Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

kterým se předkládá Poslanecké sněmově Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Česku republikou a Lotyšskou republikou

Poslanecká sněmovna

souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou, podepsanou dne 15. dubna 1996 v Rize

Novodobá historie Lotyšské republiky (dále jen "Lotyšsko") se datuje od roku 1991, kdy došlo k faktickému odtržení od bývalého Sovětského svazu. Současné Lotyšsko je možno charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový stát, jehož ekonomika se nachází v procesu transformace k tržnímu hospodářství. V této souvislosti dochází i k restrukturalizaci ekonomiky a posilování sektoru služeb, zejména bankovnictví.

Je vynakládáno značné úsilí, aby se Lotyšsko plnohodnotně začlenilo do mnohostranného mezinárodního systému obchodu a změnilo orientaci svého zahraničního obchodu směrem k vyspělým zemím Západní Evropy a transformujícím se ekonomikám Střední Evropy.

Obchodní vztahy mezi ČR a Lotyšskem se začaly rozvíjet již od roku 1991, kdy byla uzavřena Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Lotyšska o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci. V letech 1991 a 1992 byly kromě toho sjednány i mezivládní roční protokoly o dodávkách zboží a poskytování služeb.

V současné době jsou obchodní vztahy s Lotyšskem upraveny Dohodou mezi vládou ČR a vládou Lotyšska o obchodních a ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, podepsanou 22. září 1993. ČR poskytuje dosud Lotyšsku rovněž jednostranné výhody ve formě snížených cel, plynoucí z uplatnění Všeobecného systému preferencí, určeného pro rozvojové země.

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Lotyšskem se v období 1992 - 1994 vyznačovala trvalou dynamikou růstu vývozu ČR a stagnací dovozu do ČR. V r. 1995 došlo naopak ke zbrzdění tempa vývozu ČR a k výraznému nárůstu dovozu do ČR. Zároveň se nově formuje struktura této obchodní výměny a dochází k přechodu od nahodilých obchodních kontaktů k trvalejším vazbám, které v některých případech přerůstají ve snahy o vytváření společných podniků.

Ochod s Lotyšskem vykazuje podle české celní statistiky v období 1992 - 1995 následující trend (v milionech USD):

(Údaje za rok 1995 jsou předběžné)

Mezi nejdůležitější položky vývozu ČR do Lotyšska patřily v r. 1995 osobní automobily, součásti strojů na zpracování dat, prací prášky a detergenty, pneumatiky, obuv, léky a keramické výrobky. Významnou část vývozu ČR tvoří i zemědělské výrobky, vůbec největší vyváženou položkou do Lotyšska v r. 1995 byly margaríny, mezi další významné položky se řadí kečupy, pivo, sušené mléko a další potravinářské výrobky.

Dovoz do ČR byl z velké části tvořen výrobky z ryb a speciálními výrobky ze skla (sklo ve tvaru kuliček, skleněná vlákna, skleněné tkaniny). V menších objemech byly dováženy chemické výrobky, příze a některé spotřební výrobky.

Obě strany mají zájem, aby v blízké budoucnosti došlo k podstatnému zvýšení objemu vzájemné obchodní výměny, nejvhodnějším prostředkem stimulace jejího rozvoje se přitom jeví sjednání Dohody o volném obchodu.

Proces sjednávání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskem ovlivnily ty skutečnosti, že v průběhu setkání předsedů vlád stran Dohody CEFTA v září 1995 v Brně bylo Lotyšsko zařazeno do skupiny států "perspektivních kandidátů" přístupu k Dohodě CEFTA a při zahájení expertních jednám potvrdila lotyšská delegace, že záměrem Lotyšska je sjednat dvoustranné Dohody o volném obchodu se všemi stranami Dohody CEFTA a po splnění nezbytných předpokladů požádat o přístup Lotyšska k samotné Dohodě CEFTA.

Dalším významným faktorem bylo i to, že Lotyšsko dosud není členem Světové obchodní organizace a předpokládá k ní přistoupit v průběhu příštího roku. Záměrem při sjednávání Dohody bylo tedy zachovat pro Českou republiku veškeré výhody vyplývající ze současné obchodní politiky Lotyšska a prohloubit je formou preferenční dohody.

