PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna 1996
II. volební období
21
Vládní návrh
zákona
ze dne ................1996,
o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií
podléhajících mezinárodním kontrolním režimům
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět úpravy zákona
(1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze vyvážet z České republiky nebo dovážet do České republiky zboží a technologie podléhající mezinárodním kontrolním režimům (dále jen "kontrolní režim"), a působnost orgánů státní správy v této oblasti.
(2) Orgány státní správy, které jsou odpovědny za uplatňování kontrolního režimu podle tohoto zákona, jsou povinny zohledňovat cíle mezinárodních institucí působících v oblasti mnohostranné kontroly strategického zboží a v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní, při současném naplňování zahraničně politických, bezpečnostních a obchodních zájmů státu v této oblasti.
Vymezení základních pojmů
§ 2
(1) Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona jsou podrobeny
a) zařízení, sestavy, výrobky, jejich části a součásti, materiály, software, chemické a biologické látky a viry, prekurzory,
b) technologie, jimiž se rozumí informace a výrobně technické poznatky ve zhmotnělé podobě nebo na médiích pro elektronický přenos dat, modely, prototypy, technické výkresy a náčrtky, diagramy, světlotisky nebo příručky, nebo ve zhmotnělé podobě výcvikové nebo technické soupravy, jež mohou být použity k vyhotovení technických plánů k výrobě, k využití anebo přepracování zboží, včetně programového vybavení a technických údajů, avšak nikoliv zboží samotné,
které vzhledem ke svému charakteru dvojího užití mohou být použity pro civilní a pro vojenské účely (dále jen "kontrolované zboží").
(2) Za kontrolované zboží se pro účely vývozu a dovozu považují i nebezpečné toxické látky, prekurzory chemických zbraní a materiály, zařízení a technologie v jaderné oblasti, nakládání s nimiž v tuzemsku je upraveno zvláštními předpisy [Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb.Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů., ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb. Zákon č. /1996 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona FS č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 544/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona NS č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)].
(3) Seznam kontrolovaného zboží podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí předpis.
§ 3
(1) Kontrolované zboží může z České republiky vyvézt nebo do České republiky dovézt fyzická osoba s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky [Zákon FS č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon FS č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.] nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, jakož i zahraniční právnická osoba, je-li sama vývozcem nebo dovozcem (dále jen "vývozce" a "dovozce").
(2) Dovozem se pro účely tohoto zákona rozumí propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu volného oběhu anebo do některého z režimů s ekonomickým účinkem, vývozem pak propuštění kontrolovaného zboží do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo přidělení celně schváleného určení pro zpětný vývoz zboží, na základě rozhodnutí vydaného celním úřadem v řízení podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.].
§ 4
Všeobecné povinnosti vývozce, dovozce a uživatele
(1) Vývozce kontrolovaného zboží je povinen
a) zajistit potvrzení o konečném užití kontrolovaného zboží a dodržení případných podmínek stanovených ve vývozní licenci,
b) na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") předložit po ukončení vývozu doklad o ověření dodávky vystavený příslušným úřadem země dovozu, stvrzující přijetí kontrolovaného zboží v povolené zemi určení,
c) nejméně po dobu pěti let od konce kalendářního roku, v němž došlo k vývozu kontrolovaného zboží, vést evidenci, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží
1. název a číselné označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,
2. množství a hodnotu zboží,
3. označení licence,
4. datum prodeje,
5. jméno a adresu zahraničního smluvního partnera a konečného uživatele,
6. účel užití zboží,
včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty),
d) při vývozu dovezeného kontrolovaného zboží dodržovat podmínky stanovené ve vývozní licenci zahraničního dodavatele,
e) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22.
(2) Dovozce kontrolovaného zboží je povinen
a) vést evidenci o kontrolovaném zboží, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží
1. název a číselné označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,
2. množství a hodnotu zboží,
3. označení licence,
4. umístění zboží,
5. při dalším prodeji zboží jméno a adresu nového uživatele a datum prodeje,
6. účel užití zboží,
včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, doklady o případné výrobní spotřebě, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty),
b) při změně uživatele kontrolovaného zboží v České republice písemně upozornit dalšího uživatele na skutečnost, že se jedná o kontrolované zboží a informovat ho o podmínkách stanovených prvotním vývozcem, o podmínkách stanovených v dovozní licenci a o povinnosti dodržovat podmínky stanovené zvláštními předpisy pro jednotlivé druhy zboží; nový uživatel je přitom povinen vést o kontrolovaném zboží evidenci v rozsahu podle písm. b) a strpět průběžnou kontrolu prováděnou podle § 21,
c) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22,
d) zabezpečit, aby pohraničnímu celnímu úřadu bylo nejpozději v okamžiku přechodu zboží přes státní hranici oznámeno, že se jedná o kontrolované zboží.
(3) Uživatel kontrolovaného zboží je povinen užívat kontrolované zboží jen k účelům uvedeným v licenci a plnit podmínky v ní stanovené, jakož i podmínky, které byly zahraničnímu vývozci stanoveny ve vývozní licenci a dále plnit povinnosti jako dovozce podle odst. 2 písm. a) až c).
ČÁST DRUHÁ
Povolovací řízení
§ 5
Vývozce je oprávněn vyvézt a dovozce dovézt kontrolované zboží jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení ministerstva na vývoz nebo dovoz (dále jen "licence") uděleném ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné.
