Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha č. 4. 2.

Česká televize čas od času předstupuje před diváka s novým vysílacím schématem a s novými programovými záměry. Ve svém boji o diváckou přízeň se snaží nejen udržet úroveň, která je dána tradicí, ale podle možností ji ještě zlepšit. Toto úsilí se projevuje také na jiné frontě, totiž na rozvoji výrobních prostředků, jinak řečeno na poli technickém. Na rozdíl od programových cílů je o technickém zázemí tvůrců publikováno jen málo informací, větší popularizace je v tom směru žádoucí.

Připomeňme si, že v České televizi existuje poradní orgán ředitele výroby a techniky, který se jmenuje Technická rada a který předem projednává a připravuje závažná rozhodnutí v oblasti inovace techniky a technického rozvoje. Vedle technické rady, která se skládá z odborníků pro jednotlivé úseky techniky, existují ještě dva specializované orgány - obrazová a zvuková komise, které se zabývají technickou a technologickou problematikou obrazové a zvukové výroby v ČT a na základě jejich expertiz a doporučení pak Technická rada rozhoduje. Tato rozhodnutí jsou pochopitelně podmíněna finančním plánem investic, který je závazný a nelze jej žádným způsobem obejít.

Jaké finanční prostředky budou tedy v roce 1996 vynaloženy na technický rozvoj? Pro pořízení nových investic bylo přiděleno z rozpočtu ČT 257 milionů Kč, což je částka rovnající se výši ročních odpisů zařízení. I když se jedná o částku nemalou, je třeba říci, že ČT zdědila technické prostředky v na naše poměry neobvyklé šíři a sortimentu. To má za následek, že uvedená částka nemůže pokrýt všechny potřeby, které se v provozu ČT vyskytují. Pro budoucnost to také znamená, že v ČT není možné rozvíjet v plné míře všechny technické provozy. Jediná cesta je intenzivně využívat jen omezený počet výrobních kapacit a ten také modernizovat a všude tam, kde je to výrobně i ekonomicky výhodnější využívat služeb externích, kterých v současnosti přibývá. Ani tuto ideu však nelze brát absolutně, protože ČT jako veřejnoprávní organizace bude vždy specifická a v mnoha ohledech jedinečná, takže i její technické prostředky budou muset dokonale pokrýt potřeby, které z tohoto postavení vyplývají.

Prvotním úkolem České televize je zajistit vysílání dvou plnohodnotných programů. U obou programů se předpokládá prakticky nepřetržité bezporuchové vysílání kvalitního obrazového a zvukového signálu. Další služby, které jsou poskytovány je vysílání teletextu, (i když v případě ČT2 provozované externí společností) signálu VPS a skrytých podtitulků.

V minulém roce byla realizována 1. etapa modernizace vysílání. Ta představuje zavedení automatizace vysílacího procesu a užití digitální techniky v technologii zpracování obrazového signálu. První etapa modernizace se samozřejmě neobešla bez potíží a systémových kolapsů. Přesto je Technická rada a realizační tým pevně přesvědčen, že nastoupená cesta je průkopnickým činem, je správná a měla by v budoucnosti přinést zasloužené ovoce.

V současné době se dokončuje realizace 2. etapy modernizace, která je neméně náročná a která se dotkne prakticky všech technických útvarů v ČT. Úplná přestavba Centrálního rozvodu a použití nových digitálních zařízení představuje solidní základ pro příštích 10 až 20 let. Soustředěním programové a technické koordinace vysílání do 5. patra bude modernizace letos ukončena. Učinili jsme důležitý krok, který v budoucnu umožní další rozvoj a přechod k digitálnímu vysílání přes družici. Tím vším se Česká televize zařadí mezi vysílací společnosti se špičkovou evropskou úrovní technického vybavení.

Ve studiové technice došlo k další významné modernizaci. Přechod na digitální složkové signály s kamerami LDK 10 a režií Diamond zařadil tato studia mezi nejmodernější pracoviště tohoto druhu. Modernizace studií bude v tomto roce pokračovat přestavbou posledního studia č. 3. Po dokončení bude Česká televize disponovat 5 plně digitálními studii, která spolu s vysílacím objektem umožní výrobu pořadů v obou obrazových formátech t. j. tradičním 4 : 3, nebo v poslední době prosazovaném 16 : 9. V objektu zpravodajství dojde také na rekonstrukci studií č. 7 a 8, i když z ekonomických důvodů v tomto roce budou vyměněny pouze kamerové řetězy. Přesto jde o významnou skutečnost, neboť definitivně zmizí z naší studiové výroby kamery se snímacími elektronkami.

