Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha č. 4. 3.

Část C

Česká televize byla jako právnická osoba zřízena zvláštním zákonem k 1. 1. 1992. Tímto zákonem je stanoveno, že Česká televize hospodaří s vlastním majetkem a stát neodpovídá za její závazky a tedy ji žádným způsobem nedotuje. To znamená, že Česká televize není závislá na státním rozpočtu a je poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Vlastními zdroji financování jsou příjmy z televizních poplatků a příjmy z podnikatelské činnosti. Z ekonomického hlediska je oprávnění České televize k provozování podnikatelské činnosti charakterizováno tak, že Česká televize jako veřejnoprávní instituce smí vykonávat jen takovou podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její hlavní činnosti a neohrožuje její základní poslání. Finanční příjmy získané podnikatelskou činností musí použít k financování své hlavní činnosti.

Smyslem hospodaření České televize není proto vytváření zisku, nýbrž tvorba zdrojů nutných k tomu, aby mohla plnit a zkvalitňovat své poslání - službu veřejnosti.

Způsob placení televizních poplatků i výše poplatku, která činí 50,- Kč měsíčně, jsou upraveny zákonem č. 252/1994 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 4. 1995. Televizní poplatek ve výši 50,- Kč měsíčně byl však již stanoven vyhláškou č. 100/1991 Sb. s účinností od 1. 4. 1991 a uvedený zákon původní výši poplatku zachoval.

Hlavním zdrojem příjmů České televize jsou výnosy z televizních poplatků, které dosáhly 2 043 105 tis. Kč, což představuje zvýšení oproti roku 1994 o 162 275 tis. Kč (tj. o 8,6%). Za účelem posílení vlastních zdrojů k financování činnosti zorganizovala v roce 1995 Česká televize ve spolupráci s Českým rozhlasem a Českou poštou akci proti neplatícím divákům a posluchačům. Počet držitelů televizních přijímačů se tak zvýšil v úhrnu o 330 647, takže v závěru roku bylo evidováno 3 585 364 televizních koncesionářů, z toho 41 562 osvobozených od placení tv poplatku.

Do roku 1994 byla Česká televize jediným provozovatelem televizního vysílání na území celé České republiky. V únoru roku 1994 zahájila celoplošné vysílání soukromá společnost CET 21/ČNTS/TV NOVA. Vznik konkurenčního prostředí v oblasti televizního vysílání měl samozřejmě dopad na výnosy z podnikatelské činnosti České televize.

Uvedené vlivy včetně legislativních omezení způsobily snížení výnosů za vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů, které zaznamenaly pokles o 565 891 tis. Kč (tj. o 53,9%!) oproti skutečnosti roku 1994 a ve srovnání s rokem 1993 činí tento úbytek dokonce 939 558 tis. Kč, tj. 66,0%!

Pokles se projevil rovněž u výnosů za výrobu pořadů a koprodukcí, oproti skutečnosti roku 1994 o 25 396 tis. Kč, což byly tržby za pořady vyráběné v roce 1994 pro ministerstvo školství.

V rámci dalších podnikatelských aktivit bylo dosaženo zvýšení výnosů za prodej práv k televizním pořadům o 6 851 tis. Kč.

Zvýšené tržby z televizních poplatků spolu s dalšími výnosy však nevyrovnaly pokles z vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů, takže v úhrnu byly výnosy nižší o 376 297 tis. Kč.

V oblasti nákladů se využíváním restriktivních opatření podařilo v roce 1995 udržet jejich výši na úrovni roku 1994 (zvýšení pouze o 2 803 tis. Kč, tj. o 0,1%). Přitom objem vlastní televizní výroby se zvýšil o 190 hodin, tj. o 3,2% a nepatrně se zvýšil i počet odvysílaných hodin.

V roce 1995 došlo k dalšímu růstu nákladů na spoje, zejména na šíření signálu v souvislosti s dobudováváním sítě obou programů, z toho na ČT1 o 20 533 tis. Kč, tj. o 10,5% a na ČT2 o 37 566 tis. Kč, tj. o 66,2%. Náhrada České poště za inkaso televizních poplatků byla vyšší o 7 511 tis. Kč souvztažně s výsledky akce proti neplatícím divákům.