Individuální licence
§ 6
(1) Individuální licence je písemné rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 7 odst. 2, umožňující vývozci nebo dovozci vyvézt nebo dovézt stanovený druh a množství kontrolovaného zboží na základě smluvního ujednání mezi vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním obchodním partnerem.
(2) Písemnou žádost o udělení individuální licence předkládá vývozce nebo dovozce ministerstvu po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím kontrolovaného zboží. O udělení individuální licence je třeba požádat pro každou smlouvu, jejímž předmětem je vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží.
(3) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat
a) jméno a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,
b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky [Zákon FS č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon FS č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.],
c) jméno a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, případně tuzemského smluvního partnera,
d) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,
e) název zboží podle obchodních dokladů a jeho číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho množství, cenu a označení výrobce,
f) název státu, do kterého má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterého má být dovezeno,
g) účel užití zboží,
h) název a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečného uživatele,
i) návrh na dobu platnosti individuální licence.
(4) Žádost o individuální licenci musí být doložena
a) návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou mezi vývozcem či dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem, s přesnou specifikací kontrolovaného zboží včetně uvedení jeho množství,
b) při vývozu dovozním povolením příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního uživatele, že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji jaderných, chemických a biologických zbraní, že bude používáno pouze k uvedenému účelu a nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno; při dovozu obdobným prohlášením s písemným závazkem uživatele, že specifikované zboží bude užíváno k uvedenému účelu,
c) povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona [Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)],
d) na žádost ministerstva dalšími doklady umožňujícími řádné posouzení daného případu.
(5) Vzor žádosti o udělení individuální licence stanoví prováděcí předpis.
§ 7
(1) O žádosti o udělení individuální licence rozhodne ministerstvo.
(2) Rozhodnutí o udělení individuální licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží obsahuje
a) jméno, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky [Zákon FS č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon FS č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.],
b) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,
c) název zboží, včetně číselného označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho množství a cenu,
d) jméno a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, a jméno a sídlo konečného uživatele zboží,
e) dobu platnosti individuální licence,
f) případné další podmínky individuální licence, vyplývající ze závazků, jimiž je Česká republika vázána,
g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(3) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů [§11 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů] o využívání udělené individuální licence.
§ 8
(1) Vývozce nebo dovozce oznámí ministerstvu objem realizovaných dodávek po jejich ukončení, nejpozději do dvou týdnů po ukončení platnosti individuální licence, není-li v podmínkách licence stanoveno jinak.
(2) V případě nevyužití individuální vývozní nebo dovozní licence oznámí vývozce nebo dovozce tuto skutečnost s odůvodněním neprodleně ministerstvu a udělenou licenci vrátí.
§ 9
Ministerstvo individuální licenci neudělí, jestliže vývozce nebo dovozce
a) nesplnil podmínky stanovené v § 6, nebo
b) porušil podmínky kontrolního režimu anebo v souvislosti s touto činností porušil tuzemské či zahraniční právní předpisy v této oblasti, nebo
c) nedodržel povinnost žádat o předběžný souhlas k jednání v případech stanovených v § 15 odst. 3, nebo
d) je to odůvodněno zahraničně politickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky, nebo
e) nejsou splněny předpoklady stanovené ve zvláštním zákoně [Zákon č. /1996 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona FS č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 544/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona NS č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)].
§ 10
(1) Ministerstvo udělenou individuální licenci odejme, jestliže
a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo
b) je to odůvodněno zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, nebo
c) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci, a kontrolované zboží dosud nebylo zcela propuštěno do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu.
(2) Byla-li individuální licence odňata z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b), vývozce má nárok na úhradu prokázané majetkové újmy. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno u ministerstva nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o odnětí individuální licence. Prokázaná majetková újma se hradí v penězích.
§ 11
Proti rozhodnutí ministerstva o udělení, neudělení či odnětí individuální licence není možno podat rozklad.
Individuální otevřené licence
§ 12
(1) Individuální otevřená licence je písemné rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 13 odst. 1, umožňující konkrétnímu vývozci nebo dovozci vyvážet nebo dovážet kontrolované zboží stejného charakteru v opakujících se dodávkách.
(2) Ministerstvo může udělit individuální otevřenou licenci v případě předpokládaných opakovaných vývozů nebo dovozů kontrolovaného zboží ve stanovené zbožové struktuře a teritoriálním rozsahu, pro určité časové období (zpravidla kalendářní rok), na základě písemné žádosti vývozce nebo dovozce.
(3) Žádost o udělení individuální otevřené licence musí obsahovat
a) jméno a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,
b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky [Zákon FS č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon FS č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.],
c) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,
d) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho předpokládané množství a celkovou cenu,
e) názvy států, do kterých má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterých má být dovezeno,
f) předpokládaný účel užití zboží,
g) název a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečných uživatelů, jsou-li v době podání žádosti známi,
h) návrh na dobu platnosti individuální otevřené licence.
(4) Žádost o individuální otevřenou licenci musí být doložena
a) seznamem zahraničních obchodních partnerů,
b) obchodními doklady prokazujícími předpokládané dodávky kontrolovaného zboží, k jehož vývozu nebo dovozu je vyžadována individuální otevřená licence, byly-li mezi tuzemským vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem uzavřeny,
c) povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona [Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)],
d) na žádost ministerstva dalšími doklady umožňujícími řádné posouzení daného případu.
(5) Vzor žádosti o udělení individuální otevřené licence stanoví prováděcí předpis.
