Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1996

II. volební období

77

Návrh

poslanců Karla Machovce a dalších na vydání zákona

ze dne ................1996,

o zemědělství (zemědělský zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro rozvoj venkovského prostoru, při respektování odlišnosti reprodukčního procesu v zemědělství, které mají vliv na ekonomiku agrárních podniků, udržování a formování výrobní, kulturní a rekreační funkce krajiny, a ochraňovat přírodu před případným ohrožením.

(2) Zemědělství je nedílnou součástí národního hospodářství,

které má vzhledem ke svému charakteru významné odlišnosti. Zemědělství je zejména

a) výrobou s biologickým charakterem, kterou nelze okamžitě přerušit a opět obnovit

b) výrobou s dlouhodobým cyklem a vazbou na půdu

c) výrobou, kterou ovlivňují ve zvýšené míře klimatické a půdní podmínky

d) výrobou, která musí být v zájmu společnosti provozována i v okrajových a méně příznivých oblastech

§ 2

Cíle agrární politiky

(1) Cílem agrární politiky státu je

a) udržet hospodářsky zdravé výkonné zemědělství a lesnictví ve funkčním venkovském prostoru, při využití všech vlastnických forem a jejich rovnoprávném postavení

b) mít na zřeteli regionální vyváženost se zvláštním ohledem na osídlení horských a ostatních znevýhodněných území

c) podporovat rozmanité výdělečné a pracovní kombinace mezi zemědělstvím a ostatními hospodářskými obory

d) podporovat na trh orientované agrární podniky včetně zpracování a zpeněžování produkce

e) podporovat zvyšování produktivity a schopnosti soutěže, zejména prostřednictvím strukturálních opatření

f) umožnit osobám činným v zemědělství a lesnictví rovnoprávnou účast na hospodářském blahobytu země

g) podporovat zemědělský výzkum, vědu a školství

h) vytvořit systém nezbytně nutné regulace trhu se zemědělskými komoditami, zabezpečujícím přiměřenou cenovou stabilitu pro spotřebitele, prvovýrobce a zpracovatele

ch) vytvářet rovnocené ekonomické prostředí ve vztahu k ostatním státům

1) Zák. ČNR č. 472/1992 Sb. O Státním fondu tržní regulace v v zemědělství, ve znění zák. ČNR č. 10/1993 Sb. a zák. č. 242/1995 Sb.

(2) Vzhledem ke stanoveným cílům stát podporuje zemědělství tak, aby bylo schopné

a) omezit srovnatelné nevýhody zemědělství, vzhledem k ostatnímu národnímu hospodářství, podmíněné přírodními podmínkami

b) zabezpečit obyvatelstvo kvalitními potravinami s přiměřenými cenami a rovněž surovinami pro jejich výrobu především z tuzemské produkce

c) přizpůsobovat se průběžně změnám národohospodářských poměrů

d) trvale udržovat a zlepšovat základní složky životního prostředí, tj. půdu, vodu a ovzduší.

§ 3

Venkovský prostor

(1) Venkovský prostor zahrnuje krajinu a venkovské osídlení. Spoluvytváří životní prostředí pro všechny obyvatele celého státu.

(2) Stát prostřednictvím svých orgánů dohlíží na

a) přiměřené využívání přírodních zdrojů, zachování flóry, fauny i jejich biotopů ²⁾

b) ochranu krajiny před nepříznivými vlivy ³⁾

c) odstraňování zdrojů znečišťování a zaplevelení ⁴⁾

d) ochranu půdního fondu

e) ochranu krajiny před odpady

(3) Stát podporuje rozvoj venkovského prostoru, zejména

a) budováním infrastruktury

b) rozvojem školství včetně zemědělského

c) zachováním a obnovením kulturních a historických rysů venkovského prostoru

d) rozvojem podnikatelských aktivit a vytvářením nových pracovních příležitostí

§ 4

Hospodaření ve znevýhodněných oblastech

(1) Pod znevýhodněnými oblastmi ve smyslu tohoto zákona se rozumí stejnorodá zemědělská pásma, ve kterých zejména pro nepříznivé půdní a klimatické podmínky nebo další nepříznivé výrobní a nevýrobní vlivy není dosahováno přiměřených hospodářských výsledků. Přitom společnost má zájem udržet v těchto oblastech kultivovanou krajinu a osídlení.

(2) Znevýhodněná oblast je souvislé území sestávající z katastrálních území obcí nebo jejich částí, v nichž vlivem nepříznivých podmínek je omezena možnost jejich zemědělského využití.