K podstatnému nárůstu došlo též v oblasti odpisů investičního majetku a to o 25 699 tis. Kč, tj. o 9,1%.

V důsledku snížení příjmů omezila v roce 1995 Česká televize rozsah plánovaných oprav hmotného majetku, vynaložené náklady se tím snížily oproti roku 1994 o 70 803 tis. Kč, tj. o 42,7%. Rovněž tvorba zákonné rezervy na opravy hmotného investičního majetku byla nižší o 42 190 tis. Kč, tj. o 67,8%.

Úroveň ostatních nákladů byla jednak ovlivněna obecným tempem inflace, a to zejména růstem cen materiálu, energie a poskytovaných služeb, a dále vyplývala z obecně závazných předpisů (zákonné pojištění ke mzdám, daně).

Strukturu nákladů České televize můžeme posuzovat podle dvou různých hledisek:

1) Struktura nákladů podle jednotlivých činností (v tis. Kč)

2) Struktura podle jednotlivých druhů nákladů

Celkové náklady na investice České televize v roce 1995 činily 307 506 tis. Kč, z toho na pořízení hmotných investic bylo vynaloženo 302 776 tis. Kč, z tohoto objemu bylo čerpáno na financování staveb 38 964 tis. Kč, investičních akcí technologického charakteru včetně modernizací a rekonstrukcí 181 548 tis. Kč a na nákup kusových investic 82 264 tis. Kč.

Účetní závěrka za rok 1995 byla posuzována na základě žádosti ČT nezávislým auditem. Na základě jeho výsledku lze konstatovat, že účetní evidence České televize poskytuje dostatečně věrný obraz o její hospodářské situaci. Výrok auditu v závěrečné zprávě zní "bez výhrad".

Hospodaření za rok 1995 vykazuje účetní ztrátu ve výši 225 146 tis. Kč s tím, že k jejímu krytí budou použity prostředky z nerozděleného hospodářského výsledku minulých let, tj. z rezerv vytvořených úsporným hospodařením v letech 1993-94.

Vzhledem k tomu, že od roku 1991 i přes každoroční inflaci zůstává výše televizního poplatku na stejné úrovni a ze strany České televize byly vyčerpány možnosti snižování nákladů, které lze ovlivnit, usiluje Česká televize o zvýšení sazby poplatku.

Koncem roku 1993 zřídila Česká televize na základě doporučení renomované konzultantské firmy, které bylo poskytnuto Radě ČT, vlastní dceřinou společnost ČT INVEST, a. s. Důvodem vzniku společnosti bylo především oddělení aktivit souvisejících s prodejem nemovitého majetku od výroby a vysílání a tím zajištění účelovosti a průhlednosti využití prostředků získaných prodejem nemovitostí na výstavbu nového objektu ČT na Kavčích horách (viz materiál pro J. Kasala zaslaný dopisem generálního ředitele ČT ze dne 25. 4. 1996 a viz Zpráva Rady ČT za rok 1994, str. 62).

Z hodnoty základního jmění společnosti byly na základě "Smlouvy o spoluúčasti" uzavřené mezi Českou televizí a ČT Invest, a. s. (smlouva řeší vzájemná práva a povinnosti ČT a a. s. při výstavbě objektu producentských center na Kavčích horách) profinancovány v letech 1994-95:

- stavební práce na objektu producentských center - více než 260 mil. Kč,

- ostatní neinvestiční (provozní) náklady, tj. náklady na daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí, daně z příjmu, náklady na právní a daňové poradenství, audit, vedení účetnictví, bankovní výlohy za rok 1995 ve výši 14,5 mil. Kč.

Za celou dobu existence společnosti nebyly vyplaceny žádné odměny ani dividendy.

V průběhu roku 1995 se začalo uvažovat (viz zápisy z jednání představenstva) o změně koncepce společnosti v souvislosti s dokončením výstavby nové provozní budovy.

Příloha č. 4. 3.

