(1) Osoby, které dopravují zboží přes státní hranice, jsou povinny pohraničnímu celnímu úřadu zboží přihlásit a předložit spolu s doklady, které se k němu vztahují.
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva jinak, jsou osoby, dopravující zboží přes státní hranice povinny příhlásit toto zboží a předložit ho spolu s doklady, které se k němu vztahují celnímu úřadu na celní cestě.
(2) Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, splní dopravce povinnost podle odstavce 1 odevzdáním seznamu dopravovaných zásilek, a při přepravě poštovních zásilek předložením seznamu dopravovaného nákladu. Seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu se podávají na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem, případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané náležitosti. Se souhlasem celního úřadu mohou být seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu podány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací..
(2)(3) Doprava zboží přes státní hranice může být prováděna jen po celních cestách a celními přechody, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(3)(4) Celními cestami jsou stanovené úseky železničních, silničních a vodních cest, vedoucí od celního přechodu k pohraničnímu celnímu úřadu nejbližšímu celnímu úřadu, a při letecké dopravě, letové cesty mezi státními hranicemi a celním letištěm.
(4)(5) Doprava zboží po celní cestě musí být provedena bez průtahů, beze změny nákladu a bez odbočení z celní cesty.
(5)(6) Celní přechod je místo určené pro přestup osob a dopravu zboží přes státní hranice.
(6)(7) Ministerstvo může po projednání s ministerstvem vnitra povolit v jednotlivých případech dopravu zboží přes státní hranice mimo celní přechod a stanovit, ve kterých případech vydává takové povolení pohraniční celní úřad.
(7)(8) Dopravu zboží k celnímu přechodu nebo od celního přechodu po jiných než celních cestách může povolit nejbližší pohraniční celní úřad.
(9) Ministerstvo může po projednání s ministerstvem vnitra povolit na omezenou dobu jinou přepravu zboží přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen.
(10) Čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u celního úřadu na celní cestě, potřebnou k provedení celního řízení, mohou dopravci stanovit pouze se souhlasem příslušného celního ředitelství.
(1) Zboží dopravené do tuzemska musí být předloženo osobou, která ho do tuzemska dopravila, Osoba, která zboží dopravila do tuzemska, je povinna je dopravit bez zbytečného odkladu, s neporušenou celní závěrou v souladu s pokyny celních orgánů
a) k příslušnému celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené celními orgány,
b) do svobodného celního pásma, jestliže má být dovezeno do tohoto svobodného celního pásma přímo vzdušnou a vodní cestou nebo po zemi, aniž by prošlo jinou částí území České republiky, jestliže část hranice svobodného celního pásma je totožná se státní hranicí České republiky,
b) do svobodného celního pásma, jestliže má být dovezeno do toho to svobodného celního pásma přímo vzdušnou cestou nebo vodní cestou nebo po zemi, aniž by prošlo jinou částí území České republiky, jestliže část hranice svobodného celního pásma je totožná se státní hranicí České republiky.
(2) Celní závěrou se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry.
(1) Každý, kdo přebírá odpovědnost za přepravu zboží po té, kdy bylo dopraveno do tuzemska, je odpovědný za dodržení povinností uvedených v § 81.
(2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, podléhá zboží celnímu dohledu, i když se ještě nachází v zahraničí a bude propuštěno stejně jako zboží již dopravené do tuzemska.
(3) Ustanovení § 81 se nevztahují na zboží na palubě letadla přelétajícího vzdušný prostor České republiky, jestliže místem určení není letiště umístěné v tuzemsku.
(4) Nemůže-li být povinnost uvedená v § 81 splněna z důvodu nehody nebo vyšší moci, musí osoba, která je touto povinností vázána nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti celní úřad. Nedošlo-li v důsledku nehody nebo vyšší moci k úplnému zničení nebo ztrátě zboží, musí být celní úřad bez zbytečného odkladu informován o místě, na kterém se zboží nachází.
(5) Jestliže bylo letadlo přelétající území České republiky nuceno v důsledku nehody nebo vyšší moci dočasně přistát v tuzemsku a povinnost uvedená v § 81 nemůže být splněna, je osoba, která letadlo do tuzemska dopravila nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, povinna bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informovat celní úřad.
