Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 48:

Ustanovení vymezuje základní povinnosti provozovatelů detektivních služeb. Smysl těchto povinností je obdobný jako u ustanovení § 45. Zdůrazněna je povinnost dbát při poskytování detektivních služeb stanovených zájmů, které se týkají osobnostní sféry a nakládání s informacemi.

Podrobnosti o vedení evidencí není možné ani účelné stanovit přímo v zákoně.

K § 49:

Stanovené omezení v přijímání zakázek má zabránit zneužití detektivních služeb na úkor ústavou zaručených práv a svobod jiných osob.

Nezakazuje ale zjišťování určitých skutečností v zájmu předcházení protiprávních jednání, odstraňování jejich následků, jakož i v zájmu manželství (z praktického hlediska je zejména tato oblast činnosti detektivních služeb významná).

K § 50:

Cílem tohoto ustanovení je v prvé řadě ochrana zákazníka. Nezamezuje zpracovávání průběžných nebo dílčích zpráv, jejichž zpracovávání může být upraveno ve smlouvě o poskytnutí detektivních služeb. Rovněž tak obsah závěrečné zprávy je věcí ujednání mezi provozovatelem a zákazníkem.

Přístup k závěrečným zprávám je (ve srovnání s ostatními písemnostmi) značně omezen, z důvodů veřejného zájmu jej však nelze zcela vyloučit.

K § 51:

Omezení při nakládání se zjištěnými skutečnostmi a pořízenými materiály je stanoveno jak ve prospěch zákazníka, tak ve prospěch ostatních osob dotčených provozováním detektivních služeb. Jeho výslovná úprava má význam též s ohledem na možnost uložit za takové protiprávní jednání sankci podle tohoto zákona.

Další omezení vyplývají z různých právních předpisů (např. z občanského zákoníku).

K § 52:

Výkon vlastní ochrany vykazuje řadu obdobných znaků jako provozování bezpečnostních služeb. Proto je potřebné podrobit i vlastní ochranu v základních rysech shodnému veřejnoprávnímu režimu.

Zahrnutí vlastní ochrany do kontextu úpravy odpovídá povaze věci a je známo i v zahraničí. Řešení obsažené v této části je ve srovnání s režimem bezpečnostních služeb poněkud volnější. Odstraňuje pochybnosti při realizaci úpravy, zamezuje jejímu snadnému obcházení a odpovídá potřebám se zřetelem na zájmy sledované zákonem.

K § 53:

Vlastní ochrana není podnikatelskou činností, a proto může být (v rámci výchozího přístupu - viz k § 2, 3 a 52) podrobena poněkud volnějšímu režimu spočívajícímu v jiném vymezení hmotněprávních podmínek udělení licence. Požadavek přiměřenosti vychází z účelu vlastní ochrany a má zabránit bezdůvodné kumulaci bezpečnostního rizika.

K § 54:

Ustanovení vymezuje náležitosti žádosti o licenci. Má především administrativně technickou povahu. Vytváří předpoklady pro posouzení přiměřenosti vlastní ochrany a poskytuje též určitou právní jistotu žadateli.

K § 55:

Pravidla pro rozhodování je z věcného hlediska i z hlediska účelnosti vhodné stanovit obdobně jako u bezpečnostních služeb.

K § 56:

Důvod této úpravy je podobný, jako je tomu u bezpečnostních služeb.

K § 57:

Důvody stanovení oznamovací povinnosti jsou podobné, jako je tomu u bezpečnostních služeb.

K § 58:

Taxativně uvedená ustanovení o změnách, pozastavení výkonu a zániku oprávnění podnikat platí pro vnitřní ochranu přiměřeně. Jejich vztažení je odůvodněno podobností problematiky. Věcnými důvody byl ovlivněn i výběr ustanovení.

Specifické řešení vyžaduje pouze smrt provozovatele, který je fyzickou osobou.

K § 59:

Ustanovení vymezují základní povinnosti provozovatelů vlastní ochrany. I v tomto případě byl výběr ustanovení ovlivněn věcnými důvody.