Část D

Provedli jsme auditorské ověření vybraných částí účetnictví a účetní závěrky České televize ve smyslu smlouvy uzavřené s Radou České televize dne 6. září 1995. Při své činnosti jsme postupovali podle harmonogramu prací, který tvořil přílohu smlouvy.

Práce probíhaly v odborných útvarech České televize Praha a studiích Brno a Ostrava ve dvou etapách.

I. etapa v termínech od 25. 10. do 24. 11. 1995

II. etapa v termínech od 21. 3. do 18. 4. 1996

Upozorňujeme, že ke dni uzavření našich prací nebyla zpracována účetní závěrka České televize za rok 1995 a nebyly ukončeny dokladové inventarizace, a tudíž nebyly předmětem našeho ověření.

Při ověřování jsme výběrovým způsobem testovali účetní záznamy a další informace, prokazující údaje zanesené do účetních knih, použité účetní postupy a odhady, při respektování zásady významnosti.

Naše činnost nebyla přednostně zaměřena na odhalení nedostatků, podvodů nebo jiných chyb a její závěry by neměly být chápány tak, že jiné nedostatky neexistují.

V dalších částech zprávy uvádíme dílčí závěry a případná doporučení k jednotlivým ověřovaným oblastem.

Účetní systém

Účetnictví České televize je vedeno prostřednictvím výpočetní techniky decentralizovaně za útvary ČT v Praze a za jednotlivá studia. Toto decentralizované účetnictví navazuje na uplatňovaný systém řízení (plánování a financování) těchto samostatně hospodařících jednotek. Odděleně je na studiích účetnictví zpracováváno do úrovně hlavní knihy se samostatným vedením deníků, knih analytické evidence a archivací účetních dokladů. Sumarizace zůstatků syntetických a analytických účtů hlavních knih jednotlivých samostatně účtujících středisek je prováděna měsíčně. Účetní software a jeho projekčně programová dokumentace nebyla předmětem samostatného ověřování. Při testech a kontrolách výstupů používaného software však nebyly zjištěny případy, že by forma a náležitosti odporovaly požadavkům účetních předpisů.

Účetní systém ČT navazuje na systém organizačních a řídících norem a aktů, z nichž za základní lze považovat Statut, Kodex a Strategie České televize.

K rozhodujícím aktům ovlivňujícím celkovou úroveň účetního a kontrolního systému České televize patří Pravidla vnitřní ekonomiky, obsahující základní principy a zásady hospodaření a ekonomického řízení ČT, Rozhodnutí generálního ředitele č. 33, o programové koncepci a organizaci ČT z prosince 1994 a Rozhodnutí gen. ředitele č. 11 z února téhož roku.

Na tyto normy navazují další vnitřní předpisy upravující jednotlivé oblasti účetnictví, např.

- oběh a ověřování účetních dokladů (Pravidla pro oběh účetních dokladů, Podpisový řád České televize)

- inventarizace majetku a závazků (Pokyny pro provádění periodických inventarizací hospodářských prostředků),

- účtový rozvrh ap.

Některé tyto normy jsou pak rozpracovávány jednotlivými studii ČT v Brně a Ostravě.

Z provedených testů věcné správnosti, kdy jsme m.j. ověřovali doloženost účtovaných operací doklady s předepsanými náležitostmi ve smyslu zákona o účetnictví (paragraf 11) a daňových předpisů vyplynulo naše doporučení k věnování zvýšené pozornosti při popisu obsahu účetních operací na účetních dokladech, včetně přikládání souvisejících příloh, ev. poznámce o jejich archivaci. Tyto připomínky jsme vyslovili zejména u vnitřních účetních dokladů (řada 9).

Rovněž jsme doporučili zapracování podpisových oprávnění do Podpisového řádu u tzv. opravných účetních dokladů. U konkrétních dokladů jsme vyjádřili rovněž své připomínky k náležitostem daňových dokladů ve vazbě na požadavky zákona o DPH (paragraf 12). Nejasnosti byly vysvětleny a ve většině případů na místě odstraněny.

