Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o soukromých bezpečnostních činnostech)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon upravuje podmínky provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností, jakož i působnost správních úřadů v této oblasti.

(1) Soukromými bezpečnostními službami (dále jen "bezpečnostní služby") se rozumějí hlídací služby (§ 3 písm. a)) a detektivní služby (§ 3 písm. b)), pokud jsou prováděny jako podnikání [§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník].

(2) Obdobnými činnostmi se rozumějí

a) vlastní ochrana (§ 3 písm. c)),

b) technické služby k ochraně majetku a osob (§ 3 písm. d)).

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) hlídacími službami

1. ochrana majetku na veřejně přístupných místech v souvisle zastavěných částech obcí nebo v provozovnách určených pro styk se zákazníky,

2. ochrana majetku na ostatních veřejně přístupných místech,

3. ochrana majetku na jiných než veřejně přístupných místech,

4. ochrana majetku při přepravě,

5. ochrana přepravy majetku a osob,

6. ochrana osob,

7. zajišťování pořádku v místech soustředění osob, zejména při pořádání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav,

8. provozování ústředen zabezpečovací signalizace a jiných zabezpečovacích systémů sloužících k ochraně majetku a osob,

9. zpracovávání plánů ochrany,

10. poradenství týkající se činností uvedených v bodech 1. až 9.,

11. odborná příprava osob k činnostem uvedeným v bodech 1. až 10.,

b) detektivními službami

1. hledání osob,

2. hledání majetku,

3. zjišťování skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky v řízení před soudem nebo správním orgánem,

4. získávání informací týkajících se osobního stavu občanů, jednání fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů,

5. získávání informací v souvislosti s vymáháním pohledávek,

6. vyhledávání protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství,

7. poradenství týkající se činností uvedených v bodech 1. až 6.,

8. odborná příprava osob k činnostem uvedeným v bodech 1. až 7.,

c) vlastní ochranou

1. činnost uvedená v písmenu a) prováděná pro vlastní potřebu, je-li zajišťována nejméně sedmi osobami v pracovně právním nebo obdobném vztahu a spojena s držením, nošením nebo používáním věcných bezpečnostních prostředků,

2. činnost uvedená v písmenu b) prováděná pro vlastní potřebu, je-li zajišťována alespoň jednou osobou v pracovně právním nebo obdobném vztahu a vykonávána na veřejně přístupných místech, pokud nejde o činnost státních orgánů, České národní banky, Armády České republiky, ozbrojených nebo záchranných sborů nebo služeb zřízených zákonem nebo o činnost obcí při plnění úkolů veřejné správy,

d) technickými službami k ochraně majetku a osob (dále jen "technické služby") vývoj, výroba, prodej, projektování, montáž, údržba, revize a opravy technických zabezpečovacích systémů sloužících k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně zabezpečovacích systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a je jich okolí, pokud jsou prováděny jako podnikání,

e) věcnými bezpečnostními prostředky věci včetně zvířat, které mohou ohrozit bezpečnost osob nebo majetku a které jsou určeny k tomu, aby byly užity jako zbraň nebo k zastavení či omezení pohybu osob, zvířat nebo vozidel anebo k omezení funkce jiných technických zařízení,

f) jinými technickými prostředky stroje a přístroje, které jsou používány k plnění úkolů fyzické ostrahy nebo pátrání,

g) fyzickou ostrahou bezprostřední výkon ochrany majetku nebo osob, včetně zajišťování pořádku nebo provozování ústředen zabezpečovací signalizace sloužících k ochraně majetku a osob, jakož i přímé řízení tohoto výkonu,

h) pátráním bezprostřední výkon činností uvedených v písmenu b) bodech 1. až 6., jakož i přímé řízení tohoto výkonu.

(1) Bezpečnostní služby může provozovat fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena licence.

(2) O udělení licence rozhoduje Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo").

(3) Udělená licence je nepřevoditelná.

(1) Oprávnění provozovat bezpečnostní služby (dále jen "oprávnění podnikat") vzniká dnem, kdy rozhodnutí o udělení licence nabude právní moci.

(2) U osob, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku [§ 27 obchodního zákoníku], vzniká oprávnění podnikat nejdříve dnem zápisu do tohoto rejstříku. Není-li podán návrh na zápis do 90 dnů od právní moci rozhodnutí nebo není-li návrhu vyhověno, musí tyto osoby písemné rozhodnutí a osvědčení o udělení licence bezodkladně vrátit ministerstvu. Není-li osoba dosud v obchodním rejstříku zapsána, vydá ministerstvo licenci na žádost zakladatelů, jiných osob nebo orgánů oprávněných podat návrh na zápis do obchodního rejstříku [§ 31 obchodního zákoníku].