Některé povinnosti se s ohledem na účel vlastní ochrany omezují na vlastní ochranu vykonávanou na veřejně přístupných místech.

K § 60:

Požadavky na odbornou způsobilost jsou u vlastní ochrany shodné jako u soukromých bezpečnostních služeb. Právě odbornost má čelit rizikům vyplývajícím z této činnosti.

Režim posuzování zdravotní způsobilosti je pro vlastní ochranu stanoven poněkud "volněji" v tom smyslu, že tato činnost je svěřena lékařům závodní preventivní péče. Vychází se přitom z povinnosti zaměstnavatele zajistit podle příslušných právních předpisů (zdravotní řád) lékařskou závodní preventivní péči. Důvod odchylného řešení je především kapacitní povahy.

K § 61:

Ustanovení je koncipováno s ohledem na Vídeňské úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích.

K § 62:

Jde o odkazovací ustanovení. "Technické služby k ochraně majetku a osob" se stávají koncesovanou živností (§ 92).

Zahrnutí technických služeb do kontextu úpravy bezpečnostních služeb je známo i ze zahraničí.

K § 63:

Podnikání v oboru technických služeb k ochraně majetku a osob má těsnou souvislost s bezpečností osob a majetku. Souvislost s bezpečnostní situací je ale volnější než u bezpečnostních služeb. Optimální je proto kompromisní řešení, které ponechává rozhodování o udělení oprávnění k podnikání v tomto oboru v působnosti živnostenského zákona jako živnost koncesovanou a zároveň umožňuje kvalifikovaným způsobem (formou stanoviska, které je pro živnostenský úřad závazné) vzít v úvahu požadavky veřejného zájmu, zejména bezpečnosti.

Technické služby k ochraně majetku a osob zahrnují širší okruh činností, než dosavadní koncesované živnosti "zřizování poplašných zařízení".

Ve vazbě na koncesované živnosti nenastávají zásadní problémy, neboť živnostenský zákon se stanovisky dotčených orgánů státní správy počítá. Jediným zpřísněním je možnost zrušit pravomocné živnostenské oprávnění z důvodu zrušení kladného stanoviska Ministerstva vnitra. Taková úprava je však nezbytná, neboť jinak by stanovisko ztratilo zčásti svůj smysl. Je rovněž odůvodněna povahou chráněného zájmu.

K § 64:

Obdobný význam technických služeb k ochraně majetku a osob z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem předurčuje vztažení některých povinností provozovatelů bezpečnostních služeb i na tuto oblast. Stanovené povinnosti se týkají pouze zaměstnávání osob a povinnosti mlčenlivosti.

K § 65:

Součinnost živnostenského úřadu je nezbytná pro plnění úkolů Ministerstva vnitra podle § 63.

K § 66:

Státní dozor je nezbytnou součástí každé veřejnoprávní úpravy podnikatelské činnosti, popřípadě jiné obdobné činnosti. Optimální se jeví soustředit pravomoc vykonávat komplexní dozor na úroveň Ministerstva vnitra a na Policii České republiky dekoncentrovat z důvodu efektivnosti pouze výkon dozoru vůči fyzickým osobám pověřeným výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání. Tato kombinace zajistí potřebnou odbornost, operativnost i kapacitu dozoru. Úprava dozorčích činností prováděných na základě zvláštních zákonů (např. v oblasti ochrany spotřebitele, v oblasti daňové nebo podle zákona o střelných zbraních a střelivu) zůstává touto úpravou nedotčena.

K § 67:

Ustanovení se vztahuje na procesní aspekty nalézací fáze dozoru. Obecná právní úprava, kterou představuje zákon o státní kontrole, je pro výkon dozoru postačující. Nedotčeno zůstává postavení příslušníků Policie České republiky podle policejních předpisů.

