PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
-------------------------------------------------
77/1
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o zemědělství (zemědělský zákon)
(sněmovní tisk č. 77)
předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 7. listopadu 1996 (čj. 3525/96 - OVA)
Vláda na své schůzi dne 6. listopadu 1996 projednala a posoudila návrh zákona o zemědělství a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s , a to pro jeho koncepční vady i četné právní a legislativní nedostatky.
Vláda zároveň uvádí, že v současné době je projednáván v připomínkovém řízení, před jeho předložením vládě, návrh zákona o zemědělství a změnách některých souvisejících zákonů vypracovaný ministerstvem zemědělství.
K nedostatkům předloženého návrhu zákona patří zejména
a) proklamativnost (nenormativní povaha) řady ustanovení (např. §§ 1, 2, 3 a § 5 odst. 1);
b) snaha upravit zákonem věci, které uzákonit nelze
- neboť podléhají vývoji (např. cíle agrární politiky obsažené v § 2 návrhu, nebo jednotlivé formy podpory obsažené v § 7 návrhu, které by naopak měly pružně reagovat na aktuální situaci a potřeby zemědělství, jednotlivých území, jakož i na možnosti státního rozpočtu posuzované ze širšího hlediska, než jen se zřetelem k podpoře zemědělství),
- nebo proto, že představují nepřiměřenou regulaci ze strany státu a ve svém důsledku by rozvoj zemědělství a venkova zbrzdily (např. požadavek na vytváření rovnocenného ekonomického prostředí ve vztahu k ostatním státům uvedený v § 2 odst. 1 písm. ch/ návrhu, namísto podpory poskytované zemědělským subjektům v jejich snaze být konkurenceschopnými, nebo požadavek na vytvoření podmínek pro dosažení alespoň průměrné prosperity podnikatelským subjektům hospodařícím ve znevýhodněných oblastech uvedený v § 4 návrhu, přičemž tyto oblasti jsou v návrhu vymezeny jako zemědělská pásma, v nichž je dosahováno nepřiměřených hospodářských výsledků; takový požadavek zakonzervovává daný stav, poskytuje nezasloužené výhody špatně hospodařícím subjektům a neumožňuje naplňovat záměr měnit potřebným způsobem strukturu zemědělství v jednotlivých oblastech);
c) neústavnost
- v podobě ukládání povinností vládě a ministru zemědělství ve vztahu k Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, zasahování do vnitřního chodu vlády, do jejích kompetencí a kompetencí ministerstva (např. § 6 a § 7 odst. 1),
- v podobě vybavování orgánů státní správy pravomocemi ukládat vlastníkům a nájemcům pozemků opatření k nápravě a pokuty při porušení velmi obecně formulovaných povinností, což by otevřelo možnost pro libovůli orgánů státní správy v této oblasti;
d) neprovázanost navrhovaného zákona s právním řádem České republiky, např.
- oproti proklamacím obsaženým v § 1 odst. 1, §§ 2, 3 a dalších je daná problematika již dnes upravena mnohem pregnantněji a tím i účinněji v řadě zákonů, zejména v zákoně o ochraně přírody a krajiny, v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, v zákoně o rostlinolékařské péči, v lesním zákoně, v zákoně o odpadech, v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu,
- v § 5 obecně navrhovaná priorita zemědělského zákona před ostatními platnými zákony by vytvořila právní chaos;
e) mimořádné množství neurčitých a blíže nevymezených pojmů, např. "venkovský prostor" v § 3 odst. 1, "znevýhodněné oblasti" v § 4 odst. 1 a 2, přičemž tento pojem je navíc v odstavcích 1 a 2 charakterizován odlišně a vymezení tohoto pojmu je dále zrelativizováno v navrhovaném odstavci 4, "průměrná prosperita" v § 4 odst. 5, "přímé kompenzační platby" a "ostatní podpory a příplatky" v § 7 odst. 3 a další. Jako další příklad vláda uvádí v § 7 odst. 4 navrhované druhy plateb (příplatků), které nejsou v právních předpisech ani v navrhovaném zákoně vymezeny, což vytváří nebezpečí poměrně jednoduchého a nekontrolovatelného zneužívání státních prostředků; další zde uvedená podpůrná opatření nejsou slučitelná s tržní ekonomikou a představují direktivní a administrativní způsob řízení.
Dalším důvodem negativního stanoviska vlády je, že v důvodové zprávě k předloženému návrhu zákona není vyčíslen hospodářsky a finanční dopad navrhovaného zákona, přestože je zřejmé, že finanční dopady navrhovaného zákona by byly značné a že cílem předloženého návrhu je především uzákonit výrazné a trvalé zvýšení dotací ze státního rozpočtu. Vláda se v této souvislosti důrazně ohrazuje proti sdělení uvedenému v důvodové zprávě k předloženému návrhu zákona, že vyčíslení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu by měla provést vláda.