Licenci udělí ministerstvo, nebrání-li tomu zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti, fyzické osobě, která

a) dosáhla věku 21 let,

b) má způsobilost k právním úkonům,

c) je bezúhonná,

d) je spolehlivá,

e) má požadovanou odbornou způsobilost,

f) má trvalý pobyt na území České republiky.

(1) Licenci udělí ministerstvo, nebrání-li tomu zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti, právnické osobě, pokud

a) fyzická osoba nebo fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, splňují podmínky stanovené v § 6 písm. a) až d) a f) a alespoň jedna z těchto fyzických osob splňuje podmínku stanovenou v § 6 písm. e) a

b) její obchodní jméno nemůže vzbudit dojem, že jde o instituci, která plní úkoly veřejné správy.

(2) U zahraniční právnické osoby musí podmínky stanovené v § 6 splňovat též vedoucí její organizační složky umístěné na území České republiky.

Za bezúhonnou osobu se nepovažuje ten,

a) kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin ohrožení státního tajemství, ohrožení hospodářského tajemství, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, obecného ohrožení, ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, ohrožování mravní výchovy mládeže, podílnictví, neuposlechnutí rozkazu, vyhýbání se služebnímu úkonu a výkonu vojenské služby, porušování povinností strážní služby, porušování povinností dozorčí služby nebo porušování povinností služby při obraně vzdušného prostoru spáchaný z nedbalosti, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo

b) komu soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, která souvisí s předmětem podnikání nebo která je obsahem pracovněprávního či obdobného vztahu podle tohoto zákona, do doby ukončení jeho výkonu.

(1) Spolehlivost osoby se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu života, zdraví, majetkových a jiných práv osob, jakož i veřejných zájmů.

(2) Za spolehlivou nelze považovat osobu, která

a) prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně požívá jiné omamné nebo psychotropní látky,

b) byla v posledních třech letech uznána vinnou ze spáchání některých z přestupků proti pořádku ve státní správě vyskytujících se na více úsecích státní správy, na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi, na úseku používání výbušnin, na úseku všeobecné vnitřní správy, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití nebo proti majetku,

c) z jiných důvodů se zřetelem na skutečnosti uvedené v odstavci 1 neskýtá záruku, že bude při podnikání dodržovat právní předpisy, povinnosti vyplývající z rozhodnutí a jiných opatření učiněných podle tohoto zákona a že bude podnikat poctivě.

(3) Ministerstvo vyžádá jako podklad pro posouzení spolehlivosti vyjádření Bezpečnostní informační služby a Policie České republiky (dále jen "policie"). O vyjádření může požádat též další státní orgány nebo obce, v nichž se žadatel zdržuje nebo v posledních pěti letech zdržoval.

(4) Státní orgány a obce jsou povinny žádosti ministerstva o sdělení vyjádření vyhovět ve lhůtě 15 dnů od doručení.

(1) Odborně způsobilá k provozování hlídacích služeb je osoba, která má úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání nebo obsahově ucelenou část vysokoškolského studia [§ 21 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách].

(2) Odborně způsobilá k provozování detektivních služeb je osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru právo.

(3) Nedostatek vysokoškolského vzdělání uvedeného v odstavci 2 lze u osoby, které bylo na základě absolvování obsahově ucelené části vysokoškolského studia vydáno vysvědčení, popřípadě přiznán titul "bakalář", nebo která má vysokoškolské vzdělání v jiném oboru než právo, nahradit vykonáním kvalifikační zkoušky před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem, za účasti zástupců policie a vysoké školy, která uskutečňuje vysokoškolské studium v oboru právo. O průběhu zkoušky vypracuje zkušební komise protokol, který podepíší všichni členové komise. Ministerstvo je povinno protokol archivovat po dobu 20 let. Kvalifikační zkoušku je možno opakovat pouze jedenkrát, a to nejdříve po jednom roce. O úspěšném složení kvalifikační zkoušky vydá ministerstvo uchazeči osvědčení.

(4) Náklady na kvalifikační zkoušku hradí uchazeč. Paušální výši nákladů a podrobnosti o úhradě těchto nákladů stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou v dohodě s Ministerstvem financí.

