PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
41
Vládní návrh
zákon
ze dne ..............1996
o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1) Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen "silniční provoz") vykonává Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") a Policie České republiky (dále jen "policie"). V rámci policie vykonávají tuto správu okresní a krajské dopravní inspektoráty a Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (dále jen "Ředitelství služby dopravní policie").
(2) V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu obvodní dopravní inspektorát a působnost krajského dopravního inspektorátu Dopravní inspektorát hlavního města Prahy; Dopravní inspektorát hlavního města Prahy může se souhlasem Ředitelství služby dopravní policie převzít část působnosti obvodních dopravních inspektorátů.
(3) Jmenování ředitele služby dopravní policie a vedoucích dopravních inspektorátů upravují zvláštní zákony.1)
§ 2
(1) Ministerstvo
a) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla (rychlostních silnicích),
b) stanovuje vyhláškou pravidla silničního provozu,
c) stanovuje vyhláškou podrobnosti evidence silničních vozidel,
1)
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
d) stanovuje vyhláškou podrobnosti o oprávněních k řízení motorových vozidel (dále jen "řidičská oprávnění") a o řidičských průkazech,
e) stanovuje vyhláškou podrobnosti o provádění zkoušek z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění a žadatelů o oprávnění k výuce a výcviku v řízení motorových vozidel (dále jen "učitelské oprávnění"),
f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Ředitelství služby dopravní policie a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném Ředitelstvím služby dopravní policie,
g) v případech stanovených prováděcím předpisem rozhoduje o výjimkách
z prováděcích předpisů.
(2) Vyhlášku podle ustanovení odstavce 1 písmeno e) vydá ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 3
Ředitelství služby dopravní policie
a) řídí a kontroluje činnost dopravních inspektorátů při výkonu působnosti podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajských dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném krajskými dopravními inspektoráty,
c) vede celostátní evidence a statistiky ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona,2)
d) vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států ve věcech zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění, vydávání řidičských průkazů, evidencí silničních vozidel a řidičů a schvalování technické způsobilosti silničních vozidel.
§ 4
Krajský dopravní inspektorát
a) řídí a kontroluje okresní dopravní inspektoráty při výkonu působnosti podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí okresních dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném okresními dopravními inspektoráty,
c) rozhoduje ve věcech učitelských oprávnění, vydává osvědčení pro učitele a vede v těchto věcech příslušné evidence.
2)
§ 5
(1) Okresní dopravní inspektorát
a) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení,
b) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení, pokud tento zákon nestanoví jinak,
c) odhaluje trestné činy a přestupky spáchané v souvislosti se silničním provozem; přestupky podle zvláštního zákona projednává,3)
d) objasňuje dopravní nehody,
e) rozhoduje ve věcech řidičských oprávnění a ve věcech řidičských průkazů,
f) provádí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě pověřuje prováděním těchto zkoušek jiné osoby stanovené prováděcím předpisem,
g) rozhoduje ve věcech registrace autoškol,
h) dohlíží na provádění výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti držitelů řidičských oprávnění, popřípadě na provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jinými osobami,
i) rozhoduje ve věcech technické způsobilosti silničních vozidel k silničnímu provozu, s výjimkou schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla,
j) dohlíží na technický stav silničních vozidel v silničním provozu, včetně dodržování povinností stanovených držitelům silničních vozidel zvláštním zákonem,4)
k) provádí zápisy do technického průkazu motorového nebo přípojného vozidla (dále jen "technický průkaz"), popřípadě vydává technický průkaz, a vydává osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla nebo přípojného vozidla (dále jen "osvědčení o technickém průkazu"),
l) vydává státní poznávací značky k silničním vozidlům, která podle prováděcího předpisu podléhají evidenci,
m) vede evidenci řidičů, silničních vozidel stanovených prováděcím předpisem, dopravních nehod a autoškol,
n) v případech stanovených prováděcím předpisem rozhoduje o výjimkách z prováděcích předpisů,
o) spolupůsobí při výchově k dopravní kázni.
