Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1996

II. volební období

34

Vládní návrh

zákon

ze dne ..............1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění a doplňuje takto:

1. V § 13 odst. 1 písm. e) se na konci doplňují slova "a v hydrologických povodích povrchových vodních zdrojů".

2. § 19 včetně nadpisu zní:

"§ 19

Ochranná pásma

(1) Ochranná pásma jsou území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových a podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou (dále jen "vodní zdroj").

(2) Ochranná pásma stanoví, změní nebo zruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu, vyžaduje-li to veřejný zájem.

(3) Ochranná pásma se mohou dělit na ochranné pásmo prvního stupně, které slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranné pásmo druhého stupně, které slouží k ochraně vodního zdroje ve vybraných zónách hydrologického povodí, popřípadě hydrogeologického rajonu.

(4) V ochranných pásmech je zakázáno provádět činnosti ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Tyto činnosti stanoví vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými správními úřady při stanovení nebo změně ochranného pásma podle odstavce 2. Vodohospodářský orgán v ochranném pásmu může též omezit užívání nemovitostí, které ohrožuje vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Rozhodnutí o zákazu nebo omezení jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

(5) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech a náhrady za omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech nese žadatel o stanovení nebo změnu ochranného pásma. Pokud ochranné pásmo stanoví nebo změní vodohospodářský orgán z vlastního podnětu, nese tyto náklady a náhrady v ochranných pásmech povrchových a podzemních vodních zdrojů ten, kdo má povolení k odběru z tohoto zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde tyto náklady a náhrady nese jejich správce.

(6) Ústřední vodohospodářský orgán může upravit bližší podmínky pro stanovení, popřípadě změny ochranných pásem vyhláškou.".

3. § 32 odst. 1 až 3 zní:

"§ 32

(1) Vodní toky vodohospodářsky významné a hraniční vodní toky tvořící státní hranice spravují odborně a technicky způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem. Seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranice stanoví ústřední vodohospodářský orgán vyhláškou.

(2) Za správce ostatních vodních toků nebo v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky ucelených úseků (dále jen "drobné vodní toky"), určí ústřední vodohospodářský orgán právnické osoby, jimž drobné vodní toky převážně slouží nebo s jejichž činností souvisí, popřípadě obce, jejichž územními obvody protékají.

(3) Drobný vodní tok, jehož správce nebyl určen, je ve správě správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude jeho správce určen podle odstavce 2.".

4. § 42 odst. 2 zní:

"(2) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a do objektů těm, kteří provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňového orgánu podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně lidských životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy příslušných povodňových orgánů.".

5. V § 42 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

"(3) Vodohospodářský orgán může každému rozhodnutím uložit povinnost zpracovat povodňový plán pro jeho nemovitosti ohrožené povodněmi nebo zhoršující jejich průběh a určit jeho rozsah. Ten, komu byla tato povinnost rozhodnutím uložena, je povinen zpracovat povodňový plán v určeném rozsahu.".

Čl. II

Zrušují se směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, uveřejněné ve sbírce Hygienické předpisy pod pořadovým číslem 51, svazek 44/1979, a registrované ve Sbírce zákonů v částce 20/1979 Sb.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo návrh novely zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), který vychází z věcného záměru schváleného vládou 1. listopadu roku 1995. Jedná se o úpravu nejnaléhavějších problémů, které je v současné době nezbytné řešit.

Změna se týká ustanovení § 13, § 19, § 32 a § 42 vodního zákona.

Návrh je v souladu s právem Evropského společenství.

Nároky na státní rozpočet se nepředpokládají.

Jiné finanční dopady novely zákona č. 138/1973 Sb., o vodách:

Oproti současnému stavu se novela vodního zákona projeví ve finančních dopadech změnou ustanovení § 19, kde je hlavním záměrem umožnit efektivnější a účinnější péči o vodní zdroje a přitom ji zjednodušit a zlevnit. Cílem novely je redukce ochranných pásem a jejich optimalizace vzhledem k potřebám ochrany jakosti a zdravotní nezávadnosti každého konkrétního vodního zdroje. Novela rovněž adresně stanoví, kdo tyto dopady ponese.

Náklady spojené s vyhlašováním či změnami ochranných pásem ponesou tytéž subjekty jako v současnosti. Tyto náklady jsou zahrnuty do celkových nákladů těchto subjektů a promítají se do cen surové nebo pitné vody jen nepatrnou částkou.