(5) Činnost ve zkušební komisi se považuje za jiné úkony v obecném zájmu nebo za překážku z důvodů obecného zájmu podle zvláštních předpisů [§ 124 zákoníku práce. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu. § 53 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.].

(6) Podrobnosti o přihlášce ke kvalifikační zkoušce, o obsahu a průběhu zkoušky, o složení, jmenování a činnosti zkušební komise stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

(1) Fyzická osoba v žádosti o licenci uvede:

a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, státní občanství,

b) obchodní jméno, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) předmět podnikání vymezený podle § 3 a místo podnikání,

d) místo provozovny a dalších provozoven, pokud je zřídí,

e) dobu ukončení podnikání, pokud zamýšlí podnikat po dobu určitou,

f) účel podnikání, pokud zamýšlí podnikat do dosažení určitého účelu,

g) přehled svých jiných podnikatelských činností.

(2) Fyzická osoba k žádosti o licenci připojí:

a) výpis z evidence Rejstříku trestů [§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů] ne starší tří měsíců (dále jen "výpis z rejstříku trestů"),

b) doklady prokazující její odbornou způsobilost,

c) osvědčení o státním občanství a potvrzení o trvalém pobytu,

d) doklad o přidělení identifikačního čísla, bylo-li přiděleno,

e) výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm osoba zapsána, a výpis z živnostenského či jiného rejstříku, popřípadě jiný doklad o oprávnění podnikat k doložení přehledu podnikatelských činností,

f) doklad o zaplacení správního poplatku,

g) čestné prohlášení o tom, že nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo že její způsobilost k právním úkonům nebyla omezena, že jí správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se předmětu podnikání, že se na ni nevztahuje překážka pro podnikání uvedená v § 78 a že nebyla v posledních třech letech uznána vinnou ze spáchání některého z přestupků uvedených v § 9 odst. 2 písm. b),

h) čestné prohlášení o tom, že není držitelem oprávnění podnikat podle jiného zákona nebo že ukončí podnikatelskou činnost nejpozději ke dni, kdy licence udělená podle tohoto zákona nabude právní moci,

i) označení orgánu, který provádí její sociální zabezpečení.

(1) Právnická osoba v žádosti o licenci uvede:

a) obchodní jméno a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky (§ 7 odst. 2),

b) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu a státní občanství fyzické osoby nebo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají je jím jménem, popřípadě stejné údaje o vedoucím organizační složky (§ 7 odst. 2),

c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d) předmět podnikání vymezený podle § 3,

e) místo provozovny a dalších provozoven, pokud je zřídí,

f) dobu ukončení podnikání, pokud zamýšlí podnikat po dobu určitou,

g) účel podnikání, pokud zamýšlí podnikat do dosažení určitého účelu,

h) přehled svých jiných podnikatelských činností.

(2) Právnická osoba k žádosti o licenci připojí

a) doklady uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) až e) a g) týkající se fyzické osoby nebo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členy, popřípadě vedoucího organizační složky (§ 7 odst. 2), a přehled jejich podnikatelských činností,

b) smlouvu nebo listinu o zřízení nebo založení právnické osoby opatřenou úředně ověřenými podpisy, u osob zapsaných v obchodním rejstříku též výpis z obchodního rejstříku,

c) doklad o přidělení identifikačního čísla, bylo-li přiděleno,

d) doklad o zaplacení správního poplatku,

e) čestné prohlášení o tom, že není držitelem oprávnění podnikat podle jiného zákona nebo že ukončí podnikatelskou činnost nejpozději ke dni, kdy licence udělená podle tohoto zákona nabude právní moci.

Fyzická osoba a právnická osoba k žádosti o licenci připojí rovněž popis a barevné zobrazení stejnokroje, popřípadě nášivky, odznaku nebo jiného zvláštního vnějšího označení, mají-li být při poskytování služeb používány.

Vzor žádosti o vydání licence a požadavky na barevné zobrazení stejnokroje stanoví ministerstvo vyhláškou.

Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence do 60 dnů od zahájení řízení. Tuto lhůtu může ve zvlášť složitých případech prodloužit ministr vnitra (dále jen "ministr"), nejdéle však o dalších 60 dnů.

