Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou a Italskou republikou o přátelských vztazích a spolupráci podepsanou v Římě dne 23. ledna 1996

Vzájemné česko-italské vztahy mají dlouhodobou tradici a Italská republika jako jeden z prvních států uznala s platností od 1. ledna 1993 Českou republiku a navázala s ní diplomatické styky.

Česko-italské vztahy se všestranně rozvíjejí a zejména v současném období nabývají na dynamičnosti, takže je možné poprvé od vzniku České republiky použít pro vzájemné vztahy adjektiva "bezproblémové" a "velmi přátelské". Italská republika na pátém místě v dovozu a na čtvrtém ve vývozu je naším významným obchodním partnerem. V pořadí investic stojí na 4. místě. Uspokojivě byla vyřešena i otázka sukcese do dvoustranných smluv. Uzavřením Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci (dále jen "Smlouva") bude vytvořena pevná základna pro další rozvoj vzájemných vztahů.

Smlouva byla podepsána dne 23. ledna 1996 při oficiální návštěvě předsedy vlády v Italské republice.

Smlouva stejně jako dosud uzavřené smlouvy se západními a východními státy vychází ze stejné koncepce, tj. je koncipována jako smlouva o přátelství, nikoliv jako smlouva spojenecká. V preambuli Smlouvy jsou zmíněny hlavní zásady, na kterých smluvní strany hodlají budovat vzájemnou spolupráci. Těmito zásadami jsou přátelství, oddanost míru a hodnotám svobody a demokracie, věrnost závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva a odhodlání respektovat závazky převzaté v rámci OBSE. Cílem této spolupráce je přispět k uspořádání na kontinentě založeném na společně sdílených hodnotách, pluralismu a tržní ekonomice.

Pro ČR je též významné potvrzení Prohlášení italské vlády ze dne 26. září 1944 o neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku.

Článek 1 a 2 operativní části Smlouvy specifikuje zásady vzájemných vztahů, kterými jsou porozumění, úcta, přátelství a hlavní zásady mezinárodního práva.

Článek 3 obsahuje závazek smluvních stran posilovat bezpečnost a stabilitu v Evropě a přispívat k vybudování komplexního bezpečnostního uspořádání v Evropě.

Článek 4 předvídá pro situace ohrožení míru nebo mezinárodní bezpečnosti konzultace ke zmírnění napětí a v případě ohrožení vlastních bezpečnostních zájmů smluvních stran také ke stanovení vhodných forem podpory. Účelem tohoto ustanovení je poskytnout smluvně podloženou jistotu politické komunikace na bilaterální základně zejména pro případ nefunkčnosti mnohostranných institucí.

Článek 5 obsahuje závazek smluvních stran zasazovat se o snížení úrovně výzbroje v Evropě a usilovat o přijetí opatření k posílení důvěry, stability a bezpečnosti.

Článek 6 se týká konzultací na různých úrovních, článek 7 meziparlamentních styků a spolupráce mezi územními samosprávnými celky.

Podle článku 8 se smluvní strany zavazují přispívat k postupné přeměně Evropy v jednotný ekonomický prostor a italská strana se zavazuje podporovat začlenění ČR do Evropské unie.

Další ustanovení se týkají dvoustranné spolupráce v jednotlivých oblastech. Články 9 až 16 jsou věnovány spolupráci v oblasti ekonomické, v oblasti infrastruktur, vědy a technologií, ochrany životního prostředí, školství, kultury a umění v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení a v oblasti právní. Jedná se pouze o obecná ustanovení, která jsou základem pro existující nebo budoucí konkrétní smluvní úpravu.

Smlouva se uzavírá na dobu 15 let a její platnost se bude mlčky prodlužovat vždy na následující pětileté období.

Smlouva odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky, je v souladu s jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými jinými platnými smlouvami.

Jedná se o smlouvu politickou, která podle čl. 49, odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, vyžaduje před ratifikací souhlas Parlamentu.