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskem je okamžitá liberalizace vzájemného dovozu průmyslových výrobků a odstranění ostatních překážek obchodu ve velmi krátkém časovém období. U liberalizace vzájemného obchodu zemědělskými výrobky se přitom vycházelo z postupů a liberalizace obchodu dosažené v rámci Dohody CEFTA. Velmi důležitou součástí Dohody je i sjednání pravidel původu zboží na základě diagonální kumulace původu zboží, která bude uplatňována mezi Evropskou unií, členskými státy ESVO a státy přidruženými k EU.

Delegace expertů ČR při sjednávání Dohody vycházela z usnesení vlády ČR č. 437/1995 týkajícího se Základních přístupů České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a příslušné směrnice schválené ministrem průmyslu a obchodu a brala přitom do úvahy okolnosti probíhajících jednání o přístupu Lotyšska ke Světové obchodní organizaci.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskem byla sjednána v anglické verzi a podepsána 15. dubna 1996 ministrem průmyslu a obchodu ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., a ministrem zahraničních věcí Lotyšska p. Valdisem Birkavsem, do jehož působnosti patří sjednávání mezinárodních smluv.

V dalších částech materiálu jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskem tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou součástí, je k ní připojen i Záznam o porozumění.

Text Dohody byl při sjednávání v maximální možné míře přiblížen základnímu textu Dohody CEFTA s cílem usnadnit a urychlit proces budoucího přístupu Lotyšska k Dohodě CEFTA. Text je členěn do čtyř kapitol.

V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými výrobky. Konkrétně jde o ustanovení týkající se odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu, tj. závazek nezavádět ve vzájemném obchodu jeho nové překážky a odstranit buď okamžitě nebo v krátkém časovém horizontu veškeré existující překážky obchodu.

Obdobné závazky směřující k neuplatňování nových překážek obchodu a odstranění nebo snížení existujících překážek vzájemného obchodu zemědělskými výrobky jsou obsaženy v kapitole II. Vzhledem k vysokému stupni citlivosti agrárního sektoru obsahuje tato kapitola rovněž ustanovení o souladu poskytnutých koncesí s národní agrární politikou stran a zvláštní ochranná opatření pro případ ohrožení vlastní zemědělské výroby zvýšenými dovozy z druhé strany Dohody.

Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení, vztahující se k oblastem spjatým s obchodem, jako jsou např. pravidla hospodářské soutěže, platby, veřejné zakázky, strukturální změny, státní pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto závazků se přitom vztahují k procesu transformace ekonomik na tržní systém. Do této kapitoly jsou dále začleněny i všeobecné a bezpečnostní výjimky z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření a postupy při jejich uplatnění.

Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná ustanovení týkající se zřízení Společného výboru, stanovení postupů jeho činnosti, teritoriální působnosti Dohody, postupů při změnách a úpravách jednotlivých částí Dohody, vstupu Dohody v platnost apod.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů stran jmenovaných jejich vládami, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Bylo dohodnuto, že představitelé stran budou na úrovni náměstků ministrů, odpovědných za obchod. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů obchodu mezi ČR a Lotyšskem. V průběhu sjednávání Dohody o volném obchodu byla sjednána i procedurální pravidla činnosti Společného výboru.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod. zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Lotyšskem a neporuší ustanovení této Dohody.

Lotyšské zákonodárství a smluvní praxe neumožňují předběžné provádění mezinárodních smluv. S cílem provádění Dohody o volném obchodu od 1. července 1996 byl proto do textu začleněn článek 41 upravující podmínky předběžného provádění Dohody. Stanoví se v něm, že Česká republika bude Dohodu předběžně provádět od 1. července 1996 za podmínky, že Lotyšsko do 15. června 1996 oznámí, že byl ukončen vnitrostátní schvalovací proces nezbytný pro vstup Dohody v platnost a že Lotyšsko bude Dohodu od 1. července 1996 provádět. Pokud nebudou tyto skutečnosti Lotyšskem oznámeny, vstoupí Dohoda v platnost po výměně ratifikačních dokumentů v návaznosti na ukončení vnitrostátních schvalovacích procesů v obou státech.

2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových a zemědělských výrobků

Za základní cla, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně snižována nebo odstraňována, se považují pro průmyslové i zemědělské výrobky smluvní cla platná k 1. lednu 1996.

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v kapitole I, návazně v Protokolu 1 a příloze k němu připojené.