(1) Zjistí-li ministerstvo, že podaná žádost o licenci nemá stanovené náležitosti anebo že údaje v ní obsažené jsou neúplné nebo nepřesné, vyzve žadatele ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti k odstranění závad a přeruší řízení. Přitom stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může ministerstvo z podnětu žadatele lhůtu i opakovaně prodloužit. Neodstraní-li žadatel závady ve lhůtě, ministerstvo řízení zastaví. O tomto následku musí být žadatel předem poučen.

(2) Pokud je to nezbytné pro řádné posouzení, zda žadatel splňuje podmínky stanovené v § 6 nebo § 7, může ministerstvo vyžádat k doplnění žádosti i jiné podklady, než které jsou uvedeny v § 11 odst. 2 nebo v § 12 odst. 2. Ministerstvo přitom postupuje podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo do 30 dnů od právní moci rozhodnutí vydá osvědčení o udělení licence, jímž osoba, které byla udělena licence (dále jen "provozovatel"), rovněž prokazuje své oprávnění provozovat v něm uvedenou činnost. Vzory osvědčení o udělení licence stanoví ministerstvo vyhláškou.

V rozhodnutí o udělení licence mohou být v zájmu ochrany života, zdraví, majetkových nebo jiných práv osob, jakož i v zájmu vnitřního pořádku a bezpečnosti stanoveny podmínky týkající se

a) předmětu nebo rozsahu podnikání,

b) používání věcných bezpečnostních prostředků, popřípadě jiných technických prostředků nebo výstroje při výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání,

c) omezení doby platnosti licence.

Provozovatel je povinen ministerstvu bezodkladně oznámit a doložit změny všech skutečností, které uvedl nebo doložil v žádosti o udělení licence.

(1) Ministerstvo rozhodne o změně oprávnění podnikat

a) na základě žádosti provozovatele, nebo

b) při změnách okolností, za nichž byla udělena licence, pokud nedojde k pozastavení výkonu oprávnění podnikat (§ 20) nebo k jeho odnětí (§ 22); to platí i pro dodatečné stanovení nebo změnu podmínek uvedených v § 17.

(2) Pro rozhodování o změnách oprávnění podnikat platí obdobně ustanovení týkající se rozhodování o udělení licence (§ 15 a 16).

(1) Výkon oprávnění podnikat se pozastavuje

a) přestane-li fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, popřípadě vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby (§ 7 odst. 2), splňovat podmínky uvedené v § 6 písm. b), c) nebo f) anebo přestane-li poslední z těchto osob nebo osoba, která jako poslední splňuje podmínku stanovenou v § 6 písm. e), vykonávat svoji funkci, a to až do doby zjednání nápravy,

b) smrtí provozovatele, který byl fyzickou osobou, pokud měl dědice, který hodlá v podnikání pokračovat, a to až do doby získání oprávnění tímto dědicem,

c) rozhodnutím ministerstva, přestane-li fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, popřípadě vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby (§ 7 odst. 2), splňovat podmínku uvedenou v § 6 písm. d), a to až do doby zjednání nápravy,

d) rozhodnutím ministerstva na žádost provozovatele,

e) rozhodnutím ministerstva v návaznosti na výkon státního dozoru v případě, že bylo zjištěno závažné nebo opakované porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, jeho rozhodnutí nebo z rozhodnutí či opatření učiněných při výkonu státního dozoru,

f) rozhodnutím ministra v případě, jestliže je to nezbytné z důvodů naléhavého veřejného zájmu; rozhodnutí, které musí obsahovat odůvodnění naléhavosti, lze též doručit veřejnou vyhláškou tak, že se písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí po dobu pěti dnů na úřední desku obecního úřadu příslušného podle místa podnikání nebo sídla provozovatele s tím, že poslední den této lhůty je dnem doručení.

(2) Zjednáním nápravy pro účely odstavce 1 písm. a) a c) je provedení změny ve statutárním orgánu, i když ještě není účinné vůči třetím osobám, pokud je tato změna oznámena bezodkladně ministerstvu a pokud ji ministerstvo svým rozhodnutím potvrdí.

(3) Výkon oprávnění podnikat lze podle odstavce 1 písm. d) až f) pozastavit zcela nebo částečně.

(4) Pokud není účinnost rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) časově omezena nebo jinak podmíněna, lze v podnikání pokračovat až na základě rozhodnutí, kterým se pozastavení výkonu oprávnění podnikat zruší; toto rozhodnutí je ministerstvo povinno vydat bezodkladně poté, co provozovatel prokáže, že důvody, pro které bylo pozastavení nařízeno, pominuly.