(3) Ministerstvo zemědělství vymezí znevýhodněná území prováděcím předpisem do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

(4) Ministerstvo zemědělství může zařadit do znevýhodněných oblastí i další lokality.

(5) Ministerstvo zemědělství stanoví pro znevýhodněné oblasti rozsah podpory v Pravidlech podpory zemědělství podle §7.

Ta musí zajistit podnikatelským subjektům hospodařících v těchto oblastech vytvoření podmínek pro dosažení alespoň průměrné prosperity .

§ 5

Povinnosti vlastníka nebo nájemce pozemku

1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, jednou z hlavních složek životního prostředí a nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu. Vlastník nebo nájemce půdy ji musí mimo jiné ⁵⁾ udržovat v kulturním stavu a hospodařit na ní tak, aby nezhoršoval její potřebné fyzikální, biologické a chemické vlastnosti a nepoškozoval okolní pozemky.

2) Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb.

3) Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

2) Vlastník nebo nájemce pozemků jsou povinni umožnit orgánům ochrany půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.

3) Jsou-li pro to oprávněné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad dle odstavce 1).

4) Opatření ukládaná podle odstavce 3) musí být předem projednána s vlastníkem nebo nájemcem pozemku.

5) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou ve smyslu tohoto zákona pověřené obecní úřady a okresní úřady. Ukládají odstranění závad zjištěných při dozorové a kontrolní činnosti. V případě neplnění uložených opatření jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty podle odstavce 6).

4) Např. zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon) a zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech ve znění zákona č. 300/1995 Sb.

5) Zákon č.334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu

6) Vlastníkům nebo nájemcům, kteří poruší povinnosti uvedené v odstavci 1) a 3) jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.

7) Pokuty se ukládají za:

a) zanedbání ochrany proti plevelům, chorobám a škůdcům rostlin a to i na pozemcích zemědělsky nevyužívaných, avšak naležejících do zemědělského půdního fondu, způsobujícímu nadměrné zaplevelení či výskyt chorob a škůdců rostlin a šíření plevelů nebo chorob a škůdců rostlin na ostatní pozemky.

b) zanedbání péče o pozemek způsobující výskyt náletových dřevin nebo jinou změnu ekosystému i na pozemcích zemědělsky nevyužívaných avšak náležejících do půdního zemědělského fondu.

c) zanedbání péče o půdu podle odstavce a) a b) i na pozemcích vyjmutých ze zemědělského půdního fondu nebo do něho nenáležících, pokud tímto zanedbáním jsou ve smyslu odstavce a) a b) ohroženy ostatní pozemky.

d) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy vydaných na základě tohoto zákona.

8) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu udělení dověděl o porušení povinnosti, nejdéle pak do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.

9) Pokuty jsou příjmem orgánu, který je uložil.

10) Nevede-li opatření ani pokuta uložená orgánem ochrany zemědělského půdního fondu k nápravě, může zajistit v odůvodněných případech nápravu tento orgán na náklady vlastníka nebo nájemce sám.

§ 6

Zpráva o situaci v zemědělství

(1) Ministr zemědělství je povinen předložit vždy do 30. června každého kalendářního roku vládě zprávu o hospodářské situaci v zemědělství v uplynulém kalendářním roce.

(2) Vláda projedná zprávu nejpozději do měsíce po jejím předložení.

(3) Vláda předloží "Zprávu o hospodářské situaci v

zemědělství" Poslanecké sněmovně nejpozději l. září každého kalendářního roku.

(4) Zpráva uvedená v odstavci 3) musí obsahovat nezbytná opatření pro dosažení cílů agrární politiky, včetně návaznosti na státní rozpočet.

§ 7

Pravidla podpory zemědělství

1) Se zřetelem k cílům agrární politiky předloží ministr zemědělství Poslanecké sněmovně ke schválení spolu s návrhem státního rozpočtu pravidla podpory zemědělství, která obsahují pravidla všech forem subvencování zemědělství a pravidla ostatních podpůrných opatření v rezortu zemědělství.

2) Zásady všech podpůrných opatření v resortu zemědělství jsou stanoveny minimálně na dobu volebního období.

3) V rámci tohoto zákona budou uplatňovány také tyto druhy podpor

a) přímé kompenzační platby

b) příplatky k úrokům

c) ostatní podpory a příplatky.