(1) Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil anebo ten, kdo převzal odpovědnost za přepravu zboží až v tuzemsku a dodal dopravil je na místa uvedená v § 81, je povinen předložit zboží k provedení celního řízení.
(2) Celní úřad je oprávněn stanovit, ve kterých případech se za předložení zboží k provedení celního řízení považuje rovněž informování celního úřadu o tom, že zboží bylo dopraveno do tuzemska, kdo a jakým způsobem musí tuto informaci podat.
(1) Dopravci stanoví v dohodě s příslušným celním orgánem potřebnou čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u pohraničního celního úřadu k provádění celního dohledu.
(2) Celní úřad neodpovídá za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění celního dohledu.
(3) Vyhláška ministerstva stanoví podrobnosti upravující postup osob při celním dohledu zboží dopravovaného poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.
Celní úřad neodpovídá za
škodu, ke které došlo zdržením dopravního
prostředku v důsledku provádění
celního řízení; ustanovení
zvláštního zákona o odpovědnosti
za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem
[Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu
státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem.] tím nejsou dotčena.
Ministerstvo může vyhláškou, odchylně od ustanovení § 83, stanovit zvláštní úpravu vztahující se na zboží
a) dopravené cestujícími,
b) propuštěné do příslušného režimu, ale doposud nepředložené ne nedopravené celnímu úřadu,
c) provážené tuzemskem v režimu tranzitu.
Na žádost osoby, které požádala o přidělení celně schváleného určení zboží, může celní úřad udělit souhlas k tomu, aby zboží předložené k celnímu řízení bylo prohlíženo nebo z něho byly odebrány vzorky zboží, které jsou nutné k zajištění jeho totožnosti, určení sazebního zařazení a ke zjištění jeho vlastností. Ke stejným účelům může odebírat vzorky i celní úřad, a to i bez souhlasu osoby, která požádala o přidělení celně schváleného určení zboží.
Současně s předložením zboží k celnímu řízení je příslušná osoba povinna podat souhrnné celní prohlášení obsahující údaje nutné k jeho identifikaci, zejména značky, čísla, počet, povaha a hrubá hmotnost jednotlivých nákladových kusů, označení zboží, identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno, místo naložení zboží do dopravního prostředku a místo a datum vstupu zboží do tuzemska. Souhrnné celní prohlášení musí být podepsáno osobou, která je podává; je-li se souhlasem celního úřadu podáváno souhrnné celní prohlášení prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem, stanoveným celním úřadem. Celní úřad může lhůtu k podání souhrnného celního prohlášení prodloužit; tato lhůta však skončí nejpozději první pracovní den následující po dni, kdy bylo zboží předloženo k celnímu řízení.
Souhrnné celní prohlášení podává
a) ten, kdo zboží dopravil do tuzemska nebo ten, kdo převzal odpovědnost za přepravu zboží po jeho vstupu do tuzemska před jeho předložením k celnímu řízení,
b) osoba zastoupená osobami uvedenými v písmenu a).
b) osoba, jejímž jménem jednaly osoby uvedené v písmenu a).
Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, může celní úřad upustit od podání souhrnného celního prohlášení za podmínky, že ještě před uplynutím lhůty uvedené v § 87 bylo podáno celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu nebo byla podána žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení nebo jeho přenechání ve prospěch státu nebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Ustanovení upravující dovoz zboží v cestovním styku, listovních nebo balíkových poštovních zásilkách tím nejsou dotčena.
(1) Zboží lze vykládat a překládat z dopravních prostředků, kterými se dopravuje, pouze se souhlasem celního úřadu a na místech k tomu určených celními předpisy nebo schválených celními orgány. Souhlas se nevyžaduje v případech bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části; celní úřad musí být o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informován.
(2) Za účelem kontroly zboží a dopravních prostředků, kterými se zboží dopravuje, jsou celní orgány oprávněny kdykoliv požadovat, aby bylo zboží vyloženo.
(3) Zbožím nesmí být bez souhlasu celního
úřadu manipulováno.
