Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Důkazy původu se předkládají celním orgánům dovážející Strany v souladu s postupy platnými v této Straně. Celní orgány mohou požadovat překlad důkazu původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky vyžadované pro účely provádění této dohody.

V případě, kdy se na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející Strany, dováží ve smyslu všeobecného pravidla 2 (a) pro interpretaci Harmonizovaného systému po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek, zařazený do třídy XVI a XVII nebo do čísel 7308 a 9406 Harmonizovaného systému, je důkaz původu předkládán celním orgánům při dovozu první části.

1. Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky bez předložení důkazu původu, za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto protokolu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě výrobků zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu.

2. Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu.

3. Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 ECU v případě malých zásilek a 1 200 ECU v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího.

Za dokumenty zmíněné v článcích 17 (3) a 21 (3), které dokazují, že výrobky uvedené v průvodním osvědčení EUR. 1 nebo na faktuře s prohlášením vývozce mohou být považovány za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, a že splňují ostatní požadavky tohoto protokolu, mohou být pokládány inter alia:

(a) dokumenty o činnostech prováděných vývozcem nebo výrobcem při získávání zboží, tvořící například součást jeho účetnictví;

(b) dokumenty prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené;

(c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Straně, vydané nebo vystavené v jedné ze Stran, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

(d) průvodní osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře, prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené ve Straně v souladu s tímto protokolem, nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, v souladu s pravidly původu, která jsou shodná s pravidly původu tohoto protokolu.

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je povinen uchovat po dobu tří let dokumenty zmíněné v článku 17 (3).

2. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen uchovat po dobu tří let kopie těchto prohlášení na faktuře a dokumenty zmíněné v článku 21 (3).

3. Celní orgány vyvážející Strany, které vydávají průvodní osvědčení EUR. 1, jsou povinny uchovat po dobu tří let žádosti zmíněné v článku 17 (2).

4. Celní orgány dovážející Strany jsou povinny uchovat po dobu tří let předložená průvodní osvědčení EUR. 1 a prohlášení na faktuře.

1. Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na důkazu původu a v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům.

2. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy na důkazu původu, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeném v tomto důkazu.

1. Částky v národní měně vyvážející Strany odpovídající částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející Strana a sdělí je dovážející Straně.

2. Jestliže tyto částky převyšují odpovídající částky stanovené dovážející Stranou, tato Strana je uzná za předpokladu, že výrobky jsou fakturovány v měně vyvážející Strany. Jsou-li výrobky fakturovány v měně některé ze zemí uvedených v článku 4, uzná dovážející Strana částku oznámenou touto zemí.

3. Částky vyjádřené v kterékoli národní měně jsou ekvivalentem této národní měny vůči ECU podle kursu platného první pracovní den měsíce října roku 1995.

4. Částky vyjádřené v ECU a jejich ekvivalenty v národních měnách Stran, budou změněny Společným výborem, pokud o to požádá jedna ze Stran. V případě těchto změn Společný výbor zajistí, aby nedošlo ke snížení částek vyjádřených v národních měnách a posoudí potřebu zachování rovnocenných účinků těchto limitů. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v ECU.

1. Celní orgány Stran si navzájem předají vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR. 1 a adresy celních orgánů zodpovědných za následné ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem správného provádění tohoto protokolu Strany vzájemně spolupracují prostřednictvím svých celních orgánů při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole přesnosti údajů uvedených v těchto dokumentech.

1. Následné ověřování důkazů původu se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející Strany opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto Protokolu.

2. Za účelem provádění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející Strany průvodní osvědčení EUR. 1 a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům vyvážející Strany, je-li to možné též s uvedením důvodů tohoto požadavku. Jakékoliv získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření.

3. Ověření je prováděno celními orgány vyvážející Strany. Pro tyto účely mají celní orgány právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4. Rozhodnou-li celní orgány dovážející Strany pozastavit uplatnění preferenčního zacházení se zbožím až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.

5. Celní orgány žádající o následné ověření budou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda je možno v nich uvedené výrobky považovat za původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, a zda jsou splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

6. Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybností celní orgány dovážející Strany žádnou odpověď do deseti měsíců od data doručení žádosti o ověření, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, nepřiznají žádající celní orgány nárok na preference, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi.

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32, a které nebude možno vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány zodpovědnými za toto ověření, nebo případy rozdílného výkladu tohoto protokolu, budou předloženy Společnému výboru.