§ 13
(1) Rozhodnutí o udělení individuální otevřené licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží obsahuje
a) jméno, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky [Zákon FS č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon FS č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.],
b) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,
c) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, celkové množství a celkovou cenu,
d) názvy států, do kterých může vývozce vyvážet anebo ze kterých může dovozce dovážet stanovené kontrolované zboží,
e) dobu platnosti individuální otevřené licence a stanovené lhůty pro průběžná hlášení o realizaci,
f) případné další podmínky, za kterých lze vyvážet nebo dovážet vymezené kontrolované zboží,
g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(2) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů [§11 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů] o využívání udělené individuální otevřené licence.
§ 14
(1) Udělenou individuální otevřenou licenci lze odejmout za podmínek stanovených v § 10.
(2) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení nebo odnětí individuální otevřené licence není možno podat rozklad.
§ 15
Předběžný souhlas k jednání
(1) Vývozce nebo dovozce kontrolovaného zboží může před předložením žádosti o udělení individuální licence předložit ministerstvu písemnou žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem. V žádosti uvede předpokládané skutečnosti uvedené v § 6 odst. 3.
(2) O žádosti ministerstvo rozhodne do 60 dnů od jejího podání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení individuální licence.
(3) Prováděcí předpis stanoví, ve kterých případech vývozu nebo dovozu kontrolovaného jaderného, chemického a biologického zboží zvlášť významného z hlediska státních zájmů je vývozce a dovozce povinen požádat ministerstvo o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem před uzavřením smlouvy.
(4) Hlediskem pro zařazení kontrolovaného zboží mezi zvlášť významné podle odstavce 3 jsou
a) stanovený objem vyváženého kontrolovaného zboží v rámci jedné smlouvy ve vztahu k stanovené položce kontrolovaného zboží,
b) technické a užitné vlastnosti kontrolovaného zboží zvyšující riziko jeho použití pro výrobu a šíření zbraní hromadného ničení,
c) citlivost předpokládaného místa konečného užití kontrolovaného zboží vyváženého z České republiky z hlediska zahraničně politických zájmů státu anebo z hlediska zvláštních podmínek stanovených příslušným mezinárodním kontrolním režimem,
d) kombinace podmínek uvedených v písm. a) až c).
Všeobecné licence
§ 16
(1) Všeobecná licence umožňuje předem neurčenému dovozci nebo vývozci za přesně vymezených podmínek dovézt kontrolované zboží nebo ho vyvézt bez nutnosti žádat ministerstvo o licenci. Na dovoz a vývoz kontrolovaného zboží v jaderné oblasti se všeobecná licence nevydává.
(2) Ministerstvo může vyhláškou vydat všeobecnou dovozní nebo vývozní licenci vymezující
a) strukturu zboží,
b) okruh států, jichž se všeobecná licence týká,
c) podmínky, za nichž lze dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě všeobecné licence.
(3) V případě využití všeobecné licence se nepředkládá celním orgánům při dovozu nebo vývozu individuální nebo individuální otevřená licence a do celního prohlášení se uvede namísto čísla licence číslo vyhlášky, kterou byla příslušná všeobecná licence vydána.
§ 17
(1) Dovozce a vývozce, který hodlá dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě vydané všeobecné licence, je povinen
a) před prvním využitím všeobecné licence provést u ministerstva písemně registraci, ve které uvede své obchodní jméno, sídlo, popřípadě jméno, bydliště a identifikační číslo, k tomu přiložit kopii výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, nebo živnostenského oprávnění,
b) oznámit ministerstvu změny v údajích zapisovaných do registrace anebo ukončení dodávek kontrolovaného zboží na základě všeobecné licence.
(2) Registrace provedená podle předchozích odstavců je platná pro použití všech vydaných všeobecných licencí.
§ 18
Ministerstvo může rozhodnout o vyloučení dovozce nebo vývozce z využívání všeobecných licencí, zjistí-li, že porušil podmínku v některé z nich stanovenou. Rozhodnutí zašle na vědomí Ministerstvu financí.
§ 19
Licenční řízení ve zvláštních případech
(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3 odst. 1 je povinna požádat o individuální vývozní licenci i při vývozu zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží vydaném podle § 2 odst. 3, jestliže
a) byla informována příslušným státním orgánem, že zboží je anebo může být zamýšleno, zcela nebo zčásti, k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním řízených střel schopných takové zbraně nést, nebo
b) ví, že zboží je zamýšleno, celé nebo jeho část, k použití ve spojení s činnostmi uvedenými v písm. a).
(2) Povinnost požádat o individuální vývozní licenci podle odstavce 1 vzniká osobě v něm uvedené i v případě, že má důvody k podezření, že zboží může být použito, celé nebo jeho část, ve spojení s činnostmi uvedenými v odstavci 1 písm. a); této povinnosti se zprostí, jestliže učinila příslušná opatření k zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčila, že nehrozí jeho zneužití.
(3) Pro povolovací řízení platí v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ustanovení § 6 až 11.
ČÁST TŘETÍ
Kontrola dodržování podmínek kontrolního režimu
a uplatňování sankcí
§ 20
Před rozhodnutím o udělení nebo neudělení licence provede celní úřad [§11 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů], a jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ze svého podnětu, případně z podnětu ministerstva předběžnou kontrolu zaměřenou na ověření údajů uvedených v žádosti o licenci, na účel a vhodné podmínky užívání kontrolovaného zboží, k jehož dovozu byla vyžádána individuální nebo individuální otevřená licence.