Celní úřad přidělí zahraničnímu zboží předloženému k celnímu řízení takové celně schválené určení, které je uvedeno v povolení celních orgánů.
Zahraničnímu zboží předloženému k celnímu řízení může být přiděleno pouze takové celně schválené určení, které je pro takové zahraniční zboží povoleno právními předpisy.
Na zboží, na které bylo podáno souhrnné celní prohlášení, musí být ve lhůtě stanovené celním úřadem nepřesahující 20 dnů ode dne, kdy bylo podáno souhrnné celní prohlášení, podáno celní prohlášení na propuštění do příslušného režimu, nebo podána žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení nebo žádost o jeho přenechání ve prospěch státu anebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele tuto lhůtu prodloužit na dobu nezbytně nutnou.
Od okamžiku předložení zboží k celnímu řízení, do doby, než mu bude přiděleno příslušné celně schválené určení, má zboží postavení dočasně uskladněného zboží (dále jen "dočasně uskladněné zboží"). Dočasně uskladněné zboží může být skladováno pouze v místnostech a v uzavřených nebo neuzavřených prostorech schválených celními orgány a za podmínek stanovených těmito orgány; tyto místnosti a prostory se nazývají dočasný sklad. Celní úřad je oprávněn požadovat od držitele zboží zajištění jakéhokoliv celního dluhu, který by mohl vzniknout.
Dočasně uskladněné zboží může být podrobeno pouze úkonům potřebným k tomu, aby zboží bylo uchováno v nezměněném stavu, aniž by se měnil jeho vzhled nebo technická charakteristika, např. čištění, klepání, oprašování, třídění, oprava nebo výměna vadných obalů, nebo úkony usnadňující jeho vyskladnění a další dopravu, např. dělení, vážení, označování a opatřování nálepkami, slučování různých zásilek za účelem jejich další dopravy. Ustanovení § 86 a 123 tím nejsou dotčena.
(1) Nebylo-li ve lhůtě uvedené v § 92 podáno celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu nebo podána žádost na jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nebo žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení anebo o jeho přenechání ve prospěch státu, učiní celní úřad na náklady a nebezpečí držitele zboží, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, bez prodlení všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránil nedovolené manipulaci se zbožím.
(2) Do okamžiku než bude podáno celní prohlášení může celní úřad na náklady a nebezpečí držitele zboží přemístit toto zboží na místo, které je pod jeho přímým dohledem.
(3) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu platí osoba, která zboží k celnímu řízení předložila, skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník
skladného u zboží dočasně uskladněného
ve skladech celního úřadu.
(1) Ustanovení § 81 odst. 1 písm. b) a § 82 až 95 se nevztahují na zboží propuštěné do režimu tranzitu, které již bylo dodáno do tuzemska.
(2) Od okamžiku, kdy bylo zahraniční zboží, propuštěné do režimu tranzitu, dodáno v souladu s celními předpisy upravujícími tranzit na místo svého určení v tuzemsku a předloženo k celnímu řízení, vztahují se na něj ustanovení § 87 až 95.
(1) Celní úřad může na náklady a nebezpečí vlastníka nebo držitele znehodnotit nebo zničit zboží, které je pod celním dohledem a které by mohlo vzhledem k okolnostem ohrozit život nebo zdraví osob nebo znehodnotit nebo zničit jiné zboží. Celní úřad o znehodnocení nebo zničení zboží vyrozumí jeho vlastníka.
(2) Zjistí-li celní orgány, že zboží bylo do tuzemska nezákonně dovezeno, učiní bez prodlení všechna opatření, která považují za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolené manipulaci se zbožím.
(1) Není-li stanoveno jinak, může být zboží kdykoliv, bez ohledu na jeho povahu, množství, zemi původu nebo místo určení, za stanovených podmínek přiděleno jakékoliv celně schválené určení.
(2) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje možnost uplatnění zákazů a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazů a omezení týkající se ochrany duševního vlastnictví.
Účelem celního řízení, které se provádí v rámci celního dohledu je rozhodnout, zda se zboží propustí do navrženého režimu.