Oprávnění podnikat zaniká

a) smrtí provozovatele, který byl fyzickou osobou, nejde-li o případ uvedený v § 20 odst. 1 písm. b),

b) v případě, že provozovatel, který je fyzickou osobou, přestane splňovat podmínky uvedené v § 6 písm. b), c) nebo f),

c) zánikem právnické osoby,

d) uplynutím doby, pokud byla licence vydána na dobu určitou, nebo dosažením účelu, pokud byla licence vydána k podnikání do dosažení určitého účelu,

e) rozhodnutím ministerstva podle § 22.

(1) Ministerstvo rozhodne o odnětí licence, jestliže

a) provozovatel bezpečnostních služeb, který je fyzickou osobou, přestane splňovat podmínku uvedenou v § 6 písm. d),

b) výkon oprávnění podnikat byl pozastaven podle § 20 odst. 1 písm. a) až c) a e) a ve lhůtě šesti měsíců ode dne pozastavení nebyla zjednána náprava; v případě uvedeném v § 20 odst. 1 písm. b) počíná tato lhůta běžet od právní moci rozhodnutí o vypořádání dědictví,

c) provozovatel o to požádá.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o odnětí licence v případě, že provozovatel závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů anebo podmínky stanovené v jeho rozhodnutích nebo v rozhodnutích či opatřeních učiněných při výkonu státního dozoru.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o odnětí licence též v případě, že provozovatel nezačne vykonávat povolenou činnost do jednoho roku od vzniku oprávnění podnikat.

(4) Jestliže byla licence odňata podle odstavce 2, lze novou licenci k provozování bezpečnostních služeb vydat až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o odnětí licence. U právnických osob nelze licenci ve stejné lhůtě vydat, pokud jejich statutárními orgány nebo jejich členy, popřípadě vedoucími organizačních složek zahraničních právnických osob (§ 7 odst. 2) jsou osoby, které byly provozovateli anebo statutárními orgány nebo jejich členy, popřípadě vedoucími organizačních složek zahraničních právnických osob u právnických osob, jimž byla odňata licence podle odstavce 2.

(1) Provozovatel bezpečnostních služeb, jehož výkon oprávnění podnikat je pozastaven, je povinen zajistit, aby nebyla porušována ustanovení tohoto zákona. Po smrti provozovatele, který byl fyzickou osobou, má tuto povinnost osoba, která nakládá s pozůstalostí.

(2) Po zániku oprávnění podnikat je osoba, která nakládá s majetkem používaným při podnikání, povinna zajistit ochranu všech věcných bezpečnostních prostředků, jiných technických prostředků, jakož i dokladů souvisejících s poskytováním bezpečnostních služeb tak, aby jich nemohlo být zneužito na úkor práv a svobod jiných osob.

(3) Jestliže je to zapotřebí s ohledem na ochranu veřejného zájmu, ministerstvo v rozhodnutí o odnětí licence stanoví podmínky týkající se způsobu ukončení podnikatelské činnosti, zejména nakládání s věcmi uvedenými v odstavci 2.

Opis pravomocného rozhodnutí o udělení licence, jakož i pravomocného rozhodnutí o změně oprávnění podnikat nebo o odnětí licence, zašle ministerstvo orgánu vykonávajícímu správu daně a orgánu státní statistiky do 15 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li provozovatelem fyzická osoba, zašle opis v téže lhůtě i orgánu, který provádí její sociální zabezpečení.

Nestanoví-li tento zákon jinak, nemohou být provozovatelé bezpečnostních služeb držiteli jiného oprávnění podnikat.

(1) Provozovatelé bezpečnostních služeb nesmějí uzavírat smlouvy o poskytování detektivních služeb v případě, kdy pátrání směřuje vůči osobám, jimž poskytují hlídací služby. Vyjde-li najevo po uzavření smlouvy, že pátrání směřuje proti osobě, jíž jsou poskytovány hlídací služby, nesmí v pátrání pokračovat; osobě, která službu objednala, jsou povinni v takovém případě sdělit, že v pátrání nelze pokračovat pro možný střet zájmů. Rovněž nesmějí uzavírat smlouvy o poskytování hlídacích služeb osobám, vůči nimž směřuje pátrání při poskytování detektivních služeb.

(2) Plněním úkolů při poskytování detektivních služeb nesmějí být pověřeny osoby, které plní úkoly při poskytování hlídacích služeb a naopak.