§ 21
Orgány uvedené v § 20 provádějí v místě, kde se kontrolované zboží nachází, průběžnou kontrolu plnění podmínek stanovených v udělené licenci a všeobecných povinností stanovených v § 4. Provedou také kontrolu dováženého a vyváženého zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží, mají-li informace, že toto zboží může být použito k účelům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. a). Kontrolu provedou rovněž v případě, že o to požádá ministerstvo nebo příslušný státní orgán státu dodavatele. O zjištěných nedostatcích informují ministerstvo.
§ 22
(1) Orgány uvedené v § 20 jsou za podmínek stanovených zvláštními předpisy [Např. zákon FS č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů] oprávněny při provádění předběžné a průběžné kontroly kontrolovaného zboží vstupovat do místností a prostorů, v nichž se kontrolované zboží nachází nebo podle příslušných dokladů nacházet má, nahlížet do spisů týkajících se kontrolovaného zboží a pořizovat o něm dokumentaci.
(2) Požádá-li příslušný státní orgán státu dodavatele o účast na provedení předběžné nebo průběžné kontroly, orgány uvedené v § 20 mu vyhoví s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám vyplývajícím z jiných právních předpisů [Např. zákon FS č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů].
§ 23
K zabezpečení kontrolní činnosti vede Ministerstvo financí evidenci dovezeného kontrolovaného zboží a celní úřady evidenci ve své územní působnosti a poskytuje ministerstvu potřebné informace o uskutečněném vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží.
Ukládání sankcí
§ 24
(1) Jestliže vývozce, dovozce či jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z celního území České republiky do ciziny nebo z ciziny na celní území České republiky bez licence, ačkoli licence je tímto zákonem vyžadována, uloží se
a) pokuta až do výše 10 miliónů Kč nebo pětinásobku ceny zboží, je-li tento pětinásobek vyšší než 10 miliónů Kč,
b) sankce propadnutí kontrolovaného zboží.
Sankci podle písm. a) a b) lze uložit samostatně anebo v souběhu.
(2) Jestliže vývozce, dovozce nebo uživatel dovezeného kontrolovaného zboží jiného než v jaderné oblasti neplní povinnosti stanovené v § 4, může být uložena pokuta až do výše 5 miliónů Kč.
(3) Výše pokuty podle odstavců 1 a 2 se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na škodu vzniklou protiprávním jednáním. Tímto nejsou dotčeny sankce podle zvláštních zákonů [Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů].
§ 25
(1) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží podle § 24 uloží celní úřad příslušný podle celního zákona k projednávání celních deliktů rozhodnutím. Při rozhodování o uložení sankce propadnutí kontrolovaného zboží se přiměřeně použije ustanovení § 300 celního zákona. Celní úřad jím uloženou sankci vymáhá a vybírá.
(2) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží lze uložit do dvou let ode dne, kdy bylo porušení zákona zjištěno protokolem o kontrolním zjištění, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo. Odvolání proti rozhodnutí vydaného podle odstavce 1 má odkladný účinek.
(3) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.
(4) Kontrolované zboží, o jehož propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, prodá celní úřad zpravidla v dražbě; výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje je příjmem státního rozpočtu České republiky. Jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, postupuje se podle zvláštního zákona [Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)].
ČÁST ČTVRTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 26
Ministerstvo vydá dovozci před dovozem kontrolovaného zboží spolu s individuální nebo individuální otevřenou licencí i dovozní certifikát v případě, kdy o něj požádá zahraniční dodavatel. Dovozní certifikát obsahuje údaje shodné s dovozní licencí.
§ 27
Celní úřad potvrdí dovozci po uskutečněném dovozu doklad o ověření dodávky, jestliže je tento doklad vyžadován zahraničním dodavatelem. V případě následného zjištění nesrovnalostí u dovezeného kontrolovaného zboží informuje prostřednictvím ministerstva příslušný státní orgán země vývozce.
§ 28
(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s odchylkami
a) uvedenými v § 11 a § 14 odst. 2 ve věci odvolacího řízení, v § 15 odst. 2 ve věci lhůty pro udělení předběžného souhlasu k jednání a v § 25 odst. 1 ve věci místní příslušnosti celních orgánů při ukládání sankcí,
b) účastníkem řízení podle části druhé tohoto zákona je osoba uvedená v § 3 odst. 1, a jde-li o řízení podle části třetí tohoto zákona, též uživatel kontrolovaného zboží, jakož i jakákoliv jiná osoba uvedená v § 24 odst. 1,
c) z práva účastníka nahlížet do spisů, pořizovat si z nich výpisy a vyjadřovat se k nim [§ 23 a 33 zákona NS č. 71/1967 Sb, o správním řízení (správní řád)] se vylučují vyjádření příslušných státních orgánů, dokládající možné zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy státu vedoucí k postupu podle § 9 písm. d) a § 10 odst. 1 písm. b) tohoto zákona; správní orgán je však povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, z jakých vyjádření při svém rozhodnutí vycházel.
§ 29
(1) K zabezpečení důsledného provádění ustanovení tohoto zákona je ministerstvo oprávněno žádat od státních orgánů vyjádření k jednotlivým případům vývozů a dovozů kontrolovaného zboží z hlediska zahraničně politických a bezpečnostních zájmů státu a informace o účastnících zabývajících se vývozem a dovozem kontrolovaného zboží anebo o vývozcích a dovozcích žádajících o udělení licence k této činnosti, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje ke kontrolovanému zboží. Příslušné státní orgány jsou povinny vydat vyjádření, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy [Např. § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky], a to ve lhůtě 30 dnů anebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené.