Celní řízení se zahajuje podáním
celního prohlášení, kterým se
navrhuje propuštění zboží do příslušného
režimu.
Účelem celního řízení,
které se provádí v rámci celního
dohledu je rozhodnout o propuštění zboží
do navrženého režimu nebo o ukončení
režimu, do kterého bylo zboží propuštěno.
(1) Veškeré zboží, které má být propuštěno do navrženého režimu nebo pro které má být režim ukončen musí být uvedeno v celním prohlášení podávaném za tímto účelem.
(2) Celní řízení je zahájeno dnem, kdy celní úřad přijal celní prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu nebo na ukončení režimu.
České zboží, které bylo navrženo k propuštění do režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, tranzitu nebo uskladnění v celním skladu je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení až do okamžiku dokud nevystoupí z tuzemska nebo není zničeno anebo dokud není platnost celního prohlášení zrušena; ustanovení § 49 a 228 tím nejsou dotčena.
(1) Celní řízení se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru.
(2) Celními prostory jsou označená místa železničních nádraží stanic, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními orgány po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.
(3) Na žádost a náklady deklaranta může být celní řízení prováděno i mimo celní prostor.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení.
(5) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být celní řízení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.
(6) Celní řízení se provádí za účasti deklaranta.
(6) Celní úřad provede celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí nebo je-li nebezpečí z prodlení.
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo prováděcí předpis jinak, provádí celní řízení celní úřad, kterému bylo zboží dodáno.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou s ohledem na povahu zboží a druh režimu, do kterého má být zboží propuštěno, místní příslušnost celních úřadů k provedení celního řízení.
(1) Není-li tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak, podává se celní prohlášení celnímu úřadu, který se nenachází na celní cestě, jedná-li se o zboží
a) dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož dovoz je omezen,
b) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,
c) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla nebo do volného oběhu s osvobozením od cla, rozhodl-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice celní úřad na celní cestě,
d) dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo do režimu přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,
e) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, jiné než u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož vývoz je omezen,
f) vyvážené, které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a které má být dovezeno zpět do tuzemska,
g) české nebo českého původu dovážené zpět do tuzemska a zahraniční nebo zahraničního původu vyvážené zpět do zahraničí,
h) dovezené, které má být zničeno pod dohledem celních orgánů,
i) dovezené, které má být přenecháno ve prospěch státu.
(2) Celní prohlášení na propuštění zboží podle odstavce 1 se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu deklarant nebo příjemce nebo odesílatel zboží. Jedná-li se o zboží uvedené v odstavci 1 písm. a) a e) lze podat celní prohlášení také celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu přímý zástupce deklaranta.
(3) Za zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu, se považuje zboží
a) volně ložené,
b) balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,
c) nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,
d) tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.
(4) V silniční dopravě lze podat celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, též celnímu úřadu na celní cestě, pouze tehdy, jedná-li se o
a) dovážená živá zvířata a snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,
b) vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm.a), c) a d).
(5) Ministerstvo může vyhláškou stanovit u kterých druhů zboží se celní prohlášení podává celnímu úřadu příslušnému podle odstavce 2, i když se jedná o zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu.
(1) Základními náležitostmi rozhodnutí v celním řízení jsou
a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,
b) evidenční číslo rozhodnutí, datum přijetí celního prohlášení, datum vydání rozhodnutí,
c) přesné označení deklaranta,
d) název zboží,
e) podpoložka celního sazebníku a celní sazba zboží,
f) částka cla, daně a poplatku a číslo účtu příslušné banky, na nějž má být tato částka zaplacena,
g) vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka.
g) vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je v rozhodnutí vydáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem.
(2) Rozhodnutí v celním řízení, kterým se zboží propouští do navrženého režimu neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(3) Není-li stanoveno jinak, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno a oznámeno písemně.
(3) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.
(4) Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.
(5) Na rozhodnutí v celním řízení vyhlášeném ústně se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)] upravující oznámení rozhodnutí a opravné prostředky.
(5) Na rozhodnutí v celním řízení sděleném ústně nebo jiným způsobem se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. § 28 odst.2 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.] upravující opravné prostředky.