Inventarizace majetku a závazků

Ověřili jsme organizační zajištění a přípravu inventarizací majetku a závazků. Opatřením ředitele ekonomiky č. 68 ze dne 6. 6. 1995 byla jmenována ústřední inventarizační komise, která byla pověřena řízením, koordinací a kontrolou inventarizace v České televizi. Zároveň byly vydány Pokyny pro provádění periodických inventarizací, obsahující kromě všeobecných pokynů i dílčí pokyny pro inventarizaci jednotlivých druhů majetku závazků. Tyto základní organizační normy byly televizními studii rozpracovány na konkrétní podmínky. Provádění fyzických inventur jsme se osobně neúčastnili. Provedli jsme kontrolu inventarizačních písemností dokumentujících průběh a závěry z inventur. Závažnější nedostatky nebyly zjištěny.

Vzhledem k tomu, že fyzické inventury hmotného majetku byly prováděny v průběhu 4. čtvrtletí doporučili jsme všechny soupisy doplnit o přírůstky a úbytky uvedeného majetku od ukončení fyzické inventury do konce účetního období ve smyslu účetních předpisů. V inventurních soupisech rovněž uvádět jejich rekapitulace v členění podle jednotlivých analytických účtů a odsouhlasování zjištěných inventurních stavů se stavy účetními.

Rozdělení hosp. výsledku za rok 1994

Ověřena byla správnost zaúčtování rozdělení hospodářského výsledku ČT za rok 1994 ve výši 139 106 tis. Kč, který byl v souladu s ustanoveními Kolektivní smlouvy použit k přídělu do sociálního fondu (2% z objemu vyplacených mzd. prostředků). Zbylá část byla ponechána nerozdělena ke krytí plánované ztráty na rok 1995.

Úplnost účetní závěrky za rok 1995 po formální stránce

Práce nebyly provedeny vzhledem k tomu, že účetní závěrka nebyla k ukončení našich prací k dispozici, z důvodu neuzavření některých dokladových inventur a kontroly účetnictví ze strany daňového poradce.

Oceňování investičního majetku

Kontrolou účetních dokladů (přijatých faktur investičního charakteru), ve studiích Brno a Ostrava úplnou, v Praze výběrovou, bylo ověřen postup při oceňování hmotného a nehmotného investičního majetku. Investiční majetek je v souladu s účetními postupy oceňován pořizovací cenou, tj. vlastní cenou pořízení a ostatních nákladů souvisejících s jeho pořízení. Rovněž při dalších testech ostatních účetních dokladů a písemností nebyly zjištěny významnější případy nesprávného účtování výdajů investičního charakteru do provozních nákladů.

Na vybraných případech bylo ověřeno, že k prodeji nemovitostí dochází na základě schválení Rady.

K zajištění reálné výše ocenění finančních investic v účetnictví doporučujeme vytvoření opravné položky k finančnímu vkladu do České národní investiční společnost v Litoměřicích u Studia Brno v nominální částce 2 160 000,- Kč.

Ověření zůstatku nedokončených investic a poskytnutých záloh na investiční majetek

Ověřením zůstatků účtů a inventur tohoto majetku nebyly zjištěny případy starších nebo neprůkazných položek v zůstatcích těchto účtů. Inventarizace byla provedena dokladově k 31. 10. 1995. Nárůst poskytnutých záloh proti minulému roku (2,2 krát) souvisí s výstavbou na Kavčích horách.

Výnosy a náklady

Při testování výnosů jsme se zaměřili na dvě základní skupiny výnosů, a to z televizních poplatků a výnosy z podnikatelské činnosti (viz rozhodnutí GŘ č. 2/94, kterým se stanoví pravidla podnikatelské činnosti).

Televizní poplatky jsou do výnosů účtovány až na základě skutečných plateb převáděných od jednotlivých správ České pošty, nikoliv po zaúčtování nároku (předpisu) na jejich úhradu. Tento způsob účtování je vzhledem ke stavu evidence obyvatelstva, které má zákonnou povinnost platit televizní poplatky vedené Českou poštou a platební disciplinou zřejmě jediným možným způsobem. Přesto vzhledem k významnosti těchto příjmů doporučujeme odsouhlasit tento způsob účtování výnosů Ministerstvem financí ČR jako výjimku od obecných postupů účtování, včetně stanoveného způsobu časového rozlišení těchto výnosů na přelomu účetních období.