(2) V záležitostech upravených tímto zákonem je ministerstvo rovněž oprávněno spolupracovat s mezinárodními institucemi uvedenými v § 1 odst. 2 a poskytovat informace, k nimž se Česká republika členstvím v nich zavázala. Ministerstvo je oprávněno spolupracovat i se státními orgány jiných států, zodpovědnými za plnění úkolů národního kontrolního režimu v oblasti kontrolovaného zboží.
§ 30
Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona nenahrazují rozhodnutí vydaná podle zvláštních předpisů [Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů., ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb. Zákon č. /1996 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona FS č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 544/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona NS č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. /1996 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)].
§ 31
(1) Platná povolení k vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží vydaná podle dosavadních předpisů se považují za licence podle tohoto zákona. U dovezeného kontrolovaného zboží podle dosavadních povolení se v případě změny uživatele vztahuje na stávajícího uživatele namísto povinnosti žádat o povolení k jinému nakládání s kontrolovaným zbožím povinnost informovat dalšího uživatele, že se jedná o kontrolované zboží, a ruší se povinnost celních úřadů vést evidenci o pohybu kontrolovaného zboží po území České republiky.
(2) Povolovací řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona budou ukončena vydáním rozhodnutí podle dosavadních předpisů.
§ 32
Ministerstvo vydá k provedení § 2 odst. 3, § 6 odst. 5, §12 odst. 5 a § 15 odst. 3 tohoto zákona vyhlášku.
§ 33
Zrušují se
1. zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole,
2. vyhláška FMZO č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášek č. 505/1992 Sb., 22/1994 Sb. a 234/1994 Sb.
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Kontrolu zahraničního obchodu se zbožím a technologiemi, které mohou mít vliv na šíření zejména zbraní hromadného ničení, mají všechny vyspělé země upravenu zvláštními právními předpisy a tuto provádějí ve smyslu zásad přijatých nesmluvními mezinárodními ujednáními (NSG - Skupina jaderných dodavatelů, AG - Australská skupina, MTCR - Kontrolní režim v oblasti technologií řízených střel, dřívější COCOM - Koordinační výbor pro multilaterální kontrolu exportu nahrazený pravděpodobně od 1. 1. 1996 novým ujednáním pracovně zvaným Nové Fórum). Nutnost kontroly zahraničního obchodu s komoditami, které mohou být použity při výrobě zbraní hromadného ničení nevyplývá jen z členství v kontrolních režimech, ale i z mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z podpisu mezinárodních smluv a úmluv (Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Úmluva o zákazu chemických zbraní, Úmluva o zákazu biologických zbraní).
Zboží a technologie dvojího užití představuje široké seznamy kontrolovaného zboží strojírenského, elektronického, chemického, jaderného a biologického charakteru, citlivého z hlediska rizika civilního i vojenského užití. Politické změny v zemích střední a východní Evropy na začátku 90. let vyvolaly postupnou změnu cílů mezinárodních kontrolních režimů v této oblasti, znamenající odklon od původního plného embarga na dodávky vyspělých technologií do nečlenských zemí COCOM a zdůraznění odpovědnosti každého jednotlivého státu za důsledné provádění zejména vývozních kontrol cestou zefektivnění licenčních režimů, s cílem zamezit šíření zbraní hromadného ničení a omezit přístup k vyspělým technologiím těm zemím, jejichž chování je příčinou vážných obav z jejich možného zneužití.
Česká republika má vytvořen národní kontrolní režim zboží dvojího užití na základě zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole. Tento zákon byl přijat v době, kdy Československo bylo na seznamu zakázaných zemí z pohledu členských států COCOM, a jeho cílem bylo stanovit právní rámec pro vytvoření národního kontrolního režimu zaměřeného především na dovoz zboží dvojího užití a poskytnutí státních záruk za jejich užívání a další nakládání na území ČSFR, což byly podmínky pro určité uvolnění vývozů vyspělých technologií ze západoevropských zemí a USA. Tento systém se s ohledem na změnu priorit mezinárodně politických cílů v této oblasti a změnu podmínek uvnitř našeho státu vyúsťujících v přijetí České republiky do zmíněných mezinárodních organizací stal administrativně náročným, postrádajícím na jedné straně systémové prvky zjednodušených licenčních postupů v odůvodněných případech (formou uplatnění tzv. otevřených licencí), na druhé straně právní oporu pro zpřísnění kontrol nejcitlivějších položek zejména v jaderné a chemické oblasti (formou uplatnění doložky catch-all) a pro možné prověřování skutečného konečného užití vyváženého kontrolovaného zboží.
Vybudované kontrolní mechanismy založené na novém vytvářeném legislativním základu kompatibilním s právem vyspělých evropských zemí umožní učinit licenční režim vývozu a dovozu mezinárodně kontrolovaného zboží ještě efektivnějším, umožňujícím státu plně garantovat navenek, že vyvážené citlivé zboží nebude zneužito pro vojenské účely. Odrazem již samotných příprav této nové legislativy navazující na loni přijatý zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem je další uvolňování potřebných nejvyspělejších výrobků a technologií ze strany západoevropských zemí a USA do České republiky, při jejichž dovozu se české firmy nebudou již potýkat s problémy administrativního charakteru vyvolanými stávající legislativou poplatnou období počátečního budování národního kontrolního režimu v tehdejším Československu. Určité zpřísnění podmínek při vývozu nejcitlivějších položek (zejména jaderných, chemických a biologických) nebude překážkou obchodu tam, kde půjde o dodávky českého zboží pro ryze civilní účely a do teritorií, kde není předpoklad jeho zneužití. Nová právní úprava zároveň zvýší spoluodpovědnost vývozců za nepoškozování zájmů České republiky v zahraničí.