Řešení všech sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející Strany se řídí právními předpisy této Strany.

Každá osoba, která vystaví nebo zapříčiní vydání dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro výrobky, bude sankcionována.

1. Strany učiní veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby výrobky provázené důkazem původu, které jsou dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu umístěného na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak než je obvyklé pro jejich zachování v dobrém stavu.

2. Pokud jsou, jako výjimka z ustanovení odstavce 1, výrobky původní ve Straně dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu s důkazem původu a jsou zde podrobeny určitému zacházení nebo zpracování, vydají celní orgány nové osvědčení EUR. 1 na základě žádosti vývozce za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s podmínkami tohoto protokolu.

1. Tímto se zřizuje Celní podvýbor, jehož úkolem je zajistit administrativní spolupráci za účelem správného a jednotného provádění tohoto protokolu a plnit jakékoli další úkoly v celní oblasti, které mu budou svěřeny.

2. Podvýbor je tvořen odborníky obou Stran, kteří zodpovídají za celní záležitosti.

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Ustanovení této dohody lze uplatnit na zboží, které splňuje podmínky tohoto protokolu, a které je k datu vstupu dohody v platnost v režimu tranzitu nebo je ve Straně uskladněno v celním skladu nebo se nachází ve svobodném celním pásmu nebo skladu, za předpokladu, že do čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážející Strany předloženo průvodní osvědčení EUR. 1 vystavené dodatečně spolu s doklady prokazujícími splnění podmínky přímé dopravy.

Příloha I k Protokolu 2

Poznámka 1:

Příloha II stanoví pro každý výrobek podmínky, které musí být splněny, aby tento výrobek byl považován za dostatečně zpracovaný nebo opracovaný ve smyslu článku 6 protokolu.

Poznámka 2:

2. 1. První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Ke každému výrobku uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 nebo 4 stanoveno pravidlo původu. Je-li před číselným označením v prvním sloupci uvedeno "ex", znamená to, že pravidla ve sloupcích 3 nebo 4 se týkají pouze té části čísla nebo kapitoly Harmonizovaného systému, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

2. 2. Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis výrobků ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušná pravidla ve sloupcích 3 nebo 4 pro všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené skupiny nebo kapitoly.

2. 3. Platí-li rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každý odstavec ve sloupci 2 popis té části čísla, které odpovídají příslušná pravidla ve sloupcích 3 nebo 4.

2. 4. Jsou-li pro výrobek popsaný v prvních dvou sloupcích stanovena pravidla ve sloupcích 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud ve sloupci 4 není uvedeno žádné pravidlo, musí být uplatněno pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 3:

3. 1. Ustanovení článku 6 protokolu, které se týká původních výrobků použitých ve výrobě jiných výrobků, se uplatní bez ohledu na to, zda statut původu byl získán v rámci závodu, kde je tento výrobek používán, nebo v jiném závodu ve Stranách.

Například:

Z "ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním" čísla 7224 se vyrábí motor čísla 8407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40% ceny výrobku fco závod.

Jestliže byl použitý výkovek zhotoven ve Straně z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7224. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném nebo jiném závodě ve Straně. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3. 2. Pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 stanoví minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné pro získání původu. Vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá původ; a naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze použít nepůvodní materiál určitého stupně zpracování, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3. 3. Pokud, bez dotčení poznámky 3. 2, pravidlo uvádí, že lze použít "materiály kteréhokoli čísla", lze také použít materiály stejného čísla jako je číslo získaného výrobku, avšak s podmínkou splnění ostatních omezení, která mohou být obsažena v tomto pravidle. Výraz "výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla ..." však znamená, že je možno použít pouze ty materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2.

3. 4. Určuje-li pravidlo původu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.

Například:

Pravidlo pro textilní tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů; lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

3. 5. Určuje-li pravidlo původu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz též poznámku 6. 2 vztahující se textilu).

Například:

Pravidlo pro výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením čísla 1904, které výslovně vylučuje použití nepůvodních obilovin nebo mouky, nevylučuje možnost použít minerální soli, chemické a jiné přísady, které nejsou vyrobeny z obilovin.

Nicméně toto se neuplatní pro výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování, přestože nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu.

Například:

V případě oděvů kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze zhotovit z příze. V takových případech musí být výchozím nepůvodním materiálem vlákna, tj. nižší stupeň zpracování než příze.

3. 6. Jestliže jsou v pravidle uvedeny dvě procentuální sazby nebo více, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.