(2) Úkoly uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d), j), a o) může plnit i jiný útvar policie než okresní dopravní inspektorát, popřípadě i příslušník policie (dále jen "policista"), který není zařazen na okresním dopravním inspektorátu.
3) 4)
(3) Řidiči a držitelé motorových vozidel jsou povinni se na výzvu dopravního inspektorátu nebo jiného útvaru policie příslušného podle předchozího odstavce dostavit ve stanovené lhůtě osobně, popřípadě i s vozidlem, k projednání záležitosti ve věcech spadajících do jejich působnosti podle tohoto zákona.
§ 6
(1) Při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu a při jeho řízení je policista ve služebním stejnokroji oprávněn:
a) dávat pokyny k řízení silničního provozu,
b) zastavovat vozidla,
c) kontrolovat řidičské průkazy, osvědčení pro učitele, osvědčení o technickém průkazu, označení vozidel stanovené zvláštním zákonem5) a vybavení vozidel doklady stanovenými zvláštním zákonem,5) které se týkají vozidla nebo jeho
nákladu,
d) kontrolovat technický stav silničních vozidel, jejich doplňkovou výstroj a vybavení,6)
e) kontrolovat umístění a upevnění nákladu z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
f) vyzvat řidiče, aby se na místě podrobil dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,7)
g) zabránit v jízdě řidiči, pokud by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo pokud lze mít důvodně za to, že vozidlo bylo odcizeno nebo není zaevidováno předepsaným způsobem nebo je v silničním provozu užíváno pod jinou než přidělenou státní poznávací značkou,
h) zadržet řidičský průkaz řidiči, lze-li důvodně očekávat
1. uložení trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona8) nebo
5)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.
Zákon č. 38/1995 Sb.
6) 7) 8)
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2. odnětí řidičského oprávnění okresním dopravním inspektorátem pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti nebo spolehlivosti k řízení motorových vozidel, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g),
i) zadržet osvědčení o technickém průkazu, lze-li mít důvodně za to, že vozidlo nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g).
(2) Účastníci silničního provozu jsou povinni uposlechnout výzev a pokynů policisty při výkonu dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Ustanovení zvláštního zákona7) nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 7
(1) Při účasti na silničním provozu je každý povinen
a) chovat se tak, aby žádným způsobem neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní; své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,9) situaci v silničním provozu a svým schopnostem,
b) dbát plynulosti silničního provozu,
c) řídit se pravidly silničního provozu stanovenými podle § 2 odstavec 1, písmeno b) tohoto zákona, dopravními značkami a dopravními zařízeními a pokyny policistů ve služebním stejnokroji, popřípadě pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon nebo prováděcí předpis.10)
(2) Osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, se může účastnit silničního provozu pouze tehdy, je-li vhodným způsobem postaráno o to, aby k tomuto ohrožení nedošlo. Prováděcí předpis může u některých skupin účastníků silničního provozu stanovit podmínku dosažení určitého věku nebo konkretizovat požadavky na zajištění této bezpečnosti.
§ 8
(1) V silničním provozu se smí užívat jen vozidlo, které splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.4) Nesplňuje-li vozidlo tyto podmínky, nesmí jeho držitel dovolit, aby ho bylo použito v silničním provozu.
9) 10)
§ 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.
§ 37 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., Celní zákon.
(2) Řidič nákladního vozidla vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska je povinen podrobit vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků u pohraničního celního úřadu.
(3) Pohraniční celní úřad je oprávněn nepropustit vozidlo uvedené v odstavci 2, jestliže řidič vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků nepodrobí.
§ 9
(1) Vozidlo je oprávněna řídit jen osoba, která je k řízení dostatečně tělesně a duševně způsobilá a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o silničním provozu.
(2) Motorové vozidlo je oprávněna řídit pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění. Bez řidičského oprávnění smí řídit motorové vozidlo pouze osoba, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.
(3) Držitelem řidičského oprávnění může být pouze ten, kdo dosáhl stanoveného věku, je zdravotně způsobilý a spolehlivý k řízení motorových vozidel, podrobil se předepsané výuce a výcviku, prokázal zkouškou odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, popřípadě splnil další podmínky stanovené pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel.