V Praze dne 8. února 1995

Česká republika a Italská republika (dále jen "Smluvní strany")

navazujíce na tradice přátelství a spolupráce mezi národy obou států,

potvrzujíce Prohlášení italské vlády ze dne 26. září 1944, že považuje mnichovskou dohodu ze dne 29. září 1938 za neplatnou od samého počátku,

potvrzujíce svou oddanost míru, hodnotám svobody a demokracie,

věrny svým závazkům, vyplývajícím z mezinárodního práva a zejména z Charty OSN,

odhodlány respektovat všechny závazky, které převzaly v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,

přesvědčeny o nutnosti definitivně překonat rozdělení Evropy a vytvořit uspořádání na kontinentě založené na společně sdílených hodnotách, pluralismu a tržní ekonomice,

rozhodnuty spolupracovat ve společném zájmu Evropy pro dosažení větší stability a bezpečnosti na kontinentě,

vedeny přáním přispět ke sbližování evropských národů i cestou užší spolupráce v regionálním rámci,

přejíce si rozvíjet vzájemnou spolupráci ve všech oblastech,

se dohodly na následujícím:

Smluvní strany budou rozvíjet své vztahy v duchu vzájemného porozumění, úcty a přátelství. Budou usilovat o rozvíjení široké spolupráce a k provádění ustanovení této Smlouvy budou podle potřeby uzavírat další dohody a ujednání.

Smluvní strany se budou podílet na vytváření mírové a solidární Evropy, v níž budou plně respektována lidská práva, základní svobody a zásady demokracie a právního státu.

V souladu s cíli a zásadami Charty OSN, se Závěrečným aktem a dalšími dokumenty KBSE a OBSE se Smluvní strany budou řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic, územní celistvosti a politické nezávislosti států, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, spolupráce mezi státy, plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře.

Smluvní strany budou posilovat bezpečnost a stabilitu v Evropě a prohlubovat spolupráci na kontinentě. Za tím účelem budou přispívat k vybudování komplexního bezpečnostního uspořádání v Evropě.

V případě, že vznikne situace, která podle mínění jedné ze Smluvních stran představuje ohrožení míru nebo mezinárodní bezpečnosti, naváží obě Smluvní strany spojení, aby podle možnosti sladily své pozice za účelem přijetí opatření nezbytných ke zmírnění napětí.

V případě, že jedna ze Smluvních stran má za to, že jsou ohroženy její životní bezpečnostní zájmy, může požádat druhou Smluvní stranu o neprodlené provedení dvoustranných konzultací s cílem stanovit podle potřeby vhodné formy podpory.

Smluvní strany se budou zasazovat o to, aby se plnou realizací platných dohod a uzavřením nových omezila nebo dále snížila úroveň výzbroje v Evropě a vytvořily se takové struktury ozbrojených sil, které by odpovídaly legitimním bezpečnostním potřebám individuální či kolektivní obrany.

Budou také společně i individuálně usilovat o přijetí mnohostranných a dvoustranných opatření k posílení důvěry, stability a bezpečnosti, kromě jiného i cestou zajištění větší otevřenosti v oblasti bezpečnosti.

Budou podporovat vzájemnou spolupráci ve vojenské oblasti.

Smluvní strany budou pořádat konzultace na různých úrovních o mezinárodních a dvoustranných otázkách zajímajících obě strany.

Setkání na nejvyšší úrovni se budou v zásadě konat jednou ročně. Ministři zahraničních věcí se budou scházet alespoň jednou ročně. Ostatní členové vlády povedou konzultace, jestliže to bude situace vyžadovat.

Konzultace se budou konat i na úrovni odpovědných pracovníků obou ministerstev zahraničních věcí, příslušných pro záležitosti politické, hospodářské a kulturní.

Smluvní strany budou podporovat styky a výměnu zkušeností mezi parlamenty za účelem rozvoje dvoustranných vztahů.

Budou podporovat a usnadňovat spolupráci mezi územními samosprávnými celky Smluvních stran, včetně přímých styků mezi městy a obcemi.

Smluvní strany budou přispívat k odstranění překážek dělících Evropu podle současné úrovně rozvoje a k její postupné přeměně v jednotný ekonomický prostor.

Podle svých možností si budou navzájem pomáhat při rozvíjení spolupráce s mezinárodními organizacemi a institucemi, jejichž členem je pouze jedna ze Smluvních stran.

Italská republika bude podporovat úsilí České republiky o vytvoření podmínek pro její plné začlenění do Evropské unie.

Smluvní strany budou podporovat rozvoj vzájemné ekonomické a finanční spolupráce, rozšiřujíce ji též na odvětví a iniciativy technologicky nejpokročilejší.