(1) Provozovatelé bezpečnostních služeb jsou povinni zaměstnávat pouze osoby, které jsou bezúhonné a spolehlivé a splňují též další podmínky stanovené zákonem.

(2) Povinnost zaměstnávat pouze osoby, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, se s výjimkou podmínky stanovené v § 78 nevztahuje na zaměstnávání osob, které se vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nepodílejí na poskytování bezpečnostních služeb a které nepřijdou do styku s informacemi týkajícími se těchto činností nebo získanými při jejich výkonu.

(1) Bezúhonnost uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců posuzuje provozovatel podle § 8. Pro posuzování bezúhonnosti je uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec povinen

a) předložit provozovateli výpis z rejstříku trestů a čestné prohlášení o tom, že mu správní orgán neuložil zákaz činnosti za přestupek, jehož skutková podstata souvisí s obsahem pracovněprávního vztahu, popřípadě rozhodnutí správního orgánu, jímž byl trest zákazu činnosti za přestupek uložen,

b) hlásit provozovateli bezodkladně změnu skutečností, rozhodných pro posuzování bezúhonnosti.

(2) Spolehlivost uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců posuzuje provozovatel podle § 9 odst. 1 a 2 na základě všech skutečností, které o nich zjistí. Pro posuzování spolehlivosti je uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec povinen

a) předložit provozovateli čestné prohlášení o tom, že nebyl v posledních třech letech uznán vinným ze spáchání některého z přestupků uvedených v § 9 odst. 2 písm. b),

b) hlásit provozovateli bezodkladně skutečnost, že byl uznán vinným ze spáchání některého z přestupků uvedených v § 9 odst. 2 písm. b).

(3) Splnění podmínky podle § 78 posuzuje provozovatel na základě čestného prohlášení uchazeče o zaměstnání.

Výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání mohou být pověřeny pouze osoby, které

a) dosáhly věku 20 let a jsou způsobilé k právním úkonům,

b) jsou bezúhonné,

c) jsou spolehlivé,

d) jsou odborně způsobilé,

e) jsou zdravotně způsobilé.

Výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání nesmějí být pověřeny osoby, které vzhledem k nemoci nebo ovlivnění po požití léků či jiných látek snižujících jejich schopnost jednání anebo z jiných obdobných příčin neskýtají záruku, že budou řádně plnit všechny své povinnosti a počínat si tak, aby neohrozily okolí.

V rámci odborné přípravy se mohou na výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání podílet i osoby, které nesplňují podmínku stanovenou v § 29 písm. d). Jejich účast na výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání musí být organizována podle předem zpracovaného písemného plánu přípravy a musí být pod stálým dohledem nejméně dvou odborně způsobilých osob.

(1) Odbornou způsobilost ověřuje u fyzických osob, které mají být pověřeny výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání při poskytování bezpečnostních služeb, zkouškou zkušební komise ministerstva složená ze tří zkušebních komisařů jmenovaných ministerstvem.

(2) Ke zkoušce se mohou přihlásit fyzické osoby, které absolvovaly odbornou přípravu u držitele licence s předmětem podnikání podle § 3 písm. a) bod 11. nebo § 3 písm. b) bod 8., který je k provádění odborné přípravy tohoto druhu akreditován (dále jen "akreditovaná osoba").

(3) Fyzická osoba se přihlašuje ke zkoušce prostřednictvím akreditované osoby, zpravidla té, u níž absolvovala odbornou přípravu.

(4) Zkouška se skládá v českém jazyce. Součásti zkoušky jsou písemný test a ústní zkouška. O průběhu zkoušky vypracuje zkušební komise protokol, který podepíší všichni zkušební komisaři. Protokol o zkoušce je ministerstvo povinno archivovat po dobu 20 let. Nevyhoví-li fyzická osoba požadavkům zkoušky, může konat opravnou zkoušku nejdříve za tři měsíce.

(5) Fyzické osobě, která u zkoušky vyhověla, se vydá průkaz odborné způsobilosti, jehož platnost je deset let. Při plnění pracovních úkolů jsou osoby pověřené výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání povinny mít průkaz odborné způsobilosti u sebe.

(6) Podrobnosti o jmenování zkušebních komisařů, složení a činnosti zkušební komise, o přihlášce ke zkoušce, obsahu a průběhu zkoušky a opravné zkoušky odborné způsobilosti osob, které mají být pověřeny výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání, o odborné přípravě a vzor průkazu odborné způsobilosti stanoví ministerstvo vyhláškou.