(4) Podmínky věku, zdravotní způsobilosti a spolehlivosti k řízení motorových vozidel, způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě další podmínky pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel stanoví prováděcí předpis.
(5) Oprávnění k řízení drážních vozidel, která jsou používána v silničním provozu, upravuje zvláštní zákon.11)
§ 10
1) Užití dopravních značek a dopravních zařízení v hlavním městě Praze, Brně, Ostravě a Plzni stanoví silniční správní orgán se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.
2) Užití dopravních značek a dopravních zařízení na účelových komunikacích stanoví jejich správce se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.
3) Užití dopravních značek stanovených prováděcím předpisem stanoví drážní správní orgán11) po projednání s příslušným dopravním inspektorátem.
11)
§ 11
Vlastníci a uživatelé nemovitostí při pozemních komunikacích jsou povinni bez úplaty dovolit, aby na jejich nemovitostech byly umístěny a udržovány dopravní značky a jiná zařízení, která slouží k provozu na pozemních komunikacích.
§ 12
Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou podrobnosti o výuce a výcviku a o zdokonalování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel.
§ 13
(1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motorových vozidel, zdokonalování jejich odborné způsobilosti a evidence řidičů, kteří jsou vojáky v činné službě, stanoví Ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem a Ministerstvem dopravy.
(2) Výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vedení jejich evidencí a schvalování technické způsobilosti služebních vozidel Bezpečnostní informační služby upravuje zvláštní zákon.13)
(3) Úpravu týkající se evidence vozidel policie a ministerstva a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel policie a ministerstva stanoví ministerstvo.
§ 14
(1) Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je pro případ své odpovědnosti podle zvláštního zákona14) pojištěna v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.15)
12) 13) 14) 15)
Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Ministerstvo financí řídí a kontroluje provádění pojištění zákonné odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.
§ 15
Zrušují se
1. vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a zákona č. 60/1961 Sb.,
2. § 2, 3, 4, 5, 6 a 113 odstavec 1 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb.,
3. § 1 vyhlášky ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech,
4. § 3 a 4 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
§ 16
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
Oblast bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je dnes upravena vládním nařízením č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů, a právními předpisy vydanými na jeho základě. Stará úprava již v některých věcech neodpovídá současným podmínkám a je nepochybné, že celá problematika vyžaduje zásadní komplexní právní řešení. Jeho příprava se však ukazuje jako velice komplikovaná a vyžádá si delší čas, než se původně předpokládalo.
Bohužel skutečnost, že povinnosti fyzických a právnických osob a působnost orgánů státní správy jsou nyní upraveny ve vládním nařízení a ve vyhláškách vydaných k jeho provedení, vyvolává pochybnosti o tom, zda je dnešní úprava vůbec platná, s ohledem na článek č. 4 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod. K tomu je třeba uvést, že právní praxe v době vzniku uvedeného vládního nařízení považovala tato nařízení za právní akty se silou zákona (proto například tato nařízení obsahovala i zmocnění k vydání prováděcích předpisů, což by u aktu, který by byl chápán jako podzákonný, nebylo možné). Vzhledem k principu kontinuity právního řádu tedy zřejmě nelze zcela zpochybňovat platnost dosavadní právní úpravy.
Tyto pochybnosti jsou však neustále znovu vznášeny, a to i v hromadných sdělovacích prostředcích. Důsledkem uvedeného stavu je, že již samotné diskuse na toto téma vyvolávají nejistotu ohledně platného právního stavu. Tato nejistota se pak může negativně promítat do chování účastníků silničního provozu, zejména ve smyslu nedodržování platné právní úpravy, zpochybňování pravomocí a působností orgánů Policie České republiky apod. Tento přístup k platné právní úpravě a chování z něj vyplývající však již samy o sobě ohrožují bezpečnost silničního provozu, tj. ohrožují životy a zdraví jeho účastníků a hrozí škodami na majetku, a to bez ohledu na výsledek "teoretických" formálně právních diskusí o platnosti stávající právní úpravy.