U povrchových vodních zdrojů mohou vzniknout případné náklady podle individuálních potřeb zdroje, spojené:

a) s technickými opatřeními v povodí, které mají za cíl především snížit riziko kontaminace zdroje. Tato opatření již byla u stávajících zdrojů většinou provedena. U nových vodních zdrojů bude tento problém posuzován v souvislosti s lokalizací a optimalizací nákladů spojených s realizací a ochranou každého zdroje. Stručně řečeno využívání vodního zdroje nebude realizováno tam, kde k tomu nebudou vhodné podmínky. Kromě toho technická opatření často nahrazovala opatření, která byla a jsou požadována zákony a jejich prováděcími předpisy. V současné době je již vyžadována konkrétní a adresná odpovědnost každého vlastníka, popř. uživatele potenciálního zdroje znečištění za jeho zabezpečení proti úniku závadných látek. Tato situace by do budoucna měla postačit pro zajištění ochrany vodních zdrojů.

b) s náhradami za omezení užívání nemovitostí v povodí, které mají za cíl snížit zatížení vodního zdroje nežádoucími látkami (zvláště u vodárenských nádrží). Jedná se zejména o zemědělsky a v malé míře i lesnicky využívané pozemky. Omezení je začleněno do rozhodnutí vodohospodářského orgánu při stanovení ochranného pásma. V minulosti nebylo zvykem placení náhrad za omezení užívání nemovitostí konkrétním vlastníkům pozemků, ale existoval institut tzv. ekonomické újmy, kde náhrady za omezení produkce na pozemcích vyplácel stát jednotlivým zemědělským podnikům. Vyplácení ekonomické újmy státem bylo zrušeno v roce 1993. Tyto finanční prostředky však paradoxně nevedly ke zlepšování ochrany a jakosti vody ve vodních zdrojích, ale naopak k jejich zhoršování, neboť zemědělské podniky je využívaly k zintenzivnění své produkce (např. výstavbou nových živočišných provozů apod.). V novém systému vyhlašování ochranných pásem by mělo dojít k výraznému poklesu nároků na tyto náhrady v souvislosti s omezením rozsahu ochranných pásem a nahrazením paušálních plošných požadavků požadavky stanovenými podle individuálních potřeb každého konkrétního vodního zdroje. Tyto náklady se promítnou především u vodárenských nádrží do tzv. "cen surové vody". Zvýšení v rámci uceleného povodí bude u tzv. regionálních cen povrchové vody činit řádově haléřové položky. V současné době se regionální cena povrchové vody v pěti základních povodích ČR pohybuje v těchto rozmezích za metr kubický odebrané povrchové vody 1995 0,75 až 1,61 Kč, pro rok 1996 se předpokládá zvýšení na 0,83 až 1,76 Kč. Tyto ceny se rovněž promítají do cen pitné vody, nemají však rozhodující vliv na jejich současnou výši.

K JEDNOTLIVÝM BODŮM:

K bodu 1 Čl. I

Doplnění se navrhuje v souvislosti se změnou ustanovení § 19, kde stanovená ochranná pásma povrchových vodních zdrojů již nebudou povinně zahrnovat celé hydrologické povodí, ale jen jeho vybrané zóny. Činnosti uvedené v § 13 odst. 1 písm. e) zákona je však z vodohospodářského hlediska pro potřeby ochrany vodních zdrojů nutno dále sledovat v celém povodí.

K bodu 2 Čl. I

Ochranná pásma jsou oproti stávající právní úpravě definována, zakládá se samostatná právní úprava, která nahradí směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR z roku 1979 o hlavních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Stanoví se účel, pro který se ochranná pásma stanovují, a zdůrazňuje se, že stanovení se děje, vyžaduje-li to veřejný zájem.

Navrhovaná právní úprava zakazuje v ochranných pásmech provádět činnosti ohrožující vodní zdroj; přesná specifikace těchto činností bude stanovena v rozhodnutí vodohospodářského orgánu podle konkrétních podmínek, v nichž se vodní zdroj nachází. Smyslem je odstranění paušálních omezení a zákazů na celých plochách ochranných pásem a šetření tak zájmů dotčených subjektů. Nová rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodních zdrojů budou obsahovat zákazy činnosti ohrožující vodní zdroj nebo mohou obsahovat omezení užívání nemovitostí.

Upřesňuje se adresná odpovědnost za úhradu nákladů na technické úpravy v ochranných pásmech a je rozšířena i o náhrady za omezení užívání nemovitostí. Úhradu nákladů dosud určoval zákon nést organizaci, které ochrana vodního zdroje slouží k plnění úkolů. Nyní ponese náklady a náhrady v první řadě žadatel o stanovení ochranného pásma. Pokud vodohospodářský orgán stanoví ochranné pásmo ve veřejném zájmu z vlastního podnětu, ponese náklady a náhrady v ochranných pásmech povrchových a podzemích vodních zdrojů ten, kdo má povolení k odběru vody z tohoto zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde tyto náklady a náhrady nese jejich správce. Uvedené subjekty mají ze zákona vytvořeny podmínky pro úhradu těchto nákladů (úplaty na úhradu nákladů za vytváření podmínek pro odběr povrchové vody a vodné).