Navrhovaná nová právní úprava bude plně v souladu s požadavky ústavní Listiny základních práv a svobod, kdy veškeré podmínky omezující podnikatelskou činnost z důvodů zahraničně politických, bezpečnostních a obchodních zájmů státu budou upraveny přímo v zákoně a zákonem předvídaný prováděcí předpis se omezí pouze na seznamy upřesňující položky zboží a technologií, na něž se příslušná právní úprava vztahuje. Navrhovaný zákon rovněž zohledňuje v národních podmínkách zcela novou legislativu zemí Evropské Unie, zakotvenou v Nařízeních rady Evropské Unie o kontrole vývozu zboží dvojího užití č. 3381/94 ve znění č. 837/95 a platnou od 1. 7. 1995, čímž vytváří podmínky pro jejich jednoduchou aplikaci v případě očekávaného vstupu ČR do této unie.
Přijetí nové právní úpravy nezatíží státní rozpočet České republiky, neboť realizace zákona bude nadále zajišťována stávajícími pracovníky Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu, při nezbytné již nyní uplatňované součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy, zejména Ministerstvem financí - Generálním ředitelstvím cel, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, a nově i s Úřadem pro kontrolu zákazu chemických zbraní. Rovněž v oblasti správních poplatků za udělené licence nedochází ke změně.
K zatížení státního rozpočtu České republiky může dojít, pokud vývozce uplatní podle § 10 zákona nárok na úhradu prokázané majetkové újmy v případě odnětí licence z důvodů zahraničně politických a bezpečnostních zájmů České republiky. Výdaje státu z toho plynoucí nelze předem vyčíslit, protože nelze odhadnout ani četnost ani výši případných nároků.
Zvláštní část
K § 1:
Vymezuje se předmět úpravy zákona. Oblast zahraničního obchodu se zbožím tzv. dvojího užití je vedle obchodu s vojenským materiálem jednou z nejzávažnějších oblastí, která je mezinárodně sledována s cílem zabránit dodávkám zboží a technologií do oblastí, kde by mohlo dojít k jejich zneužití pro vojenské účely. Proto při výkonu státní správy v oblasti zabezpečení kontrolního režimu jsou nadřazeny celospolečenské zájmy nad zájmy individuálních podnikatelských subjektů. Kontrolní režim přitom musí odpovídat všeobecně uznávaným principům mezinárodních kontrol, které jsou do národních kontrolních režimů jednotlivých členských zemí přenášeny nikoli na smluvním základě, nýbrž vycházejí z jejich faktického uznání a závazkem člena dobrovolně je ve své legislativě a praktických procedurách promítnout. Z tohoto důvodu je nezbytné v úvodním ustanovení zákona vymezit i obecný vztah příslušných orgánů státní správy k těmto mezinárodním závazkům.
K § 2:
Vymezení kontrolovaného zboží vychází z dosud platné legislativy (zákon č. 547/1990 Sb.) a ze specifikací mezinárodních kontrolních režimů a příslušné legislativy Evropské unie k této oblasti. V souladu s těmito mezinárodně uznávanými dokumenty se legislativně zakotvuje pojem "kontrolované zboží". Komplexní seznam konkrétních výrobků a technologií bude rozpracován v prováděcím předpisu. Bude vycházet jednak z již existujících seznamů, dále bude brát v úvahu seznamy mezinárodně uznávané a respektovat potřeby ČR. Ve smyslu zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní se kontrolní režim v oblasti vývozu a dovozu bude vztahovat i na chemické položky, na které se vztahuje chemická úmluva a které ve své podstatě nemají charakter zboží dvojího užití, jak je vymezeno v odst. 1.
K § 3:
Stanovuje se osobní rozsah působnosti zákona, kde se do kontrolního režimu zapojují tuzemští podnikatelé a výjimečně, v souladu s obchodním zákoníkem, i zahraniční osoby, jsou-li bezprostředním dovozcem nebo vývozcem. Ve vazbě na celní zákon se specifikuje pojem dovoz pro účely tohoto zákona, což má následně dopad na licenční řízení v jednotlivých druzích přechodu zboží přes státní hranici (resp. hranici celního území) a na jednoznačné vymezení činností spadajících do okruhu možných sankcí podle části třetí tohoto zákona.
K § 4:
Vymezují se povinnosti účastníka při vývozu a dovozu kontrolovaného zboží a technologií. Vychází se z navrhované liberalizace kontrolního režimu na straně dovozu, spočívající v možnosti využití nového typu licence (všeobecná licence), v případě změny uživatele a jiného nakládání na území ČR v nahrazení povolovacího řízení povinnými smluvními závazky mezi uživateli. Dále je nutné zajistit dodržování případných specifických podmínek zahraničního dodavatele. Na straně vývozu se tímto jmenovitě zapracovává základní zásada mezinárodních kontrol vývozu v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení, tj. ověřování konečného užití a konečného uživatele již na úrovni vývozce od samého navazování obchodních kontaktů. Při ověřování konečného uživatele budou z hlediska formy záruk uplatňovány odlišné přístupy podle druhu zboží, teritoria a úrovně kontrol v zemi uživatele.
