Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Za vedení účetnictví, jeho úplnost, průkaznost a správnost odpovídá statutární orgán účetní jednotky.

Účelem této zprávy je vyjádřit názor na účetní závěrku a ověření údajů uvedených v této závěrce. Účelem této zprávy není hodnocení úrovně finanční situace a systému řízení této účetní jednotky.

Ověření bylo prováděno výběrovým způsobem a podle zásady významnosti vykazovaných skutečnosti. Současně byly posuzovány odhady a rozhodnutí vedení účetní jednotky, které byly promítnuty do účetní závěrky. Bylo zjišťováno, zda účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, které by byly způsobeny omylem, podvodem nebo jinou příčinou.

Prověření účetní závěrky a výroční zprávy bylo provedeno na základě zákona ČNR č. 524/1992 Sb., ze dne 20. 10. 1992 O auditorech a komoře auditorů České republiky ve smyslu auditorských směrnic č. 1 - 4 vydaných Komorou auditorů ČR schválených dne 11. 10. 1993 a auditorských směrnic č. 5 - 12 a 51 z r. 1995.

Přezkoušení roční účetní závěrky bylo zaměřeno zejména na následující oblasti:

- způsob účtování a prověrka úplnosti všech předepsaných náležitostí účetních dokladů

- způsob účtování, oceňování a odepisování hmotného a nehmotného investičního majetku (základních prostředků)

- kontrola vykázaných zůstatků bankovních účtů a pokladny v návaznosti na účetní evidenci

- způsob evidence a ověření stavu pohledávek a závazků účetní jednotky

- způsob inventarizací majetku a závazků účetní jednotky

- časovou souvislost provedených hospodářských operací a jejich zaúčtování

- míru spolehlivosti účetnictví jako základní složky vnitřního kontrolního systému v účetní jednotce včetně úrovně vlastního vnitřního kontrolního systému a jeho návaznost na systém vnitřních směrnic účetní jednotky.

1. Účetnictví je vedeno v souladu s pokynem MF ČR čj. V/1-23 077/1992 dle účtové osnovy a směrnic k účtové osnově pro hospodářské organizace (FMF čj. V/13 000/1989) a se změnami a doplňky uvedenými v pokynech k vedení účetnictví a vykazování Fondem národního majetku (FMF čj. V/24 705/1991). Příprava a předzpracování účetních dokladů se děje převážně decentralizovaně na územních pracovištích se souhrnným zpracováním všech údajů v Praze na počítačích.

2. Porovnáním údajů Rozvahy Úč 2A-02 s údaji účetnictví bylo zjištěno, že tyto údaje navazují na konečně zůstatky účtů dle účtového rozvrhu a nebyla tudíž porušena bilanční kontinuita.

3. Ověřením nebylo zjištěno porušení zásady podvojnosti účtování.

4. Základní prostředky v pořizovací ceně 61 174 tis.Kč jsou doloženy inventární sestavou. Celkově byl za r. 1995 zaznamenán přírůstek 13 517 tis. Kč. Tyto prostředky se v souladu s opatřením MF ČR neodpisují, a proto jejich účetní hodnota je již podstatně vyšší než hodnota časová. Tento rozdíl se bude i nadále prohlubovat a tudíž hodnota základního jmění fondu neodpovídá případnému reálnému tržnímu ocenění.

5. Nehmotná aktiva představují softwarové vybavení a zaznamenala nárůst o 367 tis. Kč na 3 957 tis. Kč, a protože se v souladu s opatřením MF ČR odepisují 100% již při pořízení, nejsou tudíž vykazována v nadhodnocené výši v základním jmění fondu jako je tomu u základních prostředků.

6. V účelových fondech je zachycen pouze stav majetku převzatého a převedeného do správy Pozemkového fondu v celkově výši 16 605 393 tis. Kč (vyjma sociálního fondu ve výši 759 tis. Kč, který je používán na příspěvky na stravování zaměstnanců). K tomuto majetku jsou evidovány oprávky ve výši 2 885 929 tis. Kč tak, jak byly zachyceny v účetnictví v době jeho převzetí. Pozemkový fond v souladu s pokyny MF ČR dále tento majetek neodepisuje (v případě pronájmu tento majetek odepisuje nájemce a oprávky jsou zúčtovány až při skončení nájemní smlouvy). Důsledek tohoto systému je pak stejný jako v případě základních prostředků, tzn., že reálná hodnota majetku, vykazovaného na účtech účelových fondů je podstatně nižší než vykazovaných 16 605 393 tis. Kč.

7. Stavy pokladny, běžného účtu a účtů zvláštních prostředků jsou doloženy inventurou, případně bankovními výpisy. Zejména s ohledem na stav bankovního sektoru, doporučuji i nadále věnovat zvýšenou pozornost dislokaci těchto prostředků v jednotlivých bankách.

8. V r.1995 byly v účetnictví zaevidovány akcie v nominální hodnotě 1 176 074 tis. Kč (zbytky z druhé vlny kupónově privatizace). Opět musím konstatovat, že jejich reálná hodnota, vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský majetek, bude výrazně nižší.

9. Stav a úroveň ostatních zúčtovacích vztahů (pohledávky, dodavatelé, pracovníci a ostatní závazky) je doložena příslušnými rozpisy. Výrazný nárůst závazků vůči neinvestičním dodavatelům na 10 779 tis. Kč se týká zejména územních pracovišť (např. fkt na 3 062 tis. Kč za opravu tří hal pro chov drůbeže ve středisku Albrechtice).