Všechny filmové materiály jsou v různých fázích výroby přepisovány na magnetický záznam. Filmové snímače, které k přepisu slouží, jsou jedny z nejvyužívanějších kapacit na Kavčích horách. Již v minulých letech se však objevila naléhavá potřeba získat moderní snímač s možností zpracování libovolného formátu a vybaveným špičkovým barevným korektorem. Nedostatek finančních prostředků odsunul realizaci této investice až na rok 1996. Nový filmový snímač bude náhradou nevyhovujícího stávajícího zařízení a slibuje kvalitnější zpracování všech materiálů bez zbytečných prostojů a to i ve formátu 16 : 9.

Potvrdilo se, že zakoupení nelineárních "off-line" střižen Lightworks je velkým přínosem. Umožnilo podstatné zkrácení a zkvalitnění postprodukčního zpracování především dokumentárních a publicistických pořadů. Ke třem současným střižnám přibudou letos další dvě. Zároveň očekáváme, že v brzké době se některá "off-line" zařízení změní na "on-line" a postprodukce učiní další krok k přímému nelineárnímu zpracování natočeného materiálu.

V obrazové výrobě zůstaneme dlužníky především v oblasti primární výroby a postprodukce. Jsme si vědomi, že současné zařízení je již za zenitem a celkově pokulhává za kvalitou a komfortem obvyklým u konkurenčních společností. S řešením této situace souvisí i zásadní rozhodnutí, které učinila Technická rada. Po rozsáhlé diskusi, testování a ověřování doporučila jako nosný záznamový formát nejbližší budoucnosti "Digital Betacam". Oproti předpokladům dojde k nákupu prvních strojů a střižny již v tomto roce.

V rámci budování nových střižen bude třeba v příštím roce řešit i lineární "off-line" střih, neboť velice využívaná pracoviště EST 1 - 8 již také morálně i fyzicky zastarávají. Rovněž tak zbývá vyřešit využití, případně rekonstrukci režijních komplexů RK 9 a RK 10.

Jedinou a největší investiční akcí přenosové techniky na přelomu letošního a loňského roku je nákup a zprovoznění satelitní stanice "up link". Tato stanice by měla přinést České televizi úspory při přenosech ze vzdálenějších míst, jakož i usnadnit rychlé nasazení televizní techniky při důležitých událostech.

Při přenosech významných sportovních akcí a událostí mezinárodního významu dochází k nasazení velkého množství techniky a vzniká požadavek na větší počet kamer. Potřeba moderního vícekamerového přenosového vozu s několika záznamovými stroji je stále akutnější. Nákup takového vozu by si vyžádal investici přes 80 milionů Kč, což představuje podstatnou část ročního přídělu investičních prostředků. V příštím roce bude však nutno přenosové kapacity řešit, a to komplexně, protože i ostatní dvoukamerové a jednokamerové řetězy z důvodů zvýšené amortizace v exteriérovém prostředí volají po obnově.

Filmová výroba navzdory všem předpovědím neztratila na svém významu. Renesance filmu, kterou lze ve světě sledovat, ovlivnila i technické prostředky a technologii filmové výroby. Česká televize vlastní profesionální kamery 35 mm "Moviecam" a "Aaton" a řadu kamer pro formát Super 16 mm. Projekty, které jsou nezřídka realizovány jako koprodukce s Českou televizí, si našly cestu do kin i na obrazovku a jde většinou o díla velmi dobré umělecké úrovně. Můžeme být hrdi na to, že se zpracovávají v našich laboratořích, které mají punc kvality. V minulém roce se velkou měrou využívala další zařízení, jako je "Steadicam" a jeřáby "Swiss Jib", "Cine Jib" a další.