(6) Proti rozhodnutí v celním řízení může deklarant podat odvolání ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 5 tím nejsou dotčena.
(7) Rozhodnutí v celním řízení, kterým se nepropouští zboží do navrženého (oběhu) režimu a rozhodnutí o řádných a mimořádných opravných prostředcích musí být vyhotovena a oznámena písemně, výrok musí být vždy řádně odůvodněn. Odůvodnění není potřeba, bylo-li v rozhodnutí plně vyhověno navrhovateli.
(8) Rozhodnutí, proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je v právní moci.
(9) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek a nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplynula-li zároveň lhůta plnění.
(10) Je-li celní prohlášení podáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může celní úřad na žádost deklaranta písemné rozhodnutí v celním řízení vydat a oznámit prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.
(1) Celní prohlášení se podává
a) písemně, nebo
b) prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, jestliže to povolil příslušný celní orgán, nebo
c) ústním prohlášením anebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjádří svou vůli, aby bylo propuštěno do příslušného režimu.
(2) Písemné celní prohlášení musí být vždy podepsáno oprávněnou osobou; je-li celní prohlášení se souhlasem celního úřadu podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem, stanoveným celním úřadem.
(3) Celní prohlášení musí být doloženo všemi doklady potřebnými podle celních předpisů, upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo. Jsou-li tyto doklady se souhlasem celního úřadu podávány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, musejí obsahovat stanovené údaje.
(4) Podání celního prohlášení je považováno za projev vůle deklaranta navrhnout předmětné zboží k propuštění do příslušného režimu. Podáním celního prohlášení potvrzuje deklarant správnost údajů v něm obsažených a, pravost dokladů, kterými je doloženo a zavazuje se k plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah a náležitosti celního prohlášení a co je považováno za úkon, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby zboží bylo propuštěno do příslušného režimu; z důvodů hodných zřetele může ministerstvo přechodně stanovit obsah a náležitosti celního prohlášení opatřením, které oznámí uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů. Písemné celní prohlášení při dovozu, vývozu nebo tranzitu lze účinně podat jen na tiskopise, vydaném nebo schváleném Generálním ředitelstvím cel ministerstvem.
(1) Je-li celní prohlášení podáno ve stanovené formě, případně na předepsaném tiskopise, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, je doloženo všemi potřebnými doklady, je zajištěn celní dluh v případech, kdy povinné zajištění celního dluhu stanoví celní předpisy nebo kdy zajištění celního dluhu požaduje celní úřad a je-li celnímu úřadu možno předložit i zboží, na které se celní prohlášení vztahuje, celní úřad celní prohlášení okamžitě přijme.
(2) Celní prohlášení může být přijato až po předložení zboží. Celní úřad může povolit, aby celní prohlášení bylo podáno přijmout celní prohlášení ještě před tím, než mohl deklarant předložit zboží celnímu úřadu. V tomto případě celní úřad stanoví lhůtu pro předložení zboží. Nebude-li zboží ve stanovené lhůtě celnímu úřadu předloženo, je podané celní prohlášení přijaté celní prohlášení neplatné.
(1) Celní prohlášení může učinit každý, kdo může v souladu s celními předpisy příslušnému celnímu úřadu předložit zboží, na něž se celní prohlášení vztahuje, nebo zajistí jeho předložení, se všemi doklady, stanovenými celními předpisy, které upravují režim, do kterého je zboží navrženo.
(2) Každý si může pro celní řízení stanovit zástupce. Zastoupení může být
a) přímé, jedná-li zástupce jménem a ve prospěch zastoupené oso by, nebo
b) nepřímé, jedná-li zástupce vlastním jménem ve prospěch zastoupené osoby.
(3) Zástupce musí prohlásit, že jedná ve prospěch zastoupené osoby a specifikovat, zda se jedná o zastoupení přímé nebo nepřímé. Osoba, která neprohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby anebo prohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby bez zmocnění, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a ve svůj vlastní prospěch.
(4) Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze jménem a ve prospěch této osoby.
(4) Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze touto osobou.