Výsledky dosažené při odstraňování dovozních cel pro průmyslové výrobky lze charakterizovat jako maximální stupeň liberalizace obchodu, protože Česká republika i Lotyšsko odstraní k datu zahájení provádění Dohody bez výjimky veškerá cla a dávky mající rovnocenný účinek pro dovoz průmyslových výrobků.

Pokud jde o vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky, Lotyšsko je odstraní nejpozději do 1. ledna 1999. Jedná se o vývozní cla na sádru, sádrovec, vápenec, různé druhy surového dřeva, železný, měděný, niklový a hliníkový odpad a šrot. Česká republika vývozní cla neuplatňuje.

Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky je v Dohodě řešena v kapitole II, návazně v Protokolu 2 a v jeho přílohách.

Po dohodě stran je tato oblast upravena způsobem, který využívá výsledků dosažených při sjednání Dohody o zemědělství v rámci Světové organizace (tzv. "tarifikace") a zavádí v zásadě stejné principy pro liberalizaci veškerého obchodu v Dohodě.

Strany přejímají i pro oblast obchodu zemědělskými výrobky závazek, že nezavedou nová cla nebo dávky mající rovnocenný účinek pro dovoz a vývoz zemědělských výrobků a že stávající cla budou uplatňována v souladu s ustanoveními Protokolu 2 Dohody.

Vzhledem k obdobným výrobně-klimatickým podmínkám ČR a Lotyšska a deklarovanému zájmu Lotyšska přistoupit v budoucnu k Dohodě CEFTA, vycházela česká delegace při jednání z liberalizace obchodu zemědělskými výrobky dosažené mezi ČR a Polskem. Lotyšská strana však považovala tento oboustranně dosažený stupeň liberalizace za nepřijatelně vysoký, zejména vzhledem k omezeným možnostem agrární výroby a domácího trhu v Lotyšsku a k vysoké úrovni výrobních nákladů lotyšské zemědělské výroby.

Dosažená liberalizace zemědělského obchodu spočívá v jednorázovém odstranění nebo snížení uplatňovaných dovozních cel. Do příloh Dohody byly přitom zapsány veškeré zemědělské položky celního sazebníku včetně těch položek průmyslových výrobků, které jsou po dohodě stran a pro účely této Dohody považovány za položky průmyslové. V poskytování vzájemných koncesí bylo dosaženo oboustranné vyváženosti.

Do příloh A (pro ČR) a D (pro Lotyšsko) zařadily strany všechny zemědělské položky, na něž nebude od data zahájení provádění Dohody uplatňováno žádné clo. V této příloze jsou obsažena plemenná zvířata, ryby a výrobky z nich, některé druhy ovoce a zeleniny, a to čerstvé i zpracované, ořechy, koření, olejnatá semena, oleje, tuky a pokrutiny z olejnatých semen.

Do příloh B (pro ČR) a E (pro Lotyšsko) jsou zařazeny zemědělské položky, které budou do obou stran dováženy se sníženým preferenčním clem. Jedná se o skot a hovězí maso, jehněčí maso, nezahuštěné mléko, další druhy ovoce a zeleniny, čerstvé i zpracované, luštěniny, čokoládu, cukrovinky, těstoviny, zmrzlinu a pivo. V příloze E se navíc podařilo prosadit, aby Lotyšsko poskytlo jednostranné koncese na obiloviny, pšeničnou mouku a škroby ve prospěch ČR.

Do příloh C (pro ČR) a F (pro Lotyšsko) jsou zařazeny ty položky, na něž si strany Dohody prozatím neposkytly žádné koncese. Jsou zde uvedena prasata a vepřové maso, drůbež, sušené mléko, máslo, vejce, zbývající druhy ovoce a zeleniny, semena, masné výrobky, cukr, trvanlivé pečivo, víno, lihoviny, tabák a výrobky z něj.

V průběhu jednání se podařilo dosáhnout úplného nebo dílčího snížení dovozních cel do Lotyšska pro cca 40 % českého vývozu zemědělských výrobků z r. 1995 (patří sem především přípravky pro omáčky, pivo, těstoviny, koření, minerální vody a zmrzlina). Vzhledem ke zcela jednoznačnému postoji Lotyšska se však při sjednávání nepodařilo dosáhnout snížení lotyšských dovozních cel na nejvýznamnější české vývozní položky v minulém roce, tj. margaríny a kečupy.