Aby se výše uvedeným důsledkům zamezilo, byly legislativní práce na přípravě nové právní úpravy rozděleny do dvou etap.
Cílem první etapy je zpracovat a přijmout co nejstručnější překlenovací zákonnou úpravu, která by nahradila uvedené vládní nařízení č. 54/1953 Sb. a vytvořila tak, v souladu s požadavkem Listiny základních práv a svobod, zákonný podklad pro dosavadní podzákonnou právní úpravu, která zůstane prozatím v platnosti. Tím by měl být nastolen stav právní jistoty ohledně platnosti stávající právní úpravy.
Ve druhé etapě pak bude připravena nová komplexní právní úprava celé oblasti.
Předkládaný návrh odpovídá první z výše uvedených etap. Stanoví jen nejobecnější povinnosti fyzických a právnických osob a podrobněji upravuje působnost Policie České republiky a Ministerstva vnitra.
Úprava zásadně nepřináší žádné věcné změny. Jediné výjimky představují případy, v nichž došlo již dříve ke změnám, které se do právní úpravy dosud nepromítly. Jde tedy o pouhé promítnutí systémových a systematických souvislostí. Realizace návrhu tedy nebude vyžadovat zřízení nových pracovních míst ani poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu.
II. Zvláštní část
K § 1:
Ustanovením se zakládá působnost Ministerstvu vnitra a Policii České republiky (v souladu s ustanovením § 2 odstavec 2 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů) k výkonu státní správy ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Zároveň se zakotvuje, v souladu se současnou úpravou i skutečností, soustava orgánů, které jsou v rámci Policie České republiky pověřeny výkonem státní správy v této oblasti. Způsob ustavování vedoucích pracovníků těchto orgánů je ponechán v rámci stávající právní úpravy provedené v zákoně o Policii ČR a v zákoně o služební poměru příslušníků Policie ČR.
K § 2:
Ustanovení upravuje působnost Ministerstva vnitra jako ústředního orgánu státní správy ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Přejímá se dosavadní stav, pouze u užití dopravních značek a zařízení se dosavadní působnost Ministerstva vnitra rozšiřuje i na silnice pro motorová vozidla (rychlostní silnice). Tato úprava odpovídá nadregionálnímu charakteru těchto pozemních komunikací a z hlediska rovnováhy působností i návrhu zákona o pozemních komunikacích, podle kterého je silničním správním úřadem ve věcech dálnic a rychlostních silnic Ministerstvo dopravy.
K § 3:
Soustavu dopravních inspektorátů v rámci Policie České republiky završuje Ředitelství služby dopravní policie, jehož existence vyplývá z § 3 odst. 3 a 7 zákona o Policii České republiky. Tato struktura soustavy orgánů policie pověřených výkonem státní správy ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je nezbytná vzhledem k organizaci policie i z hlediska potřeb výkonu policejní služby. Navrhované řešení i stanovené působnosti v podstatě přebírají dosavadní právní i faktický stav.
K § 4:
Zachování stupně krajského dopravního inspektorátu je potřebné především z kapacitních důvodů pro potřeby odvolacího řízení. Jako účelné se jeví ponechat na tomto stupni i rozhodování ve věcech učitelů autoškol.
K § 5:
Působnost okresních dopravních inspektorátů v podstatě přebírá stávající právní stav. Dochází k některým věcným a terminologickým zpřesněním, zejména s ohledem na navazující právní úpravu, např. na zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Jako překonané ustanovení se ruší možnost uložit přestupci proti pravidlům silničního provozu mimo přestupkové řízení a sankci z něj plynoucí i povinnost účastnit se školení o těchto pravidlech.
Odstavec 2 upravuje případy, kdy je z hlediska efektivnosti výkonu státní správy i policejní služby potřebné umožnit, aby tyto působnosti mohly vykonávat i jiné útvary policie než dopravní inspektoráty, případně policisté zařazení do těchto útvarů. Navržená úprava odpovídá současnému stavu.
Ustanovením odstavce 3 se přebírá uvedená obecná povinnost ze současné podzákonné úpravy.