K bodu 3 Čl. I

Navrhovaná změna u správy vodních toků je nutná, neboť nadále již tato správa nebude svěřována výhradně státním právnickým osobám. Správci vodohospodářsky významných vodních toků budou vždy odborně a technicky způsobilé právnické osoby, určené ústředním vodohospodářským orgánem, protože u těchto vodních toků je nezbytná odborná garance prováděných činností naplňujících odpovědnost státu v této oblasti. Správci drobných vodních toků mohou být i právnické osoby, jimž drobné vodní toky slouží, nebo obce, jejichž územními obvody protékají. Tyto správce určí ústřední vodohospodářský orgán.

Navrhovaná úprava odstraní i některé současné nejasnosti ve správě drobných vodních toků bez určeného správce.

K bodu 4 a 5 Čl. I

Nová právní úprava ukládá oproti dosavadnímu stavu povinnost vypracovat povodňový plán pro povodněmi ohrožené nemovitosti každému subjektu, kterému to uloží vodohospodářský orgán. Ten pak dále vymezí i rozsah tohoto plánu. Tato právní úprava reaguje na změněnou situaci ve vlastnictví povodněmi ohrožených nemovitostí, kdy vlastníci si často nejsou vědomi nebezpečí plynoucího z povodní.

K Čl. II

Zrušení směrnice č. 51/1979 je vyvoláno záměrem samostatně upravovat ochranná pásma vodních zdrojů, posílení individuálního přístupu při stanovování ochranných pásem každého jednotlivého vodního zdroje s omezením zásahů do práv vlastníků dotčených ochranným pásmem.

K Čl. III

Předpokládaná účinnost navrhované právní úpravy je stanovena od 1. ledna 1997.

V Praze dne 23. července 1996

Předseda vlády:

Prof. Ing. Václav KLAUS, CSc. v.r.

Ministr životního prostředí:

Ing. Jiří SKALICKÝ, v.r.

Prováděcí předpisy k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.

I. Prováděcí předpis k § 19 návrhu novely zákona

Novela zákona č. 138/73 Sb. obsahuje v § 19 odst. 3 zmocnění ústředního vodohospodářského orgánu k "možnosti upravit bližší podmínky pro stanovení, popřípadě změny ochranných pásem vyhláškou".

Novela vodního zákona by měla vytvořit kvalitativně novou situaci ve vyhlašování nových, popřípadě změn stávajících ochranných pásem vodních zdrojů. Novela vodního zákona zrušuje Směrnici Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 51/1979 Sb., Hygienické předpisy, která upravuje rozsáhlé paušální zákazy a omezení činností a užívání nemovitostí v ochranných pásmech vodních zdrojů bez ohledu na individuální potřeby ochrany jednotlivých vodních zdrojů.

Nová ochranná pásma, popřípadě změny stávajících ochranných pásem vodních zdrojů budou stanovovány příslušnými vodohospodářskými orgány na základě návrhu správce nebo uživatele vodního zdroje podle projektu ochranných pásem, respektujícího individuální potřeby ochrany konkrétního vodního zdroje. Odpovědnost správců a uživatelů vodních zdrojů za kvalitu a zdravotní nezávadnost následně vyrobené pitné vody je dnes jednoznačně stanovena. Tito správci a uživatelé jsou rovněž nejlépe informováni o potřebách ochrany každého vodního zdroje. Proto budou navrhovat jen takové zákazy a omezení v ochranných pásmech vodních zdrojů, které by skutečně mohly mít vliv nebo se projevit v kvalitě vody s tím, že ponesou i příslušné náklady na úhradu stanovených omezení a nákladů.

Potřeba vydání nové podrobné úpravy stanovování a režimu ochranných pásem bude posouzena na základě vyhodnocení zkušeností při vyhlašování nových, popřípadě změn stávajících ochranných pásem vodních zdrojů, a proto zmocnění v § 19 odst. 6 je fakultativní, tzn. je dána možnost, a nikoli povinnost vydání prováděcího předpisu.

V současné době se nepředpokládá, že toto fakultativní zmocnění bude využito. Bude-li nezbytné vyhlášku vydat, zejména pokud by se ukázalo, že vodohospodářské orgány postupují nejednotně, bližší podmínky pro stanovení, případně změny ochranných pásem by obsahovaly:

- výčet potřebných podkladů pro vyhlášení ochranného pásma,

- obecné požadavky pro vyhlášení ochranného pásma 1. stupně,

např. požadavky na vymezení jeho rozsahu a specifikace nejnutnějších zákazů a omezení,

- obecné požadavky pro vyhlášení ochranného pásma 2. stupně, např. vymezení jednotlivých zón hydrologického povodí, popř. hydrogeologického rajonu,

- event. doporučení potřebných režimů hospodaření na pozemcích v jednotlivých stupních ochranného pásma.