Sjednáním Dohody byla uzavřena první etapa liberalizace obchodu zemědělskými výrobky. Vzhledem k výsledkům brněnského setkání premiérů stran Dohody CEFTA a zájmu lotyšské strany o přístup k této Dohodě se předpokládá, že v procesu přístupu Lotyšska k Dohodě CEFTA budou realizována další jednání o podstatně širší liberalizaci obchodu v zemědělství. Tomu odpovídá i vůle stran Dohody projevená v Zápise o porozumění.

3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění

Přílohou I jsou definovány výrobky, které jsou v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží zařazeny mezi průmyslové položky, pro potřeby této Dohody však budou posuzovány jako zemědělské výrobky.

Příloha II vyjadřuje závazek České republiky nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní omezení a omezení mající rovnocenný účinek při dovozu uranových rud a koncentrátů, černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků, izotopů, přírodního a obohaceného uranu a vyhořelých palivových článků.

Příloha III obsahuje závazek České republiky odstranit do 1. 1. 1997 opatření rovnocenná množstevním omezením a nepoužívat vůči Lotyšsku k datu vstupu Dohody v platnost žádná množstevní omezení při vývozu písků, štěrků, vápence, vápna, cementu, olověných, měděných, hliníkových odpadů a šrotu, černého a hnědého uhlí, koksu, elektrické energie, palivového a surového dřeva, řeziva, diamantů, stříbra, zlata, surového železa, ocelových odpadů, válcovaného drátu, tyčové ocele, kolejnic, trub a trubek.

V Příloze IV je uveden postup při notifikaci technických předpisů shodný s postupem sjednaným v Dohodě CEFTA.

Příloha V obsahuje seznam mezinárodních úmluv majících návaznost na ochranu duševního a průmyslového vlastnictví.

V Protokolu 1 je uveden závazek lotyšské strany odstranit ve vztahu k České republice nejpozději do 1. ledna 1999 vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky.

Protokol 2 stanoví postupy při liberalizaci vzájemného obchodu zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky.

Protokol 3 definuje podrobně pravidla pro určování původu zboží, sjednaná v souladu s výsledky jednání Evropské unie, členských států ESVO a států přidružených k EU o tzv. "diagonální kumulaci původu zboží".

Protokol 4 obsahuje zásady spolupráce a vzájemné pomoci celních úřadů, zejména v oblasti boje proti podvodným metodám ve vzájemném obchodu.

K Dohodě je připojen rovněž Záznam o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta pravidla vztahující se k některým ustanovením Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného výkladu.

I když Lotyšsko nepatří mezi hlavní obchodní partnery České republiky, je zřejmý pozitivní vývoj vzájemného obchodu i další možnosti jeho rozvoje. Sjednáním Dohody bude odstraněna v obou státech rozhodující většina stávajících překážek obchodu a českým vývozcům budou zabezpečeny obdobné nebo výhodnější podmínky přístupu na lotyšský trh ve srovnání s vývozci z třetích států včetně těch, s nimiž již Lotyšsko dohody o volném obchodu sjednalo. Na druhé straně bude lotyšským vývozcům výrazně usnadněn přístup na trh České republiky.

Provádění Dohody nebude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Dohoda není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou je mezinárodní hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, proto se předkládá podle čl. 49 Ústavy České republiky Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle jejího čl. 63 prezidentovi České republiky k ratifikaci.

Příloha k sněmovnímu tisku č. 67

Česká republika a Lotyšská republika, dále uváděné jako Strany,

majíce na zřeteli Deklaraci předsedů vlád států Středoevropské dohody o volném obchodu, podepsanou 11. září 1995 v Brně,

připomínajíce svůj záměr účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace jako významného prvku stability na evropském kontinentu a vyjadřujíce svou připravenost ke spolupráci při hledání cest a prostředků k posílení tohoto procesu,

znovu potvrzujíce svůj pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich vztahů,

připomínajíce svůj pevný závazek k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížské chartě a zejména k zásadám obsaženým v závěrečném dokumentu Bonnské konference o hospodářské spolupráci v Evropě,

rozhodnuty za tímto účelem postupně odstranit překážky v podstatě pro veškerý vzájemný obchod v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994,

pevně přesvědčeny, že tato Dohoda podpoří posílení vzájemně výhodných obchodních vztahů mezi nimi a přispěje k procesu integrace v Evropě,

berouce v úvahu, že žádné ustanovení této Dohody nelze vykládat tak, že vyjímá Strany z jejich závazků podle jiných mezinárodních dohod a organizací, zejména Světové obchodní organizace,

se dohodly takto:

1. Strany vytvoří postupně oblast volného obchodu pro podstatnou část jejich vzájemného obchodu, a to v souladu s ustanoveními této Dohody a ve shodě s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 a s Ujednáním o výkladu článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994.