V letošním roce máme v úmyslu dovybavit filmové kamery dalšími objektivy a ve spolupráci s obrazovou technikou zdokonalit technologii užívající "key-kódu". Úkolem pro rok 1996 je také snížit celkovou ztrátovost filmové výroby, která je stále ještě vysoká.

Podstatnou část ve vysílacím schématu zabírají pořady převzaté ze zahraničí. Z těchto pořadů se převážná část dabuje. Znamená to, že dabing je prakticky nosným programem zvukové výroby. V minulém roce byla dokončena modernizace druhého pracoviště s digitálním záznamem zvuku na magneto optický disk. Nová dabingová pracoviště se osvědčila, neboť přinesla zrychlení a zkvalitnění práce. V současné době stojíme před úkolem nahradit zbývající analogová pracoviště dalším systémem digitálním. Provoz tří pracovišť by měl pokrýt základní potřebu České televize. Zbylá část zahraniční produkce by se měla dabovat mimo kapacity ČT.

V tomto roce kromě modernizace dabingu nedojde ve zvukové technice k výrazným investicím. Prvořadým úkolem pro tento rok však je připravit půdu pro důslednou digitalizaci ve všech technologických fázích zvukové výroby. V maximální míře se budou používat digitální rekordéry R-DAT, minidisky a CD disky pro primární záznamy a rovněž se rozšíří uplatnění audiostanice "Dyaxis". Rovněž se bude třeba zabývat způsobem archivace a nahrávání hudebních snímků. Dosavadní analogový záznam na magnetickém pásu se stává archaickým.

Zvláštní kapitolou technického rozvoje ČT je výpočetní technika a informatika. Na rozdíl od minulých let, kdy zasahovala převážně do ekonomické sféry, dnes ovládá řídící systémy automatizovaných provozů a stává se součástí technologických procesů při práci s obrazovým a zvukovým zařízením. Do konce 2. čtvrtletí tohoto roku bude uveden do provozu nový redakční systém ve zpravodajství, který má zvýšit spolehlivost, snadný a rychlý přístup k agenturním zprávám, jakož i tvůrčí přístup redaktorů. Redakční systém bude též otevřen pro redakci a sestřih obrazových a zvukových materiálů. Potřeba zásadní modernizace informačního systému ČT byla již vyslovena více než před rokem. Návrh nové koncepce byl dokončen a síťová infrastruktura je před dokončením. Očekáváme, že v roce 1996 bude pokračovat modernizace softwarové části, ke které patří kancelářský software, elektronická pošta a připojení ke světové síti "Internet". Redakční systém zpravodajství svým způsobem předbíhá připravované změny. Z dílčích akcí, které se uskutečňují v oblasti počítačové techniky připomínáme modernizaci softwarového vybavení pracovišť redaktorů Teletextu a vytvoření jednotného grafického centra v ČT, které má sloužit pro potřeby výroby pořadů a zpravodajských relací.

Cítíme povinnost seznámit všechny pracovníky, kterým leží na srdci stav a vývoj techniky v ČT, s koncepcí pro rok 1996. Stavíme si reálné cíle a žádáme pochopení tam, kde řešení odsouváme na léta příští. Nejsme neomylní a jsme přístupni polemickým názorům. Chceme však, aby se přijatá koncepce stala ideou, kterou je třeba beze zbytku naplnit.

Příloha č. 4. 3.

A. Vývoj nákladů a výnosů v tabulkovém vyjádření

- Souhrnný přehled o financování ČT

- Struktura nákladů podle činností

B. Vývoj nákladů a výnosů v grafech

- Vývoj nákladů a výnosů celkem

- Vývoj rozsahu vysílání programu ČT1 a ČT2 a náklady na spoje ČT1 a ČT2

- Vývoj výroby a vysílání programu ČT1 a ČT2 a průměr nákladů na 1 hod. výroby

- Vývoj průměrného počtu zaměstnanců (roční průměr)

- Vývoj investičních výdajů a nákladů na opravy a udržování

- Vývoj výnosů

- Vývoj výnosů z tv poplatků na inkaso České poště

- Vývoj celkových výnosů a výnosů za vysílání reklam

C. Hospodářská a komerční činnost v roce 1995 podrobně

D. Zpráva auditora

Příloha č. 4. 3.

Část A

x) včetně ČT v Praze