Poznámka 4:

4. 1. Pojmem "přírodní vlákna" se rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem se vztahuje pouze na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4. 2. Pojem "přírodní vlákna" zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

4. 3. Pojmy "textilní vláknina", "chemické materiály" a "papírenské materiály" se používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

4. 4. Pojem "chemická (syntetická nebo umělá) střižová vlákna" se používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střižová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5501 až 5507.

Poznámka 5:

5. 1. Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý výrobek odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 pro jakékoli použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10% celkové hmotností všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5. 3 a 5. 4 níže).

5. 2. Toleranci uvedenou v poznámce 5. 1 lze uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- žíně,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- juta a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave,

- kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická chemická vlákna,

- umělá chemická vlákna,

- syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyesteru,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyamidu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyimidu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,

- syntetická chemická střižová vlákna z polyvinylchloridu,

- jiná syntetická chemická střižová vlákna,

- viskózová umělá chemická střižová vlákna,

- jiná umělá chemická střižová vlákna,

- polyurethanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,

- polyurethanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,

- výrobky čísla 5605 (metalizovaná příze) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,

- ostatní výrobky čísla 5605.

Například:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), až do 10% hmotnosti příze.

Například:

Vlněná tkanina čísla 5112, vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509, je směsová tkanina. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny) nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání) nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10% hmotnosti tkaniny.

Například:

Všívaná textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné příze čísla 5205 a z bavlněná tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.

Například:

Jestliže je výše zmíněná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.

Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze a bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou na vyšším stupni zpracování než připouští pravidlo původu, za předpokladu, že jejich souhrnná hmotnost nepřesahuje 10% celkové hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Jutová podložka a/nebo umělá příze by mohly být dováženy na vyšším stupni zpracování, za předpokladu, že je splněno hmotnostní kritérium.

5. 3. V případě výrobků obsahujících "polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou", je výše uvedená tolerance 20% ve vztahu k této přízi.

5. 4. V případě výrobků "s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií", je výše uvedená tolerance 30% ve vztahu k této přízi.

Poznámka 6:

6. 1. V případě textilních výrobků zařazených v číslech, obsahujících odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném než je číslo výrobku, a že jejich hodnota nepřesahuje 8% ceny výrobku fco závod.

6. 2. Bez dotčení poznámky 6. 3 se mohou materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63, též obsahující textilie, použít bez omezení při výrobě textilních výrobků.

Například:

Jestliže pravidlo původu stanoví, že určitý textilní výrobek (například kalhoty) musí být vyroben z příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (například knoflíků), neboť tyto nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu to nebrání použití zipů, přestože obvykle obsahují textilní materiály.

6. 3. Při uplatnění procentuálního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 7:

7. 1. Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 se výrazem "specifické procesy" rozumí:

(a) vakuová destilace;

(b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí [Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitola 27 Kombinované nomenklatury];

(c) krakování (štěpení);

(d) reforming (úprava);

(e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

(f) procesy využívající všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

(g) polymerizace;

(h) alkylace;

(i) izomerace.

7. 2. Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se výrazem "specifické procesy" rozumí:

(a) vakuová destilace;

(b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí [Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitola 27 Kombinované nomenklatury];

(c) krakování (štěpení);

(d) reforming (úprava);

(e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

(f) procesy využívající všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

(g) polymerizace;

(h) alkylace;

(i) izomerace;

(j) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85% obsahu síry ze zpracovávaného produktu (metoda ASTM D 1266 - 59T);

(k) pouze ve vztahu k produktům čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním:

(l) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2710: zpracování pomocí vodíku při tlaku převyšujícím 20 bar a teplotě převyšující 250°C, s použitím katalyzátorů jiných než používaných při odsiřování, kdy vodík v chemické reakci představuje aktivní činidlo. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 pomocí vodíku (např. dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování), jehož cílem je zlepšit barvu nebo stálost, není samozřejmě pokládáno za specifický proces;

(m) pouze ve vztahu k topným olejům čísla ex 2710: atmosférická destilace při níž se při 300° C destiluje méně než 30% objemu produktů, včetně ztrát (metoda ASTM D 86);

(n) pouze ve vztahu k těžkým olejům jiným než jsou plynové a topné oleje čísla ex 2710: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7. 3. Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 nejsou pro získání původu postačující jednoduché operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry, jakékoli kombinace těchto nebo podobných operací.