(1) Deklarantem může být pouze česká osoba.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je podáno celní prohlášení
a) na propuštění zboží do režimu tranzitu nebo režimu dočasného použití, nebo
b) příležitostně, za předpokladu, že to celní úřad považuje za oprávněné.
(1) Celní úřad může na žádost povolit, aby deklarant opravil údaje uvedené v přijatém celním prohlášení; v důsledku opravy se však opravené celní prohlášení nesmí vztahovat na jiné zboží než zboží původně uvedené v celním prohlášení. Žádost o provedení opravy celního prohlášení musí být podána před propuštěním zboží do navrženého režimu. Celní úřad může požadovat, aby oprava byla Oprava musí být provedena podáním nového celního prohlášení; v tomto případě se za datum přijetí celního prohlášení považuje přijetí původního chybného nebo neúplného celního prohlášení.
(2) Oprava celního prohlášení však není dovolena, jestliže o její provedení deklarant požádá poté, co celní úřad
a) informoval deklaranta o tom, že provede celní kontrolu zboží, nebo
b) zjistil nepřesnost uvedených údajů, nebo
c) propustil zboží do navrženého režimu.
(1) Na žádost deklaranta zruší celní úřad platnost již přijatého celního prohlášení, prokáže-li deklarant, že zboží bylo do příslušného režimu navrženo omylem nebo, že vzhledem k okolnostem, již nemůže být zboží do navrženého režimu propuštěno.
(2) Informoval-li celní úřad deklaranta o svém úmyslu provést kontrolu zboží, nebude žádost o zrušení platnosti celního prohlášení přijata, dokud tato kontrola nebude provedena.
(1) Po propuštění zboží do navrženého režimu již nemůže být platnost celního prohlášení zrušena.
(2) Celní úřad však platnost celního prohlášení zruší, jestliže bylo zboží omylem navrženo do režimu zahrnujícího platbu dovozního cla namísto do jiného režimu, bude-li žádost o zrušení platnosti celního prohlášení podána do tří měsíců ode dne přijetí celního prohlášení a za předpokladu, že
a) jakékoliv použití zboží není v rozporu s podmínkami režimu, do něhož by mělo být propuštěno,
b) byly splněny všechny podmínky režimu, do kterého by mělo být zboží propuštěno,
c) současně s podáním žádosti je předloženo celní prohlášení na propuštění zboží do původně zamýšleného režimu.
(3) Okamžikem přijetí celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu, do kterého bylo původně zamýšleno je okamžik přijetí původního, zrušeného celního prohlášení.
(4) Celní úřad může výjimečně z důvodů hodných zřetele povolit prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2.
(1) Bylo-li zboží navrženo do režimu vývozu nebo do pasivního zušlechťovacího styku zruší celní úřad platnost celního prohlášení, jestliže deklarant
a) prokáže, že zboží nevystoupilo do zahraničí,
b) vrátí celnímu úřadu všechny díly celního prohlášení společně s doklady, které mu byly při přijetí celního prohlášení vydány,
c) případně prokáže, že náhrada a jiné částky poskytnuté na základě vývozního celního prohlášení vztahujícího se na předmětné zboží, byly vráceny anebo, že byla příslušným orgánem učiněna opatření, aby nebyly vyplaceny, a
d) ve stanovených případech, v souladu s celními předpisy, plní jiné povinnosti uložené celním úřadem k úpravě postavení zboží.
(2) Jestliže musí zboží propuštěné do režimu vývozu vystoupit do zahraničí ve lhůtě stanovené celním úřadem, zruší celní úřad platnost celního prohlášení nevystoupilo-li zboží v této lhůtě.
Bylo-li české zboží uskladněno v celním skladu v souladu s § 145 odst.1 písm.b), může deklarant žádat o zrušení platnosti celního prohlášení, na jehož základě bylo zboží uskladněno a celní úřad je zruší, jestliže byla provedena opatření stanovená zvláštními předpisy, které upravují postup při nedodržení příslušného režimu.
Není-li stanoveno jinak, použijí se při
propouštění zboží do navrženého
režimu předpisy platné v okamžiku, kdy
celní úřad přijal celní prohlášení.