2. Cíle této Dohody jsou:

(a) podporovat rozšiřováním vzájemného obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Stranami a takto ve Stranách napomáhat rozvoji hospodářské aktivity, zlepšení životních a pracovních podmínek a zvýšení produktivity a finanční stability,

(b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže v obchodě mezi Stranami,

(c) tímto způsobem přispívat odstraňováním překážek v obchodě k harmonickému rozvoji a rozmachu světového obchodu.

Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky mající původ ve Stranách. Výraz "průmyslové výrobky" znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, s výjimkou výrobků uvedených v Příloze I k této Dohodě.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá dovozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této Dohodě, celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, platná k 1. lednu 1996.

2. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel podle zásady erga omnes, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s odstavcem 2 budou uplatňována zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

4. Strany si navzájem oznámí své příslušné národní základní celní sazby v souladu s ustanoveními odstavce 2.

Ustanovení článku 3 se budou vztahovat rovněž na cla fiskální povahy.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Vývozní cla budou zrušena v souladu s ustanoveními Protokolu 1 této Dohody.

3. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškeré poplatky mající rovnocenný účinek vývozním clům.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost s výjimkou těch, která jsou uvedena v Příloze II k této Dohodě.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na vývozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost s výjimkou těch, která jsou uvedena v Příloze III k této Dohodě.

1. Strany se budou v co možná nejkratším období a v souladu s ustanoveními Přílohy IV k této Dohodě navzájem písemně informovat o návrzích technických předpisů a návrzích doplňků k nim, jež hodlají vydat.

2. Společný výbor rozhodne o datu zahájení provádění ustanovení odstavce 1.

Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na zemědělské výrobky mající původ ve Stranách. Výraz "zemědělské výrobky" znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, včetně výrobků uvedených v Příloze I k této Dohodě.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Dovozní cla budou uplatňována v souladu s ustanoveními Protokolu 2 této Dohody.

3. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškeré poplatky mající rovnocenný účinek dovozním clům.

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této Dohodě, celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, platná k 1. lednu 1996.

2. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel podle zásady erga omnes, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s odstavcem 2 budou uplatňována zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

4. Strany si navzájem oznámí své příslušné národní základní celní sazby v souladu s ustanoveními odstavce 2.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá vývozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.

1. Bez ohledu na koncese udělené podle Protokolu 2 této Dohody, ustanovení této Kapitoly nebudou omezovat jakýmkoliv způsobem provádění příslušných zemědělských politik Stran nebo přijetí jakýchkoliv opatření na základě těchto politik, včetně uplatňování příslušných ustanovení Dohody o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace.

2. Strany si vzájemně písemně sdělí změny ve svých příslušných zemědělských politikách nebo přijatá opatření, která mohou ovlivňovat podmínky obchodu se zemědělskými výrobky mezi nimi, jak jsou stanoveny v této Dohodě. Na žádost kterékoliv Strany se uskuteční okamžité konzultace k prošetření situace.

Bez ohledu na ostatní ustanovení této Dohody a zejména článku 28, jestliže, s přihlédnutím ke zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy výrobků majících původ v kterékoliv Straně, jež jsou předmětem koncesí poskytnutých v rámci této Dohody, způsobují vážné poškozování trhů druhé Strany, Strana, které se toto poškozování týká, zahájí okamžité konzultace s cílem nalézt vhodné řešení. Před dosažením tohoto řešení může dotčená Strana přijmout opatření, která považuje za nezbytná.

1. Opatření týkající se veterinární a fytosanitární kontroly budou uvedena do souladu se zákonodárstvím Evropské unie a budou sladěna mezi Stranami.

2. Veterinárně-sanitární opatření a činnost veterinárních služeb budou prováděny v souladu s Kodexem Mezinárodního úřadu pro nákazy a dalšími mezinárodními úmluvami v této oblasti.

3. Strany se zavazují, že nebudou zavádět diskriminační nebo jiná neobvyklá opatření, která mohou omezit tok informací a obchod se zvířaty, rostlinami nebo produkty.