K § 6:
Ustanovení upravuje okruh oprávnění policisty při výkonu dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Pokrývá standardní situace, se kterými se lze při výkonu tohoto dohledu setkat. Oprávnění uvedené pod písmenem a) umožňuje výkon působnosti stanovené v § 2 odst. 1, písmeno i) zákona o Policii České republiky, oprávnění uvedená pod písmeny b) až f) slouží ke zjištění skutečného stavu věci ve vztahu k plnění povinností stanovených právními předpisy a oprávnění uvedená pod písmeny g) až i) jsou bezprostředními zásahy, které mají ochrannou funkci ve smyslu zajištění bezpečnosti silničního provozu.
K § 7:
V odstavci 1 se stanoví základní obecné povinnosti při účasti na silničním provozu.
V odstavci 2 se obecně stanoví požadavek na zajištění bezpečnosti silničního provozu v případě, kdy osobní poměry jednotlivce nezajišťují jeho bezpečnou účast na silničním provozu. Konkretizace podmínek bezpečné účasti je již ponechána prováděcímu předpisu.
K § 8:
V odstavci 1 je stanoven základní předpoklad účasti vozidla v silničním provozu, a to odkazem na zvláštní právní úpravu.
V dalších ustanoveních je upravena povinnost řidiče podrobit uvedené vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků a oprávnění pohraničního celního úřadu nepropustit do tuzemska nebo z tuzemska vozidlo, které jeho řidič předepsané kontrole nápravových tlaků nepodrobí. Úprava navazuje na příslušná ustanovení Celního zákona.
K § 9:
V odstavci 1 se z dosavadní podzákonné úpravy přebírají obecné podmínky, které musí splňovat řidič kteréhokoli vozidla, tj. např. i cyklista.
V odstavci 2 a 3 jsou obecně stanoveny základní podmínky pro řízení motorového vozidla v silničním provozu. Jejich konkretizace je ponechána prováděcímu předpisu.
Pro úplnost je zařazeno i ustanovení o oprávnění k řízení drážních vozidel, která jsou užívána v silničním provozu, a to odkazem na zvláštní právní úpravu.
K § 10:
Ustanovení upravuje odlišnou působnost pro stanovení místní úpravy silničního provozu v uvedených městech, na účelových komunikacích a pro umístění uvedených dopravních značek. Přejímá se dosavadní úprava.
K § 11:
Ustanovení se věcně nedotýká materie upravované tímto zákonem, ale zákonem č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon). Vzhledem k tomu, že tento zákon uvedenou povinnost neobsahuje, je nutno toto ustanovení převzít z vládního nařízení č. 54/1953 Sb. do tohoto zákona, a to do doby, než bude uvedená povinnost, samozřejmě v modernizované podobě, upravena v novém zákoně o pozemních komunikacích.
K § 12:
Ustanovení recipuje dnešní právní stav, kdy tato úprava patří do působnosti Ministerstva dopravy.
K § 13:
Ustanovení obsažená ve stávající právní úpravě a obecně zmocňující k provedení odchylné úpravy uvedených záležitostí v resortech obrany, vnitra a Bezpečnostní informační služby se zpřesňují odkazem na příslušné zvláštní zákony, případně podle v průběhu doby vzniklé praxe. Cílem je stanovit rozsah zmocnění pro odlišnou právní úpravu a zabránit možnostem příliš širokého extenzívního výkladu.
K § 14:
Ustanovením se z dosavadní právní úpravy do nové přenáší hmotněprávní podklad pro již existující zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla a příslušné kompetenční ustanovení pro Ministerstvo financí ČR. Touto úpravou se nahrazují příslušná ustanovení vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů.
K § 15:
Zrušuje se celé vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů, a ta ustanovení platných vyhlášek, jejichž věcný obsah byl převeden do zákona a jejichž současné ponechání ve vyhláškách by mohlo vést k nejasnostem při výkladu platné právní úpravy.
K § 16:
Je žádoucí, aby překlenovací úprava nabyla účinnosti co nejdříve.
V Praze dne 23. července 1996
Předseda vlády: