Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Tento zákon vymezuje podmínky pro výrobu,
úpravu, skladování, evidenci a oběh
lihu a stanoví působnost ministerstev a jiných
správních úřadů na tomto úseku.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) lihem etylalkohol (etanol) získaný
1. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků, pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin nebo z jiných surovin obsahujících líh kvasný,
2. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy,
3. synteticky,
b) výrobou lihu získávání lihu způsoby uvedenými pod písmenem a),
c) úpravou lihu jeho zušlechťování nebo denaturace (znehodnocení),
d) zušlechťováním lihu zejména jeho rafinace (čištění), rektifikace (zesílení), dehydratace (odvodnění) a regenerace (znovuzískání),
e) denaturací lihu technologický postup, kterým se po přidání denaturačního prostředku líh znehodnotí pro pitné účely,
f) dovozem lihu jeho propuštění do volného oběhu [§ 128 až 132 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon],
g) obecně denaturovaným lihem líh s přísadou denaturačního prostředku (směsi), jehož složení určuje Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí,
h) zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný pouze jedním denaturačním prostředkem v případech stanovených prováděcím předpisem,
i) vadným lihem líh, jehož složení neodpovídá kvalitativním znakům stanoveným prováděcím předpisem,
j) měřicí jednotkou pro zjištění množství lihu l litr etylalkoholu (etanolu) při normální teplotě 200 C,
k) normami ztrát lihu technicky zdůvodněné ztráty lihu vznikající při jeho úpravě, skladování, dopravě, manipulaci a zpracování, stanovené prováděcím předpisem,
l) lihovarem provozovna vyrábějící líh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihu, a to
1. lihovar průmyslový, vyrábějící líh kvasný rafinovaný nebo kvasný bezvodý (§ 11) z cukerných nebo škrobnatých surovin,
2. lihovar zemědělský, vyrábějící líh kvasný surový (§ 11) především ze škrobnatých surovin,
3. lihovar ovocný, vyrábějící ovocné a jiné destiláty (§ 11) z ovoce a dalších surovin,
4. lihovar drožďárenský, vyrábějící líh kvasný surový (§ 11) z odpadů vznikajících při výrobě droždí,
5. lihovar sulfitový, vyrábějící líh sulfitový (§ 11) ze surovin pocházejících z celulózy,
6. lihovar chemický, vyrábějící líh syntetický (§ 11) hydratací etylénu,
7. pěstitelská pálenice, vyrábějící ovocné destiláty pro pěstitele,
m) zvláštním lihovarem provozovna provádějící pouze úpravy lihu,
n) pěstitelským pálením výroba ovocných destilátů pro pěstitele,
o) pěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce, popřípadě její zaměstnanci, kteří ovoce obdrželi ve formě naturálního plnění.
(2) Lihovarem ani zvláštním lihovarem nejsou
provozovny, zpracovávající již dříve
vyrobený nebo upravený líh do dalších
výrobků.
(1) Líh smí být vyráběn a upravován jen v lihovaru nebo zvláštním lihovaru, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního zákona [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 286/1995 Sb.] (dále jen "koncese").
(2) Odborné stanovisko pro rozhodování o udělení koncese vydává:
a) Ministerstvo zemědělství, jde-li o líh získaný způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bod 1. a jeho úpravu,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o líh získaný způsoby uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) bod 2. a 3. a jeho úpravu.
(3) Ve stanovisku podle odstavce 2 uvede Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zda uspořádání výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru odpovídá podmínkám stanoveným v § 5, popřípadě stanoví další podmínky pro výrobu a úpravu lihu.
(4) Žadatel o koncesi je povinen předložit k
žádosti popis a nákres uspořádání
výrobního zařízení lihovaru
nebo zvláštního lihovaru a technickou dokumentaci
výrobního zařízení.
(1) Provozování pěstitelské pálenice povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti, ke které žadatel připojí popis a nákres uspořádání výrobního zařízení pěstitelské pálenice, doložený technickou dokumentací.
(2) Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi.
(3) Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etylalkoholu (etanolu) zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona [§ 28 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 260/1994 Sb.], a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost [§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník]. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího.
(4) Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 2 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici. V případě, že si pěstitel v témže výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách a pěstitelskou pálenici.
(5) Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením nesmí pěstitel ani osoby tvořící s ním domácnost prodávat.
(6) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele,
b) písemné prohlášení pěstitele podle odstavce 4,
c) množství a druh převzaté suroviny,
d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách.
(7) Evidenci podle odstavce 6 je právnická nebo
fyzická osoba provozující pěstitelskou
pálenici povinna uchovávat po dobu deseti let od
konce kalendářního roku, v němž
se uskutečnila výroba destilátu pěstitelským
pálením.
(1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líh mohou používat jen takové výrobní zařízení, které zaručuje spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihu.
(2) Výrobní zařízení lihovaru musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být odváděny jinam než do chladiče a dále do kontrolního lihového měřidla (dále jen "měřidlo") a musí být uzpůsobené k umístění závěr.
(3) Výrobní zařízení ovocných lihovarů a pěstitelských pálenic musí být uspořádáno tak, aby destilace byla spojena přímo s rektifikací a měřidlem byl registrován již rektifikovaný výrobek.
(4) Během výroby lihu nesmí být výrobní zařízení lihovarů použito k jiným účelům.
(5) Výrobní zařízení zvláštních
lihovarů provádějících zušlechťování
lihu musí být uspořádáno tak,
aby na tomto zařízení bylo možno provádět
pouze zušlechťování již vyrobeného
a změřeného lihu.
(1) Výrobní zařízení musí být zajištěno úředními závěrami tak, aby veškeré množství vyrobeného lihu, s výjimkou lihu syntetického technického, bylo změřeno. Způsob a technické podmínky zajištění výrobního zařízení stanoví prováděcí předpis.
(2) V ovocných lihovarech, zemědělských lihovarech a pěstitelských pálenicích zajišťuje celé výrobní zařízení a měřidla finanční úřad [Zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.] úředními závěrami. V ostatních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami pouze spojovací potrubí od chladiče k měřidlům, měřidla a zařízení na jímání lutrových vod.
(3) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líh jsou povinny před zahájením výroby předložit finančnímu úřadu popis a ve dvojím vyhotovení nákres výrobního zařízení. Finanční úřad vyznačí v nákresu místa zajištěná závěrami a jedno vyhotovení vrátí výrobci.
(4) Je zakázáno poškozovat nebo odstraňovat umístěné závěry a zasahovat do uspořádání výrobního zařízení. Provede-li finanční úřad změnu v umístění závěr, vyznačí to způsobem uvedeným v odstavci 3.
(5) Úkapy a dokapy z pěstitelského pálení, pokud je výrobce nehodlá dále použít, a odloučené oleje a vosky vzniklé při výrobě lihu v ovocných lihovarech, musí výrobce znehodnotit za přítomnosti zaměstnance finančního úřadu a způsobem, který stanoví prováděcí předpis.
(6) Lutrové vody musí výrobce znehodnotit
způsobem, který stanoví prováděcí
předpis.
(1) Právnické a fyzické osoby vyrábějící líh, s výjimkou lihu syntetického technického, jsou povinny
a) měřit veškerý vyrobený líh typově schválenými a ověřenými měřidly [Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii], které stanoví prováděcí předpis a způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
b) při poruše měřidla jímat vyrobený líh do ověřených [Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii] nádrží zajištěných finančním úřadem a měřit způsobem, který stanoví prováděcí předpis,
c) zjišťovat teplotu lihu protékajícího měřidlem způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
d) při měření lihu dodržovat podmínky, které umožní správný chod měřidla a spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihu; bližší podmínky pro umístění, zajištění a používání měřidla a postup při provádění oprav a běžných úprav měřidla stanoví prováděcí předpis.
(2) Finanční úřad provádí kontrolu měřidla před zahájením a po ukončení výroby způsobem stanoveným prováděcím předpisem a zjišťuje a vypočítává vyrobené množství lihu ve lhůtách a způsobem, které stanoví prováděcí předpis.
(3) Finanční úřad provádí
váhovou měrnou zkoušku měřidla
za účelem stanovení odchylky mezi množstvím
lihu vypočítaného podle objemu zjištěného
tímto měřidlem a množstvím lihu,
vypočítaného podle zjištěné
hmotnosti. O tuto odchylku se ode dne jejího zjištění
do dne provedení nové váhové měrné
zkoušky provádí korekce množství
vyrobeného lihu vypočítaného podle
jeho objemu změřeného měřidlem.
Finanční úřad provádí
váhovou měrnou zkoušku způsobem a ve
lhůtách, stanovených prováděcím
předpisem. Zjistí-li finanční úřad
při váhové měrné zkoušce
odchylku přesahující 1 procento nebo nedojde-li
k pravidelnému ověření měřidla
podle zvláštního zákona [Zákon
č. 505/1990 Sb., o metrologii], vyřadí
měřidlo z provozu.
(1) Samostatnou rektifikaci surového ovocného destilátu a druhou rektifikaci ovocného nebo jiného destilátu lze provést pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění výrobního zařízení a způsob zjišťování množství takto zušlechtěného destilátu.
(2) Rektifikaci lihu podle odstavce 1 Ministerstvo financí povolí, jestliže výrobní zařízení pro rektifikaci je opatřeno zařízením, kterým lze kontrolovat surovinu použitou k rektifikaci a zařízením, které znemožňuje plnění přístroje záparou (kvasem).
(3) Regeneraci lihu lze provést pouze na základě
povolení Ministerstva financí, které v povolení
zároveň určí podmínky pro uvedený
druh regenerace a způsob zjišťování
množství regenerovaného lihu.
(1) Líh, s výjimkou lihu určeného pro octárny, musí být denaturován v lihovaru nebo ve zvláštním lihovaru.
(2) Líh určený pro octárny musí být denaturován v octárně za přítomnosti zaměstnance finančního úřadu.
(3) Finanční úřad může v odůvodněných případech povolit denaturaci v provozovně kupujícího na jeho žádost a stanovit podmínky této denaturace; denaturace se provede za přítomnosti zaměstnance finančního úřadu.
(4) O provedené denaturaci musí provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru vyhotovit záznam, obsahující tyto údaje:
a) druh, množství a stupňovitost lihu použitého pro denaturaci,
b) druh a množství denaturačního prostředku,
c) záznam o stavu plomb na uzávěrách nádob, ve kterých je líh přepravován.
(5) Je-li denaturace prováděna v provozovně
kupujícího, vyhotoví záznam podle
odstavce 4 kupující a potvrdí jej finanční
úřad.
(1) Složení denaturačního prostředku pro obecně denaturovaný líh určuje Ministerstvo zemědělství po dohodě s Ministerstvem financí.
(2) Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu stanoví prováděcí předpis. Ministerstvo zemědělství může po dohodě s Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví v odůvodněných případech povolit použití jiného denaturačního prostředku, než stanoví prováděcí předpis nebo použití stanoveného denaturačního prostředku pro jiný účel.
(3) Denaturační prostředek pro zvláštně
denaturovaný líh může být provozovateli
lihovaru dodán kupujícím; v tomto případě
je kupující povinen předložit provozovateli
lihovaru vzorek denaturačního prostředku
a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané
podle zvláštního zákona [§ 2
zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví].
(1) Do oběhu lze uvádět líh jen v těchto základních druzích:
a) syntetický
1. rafinovaný,
2. bezvodý,
3. technický,
b) sulfitový,
c) kvasný
1. surový,
2. rafinovaný,
3. bezvodý,
4. ovocné a jiné destiláty,
d) zvláštně denaturovaný
1. syntetický
2. kvasný,
e) obecně denaturovaný
1. syntetický,
2. kvasný,
f) úkapy a dokapy,
g) přiboudlina.
(2) Podrobnější členění
základních druhů uvedených v odstavci
1 a jejich kvalitativní znaky stanoví prováděcí
předpis.
(1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a) bod 1. a 2. a písm. b) až d), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona [§ 29 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 260/1994 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb.], může být dovezen nebo prodán pouze na základě povolení Ministerstva financí.
(2) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv [§ 29 odst. 1 písm. b) zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 199/1993 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb. § 4 odst. 2 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv] a pro líh kvasný surový, pokud je určen k rafinaci.
(3) Žádost, kterou podává kupující prostřednictvím příslušného finančního úřadu, musí obsahovat:
a) obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo [§ 33 odst. 11 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 157/1993 Sb.], je-li žadatelem osoba fyzická nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo [§ 33 odst. 11 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 157/1993 Sb.], je-li žadatelem osoba právnická,
b) označení druhu lihu, jeho množství v měřicích jednotkách a účel použití,
c) obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího.
(4) Kupující musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu, popřípadě výpis z obchodního rejstříku, který nesmí být starší než tři měsíce. Kupující, který nakupuje nedenaturovaný líh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona [§ 29 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 260/1994 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb.], s výjimkou lihu pro výrobu lihovin nebo jiných potravin obsahujících líh, je povinen k žádosti přiložit též osvědčení [§ 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví] nebo znalecký posudek [§ 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících], že pro daný účel nelze použít líh denaturovaný.
(5) Právnické nebo fyzické osoby, vyskladňující
nebo přejímající líh uvedený
v § 11 odst. 1 písm. a) bod 1. a 2., písm.
b), c), d) a f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního
zákona [Zákon České národní
rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona
č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb.,
zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
260/1994 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb.], jsou
povinny zjišťovat množství a evidovat vyskladněný
a přejímaný líh způsobem, který
stanoví prováděcí předpis.
(1) Při výrobě, úpravě a použití lihu je zakázáno
a) mísit navzájem líh kvasný, líh sulfitový a líh syntetický,
b) používat líh syntetický nebo líh sulfitový k výrobě lihovin nebo jiných potravin a léčiv, obsahujících líh,
c) používat denaturovaného lihu k jiným účelům než stanoví prováděcí předpis,
d) vylučovat denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňovat vlastnosti denaturovaného lihu.
(2) Do oběhu je zakázáno uvádět líh
a) označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny [Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb.],
b) vadný,
c) neznámého původu.
Líh smí být uskladněn jen v kalibrovaných
[Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii] nádržích
opatřených zařízením, které
umožňuje spolehlivé zjištění
množství skladovaného lihu.
(1) Finanční úřady zjišťují zásoby lihu včetně množství lihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem, a to u právnických nebo fyzických osob, které
a) líh vyrábějí nebo upravují,
b) nakupují nebo dovážejí líh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona [§ 29 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 260/1994 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb.] nebo tento líh pouze zpracovávají, s výjimkou lihu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. a) bod 3. a písm. e) až g).
(2) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny
a) vést evidenci o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihu, a o množství lihu obsaženém v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem, který stanoví prováděcí předpis,
b) evidenci podle písmene a) uchovávat po dobu deseti let a předkládat ji ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem finančnímu úřadu.
(3) Při zjišťování zásob
lihu podle odstavce 1 se případný rozdíl
mezi fyzickou zásobou a zásobou vykázanou
v evidenci podle odstavce 2 snižuje o výši skutečně
zjištěných ztrát, nejvýše
však do výše norem ztrát lihu. V odůvodněných
případech může Ministerstvo zemědělství
po dohodě s Ministerstvem financí povolit výjimku
z prováděcího předpisu upravujícího
normy ztrát lihu.
(1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líh, jsou povinny oznámit finančnímu úřadu:
a) zahájení a ukončení sezónní výroby, rafinace, rektifikace a regenerace lihu, a to nejpozději patnáct dnů před zahájením a do patnácti dnů po ukončení těchto činností,
b) přerušení výroby lihu na dobu delší než deset dnů, nejpozději do tří dnů od každého přerušení,
c) poruchy a závady na měřidlech nebo porušení závěr, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění,
d) ztráty lihu přesahující normy ztrát lihu, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění.
(2) Právnické nebo fyzické osoby dovážející,
prodávající nebo přemísťující
přístroje určené k výrobě
nebo úpravě lihu, jsou povinny oznámit Ministerstvu
zemědělství do tří dnů
jméno, příjmení a místo pobytu
osoby, které bylo toto zařízení prodáno
nebo místo, kam bylo zařízení přemístěno.
(1) Finanční úřad uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti
a) uvedené v § 4 odst. 6 a 7, § 9 odst. 4 nebo § 10 odst. 3, pokutu až do výše 100 000 Kč,
b) uvedené v § 4 odst. 2, 4 a 5, § 7 odst. 1 písm.c) a d), § 9 odst. 2, § 14, § 15 odst. 2 nebo § 16, pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) uvedené v § 5, § 6 nebo § 8, pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) uvedené v § 4 odst. 3 nebo § 12, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem [§ 28 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 260/1994 Sb.] a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku,
e) uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b), pokutu až do výše 100 000 000 Kč.
(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce [Zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci] (dále jen "inspekce") uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti
a) uvedené v § 13 odst. 1, pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
b) uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem [§ 28 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 260/1994 Sb.] a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.
(3) Finanční úřad nebo inspekce uloží pokutu až do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavci 1 a 2 právnické nebo fyzické osobě, která se dopustila jednání podle těchto odstavců opětovně.
(4) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla právnické nebo fyzické osobě uložena pokuta.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7) Inspekce vybírá pokutu, kterou uložila; pokutu vymáhá územní finanční orgán [Zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.] podle zvláštního zákona [Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.].
(8) Výnos pokut je příjmem státního
rozpočtu České republiky.