K § 68:

Ustanovení vymezuje především nápravné prostředky státního dozoru, které mají povahu bezprostředních zásahů. Tyto prostředky jsou oprávněny uplatňovat pověřené osoby na místě na základě správního uvážení. Na ukládání těchto prostředků se nevztahuje správní řád. Ustanovení upravuje zvláštní opravný prostředek - námitky. O písemných a zdůvodněných námitkách se rozhodne ve správním řízení. Jiné řešení by umožňovalo podat přímo žalobu k soudu, bez možnosti korekce rozhodnutí nadřízeným správním orgánem. Důvodem zakotvení této skupiny nápravných prostředků je především operativnost. Tyto prostředky mají prozatímní charakter, což svým způsobem posiluje postavení kontrolovaných osob.

Dále je upraveno oprávnění provádět zápisy v inspekční knize dozoru. Provádění zápisů slouží právní jistotě při výkonu dozoru.

K § 69:

Druhá skupina nápravných prostředků státního dozoru je ukládána ve správním řízení. Závazné pokyny mohou obsahovat i konkrétní návod k odstranění zjištěných nedostatků. U odnětí průkazu odborné způsobilosti je zapotřebí řešit i jeho důsledky. Příslušnými správními orgány budou kromě Ministerstva vnitra též okresní ředitelství Policie České republiky.

K § 70 až 72:

Ustanovení upravují skutkové podstaty správních deliktů právnických osob a podnikatelů. Odpovědnost nezávisí na zavinění a je diferencována v závislosti na předpokládaném typovém rozdílu v závažnosti protiprávního jednání. Základní sankcí je pokuta. Velmi účinná však může být i sankce propadnutí věci, jakož i zabrání věci, které má povahu ochranného opatření.

K § 73:

Ustanovení upravuje pravidla pro ukládání sankcí a rozhodnutí o ochranném opatření, některé procesní aspekty uplatňování osobní odpovědnosti za správní delikty a určení rozpočtového výnosu pokut. Obecná úprava těchto otázek u jiných správních deliktů než přestupků v našem právním řádu neexistuje.

K § 74 a 75:

Ustanovení upravuje speciální skutkové podstaty přestupků. Vyšší typové závažnosti odpovídá i vyšší horní hranice pro ukládání pokut ve srovnání s jinými přestupky.

Příslušnost Ministerstva vnitra k projednávání přestupků je sice (v porovnání s jinými právními úpravami) ojedinělá, jeví se však efektivnější z hlediska jednotného uplatňování práva.

K § 76:

Kompromisní řešení odpovídá zájmům zainteresovaných resortů a je vcelku efektivní. Příležitost k dobrovolnému zaplacení pokuty poskytne ten, kdo pokutu uložil. Specializovaným exekučním aparátem jsou naproti tomu vybaveny územní finanční orgány, konkrétně finanční úřady.

K § 77:

Ustanovení má poskytnout vodítko pro aplikaci norem, v nichž je použito pojmu "zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti". Jeho smyslem je posílit právní jistotu žadatelů o licenci nebo o stanovisko a provozovatelů soukromých bezpečnostních činností.

K § 78:

Podobný zákaz bývá formulován i v zahraničních právních úpravách soukromých bezpečnostních činností. Sleduje se jím zejména ochrana výkonu veřejné správy před možným zneužitím informací získaných při dřívější úřední činnosti, podpůrně též širší systémové souvislosti, jimiž je únik osob profesionálně připravených za veřejné finanční prostředky do soukromé sféry.

K § 79:

Ustanovení řeší obvyklým způsobem vztah zákona ke správnímu řádu.

K § 80:

Cílem právní úpravy je vytvořit předpoklady pro co nejkvalitnější zajištění odborné přípravy ke zkouškám z odborné způsobilosti. Obecně je k provádění jakékoli odborné přípravy v oblasti bezpečnostních služeb zapotřebí licence. Z okruhu takto oprávněných osob mohou být ty, které mají nejlepší předpoklady, autorizovány k provádění přípravy k úředním zkouškám.

Rozhodnutí ve věcech akreditace se spíše blíží delegaci státní správy (než rozhodování o subjektivních právech). Proto je vyloučeno ze soudního přezkoumávání správních rozhodnutí.

K § 81:

Ustanovení vymezuje formou taxativního výčtu působnost Ministerstva vnitra při vedení evidencí a stanoví jejich obsah. Cílem úpravy je vytvořit potřebné informační báze jako jeden z předpokladů efektivního výkonu státní správy v této oblasti.