V rámci svých právních předpisů a svých závazků na základě mezinárodních smluv budou fyzickým a právnickým osobám vytvářet nejpříznivější rámcové podmínky pro podnikatelskou a ekonomickou činnost.

Smluvní strany budou napomáhat zvyšování účasti italského kapitálu v české ekonomice a účasti českého kapitálu v italské ekonomice, výměně pracovníků a informací a spolupráci v oblasti přípravy odborníků a řídících pracovníků.

Smluvní strany budou povzbuzovat spolupráci mezi státními a soukromými podniky obou států a zvláště mezi podniky malými a středními. Budou podporovat zakládání smíšených společností.

Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v rámci mnohostranných ekonomických institucí a mezinárodních finančních organizací se zřetelem též na iniciativy, které se budou realizovat v rámci regionální spolupráce.

Smluvní strany budou usilovat na dvoustranném základě i v evropském měřítku o rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti infrastruktur.

Budou se zasazovat zejména o zlepšení a rozšíření poštovních a telekomunikačních služeb, jakož i železničního, leteckého, silničního a námořního spojení a potrubní dopravy mezi oběma státy.

Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy a technologií a přímé styky a společné iniciativy vědců a vědeckých institucí obou států.

Budou přikládat zvláštní význam spolupráci v oblasti technologických inovací a v energetickém odvětví. Zintenzivní vzájemné studium technických modalit operací průmyslového charakteru v těchto dvou odvětvích se zvláštním zřetelem k energetickým úsporám.

Budou usnadňovat přístup svých vědeckých pracovníků do archivů, knihoven a výzkumných ústavů.

Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí. Budou podporovat účinné akce v národním, jakož i v oblastním a mezinárodním měřítku, směřující k ochraně životního prostředí před všemi zdroji znečišťování ovzduší, vody a půdy. Budou posilovat spolupráci v boji proti přírodním katastrofám.

Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

Budou podporovat výuku jazyka druhé Smluvní strany, výměny mezi středními a vysokými školami, přímé styky vzdělávacích institucí a podniknou kroky k vzájemnému uznávání dokladů o vzdělání.

Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti kultury a umění.

Smluvní strany budou poskytovat podporu rozvoji činnosti Italského kulturního institutu v Praze, otevření a činnosti Českého centra v Římě.

Budou napomáhat rozvoji kulturních a uměleckých výměn a budou spolupracovat při zajišťování ochrany kulturního dědictví a při jeho udržování. Zvláštní pozornost budou věnovat historickým památkám.

Budou rovněž napomáhat spolupráci při ochraně a udržování vojenských hrobů a hřbitovů druhé Smluvní strany nacházejících se na jejich území.

Smluvní strany se shodují na potřebě rozvinout spolupráci ve zdravotnictví, zejména při ochraně proti nakažlivým a jiným chorobám. Budou spolupracovat v oblasti sociálního zabezpečení.

Smluvní strany zabezpečí v souladu se svými právními předpisy a s platnými mezinárodními dohodami ochranu práv občanů druhé Smluvní strany, včetně práv v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení.

V souladu s příslušnými mezinárodními dohodami rozvinou Smluvní strany spolupráci v právní oblasti.

Smluvní strany budou spolupracovat při potlačování zejména organizované zločinnosti, terorismu, nezákonného obchodu s narkotiky a psychotropními látkami, činů proti bezpečnosti leteckého provozu a námořní dopravy. Budou spolupracovat při potlačování braní rukojmích a nelegálního přepravování zbraní a osob přes hranice.

Budou spolupracovat při potírání nelegálního vývozu kulturních statků obou stran.

Shodují se v tom, že umělecká díla odcizená nebo ilegálně vyvezená, která se nacházejí na jejich území, mají být navrácena druhé Smluvní straně.

Smluvní strany budou spolupracovat při řešení migračních otázek, které se jich dotýkají, včetně předcházení nelegální imigraci.

Tato Smlouva není namířena proti třetím stranám. Nedotýká se práv a závazků, které vyplývají z platných dvoustranných a mnohostranných smluv a dohod, které Smluvní strany uzavřely s jinými státy.

Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost 30 dnů po výměně ratifikačních listin.

Tato Smlouva se uzavírá na dobu 15 let. Poté se bude její platnost mlčky prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před uplynutím doby platnosti.

Dáno v Římě dne 23. ledna 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a italském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.