II. Prováděcí předpis k § 32 návrhu novely zákona

Podle § 32 odst. 3 novely vodního zákona stanoví seznam vodohospodářsky významných a hraničních vodních toků tvořících státní hranice ústřední vodohospodářský orgán vyhláškou. V současné době platná vyhláška MLVH ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, bude doplněna o seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice. Jednotlivé seznamy hraničních vodních toků tvořících státní hranice jsou jednoznačně dány a jsou obsaženy v příslušných hraničních dokumentárních dílech v jednotlivých úsecích státních hranic České republiky se sousedními státy. V případě státních hranic se Slovenskou republikou je hraniční dokumentární dílo přílohou Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, která byla podepsána dne 4. ledna 1996 a která ještě nebyla ratifikována.

Určité korekce bude třeba provést i v současných seznamech vodárenských a vodohospodářsky významných vodních toků.

Pro snadnější orientaci se připojuje formou příloh současné platné znění vyhlášky č. 28/1975 Sb. (příloha č. 1) a seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice (příloha č. 2).

SEZNAM

hraničních vodních toků tvořících

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - POLSKÁ REPUBLIKA

Poř. Název toku hraniční tok probíhá mezi délka

číslo úsek hraničními znaky (km)

1. Oleška III 212 - 215 1,42

2. Olše III 215 - 216 0,37

281 - 308 14,48

361 - 367 4,18

373 - IV/1 5,80

3. Bystrý potok III 221/1 - 222 0,47

4. Líštnice III 258 - 259 0,50

5. Petrůvka III 353 - 361 7,86

6. Odra IV 1 - 4/1 4,22

5 - 9 3,35

7. bezejmenný příkop IV 9/3 - 11 1,73

8. bezejmenný příkop IV 21/12- 22/5 0,64

9. bezejmenný příkop IV 22/7 - 23 0,70

10. Doubravka IV 23 - 24 0,72

11. bezejmenný příkop IV 26/3 - 26/6 0,51

12. Strahovický potok IV 35 - 36 1,17

13. Oldřišovský potok IV 36 - 36/4 0,53

53/11- 53/14 0,49

14. bezejmenný příkop IV 37/4 - 37/9 0,42

15. Rudník IV 42 - 42/3 0,28

52/10- 52/18 0,91

16. Pština IV 43 - 44 0,86

51/15- 52 0,90

17. bezejmenný potok IV 52/2 - 52/3 0,24

18. bezejmenný příkop IV 56/1 - 56/2 0,04

19. Radynka IV 70 - 71 0,58

20. Opava IV 71 - 76 5,12

80/7 - 90/1 15,83

21. Opavice IV 95 - 96/8 2,73

97/3 - 102 6,95

22. Trója IV 103/17- 110 8,78

23. Hrozová IV 110 - 111/10 4,53

24. bezejmenný příkop IV 112 - 112/10 0,90

25. Pomezní potok IV 119/4 - 119/9 0,71

26. bezejmenný potok IV 123/13- 123/41 2,10

27. Prudník-staré koryto IV 124/1 - 124/23 3,10

28. bezejmenný příkop IV 124/23- 124/25 0,12

29. Sádecký potok IV 128/4 - 128/5 0,08

129/13- 130/12 1,41

30. bezejmenný příkop IV 130/12- 130/16 0,14

31. bezejmenný potok IV 133/25- 134/15 2,33

32. Hraniční potok IV 134/18- 136/9 3,32

33. bezejmenný potok IV 136/9 - 136/16 0,30

34. bezejmenný potok IV 143 - 143/3 0,10

35. Olešnice IV 155/3 - 158 3,39

36. Bělá IV 160/2 - 160/3 0,14

37. Kolnovický potok IV 164/6 - 164/7 0,11

38. bezejmenný potok IV 176/2 - 176/5 0,10

39. bezejmenný potok IV 176/19- 176/24 0,50

40. Bernartický potok IV 185/12- 185/17 0,37

41. Červený potok V 96 - 100 5,18

42. Divoká Orlice V 100 - 119 28,82

43. Černý potok V 119 - 120/14 3,06

44. Kotelský potok V 131/15- 132 0,25

45. Olešenka V 135 - 136 1,25

46. bezejmenný potok V 141 - 141/21 0,84

47. bezejmenný potok V 144/10- 144/11 0,06

48. Střela V 152/5 - 153 0,30

49. Brlenka V 154/5 - 154/6 0,08

155/3 - 155/9 0,17

159 - 159/10 0,52

50. Čermná V 155/9 - 155/10 0,05

51. bezejmenný potok V 168 - 169 0,50

52. Machovský potok V 173/23- 173/30 0,26

53. bezejmenný potok V 175/2 - 175/12 0,38

54. Božanovský potok V 188 - 188/20 2,25

55. Starostínský potok V 223 - 223/7 0,52

56. Lipový potok V 227 - 228/14 1,88

57. Zdoňovský potok V 236 - 236/5 0,35

58. Kamenný potok V 236/5 - 237 1,03

59. Petříkovický potok V 251 - 251/13 0,67

60. bezejmenný potok V 265 - 265/8 0,52

61. Černý potok VI 4/1 - 6 2,47

62. bezejmenný příkop VI 6 - 8/4 2,49

63. Jizera VI 53/14- 62 15,79

64. Lužický potok VI 66 - 67/12 1,77

65. Jindřichovický potok VI 77/6 - 79/13 2,74

66. bezejmenný potok VI 81 - 82/11 2,02

67. Červená voda VI 91/8 - 91/11 0,10

68. Kočičí potok VI 93/14- 98/7 7,84

98/11- 99 0,81

99/14- 99/25 0,23

99/28- 101 1,36

101/5 - 101/11 0,32

69. bezejmenný potok VI 102/22- 102/25 0,14

70. bezejmenný potok VI 105 - 105/3 0,17

71. Smědá VI 105/8 - 106/3 2,43

72. bezejmenný potok VI 106/3 - 106/11 0,33

73. Andělský potok VI 107 - 107/12 0,70

74. Javornický potok VI 107/12- 108/18 1,02

75. Saňský potok VI 115 - 116 2,07

77. Višňový potok VI 118 - 119 0,90

78. Oleška VI 129/1 - 129/4 0,11

79. Oldřichovický potok VI 143 - trojst. 3,48

ČR,P,D

pozn: silně tištěné jsou vodohospodářsky významné vodní toky

SEZNAM

hraničních vodních toků tvořících

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

hraniční úsek Bavorsko

Poř. Název toku hraniční tok probíhá mezi délka

číslo úsek hraničními znaky (km)