Ochrana osobních údajů je zajištěna zvláštním zákonem.

K § 82:

Povaha bezpečnostních služeb vyžaduje vztáhnout na jejich provozovatele a zaměstnance ustanovení zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Mezi přechodná ustanovení je toto omezení zařazeno s ohledem na účinnost zákona č. 451/1991 Sb.

K § 83 až 85:

Jde o nezbytná přechodná ustanovení, která zajišťují transformaci činností, které jsou bezpečnostními službami, technickými službami nebo vlastní ochranou podle tohoto zákona. Lhůty jsou stanoveny diferencovaně ve vztahu ke kapacitním možnostem a náročnosti jednotlivých aspektů transformace.

K § 86:

Jde o přechodné ustanovení, které zajišťuje postupné ověřování odborné způsobilosti a splnění některých dalších podmínek, podle kapacitních možností Ministerstva vnitra.

K § 87:

Nezbytné přechodné ustanovení zajišťuje splnění požadavků na pracovněprávní nebo obdobné vztahy.

K § 88:

Jde o přechodné ustanovení, které posiluje právní jistotu žadatelů o vydání licence, kteří provozují jinou podnikatelskou činnost. Bez tohoto ustanovení by musela být jiná podnikatelská činnost ukončena ihned poté, co rozhodnutí o udělení licence nabyde právní moci.

K § 89:

Jistým "změkčením" omezení stanoveného v § 78 je zkrácení stanovené doby na polovinu u osob, které již jsou zaměstnanci nebo provozovateli podle tohoto zákona ke dni nabytí jeho účinnosti. Úprava má zmírnit nepříznivé důsledky na již existující právní postavení dotčených osob.

K § 90:

Termín předložení první zprávy o činnosti bezpečnostních služeb je stanoven tak, aby zpráva zahrnula všechny aktivity provozovatelů prováděné v režimu tohoto zákona.

V období transformace je zapotřebí stanovit i některé další obsahové požadavky na zprávu.

K § 91:

Jde o přechodné ustanovení, které zajišťuje realizaci omezení podle § 44. Stanovená lhůta je pro vypořádání existujících právních vztahů přiměřená.

K § 92:

Navrhovaná úprava vyžaduje novelizaci živnostenského zákona (týká se vymezení rozsahu jeho působnosti a seznamu koncesovaných živností; technickými službami k ochraně majetku a osob se ovšem stávají i některé živnosti, dosud zařazené mezi živnosti ohlašovací - např. při vývoji, výrobě a prodeji zabezpečovacích systémů).

K § 93:

Vzhledem ke složitosti a náročnosti aplikace zákona je třeba stanovit dobu účinnosti šest měsíců po době jeho platnosti (legisvakance).

§ 3 odst. 3

(3) Živností dále není:

a) činnost bank,¹¹⁾ pojišťoven [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.], penzijních fondů,^12a) spořitelních a úvěrních družstev,^12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry^8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí [§ 52 živnostenského zákona],

b) pořádání loterií a jiných podobných her [§ 11 odst. 4 a 6 živnostenského zákona],

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem [§ 17 živnostenského zákona. § 20d zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb.],

d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu [Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.],

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.],

h) provozování dráhy a drážní dopravy [§ 3 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech],

i) zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).],

j) výroba humánních a veterinárních léčiv a prostředků zdravotnické techniky k jejich výrobě [Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.],

k) výroba, dovoz, vývoz a odbyt psychotropních a omamných látek [§ 50 živnostenského zákona],

l) státní zkušebnictví [§ 50 odst. 1 živnostenského zákona],

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,^22a)

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,^22b)

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,²³⁾

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání,^23a)

s) činnost, při níž navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,²³⁾

u) provozování stanic technické kontroly,^23c)

v) výchova a vzdělávání na základních školách, středních školách a speciálních školách a vysokých školách,^23d)

w) provozování soukromých bezpečnostních služeb [Zákon č. ....../1996 Sb., o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o soukromých bezpečnostních činnostech).]".

Příloha č. 3 skupina 314: Ostatní