Při používaném způsobu účtování nejsou v nákladech rozlišovány rozdílné srážky z běžných měsíčních poplatků a za přihlášení nového koncesionáře srážené Českou poštou. Ke změně úhrnné výše těchto srážek účtovaných do nákladů však touto nepřesností nedochází.

Při testování ostatních výnosů a nákladů jsme nezjistili chyby či jiné nesrovnalosti ve vazbě na účetní předpisy či vnitropodnikové normy.

Při testování správnosti účtování nákladů a výnosů v návaznosti na jejich časovou souvislost s účetními obdobími nebyly zjištěny významnější nesprávnosti.

Při účtování nákupu externích služeb a hmotných dodávek uplatňuje Česká televize odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, přičemž se při jeho vypořádání uplatňuje postup stanovený podle 20 zákona č. 588/1992 Sb., o DPH v souladu dopisem 1. náměstka ministra financí ČR z dubna 1994. Vzhledem k novelám zákona o DPH pro rok 1995 i 1996 a omezením schváleného postupu výše citovaným dopisem náměstka ministra pro roky 1993 a 1994 doporučujeme odsouhlasit si stávající systém uplatňování odpočtu i pro následující roky.

Závěr

Závěrem konstatujeme, že při ověřování vybraných oblastí účetnictví České televize ve smyslu uzavřené smlouvy o dílo ze dne 6. 9. 1995 jsme nezjistili nedostatky nebo chyby, které by v podstatných aspektech mohly vést ke zkreslení účetnictví a účetní závěrky České televize za rok 1995.

Veškeré seznamy kontrolovaných dokladů, podrobnější podklady a ostatní písemnosti jsou založeny ve spise auditora ve smyslu auditorských směrnic vydaných Komorou auditorů ČR.

V Brně, dne 27. června 1996

Ověření provedla

auditorská společnost CAAC, s. r. o. Brno

licence č. 65

Příloha č. 4. 4.

Rada České televize schválila dne 27. 9. 1995 Statut České televize, jehož novou přílohou je kromě Strategie České televize také Kodex České televize a Etický panel.

V duálním systému televizního vysílání představuje Česká televize záruku veřejnoprávní služby divákům. To znamená, že poskytuje programovou nabídku sjednocovanou společně sdílenou stupnicí hodnot, založenou na tradicích evropské kultury. Základními prvky této jednoty jsou důraz na prezentaci plurality názorů v demokratické společnosti, respekt k lidským právům, k právům etnických menšin, postižených a k právům dětí, důsledné odmítání rasismu a všech forem totalitárních útoků na principy občanské společnosti. Samozřejmou složkou této stupnice hodnot je akcent na vysokou profesionální a kulturní úroveň vysílání jako celku. Tato obecně sdílená soustava hodnot stmeluje složitou strukturu vysílání veřejnoprávní televize, obsahující celou škálu typů pořadů, které už ze samotné podstaty své existence komerční vysílatelé do své programové nabídky zahrnout nemohou. V tom je úloha veřejnoprávní televize jinými prostředky nezastupitelná. Službu veřejnosti zajišťuje Česká televize především v oblastech umělecké tvorby, dokumentu, obecného i speciálního zpravodajství a publicistiky.

Uměleckou tvorbu Česká televize podporuje a prezentuje v několika podobách: vyrábí a vysílá původní česká dramatická díla a televizní adaptace české a světové literatury, podporuje a široce prezentuje národní filmovou tvorbu a zprostředkovává divákům ve velkém rozsahu dění na divadelní, hudební a výtvarné scéně České republiky. Kvalitní výběrovou dramaturgií představuje českým divákům světovou kinematografii s důrazem na špičkovou evropskou produkci. Rozsáhlými cykly záznamů divadelních inscenací a dokumentů seznamuje domácí publikum s klasickou a soudobou světovou dramatickou, hudební a výtvarnou tvorbou. Z povahy televize jako média vyplývá důraz na dokumenty o kinematografii, jejích dějinách a současnosti, jejích proměnách a různorodosti.