1. Rokytnice I 1/1 - 1/4 0,49

2 - 2/3 0,91

2/5 - 3 1,59

2. Lužní potok I 3 - 5 5,19

3. Pekelský potok I 7/2 - 8 1,82

4. Újezdský potok I 9 - 10 1,62

5. Hraniční potok I 13/1 - 13/8 1,04

6. Račí potok I 2/6 - 3 1,10

II 4/3 - 4/4 0,22

7. Kopřivový potok I 4 - 4/3 0,51

8. Mlýnský potok II 5/4 - 7 1,07

9. Slatinný potok II 8/6 - 8/8 0,14

10. Mezný potok II 15/5 - 15/8 0,28

16/1 - 17/10 1,96

11. Reslava II 22 - 23 2,29

12. Pomezní potok II 23/1 - 23/3 0,17

III 2/5 - 2/6 0,16

13. Bučínský potok III 4 - 4/12 2,57

14. Mlýnský potok III 11 - 11/5 0,95

11/6 - 11/7 0,05

15. Tříselný potok III 15/1 - 16 0,99

16 - 17 1.70

16. Odrava III 17 - 17/6 0,67

17. Malý potok III 21/3 - 21/7 0,49

21/8 - 22 0,21

18. Mohelenský potok III 22 - 22/3 0,25

22/13 - 23 0,32

19. Bílý potok III 24/1 - 25 1,40

20. Mikulášský potok IV 14 - 15 0,51

21. Mže IV 32 - 33 1,36

22. Sklářský potok IV 5/8 - 6 0,62

23. Havraní potok V 15 - 17 2,01

24. Celní potok V 19/12 - 19/16 0,13

25. Potůček V 19/16 - 21/9 0,69

26. Hraniční potok V - VI 28 - 2/3 6,85

VI 2/8 - 6 5,38

27. Nivní potok VI 11 - 12 0,59

28. Železný potok VI 20/8 - 20/10 0,08

29. Černice VII 8 - 14 7,33

30. Kamenný potok VII 17/3 - 18 2,21

31. Teplá Bystřice VIII 17/10 - 18 0,68

32. Medvědí potok VIII 22 - 23 2,79

33. Kouba IX 3 - 4 2,78

34. Černý potok IX 4 - 4/5 0,81

35. Flekovský potok IX 12/11 - 12/12 0,13

36. Chodská Úhlava IX 15 - 15/14 1,66

15/15 - 15/16 0,15

16 - 17 1,70

37. Lomnička IX 17 - 17/12 1,44

38. Prášilský potok X 11 - 12 3,58

39. Čertova voda XI 8/5 - 13 4,72

40. Červený potok XI 13 - 14 3,06

41. Hraniční potok XI - XII 22 - 3 5,70

42. Řasnice XII 3 - 4 0,55

43. Mechový potok XII 4 - 6 5,25

44. Hraniční potok XII 7 - 8 3,07

45. Studená Vltava XII 8 - 9 1,94

46. Údolský potok XII 9 - 9/2 0,21

9/5 - 9/6 0,10

9/6/0/6 - 9/21 2,09

47. Světlá XII 11/11 - 12/1 0,05

48. Malá Světlá XII 12/1 - 13 0,63

SEZNAM

hraničních vodních toků tvořících

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

hraniční úsek Sasko

Poř. Název toku hraniční tok probíhá mezi délka

číslo úsek hraničními znaky (km)