4) Se zřetelem k cílům podle § 2 tohoto zákona jsou prvořadá tato podpůrná opatření

a) produkčně neutrální přímé příplatky k důchodu a od výkonu odvozené přímé platby

b) opatření v rostlinné a živočišné výrobě směřující ke kvalitativním zlepšením, k ochraně životního prostředí a k usměrnění výroby

c) opatření k posílení soutěžeschopnosti v oblasti agrární produkce a jejího zpeněžování

d) opatření sloužící podnikání a infrastrukturální opatření

e) opatření ve výzkumu a vývoji a jejich uplatnění na zemědělském, lesnickém a vodohospodářském úseku

f) opatření na podporu zemědělských a lesnických investic

g) kompenzační platby za podnikatelská omezení ve veřejném zájmu a úhrada mimoprodukčních funkcí zemědělství

§ 8

Zákon o zemědělství a předpisy vydané k jeho provedení, jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti, rybářství a ochraně hospodářské soutěže. ⁶⁾

§ 9

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..................

_______________________________________________________________

6) Např.zákon č.289/1995 Sb., zákon č.138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon) , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, o ochraně hospodářské soutěže č. 63/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva

Obecná část

Zemědělský zákon, jako nejvyšší právní norma v rámci zemědělského zákonodárství, vymezuje úlohu a postavení zemědělství v komplexu národní ekonomiky a vytváří právní rámec pro prosazování záměrů zemědělské politiky. Respektuje přitom zvláštní charakter zemědělství, jeho výrobní a tržně produkční specifika v rámci obecných principů tržní ekonomiky a klade přitom důraz na mimoprodukční funkce zemědělství, zejména jeho krajinotvornou funkci.

Návrh zákona vychází z cílů "Obecné zemědělské politiky-CAP", zakotvených v "Římské smlouvě" z roku 1957. Usiluje především o rozumný a ekologicky únosný růst produktivity, zajištění přiměřeného příjmu pro zemědělce, stabilitu trhu, zabezpečení dostatku kvalitních potravin a surovin pro jejich výrobu za přijatelné ceny. Respektuje rovněž základní principy zemědělské politiky vlády České republiky, vyjádřené i v "Programovém prohlášení vlády" z července 1996.

Nutnost existence zemědělského zákona je odůvodněna především zvláštností reprodukčního cyklu v zemědělství, jeho vyšší závislostí na vnějších, především přírodních, podmínkách a jeho dlouhodobým charakterem. Tyto zvláštnosti způsobují nežádoucí produkční, odbytové a zásobovací výkyvy, které nepříznivě působí na výrobně ekonomickou stabilitu hospodaření a mají negativní dopad na zhodnocování vynaložených nákladů.

Tyto nepříznivé prvky je nutné posuzovat v jejich celkové propojenosti a jejich negativní dopady pro ekonomiku podniků zemědělské prvovýroby eliminovat promyšlenou státní hospodářskou politikou.

Vedle zmíněných zvláštností zemědělství je nutné brát v úvahu ještě další - nižší výkonnost fixního kapitálu, problematické a nákladné skladování zemědělských a potravinářských výrobků, velmi silný vliv industrializačních procesů. Ceny zemědělských komodit jsou odtrženy od nákladových cen a tato cenová disparita přímo ovlivňuje disparitu důchodovou.

Návrh zákona reaguje na objektivní existenci stanovištního znevýhodnění (pozemkové a diferenciální renty), která spočívá v rozdílné přirozené úrodnosti půdy, v nestejné účinnosti dodatečných vkladů do půdy a v polohové dislokaci pozemků. Působnost těchto jevů především v podhorských a horských výrobních oblastech výrazně ovlivňuje výsledky hospodaření zemědělských podniků. Pro naplnění zejména mimoprodukční funkce zemědělství, podpory tvorby kvalitního venkovského prostředí, udržení přirozeného, kulturního rázu krajiny a stabilizace osídlení i v méně příznivých podmínkách, je nutné právě těmto oblastem věnovat zvýšenou pozornost.

Z těchto důvodů a z hlediska dlouhodobé stabilizace tohoto sektoru ukládá zákon ministru zemědělství zpracovat pravidla podpory zemědělství, která budou respektovat způsoby subvencování a ostatní podpůrná opatření obsažená v tomto zákoně tak, aby byl zajištěn rozvoj odvětví a posilování jeho konkurenceschopnosti v mezinárodní soutěži.

Tyto pravidla budou zveřejňována s časovým předstihem, který umožní podnikatelským subjektům kalkulovat s nimi ve svých záměrech i s určitou perspektivou.

Tento zákon umožňuje zavedení regulačních opatření na trhu se zemědělskými komoditami, která mohou zahrnovat kvotace ve spojení s minimálními garantovanými cenami, tržními řády, respektive cenovými dohodami ve výrobkových vertikálách k posílení stability trhu s těmito výrobky, jak z hlediska prvovýroby, tak z hlediska spotřebitele.