Česká televize je jediným garantem existence české autorské dokumentární tvorby a její veřejné prezentace. Proto v této oblasti vedle vlastní výroby systematicky spolupracuje s nezávislými producenty a zaručuje vysílání kvalitních dokumentů. V tomto smyslu udržuje Česká televize důležitou tradici české filmové a televizní tvorby a plní úkoly komerčními subjekty nesplnitelné.

Základní povinností České televize je poskytovat širokou škálu zpravodajských pořadů, a to jak obecných, tak specializovaných. Tuto úlohu plní dvojím způsobem: krátké zpravodajské pořady, poskytující základní informace o domácím a světovém dění, jsou rovnoměrně rozloženy ve vysílání v průběhu celého dne. Hlavní zpravodajské relace ve večerních časech se pak liší tak, aby odpovídaly rozdílnému charakteru obou programů České televize. Tuto nabídku dále rozšiřuje specializované ekonomické zpravodajství, které tvoří nedílnou součást struktury zpravodajských pořadů České televize. Každodenní zpravodajství z regionů, zajišťované rovněž ostravským a brněnským studiem České televize, pak tuto strukturu dotváří.

Publicistické pořady jsou ve vysílání České televize začleněny takovým způsobem, aby svými tématy pokrývaly všechny podstatné oblasti života společnosti. Zvláštní místo zaujímají pořady reprezentující investigativní žurnalistiku, a plnící tak nezastupitelnou úlohu mezi sdělovacími prostředky demokratické společnosti. Propracovaný systém vzdělávacích pořadů těží z domácí i zahraniční produkce, členěné do tří základních oblastí: humanitní, přírodovědné a technické.

Tématem specializovaných publicistických pořadů celorepublikového dosahu, ale také regionálních publicistických pořadů, jejichž působení nabývá s novým konstituováním občanské společnosti v České republice na významu, je ochrana zájmů občanů. Speciální publicistické pořady, určené etnickým menšinám, zdravotně postiženým nebo přesně definovaným cílovým skupinám, např. seniorům, stojí na pomezí vlastní publicistiky, tedy rozsáhlejších materiálů, věnovaných klíčovým problémům těchto minorit, a odborného zpravodajství, usnadňujícího prostřednictvím poskytování detailních informací těmto menšinám orientaci v životě. Spektrum těchto pořadů odpovídá aktuálním potřebám české společnosti a je inovováno podle výsledků sociodemografických výzkumů, které Česká televize v pravidelných intervalech zadává.

Zásady tvorby programu mají sloužit nejen redaktorům zpravodajských a publicistických pořadů, ale i všem autorům, dramaturgům, producentům, režisérům a ostatním tvůrčím pracovníkům.

Zásady tvorby programu je třeba chápat jako otevřený dokument, který v průběhu času může rezonovat s proměňujícími se požadavky na tvorbu programu a případně vyvolat v život potřebu dalších kodifikujících dokumentů nebo formulací zásad k parciálním problémům tvorby programu či vlastní realizace pořadů. Česká televize, vedena snahou naplňovat co nejlépe poslání veřejnoprávní televize, zejména poskytováním objektivních, ověřených, všestranných a vyvážených informací pro svobodné vytváření názorů, si uvědomuje

- odpovědnost vůči veřejnosti, zejména s ohledem na význam televizního vysílání pro uplatnění občanských práv na informaci a svobodnou komunikaci,

- složitost a náročnost žurnalistické práce v souvislosti s požadavky na aktuálnost, pravdivost a důvěryhodnost informace, na její kvalitu, hloubku a nestrannost, na její formu a způsob zpracování, a proto přijala zásady vztahující se k etice žurnalistiky a zobrazování násilí ve vysílání a ustavila Etický panel České televize.

ETIKA ŽURNALISTIKY

Rada Evropy schválila v roce 1993 Rezoluci č. 1003 o etice žurnalistiky. Tyto etické zásady žurnalistiky by měly být uplatňovány všemi novináři v celé Evropě. Vzhledem k nedostatku právní úpravy a pozitivních tradic v této oblasti v České republice považujeme za velmi důležité respektovat uvedené zásady při výrobě a vysílání pořadů v České televizi.