1. Lužická Nisa I 1 - 3 1,00

2. Bílý potok I 5 - 6/15 2,00

3. Zlatý potok II 23/5 - 23/12 0,20

24/4 - 25 1,10

4. bezejmenný potok II 28/38 - 28/40 0,04

5. Mandava II 28/40 - 28/42 0,04

6. Hraniční potok II 28/45 - III/1 0,04

III III/1 - 5 1,20

7. Spréva III 10 - 12 1,90

IV 3/19 - 3/32 0,90

8. Jiříkovský potok III 18/19 - 18/22 0,10

9. Ropžanský potok IV 12/15 - 12/18 0,10

10. Dřevíč IV 16 - 16/5 0,20

11. Severní potok V 2 - 2/37 0,80

12. Luční potok V 5/2 - 5/18 0,30

13. Vilémovský potok V 18/24 - VI/1 0,20

VI 1 - 3 2,30

14. Hraniční potok VI 4/24 - 5/9 0,40

16/6 - 16/15 0,20

15. Tomášovský potok VI 10/3 - 11 0,70

16. Strouha VI 18/2 - 18/25 0,70

17. Bílý potok VI 20 - 23 2,90

18. Křinice VI 23 - VII/1 7,90

VII 1 - 3 1,00

20. Labe VII 14 - 25 3,60

21. Klopotský potok VIII 1/3 - 4 3,20

22. Studniční potok VIII 11/4 - 11/23 0,50

23. Sporný potok VIII 12/9 - 13 0,30

24. Rychnovský potok VIII 13 - 14/24 1,40

25. Olšovský potok VIII 24 - 26 2,10

26. Petrovický potok VIII 26 - 26/8 0,40

27. Hraniční potok VIII 28/8 - 26/18 0,50

IX 2/1 - 2/9 0,20

28. Slatina IX 6 - 6/15 0,40

29. Hraniční potok IX 6/15 - 6/55 0,90

30. Rybný potok IX 9 - 10 1,40

31. Hraniční potok IX 10 - 13 3,30

32. bezejmenný potok IX 14 - 14/6 0,20

33. Černý potok IX 15 - 17 2,40

34. Mohelnice X 3 - 8/11 5,10

35. bezejmenný potok X 11/26 - 12 0,50

36. Rašelinový potok X 17 - 18 2,00

37. Divoká Bystřice X 18 - 19 1,00

38. Hraniční potok X 19 - 20/25 1,80

39. Jelení potok XI 2/4 - 6/8 4,50

6/11 - 7 1,00

40. Moldavský potok XI 7 - 8 0,80

41. Hraniční potok XI 8 - 8/6 0,20

42. Bystrý potok XI 11/5 - 12/22 1,80

12/26 - 15/28 3,30

43. Flájský potok XII 1 - 1/2 0,20

44. vodní nádrž

Rauschenbach XII 1/2 - 2 1,30

45. Pstružný potok XII 2 - 4 3,40

46. Hraniční potok XII 4 - 4/10 0,50

47. Ztracený potok XII 7/15 - 8 0,30

48. Stříbrný potok XII 8/14 - 8/19 0,20

49. Svídnice XII 10 - XIII/1 9,10

XIII 1 7 9,60

50. Flájský potok XIII 7 - 8 2,00

51. Načetínský potok XIII 8/2 - XIV/1 12,60

XIV 1 - 4 2,70

52. bezejmenný potok XIV 6/11 - 7 0,40

53. Lesní potok XIV 7 - 8 0,90

54. Černá XIV 8 - 20/8 15,10

55. rybník XIV 20/8 - 20/10 0,20

56. Černá XIV 20/10 - XV/1 0,30

XV 1 - 1/1 0,10

57. Kamenička XV 2 - 3 2,80

58. Přísečnice XV 3 - 4 1,60

59. Polava XV 13 - XVI/1 2,50

XVI 1 - 12/14 15,80

60. rybník XVI 12/15 - 12/16 0,O2

61. Polava XVI 12/16 - 13 0,10

62. Zlatý potok XVII 10 0,01

63. Polavský potok XVII 10 - 10/10 0,70

64. Komeří potok XVII 10/10 - 15 3,10

15/5 - 15/9 0,40

65. Blatenský potok XVIII 2/1 - 3 0,70

66. Hraniční potok XVIII 3 - 3/3 0,30

67. Smolný potok XVIII 3/3 - 3/40 3,00

68. Hraničná XIX 11/11 - 12/19 2,10

69. Svatava XIX 13 - 13/15 1,50

70. Kuželka XX 6/5 - 6/9 0,20

71. Pstruhový potok XXI 4 - 6/9 4,10

72. Hraniční potok XXI 6/11 - 7 0,20

73. Rákosina XXI 8/5 - 8/15 0,90

8/18 - 8/24 0,60

74. Rokytník XXI 10/9 - 10/10 0,10

10/11 - 10/11 0,01

75. Rašeliník XXI 12/5 - 12/11 0,60

76. Černý potok XXI 16/1 - 16/11 0,60

16/14 - 17 0,10

77. Velkorybnický potok XXI 21/5 - 22 1,70

78. Sázek XXI 22 - XXII/1 2,20

XXII 1 - 2 1,00

3/12 - 3/20 0,50

79. Hazlovský potok XXII 4/19 - 4/22 0,10

80. Plesná XXII 8 - 8/5 0,30

8/7 - 8/15 0,50

8/16 - 9 1,40

81. Starý potok XXII 9 - 9/7 0,50

9/19 - 9/21 0,05

82. Hraniční potok XXII 13/37 - 15/5 0,80

83. rybník XXIII 7/3 - 7/4 0,03

84. Zelený potok XXIII 7/4 - 7/13 0,80

7/16 - 7/18 0,20

85. Hraniční potok XXIII 8/10 - 8/15 0,30

86. Lužní potok XXIII 10/12 - 10/13 0,01

87. Bystřina XXIII 12/2 - 12/7 0,60

12/8 - 12/11 0,30

12/11 - 13/9 3,70

13/13 - 15 1,20

88. Brodivý potok XXIII 15/3 - 15/7 0,40

89. Lesní potok XXIII 17/2 - 17/4 0,30

Příloha č. 2

SEZNAM

hraničních vodních toků tvořících

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKÁ REPUBLIKA

Poř. Název toku hraniční tok probíhá mezi délka

číslo úsek hraničními znaky (km)