Tato opatření by měla vést i k ochraně domácího trhu před dovozem subvencované produkce. Dále by měla zahrnovat příplatky vyrovnávající znevýhodnění způsobená stanovištními podmínkami nebo podnikatelským omezením ve veřejném zájmu, způsoby podpory školství, zemědělského výzkumu a vývoje.

Zákonem je jednoznačně určena povinnost vlastníka nebo nájemce půdy udržovat ji v kulturním stavu a zabránit tak ohrožování ostatních pozemků šířením plevelů, chorob a škůdců. Návrh zároveň ukládá povinnost nezhoršovat další důležité vlastnosti zemědělské půdy. V návrhu je vymezena působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při ukládání opatření k nápravě závad. Toto ustanovení chrání rovněž půdu, která by mohla být ohrožována z pozemků nenáležících do zemědělského půdního fondu.

Návrh vymezuje i pojem venkovského prostoru, jeho návaznosti a působnost státu v této oblasti. Ve venkovském prostoru žije jedna třetina obyvatel naší republiky. Zejména z perspektivního hlediska jde o velkou přednost.

Ve venkovské společnosti spatřují i zahraniční odborníci model vhodného uspořádání společnosti, která nabízí pro každého příležitost k hodnotnému a zdravému životu. Podporu takového uspořádání společnosti a její rozvíjení považují za nejlepší opatření proti současným problémům se zločinností, drogami, k podpoře ochrany rodiny, posílení pozitivních mezilidských vztahů, rozvoji pocitu národní a kulturní identity. Proto je důležité zabránit vylidnění venkova, k němuž dochází zejména v příhraničních oblastech a i v některých oblastech ve vnitrozemí a to i v přímé souvislosti s úpadkem zemědělské výroby.

Neodmyslitelnou mimoprodukční funkcí zemědělství je ochrana přírody a péče o kulturní vzhled krajiny. Tato funkce musí být společensky uznána a doceněna (obecně prospěšný statek), k čemuž

nás zavazuje i podepsaná "Asociační dohoda s EU" z října 1993. Realizace omezení zemědělství z důvodu ochrany životního prostředí představuje pro zemědělce zvýšené náklady a snížený zisk, což je vládami v zemích EU finančně kompenzováno.

Vyčíslení předpokládaného hospodářského dopadu a finančního rozsahu navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, by měla vyjádřit vláda ve svém stanovisku.

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zvláštní část

K § 1:

Stanoví se účel zákona a uvádějí se některé specifické zvláštnosti zemědělství jako nedílné součásti národního hospodářství.

K § 2:

Stanoví se cíle agrární politiky státu, nutnost a odůvodněnost podpory zemědělství tak, aby bylo schopno zajišťovat potřeby národní ekonomiky i zájmy občanů jako spotřebitelů.

K § 3:

Vymezuje se termín venkovského prostoru a stanoví se způsoby podpory jeho rozvoje a zlepšování životních podmínek na venkově.

K § 4:

Ustanovení definuje podmínky pro vymezení znevýhodněných území a zmocňuje Ministersvo zemědělství k vydání prováděcího předpisu.

K § 5:

Stanoví se povinnosti vlastníka nebo nájemce půdy se o tuto řádně starat a udržovat ji v kulturním stavu, určují se orgány ochrany půdního fondu a jejich pravomoci při ukládání opatření a pokut.

K § 6:

Stanoví se povinnost ministra zemědělství předkládat každoročně zprávu o hospodářské situaci v zemědělství za uplynulý rok ("Zelená zpráva"), která má za cíl podat podrobný analytický přehled o celkové situaci v zemědělství, termíny a způsob projednání této zprávy. Zpráva má vedle funkce hodnotící i charakter iniciační, protože ukládá ministru rozpracovat i nezbytná doporučení pro dosažení cílů agrární politiky včetně rozpočtových.

K § 7:

Konkretizuje se systém státní podpory zemědělství a to včetně časových aspektů, to jest včasného zveřejnění dotačních titulů a jejich perspektivního, minimálně střednědobého horizontu. Jsou vymezeny základní druhy podpor zemědělství.

K § 8:

Vyjadřuje zásadu, že navrhovaný zákon a předpisy vydané k jeho provádění jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům a zákonům zde uvedeným.

K § 9:

Termín nabytí účinnosti zákona se ponechává na posouzení příslušných orgánů Poslanecké sněmovny.

V Praze 1.října 1996