I.

Zprávy a názory

1. Kromě zákonných práv a povinností stanovených v právních normách (zákon o České televizi č. 483/1991 Sb. a zákon č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, oba ve znění zákona č. 36/1993 Sb.) má Česká televize etickou odpovědnost vůči občanům a společnosti. Ta musí být zdůrazněna právě v současné době, kdy informace a komunikace hrají velmi důležitou úlohu při vytváření osobních postojů občanů i ve vývoji demokratické společnosti.

2. Novinářské povolání zahrnuje práva a povinnosti, svobodu a odpovědnost.

3. Základním principem jakékoli etické úvahy o žurnalistice je povinnost vést jasnou dělicí čáru mezi zprávami a názory, aby nebylo možné je zaměnit. Zpráva je informací o faktech a údajích, zatímco názory sdělují myšlenky, ideje, přesvědčení nebo hodnotící soudy ze strany České televize.

4. Vysílání zpráv musí být založeno na pravdivosti, která musí být zajištěna přiměřenými prostředky verifikace a důkazu, objektivity při prezentaci, popisu a sdělování. Domněnky (úvahy) nesmějí být směšovány se zprávami. Titulky zpráv musí vyjadřovat co možná nejpřesněji podstatu předkládaných zpráv a údajů.

5. Vyjádření názorů znamená vyjádření mínění nebo komentář na obecné téma, případně vyslovení poznámek ke zprávám týkajícím se skutečných událostí. Ačkoliv názory vždy budou nezbytně subjektivní, a tudíž nemohou a ani by neměly být podřízeny měřítku objektivity, je nutno zajistit, aby byly vyjádřeny čestně a eticky.

6. Názory ve formě komentářů k událostem nebo k jednání jednotlivců a institucí by se neměly snažit popírat nebo zakrývat realitu faktů nebo údajů.

II.

Právo na informace jako základní lidské právo

7. Právo na informace je základním lidským právem, které bylo zdůrazněno precedenčním právem Evropské komise a Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s článkem 10 Evropské konvence o lidských právech a uznáno článkem 9 Evropské konvence o televizi bez hranic, stejně jako všemi demokratickými ústavami. Vlastníkem práva je občan, který také má příslušné právo požadovat, aby informace předávané novináři byly sdělovány pravdivě v případě zpráv a poctivě v případě názorů, bez vnějšího zasahování veřejných orgánů nebo soukromého sektoru.

8. Činnost České televize jako sdělovacího média je zprostředkovávání, tj. poskytování informačních služeb. Práva související se svobodou informací vycházejí z práva adresátů informací, tj. občanů.

9. Veřejné orgány se nesmějí domnívat, že jsou vlastníky informací. Právní řád České republiky poskytuje záruky pro šíření pluralismu ve sdělovacích prostředcích a zajišťuje vytvoření nezbytných podmínek pro realizaci svobody slova a práva na informace s vyloučením cenzury.

10. Česká televize bude chránit svobodu projevu svých pracovníků, neboť jsou posledním článkem zprostředkování informace. V této souvislosti je třeba upozornit, že dosud není z právního hlediska vyjasněn vztah svědomí žurnalisty a profesionálního tajemství vůči důvěrným zdrojům.

11. Česká televize nikdy nesmí zacházet s informacemi jako se zbožím, nýbrž výhradně jako se základním právem občana. Za tímto účelem nesmí využívat ani kvality, ani podstaty zpráv nebo názorů ve snaze zvýšit počet diváků s cílem zvýšení příjmů z reklam. Ve snaze zajistit etické zacházení s informacemi musí být diváci pokládáni za jednotlivce, a nikoli za masu.

III.

Funkce žurnalistiky a její etika

12. Informace zprostředkované žurnalistiky sdělovacích prostředků mají díky obrovské podpoře nových technologií rozhodující význam pro rozvoj jednotlivce a společnosti. Jsou nepostradatelné pro demokratický život, protože má-li se demokracie plně rozvinout, musí zaručit občanům možnost účastnit se veřejných záležitostí. Jejich účast by nebyla možná bez informací, které jim poskytují sdělovací prostředky. Vliv České televize na veřejné mínění je tudíž zřejmý.