1. Pestřice I 157 - 224 5,40

2. bezejmenný potok I 338 - 343 0,11

3. Černá stoka I 371 - 402 1,78

404 - 409 0,17

4. Ježová I 409 - 444 6,67

5. Hraniční potok II 1 - 5 0,62

6. Groissenbach II 73 - 80 0,48

81 - 89 0,33

7. bezejmenný potok II 109 - 112 0,23

115 - 119 0,15

8. bezejmenný potok II 133 - 137 0,15

9. Štádlův příkop II 222 - 237 0,81

10. bezejmenný potok II 278 - 283 0,31

284 - 286 0,10

11. bezejmenný potok II 323 - 326 0,22

12. bezejmenný příkop II 327 - 328 0,06

13. bezejmenný potok II 330 - 342 1,60

14. Dílčí potok II 342 - 373 2,05

15. Divoká II 397 - 421 2,55

426 - 448 1,62

16. Dürnavská Divodá II 478 - 531 2,86

17. Dürnavský potok II 532 - 533 0,06

18. Hraniční potok II 534 - 569 1,49

19. Strážnice II 579 - 620 1,42

20. bezejmenný potok II 648 - 656 0,28

21. bezejmenný potok II 689 - 694 0,11

22. Hraniční potok II 706 - 739 2,49

23. Trávnice II 739 - 741 0,15

745 - 748 0,14

751 - 753 0,15

757 - 760 0,41

765 - 769 1,01

24. Šenkovský potok III 1 - 39 2,23

45 - 46 0,09

25. Hajský potok III 50 - 110 3,33

116 - 117 0,08

122 - 128 0,36

133 - 139 0,40

150 - 155 0,44

159 - 182 1,35

26. bezejmenný potok III 270 - 274 0,38

27. Malše III 385 - 473 24,43

28. Různice III 474 - 531 3,38

29. bezejmenný potok III 605 - 607 0,10

30. Popelnice IV 98 - 135 2,37

31. Šejbský potok IV 236 - 257 0,83

32. bezejmenný potok V 105 - 110 0,27

33. bezejmenný potok V 124 - 136 0,83

34. bezejmenný potok V 219 - 225 0,58

35. Lužnice V 297 - 300 1,01

318 - 319 1,08

388 - 389 0,35

36. Rybný potok V 380 - 387 1,78

37. Halámecký potok V 430 - 432 0,19

38. Lunkovický potok V 540 - 542 0,09

39. bezejmenný příkop VI 53 - 78 2,34

40. Novomlýnský potok VI 314 - 337 1,96

41. Rottalský potok VI 338 - 357 0,96

42. bezejmenný potok VI 357 - 381 1,32

386 - 420 2,35

43. bezejmenný příkop VI 430 - 437 0,37

447 - 459 0,47

44. bezejmenný potok VI 580 - 588 0,27

45. bezejmenný potok VI 640 - 642 0,18

46. Klášterecký potok VI 643 - 657 0,94

663 - 667 0,30

675 - 679 0,30

47. bezejmenný potok VI 792 - 807 0,71

48. Romavský potok VI 808 - 811 0,07

816 - 819 1,65

49. bezejmenný příkop VI 811 - 813 0,12

50. bezejmenný potok VI 905 - 926 0,64

51. bezejmenný potok VI 938 - 946 0,31

