
Ta naše povaha česká | - | cyklus publicistických pořadů |
Klekánice | - | týdenní publicistický magazín |
Svatyně divočiny | - | pořady o Národních parcích ve světě |
Mini-maxi | - | týdenní magazín pro děti a mládež |
Kean | - | dramatický pořad, životní příběh herce |
Co Hedvika neřekla | - | televizní film |
Šprťouchlata | - | krátké gagové pořady |
Halabala šou | - | zábavné pořady s Velkopopovickou Kozlovkou (končí rokem 1995) |
Kavárnička dříve narozených | - | cyklus setkání se známými osobnostmi (končí rokem 1995) |
Legendy taneční hudby | - | retrospektivní pořady, které divákům připomenuly známé zpěváky z minulosti české pop-music (končí rokem 1995) |
Neváhej a toč! | - | týdenní zábavný cyklus, vysílaný od 6. 11. 1995. Propaguje amatérské filmování, je spojen s účastí obecenstva a soutěží veselých klipů. Zatím je neobyčejně úspěšný. |
Tyto pořady (kromě dalších jiných),
se pravidelně uplatňovaly na celostátním
vysílání. Studio Ostrava jimi výrazně
přispělo k obohacení programů ČT1
i ČT2.
3. 6. MODERNIZACE A JEJÍ DŮSLEDKY PRO ČT
V sousedních zemích České republiky
probíhá již po několik let modernizace
a inovace technických zařízení veřejnoprávních
televizních společností, sdružených
v EBU (Evropské unii vysílatelů). Jednak
proto, že razantní vývoj v elektronickém
průmyslu vede k rychlému zastarávání
dosavadního vybavení, jednak proto, že privátní
konkurence nutí zmíněné televizní
společnosti ke zvyšování atraktivity
pořadů a celkové efektivity.
Česká televize zdědila velké kvantitativní
kapacity, ovšem kvalitativně zastaralé a pro
moderní výrobu pořadů neúsporné
a neúnosné. Jejich rychlá výměna
je pro ČT celkově nefinancovatelná a zčásti
i nepotřebná. Současně je prováděna
jen v rámci účetních odpisů
zařízení.
Aby se ČT nestala v EBU, jejíž je členem,
popelkou s technickou kvalitou programů na úrovni
80tých let, je nutno, aby se v průběhu dalších
let:
A) Nahradil zastaralý analogový systém digitálním,
a to v celém vysílacím procesu:
- u snímací techniky (nové kamery i pro formát
budoucnosti 16 : 9)
- ve studiové technice
- při zpracování obrazu - místo OFF-LINE
střihu ON-LINE, což zkracuje i postprodukční
zpracování obrazu
- u zvukového signálu (mimo jiné digitální
rekordéry).
B) Uskutečnila modernizace filmových snímačů
pro různé formáty, včetně vybavení
barevnými korektory.
C) Zavedl satelitní přenos up-linkovou stanicí
a časem i moderními mobilními satelitními
vysílači.
Příloha 4. 2. uvádí, co ČT
již začala uskutečňovat v roce 1995.
Modernizace se ovšem týká i výpočetní
techniky a informatiky, která se stává nutnou
součástí technologických procesů
zpracování zvuku a obrazu.
Modernizovat je nutno i redakční systém zpravodajství
a teletextu. Aby zpravodajství časem dosáhlo
evropské úrovně, bude nezbytné, rozšířit
postupně síť stálých zahraničních
korespondentů v centrech světového dění
a vytvořit cestovní zpravodajské jednotky,
vybavené mobilním satelitním vysílačem.
Uvedené nezbytnosti technologického pokroku může
ČT z dnešních příjmů a
úspor financovat buď jen velmi pomalu, anebo úvěry
(schodky v rozpočtu).
Evropský pokrok v televizní technice probíhá
mílovými skoky a to i pomocí přechodného
zadlužování veřejnoprávních
vysílatelů, které alespoň na čas
vyrovnává pravidelné zvyšování
televizních poplatků.
Česká republika a její zákonodárci
rozhodnou, jakou vizitku naše veřejnoprávní
vysílání v Evropě odevzdá.
Příloha č. 4. 1.