13. Bylo by ovšem chybné z významu této úlohy vyvozovat, že sdělovací prostředky ve skutečnosti reprezentují veřejné mínění nebo že by měly nahrazovat specifické funkce veřejných orgánů či institucí vzdělávacího a kulturního charakteru, jako jsou třeba školy.

14. Žurnalistika nesmí pozměňovat pravdivé, objektivní informace nebo poctivé názory ve snaze vytvořit nebo upravit veřejné mínění, neboť legitimita žurnalistiky spočívá v účinném respektování základního práva občanů na informace jakožto části demokratických hodnot. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby legitimní investigativní žurnalistika pracovala s ověřenými informacemi a poctivými názory. Je neslučitelná s novinářskými kampaněmi vedenými na základě předem stanovených pozic a zvláštních zájmů.

15. V žurnalistice musí informace a názory respektovat presumpci neviny, zejména v případech, které jsou dosud v řízení, a musí se proto upustit od jakýchkoliv hodnotících poznámek či soudů.

16. Musí být respektováno právo jednotlivců na soukromí. Osoby zaujímající funkce ve veřejném životě mají právo na ochranu svého soukromí s výjimkou těch případů, kdy by jejich soukromý život mohl mít vliv na její veřejný život. Skutečnost, že osoba zaujímá veřejné postavení, ji nezbavuje práva na respektování jejího soukromí. Proto je nezbytné usilovat o dosažení rovnováhy mezi respektováním soukromého života a právem na informaci.

17. Výsledek neospravedlňuje použité prostředky, informace proto musí být získány legálními a etickými prostředky.

18. Jestliže Česká televize zprostředkovala zprávu nebo názor nepravdivý či klamný, musí na žádost zainteresovaných osob s poskytnutím všech relevantních informací zprávu opravit. Nejvhodnější je zajistit vysílání opravy ve stejném typu pořadu a ve stejném vysílacím čase.

19. Ve vztazích, které novinář musí udržovat při plnění svých povinností s veřejnými orgány, s orgány exekutivy nebo různými hospodářskými sektory, je třeba zabránit jakékoli shovívavosti, která by mohla ovlivnit nezávislost a nestrannost žurnalistiky.

20. V žurnalistice nesmí být kontroverzní nebo senzační záležitosti zaměňovány se situací, o níž je důležité poskytovat informace. Novinář nesmí zneužívat svých práv k získání vlastní prestiže nebo osobního vlivu.

21. Vzhledem ke komplexnosti procesu získávání a poskytování informací, který se stále více opírá o využití nových technologií umožňujících rychlost a stručnost informace, je nutné, aby pracovníci České televize absolvovali adekvátní odborný výcvik.

IV.

Konfliktní situace a případy zvláštní ochrany

22. Ve společnosti někdy vznikají napjaté a konfliktní situace pod tlakem takových faktorů, jakými jsou terorismus, diskriminace menšin, xenofobie nebo válka. Za takových okolností má Česká televize morální povinnost hájit demokratické hodnoty: úctu k lidské důstojnosti, řešení problémů mírovými, tolerantními prostředky, a tedy i povinnost odporovat násilí a jazyku nenávisti a konfrontace, zavrhovat jakoukoli diskriminaci zakládající se na odlišné kultuře, pohlaví nebo náboženství. Nikdo by neměl zůstat neutrální, jde-li o obranu demokratických hodnot. Vzhledem k tomu musí Česká televize sehrát větší úlohu v zabraňování napětí a podporovat vzájemné porozumění, toleranci a důvěru, zejména mezi různými komunitami v oblastech s převládajícími konflikty.

23. S přihlédnutím k velice specifickému vlivu sdělovacích prostředků na postoje dětí a mladých lidí je nutné, aby Česká televize nevysílala pořady, zprávy nebo záběry glorifikující násilí, zneužívající sexuálních scén nebo užívající vědomě nevhodný jazyk.