K § 5:
Ustanovení vychází z dosavadní právní úpravy s tím, že z povolovacího řízení podle tohoto zákona je vyňato jiné nakládání na území ČR a zavádí se nové typy licencí zjednodušující v odůvodněných případech licenční řízení.
K § 6:
Uplatnění individuální licence vychází z dosavadní právní úpravy a požadavků uplatňovaných v mezinárodním kontrolním režimu. Potvrzení o konečném užití je běžné v případě transferu těchto druhů zboží. V odůvodněných případech je z hlediska objektivnosti rozhodování a nutných státních záruk za nezneužití vývozů potřebné žádost doložit dalšími specifickými doklady, které si ministerstvo k tomuto účelu vyžádá (např. výpis z obchodního rejstříku uživatele, doplňující doklad o technických parametrech vydaný výrobcem, legalizace prohlášení konečného uživatele vydaná státním orgánem země dovozu).
K § 7:
Specifikují se způsob a náležitosti rozhodnutí, které je rozhodnutím správním. Lhůta pro vydání rozhodnutí se výslovně nestanovuje (podle správního řádu je lhůta pro vydání rozhodnutí 30 dní, ve zvlášť složitých případech - např. při nutné součinnosti s dalšími státními orgány - 60 dní). U větších obchodních případů zabezpečovaných plněním dílčích dodávek se umožňuje celním orgánům provádět záznamy o pohybu zboží přímo na licenci tak, aby nedošlo k překročení stanoveného objemu.
K § 8:
Zabezpečuje se zpětná informovanost o skutečně realizovaných dodávkách, která může v určitých případech být předmětem mezinárodních notifikací.
K § 9:
Taxativně se vyjmenovávají důvody pro neudělení individuální licence, přičemž se vychází z důvodů platných pro obchodování s vojenským materiálem dle zákona č. 38/1994 Sb., neboť obchod s kontrolovaným zbožím dvojího užití může mít stejné mezinárodně-politické dopady.
K § 10:
Stanovují se podmínky, kdy lze udělenou individuální licenci odejmout. Z hlediska státních zájmů jsou právně relevantními pouze zahraničně politické a bezpečnostní zájmy. V tomto případě stát nese z rozhodnutí vlády odpovědnost za majetkovou újmu způsobenou odnětím licence.
K § 11:
Způsob řešení se opírá o dosavadní ustanovení § 34 odst. 4 zákona 547/1990 Sb., kdy správní rozhodnutí může být výsledkem součinnosti několika ústředních orgánů státní správy s možným promítnutím zahraničně politických a bezpečnostních státních zájmů, které není vhodné ve správním řízení při případném rozkladu jako formě odvolacího řízení zveřejňovat. Ochrana práv žadatele je zaručena případným soudním přezkumem správního rozhodnutí.
K § 12 až 14:
Vytváří se zákonný předpoklad pro zjednodušení dodávek kontrolovaného zboží dvojího užití do mezinárodně politicky nesensitivních oblastí pro pravidelné vývozy (případně dovozy) stejnorodého zboží. Tohoto ustanovení, které je běžně využíváno v zahraničí (ve formě tzv. Open Individual Export Licences), budou moci použít zejména čeští výrobci s vlastními zahraničně obchodními aktivitami, za přesně specifikovaných podmínek licence.
Forma rozhodnutí a podmínky možného odnětí odpovídají postupu u individuálních licencí, s příslušnými odchylkami vyplývajícími z povahy této liberálnější formy.
K § 15:
Princip předběžného souhlasu je znám z kontrolního režimu v oblasti vojenského materiálu. U fakultativní žádosti je výhodný pro vývozce z hlediska času a efektivity vynaložených prostředků. S ohledem na vývoj mezinárodního kontrolního režimu, zejména v oblasti dodávek jaderných zařízení do některých zemí, je vhodné mít nástroj povinné konzultace vývozce se státními orgány před uskutečněním oficiálních jednání, čímž se lze vyhnout zahraničně politickým dopadům nekontrolovatelných předkontraktačních aktivit. Přitom povinné případy předběžného souhlasu budou přesně vymezeny v prováděcím předpise v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 zákonného ustanovení.
K § 16 až 18:
V souladu s postupem zemí Evropské unie se zavádí nový institut všeobecné licence, který bude sloužit k zjednodušení licenčních procedur v méně senzitivních případech. Všeobecná licence může být výrazným odstraněním administrativních překážek v oblasti dovozu průmyslových výrobků, anebo ve vývozu určitých položek, např. do zemí Evropské unie. Pojistkou proti zneužití je oprávnění kontroly a možnost účastníka z využívání všeobecné licence vyloučit. Všeobecné licence (Open General Export Licences) jsou již nyní hojně využívány v řadě zemí i na vývozy do České republiky. Jde o formu samostatné podzákonné normy, která může být vydávána pro příslušný okruh kontrolovaného zboží a příslušná teritoria, přičemž není vázána časově na datum účinnosti zákona. Stejně jako v zahraničí lze mít v platnosti několik všeobecných licencí vydaných samostatnými vyhláškami MPO.