10. Veškeré inventarizace majetku a závazků ať už fyzické nebo dokladově byly provedeny v souladu s ustanovením par. 29 a par. 30 zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví.

11. Na pozemkový fond ČR se v průběhu roku 1995 postupně obrátila řada jím založených akciových společností v průběhu druhé vlny kupónové privatizace se žádostmi o vyřešení problémů spojených s účtováním minusového stavu na účtech ostatních kapitálových fondů. Některé tyto případy jsem osobně prověřoval v sídlech dotčených a.s.. Protože se v převážně míře jedná o problematiku upravenou v par. 59 odst. 5 obchodního zákoníku a o definitivní řešení těchto případů může rozhodnout pouze soud v případě soudního sporu, je mojí povinností upozornit na to, že u všech dotčených akciových společností (včetně těch, které se dosud neozvaly), se jedná o celkovou spornou částku ve výši 320 323 tis. Kč. Podrobný přehled je uložen v sekci privatizace PF ČR.

Provedl jsem ověření účetní závěrky a výroční zprávy před jejím předložením do prezidia PF, vlády a parlamentu v souladu s platnými auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů České republiky. Mojí povinností bylo získat všechny informace, které jsou podle mého nejlepšího vědomí nezbytně pro ověření účetní závěrky. Ověřování bylo provedeno výběrovým způsobem při respektování významnosti vykazovaných skutečností.

Zjistil jsem, že účetní závěrka byla sestavena na základě účetnictví vedeného v souladu s platnými právními předpisy.

Podle mého názoru účetní závěrka zobrazuje stav majetku, závazků, základního jmění a fondu majetku pozemkového fondu v souladu s pokyny MF ČR pro účtování Pozemkového fondu ČR. Podává věrný pohled na výsledky hospodaření PF ČR za účetní období 1995 a proto dávám výrok

bez výhrad

Přestože dávám výrok bez výhrad, dovoluji si upozornit na zjištění uvedená v bodech 4, 6, 8, a 11 mé zprávy.

Datum vyhotovení zprávy: 21. 2. 1996

1. DOZORČÍ RADA

projednala

ve smyslu § 9, odst. 2, zákona č. 569/91 Sb., Výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu ČR za rok 1995 a Roční účetní závěrku Pozemkového fondu ČR za rok 1995 upravenou o připomínky, vznesené na posledním zasedání Prezidia PF ČR a ke konečnému znění Výroční zprávy o činnosti Pozemkového fondu ČR za rok 1995 a Roční účetní závěrce Pozemkového fondu ČR za rok 1995 nemá připomínky.

V Praze dne 16. srpna 1996

Č.j. 111/47 404/1996

Vážený pane místopředsedo vlády,

v příloze Vám zasílám stanovisko k návrhu výroční zprávy a účetní závěrky Pozemkového fondu ČR za rok 1995.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády

a ministr zemědělství ČR

Praha

Příloha:

Návrh výroční zprávy a účetní závěrky Pozemkového fondu ČR za rok 1995 se doporučuje odsouhlasit ve znění návrhu usnesení vlády s těmito připomínkami:

K výroční zprávě:

1. Zpráva postrádá celkové shrnutí hlavních problémů, které zpomalují privatizaci zemědělského majetku a návrh jejich řešení (legislativní, organizační). Vedle kvantifikace míry realizace privatizace převzatého majetku (74,3% hodnoty) by měla byt zpráva doplněna i o odhad hodnoty celkového majetku, který by měl být privatizován (včetně dosud nepřevzatého).

2. Rozsah pohledávek "v řešení", tj. kde nebyla mimo jiné podána žaloba, rozloženy splátky, apod., především z privatizace, je vysoký. Ve zprávě by měla být tato skutečnost odůvodněna.

3. Za nedostatek v činnosti Pozemkového fondu lze považovat absenci komplexní evidence nemovitostí ve správě. Pozemkový fond od roku 1993 informoval prostřednictvím sdělovacích prostředků o vysokém stupni rozpracovanosti informační soustavy a o dořešení zbývajících problémů během několika měsíců. Z tohoto pohledu se i personální a organizační změna, uváděná na str. 15 textu jeví jako velmi pozdní. Pozemkový fond v závěru zprávy uvádí dopracování evidence nemovitostí jako jednu ze svých priorit v roce 1996. I v další výroční zprávě (za rok 1996) by proto měly orgány Pozemkového fondu vládu a Parlament podrobně o této problematice informovat.

4. S ohledem na situaci ohledně problému rady bank v posledních měsících by měl předkladatel ve vládě informovat o uložení finančních prostředků Fondu ve finančních ústavech (především menších bankách) i z hlediska jejich jistoty a stability, příp. o opatřeních, které Fond v této otázce chystá. O nutnosti opatrnosti v tomto směru se zmiňuje i auditor v účetní závěrce, ze strany předkladatele však ve zprávě chybí jakákoliv reakce.

5. Jednou z nejvyšších položek výdajů jsou výdaje spojené s výkonem správy nemovitostí. Doporučuje se věnovat tomuto okruhu výdajů a činnosti ve zprávě větší pozornost (váha jednotlivých výdajů).

6. Pro přípravu zprávy za rok 1996 doporučujeme stylizovat zprávu jiným způsobem. Z popisu činnosti podle sekcí by se mělo přejít k hodnocení podle hlavních okruhů působnosti Fondu. Právě důkladnější zhodnocení činnosti a plnění úkolů za daný rok a určitý rozvrh úkolů, které budou řešeny v letech následujících, a priorit pro příští rok, ve zprávě absentuje.