52. bezejmenný potok VI 970 - 981 0,99

53. Hanfthalský potok VI 991 - 994 0,56

54. bezejmenný potok VI 998 - 1012 0,40

55. Moravská Dyje VII 321 - 322 0,26

56. Hraniční potok VII 463 - 497 2,85

57. Dyje VII 575 - 579 0,34

58. Stálecký potok VII 611 - 618 0,24

621 - 639 1,21

59. Dyje VIII 103 - 162 23,40

60. bezejmenný potok VIII 320 - 322 0,13

61. bezejmenný potok IX 257 - 260 0,90

62. vodní kanál IX 346 - 353 0,38

63. vodní kanál IX 397 - 403 0,37

412 - 415 0,85

418 - 419 0,26

423 - 426 1,18

64. Hraniční potok IX 519 - 523 0,01

567 - 575 1,14

65. Dyje IX 576 - 581 1,22

66. bezejmenný příkop IX 688 - 727 5,45

67. Šibeniční potok IX 748 - 757 0,97

68. bezejmenný příkop IX 768 - 770 O,60

69. bezejmenný příkop IX 778 - 789 1,58

70. Mlýnský potok X 1 - 5 0,40

71. Dyje XI 1 - 17 19,40

SEZNAM

hraničních vodních toků tvořících

STÁTNÍ HRANICE

ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Poř. Název toku hraniční tok probíhá mezi délka

číslo úsek hraničními znaky (km)

1. bezejmenný potok I 1 - 1/16 0,611

2. bezejmenný potok I 2/4 - 2/12 0,196

3. bezejmenný potok

+ Lemešná III 8/7 - 8/20 0,442

4. bezejmenný potok IV 14 - 15 1,000

5. Dešňanka IV 16/10 - 18 0,612

6. bezejmenný potok IV 18/23 - 19/4 0,197

7. Lysky IV 21/17 - 21/21 0,053

8. bezejmenný potok IV 21/23 - V/1 0,025

9. bezejmenný potok V 1 - 1/4 0,207

10. bezejmenný potok V 1/12 - 1/24 0,580

11. bezejmenný potok V 6/11 - 7/1 0,680

12. Zápěchová V 6/19 - 10/11 4,093

13. bezejmenný potok V 10/9 - 10/13 0,092

14. Krštěnka V 18/9 - 18/16 0,348

15. Vlárka V 19/14 - 21/1 1,395

21/9 - 22/1 0,335

24/10 - 25/2 0,104

16. Žitkovský potok VI 22/19 - 25/1 1,590

17. bezejmenný potok VI 29/4 - 31/10 1,250

18. bezejmenný potok VI 38 - 39 0,265

19. bezejmenný potok VII 2/11 - 4/5 1,295

20. bezejmenný potok VII 4/9 - 5 0,560

21. bezejmenný potok VII 6/2 - 7/8 1,233

22. Klanečnice VII 8/3 - 8/7 0,110

23. Hraniční potok VII 8/9 - 10/4 2,294

24. bezejmenný potok VIII 3/4 - 4 0,339

25. Sudoměřický potok VIII 14/6 - 21/1 7,079

21/5 - 24 2,780

30/29 - 31 0,238

26. Skalický potok VIII 30/24 - 30/30 0,275

27. Radějovka VIII 30/34 - 32/14 1,962

28. Morava IX - XI IX/1S - XI/6/3S 38,488