K § 19:
Zapracování doložky "catch-all" vychází z nezbytnosti dosažení kompatibility českého právního řádu s kontrolními režimy uplatňovanými v legislativě vyspělých států včetně Evropské unie. Podstatou této doložky je přenesení prvotní odpovědnosti za kontrolu konečného užití na vývozce i v případě zboží neuvedeného na seznamu kontrolovaného zboží. Jestliže vývozce ví, anebo vzhledem ke svým informacím může předpokládat, že vyvážené zboží by mělo být zneužito v souvislosti se zbraněmi hromadného ničení, je vždy povinen podrobit se licenčnímu řízení. Pokud má vývozce důvody předpokládat, že zboží může být zneužito k výrobě zbraní hromadného ničení a jeho vlastní zjištění (ověření) nevyloučila tuto možnost, musí rovněž požádat o individuální licenci a využít tak možnosti státních orgánů ověřit příslušná podezření. Prokáže-li se, že zboží, třebaže není na seznamu kontrolovaných položek, vyvezl bez licence, ačkoli mohl vzhledem ke svým informacím předpokládat jeho zneužití v oblasti zbraní hromadného ničení, nese plnou odpovědnost za přímé porušení kontrolního režimu, se všemi právními důsledky.
K § 20 až 23:
Ustanovení zákona o kontrolní činnosti respektují dosavadní ustanovení zákona č. 547/1990 Sb. Kontrolní činnost je stejně jako dosud svěřena celním orgánům, pro oblast jaderných materiálů a zařízení Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, jenž komplexně završuje problematiku státního dozoru nad jadernou bezpečností. K zabezpečení účinné kontroly se celní orgány zmocňují vést evidenci dovezeného kontrolovaného zboží a předávat potřebné informace o realizaci dovozu a vývozu tak, aby toto bylo v souladu s ustanovením § 51 celního zákona.
K § 24 až 25:
Ustanovení o sankčních opatřeních vycházejí věcně z dosavadní právní úpravy dle zákona č. 547/1990 Sb. Oproti zákonu č. 547 došlo k zpřesnění z hlediska vyšší praktičnosti jejich provádění příslušnými celními úřady.
K § 26:
Vychází se z dosavadní právní úpravy a požadavků uplatňovaných v mezinárodním kontrolním režimu. Vytváří se předpoklad pro vydávání dovozních certifikátů (International Import Certificate) jen v případech, kdy je tento doklad vyžadován ze strany zahraničního dodavatele, který tak obvykle činí na žádost státního orgánu udělujícího vývozní povolení, s cílem zamezit případnému nelegálnímu transferu zboží.
K § 27:
Vytváří se právní rámec pro aplikaci postupu běžného v mezinárodním obchodu s citlivým zbožím dvojího užití, kdy zahraniční dodavatel dokladem o ověření dodávky (Delivery Verification) získává pro své státní orgány důkaz, že kontrolované zboží bylo vyvezeno do země, do níž byl tento vývoz povolen.
K § 28:
Veškerá řízení podle tohoto zákona mají charakter řízení správního. Vedle dílčích výjimek oproti správnímu řádu uvedených přímo u příslušných ustanovení zákona (nemožnost odvolacího řízení proti rozhodnutí o udělení, neudělení či odnětí licence, zvláštní lhůty v řízení o žádosti o udělení předběžného souhlasu o možnost vydání všeobecné licence) se oproti správnímu řádu speciálně vymezuje okruh účastníků řízení (žadatelem o licenci může být jen vývozce nebo dovozce, nikoli další subjekty, které licenčním řízením mohou být právně dotčeny - např. uživatel, jenž si dovoz kontrolovaného zboží objednal u obchodní firmy, ten však může být účastníkem řízení o uložení sankce pro neplnění stanovených povinností). Omezuje se okruh spisového materiálu, do něhož má účastník právo nahlédnout, o materiály uvádějící skutečnosti o státním zájmu v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti.
K § 29:
Jde o analogii k zákonu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, která má zabezpečit oprávnění MPO jako orgánu odpovědného za provádění licenčního řízení obrátit se s žádostí o příslušné informace na jiné státní orgány (např. kontrolní orgány Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel, bezpečnostní služby aj.) v zájmu dosažení cílů kontrolního režimu. Zvláště aktuální toto bude v souvislosti s členstvím České republiky v Novém Fóru, kdy licenční orgány mohou získat na mezinárodním jednání závažné informace o chování českých firem v zahraničí a budou potřebovat si v zájmu věci tyto poznatky ověřit. Dožádané státní orgány budou k tomuto přistupovat s ohledem na své speciální právní normy.
K § 30:
Licenční řízení ve vztahu k mezinárodním kontrolním režimům nenahrazuje plnění závazků jiných příslušných ústředních orgánů státní správy, zejména působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vyplývající z jeho vztahu k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.
K § 31:
Jde o přechodné ustanovení, chránící zájmy těch oprávněných subjektů, jimž byla vydána licence k vývozu nebo dovozu podle zákona č. 547/1990 Sb. a vlastní obchodní operace nebude ke dni účinnosti tohoto zákona plně realizována. Současně se ruší celý systém sledování vnitrostátního pohybu dovezeného kontrolovaného zboží a technologií ze strany orgánů státní správy.
K § 32 až 34:
Stanovuje se rozsah zmocnění pro vydání prováděcího předpisu MPO. V derogační klauzuli se ruší dosavadní federální zákon přijatý pro tuto oblast včetně prováděcích předpisů. Účinnost zákona se navrhuje tak, aby v mezidobí od schválení zákona bylo možno vydat ke stejnému datu nový prováděcí předpis.
V Praze dne 23. července 1996
předseda vlády
ministr průmyslu a obchodu