Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1996

II. volební období

79

Vládní návrh

zákon

ze dne ..............1996

o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie

Ke zmírnění sociálních důsledků zvýšení cen tepelné energie dodávané k vytápění bytů poskytuje stát jako zvláštní sociální dávku sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie (dále jen "příspěvek").

§ 2

Podmínky nároku na příspěvek

(1) Nárok na příspěvek má fyzická osoba (dále jen "osoba"), která je vlastníkem nebo nájemcem bytu nacházejícího se v nemovitosti, jejímuž vlastníku, držiteli nebo správci, který je odběratelem tepelné energie k vytápění domovních objektů nebo ji sám vyrábí, byla na rok 1997

a) poskytnuta v květnu 1997 poměrná část vypočtené roční výše dotace podle zvláštního předpisu [Nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů.] nebo

b) nejpozději v květnu 1997 byla tato dotace poskytnuta jednorázově.

(2) Podmínkou nároku na příspěvek je, že

a) rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60,

b) oprávněná osoba a další osoby společně s ní posuzované (§ 4) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému nebo dlouhodobému pobytu podle zvláštních předpisů [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb.] (dále jen "trvalý pobyt"), a

c) oprávněná osoba a osoby společně s ní posuzované (§ 4) daly písemný souhlas s tím, aby státní orgány, právnické a fyzické osoby sdělily příslušnému orgánu, který o příspěvku rozhoduje nebo jej vyplácí, výši příjmu těchto osob a údaje o přihlášení se k trvalému pobytu.

(3) Příspěvek náleží za kalendářní měsíc jen jednou. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek v témže bytě více osob, náleží příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad a v Praze hlavní město Praha (dále jen "okresní úřad"), který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek přizná.

§ 3

(1) Příjem rozhodný pro přiznání příspěvku se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na příspěvek.

(3) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) příjmy uvedené v § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a

b) přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek poskytované podle zákona o státní sociální podpoře.

§ 4

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považují oprávněná osoba a osoby společně s ní posuzované. Společně posuzovanými osobami jsou osoby, které jsou spolu s oprávněnou osobou hlášeny v bytě uvedeném v § 2 odst. 1 k trvalému pobytu [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb.].

(2) K osobě, která koná vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, a k osobě, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se přihlíží v rozsahu a za podmínek uvedených v § 7 odst. 7 a 8 zákona o státní sociální podpoře.

(3) Okresní úřad může při rozhodování o příspěvku v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob dlouhodobě a prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb.].

§ 5

(1) Pro nárok na příspěvek nebo jeho výši se částkou

a) životního minima,

b) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")

rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu [Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993, zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.]. Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 4.

(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částky podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který příspěvek náleží.

§ 6

Doba, na kterou se příspěvek přiznává

(1) Příspěvek se přiznává

a) na období kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za něž se zjišťuje rozhodný příjem, byly-li splněny podmínky nároku na příspěvek, nebo

b) v rámci období kalendářního čtvrtletí uvedeného v písmenu a) na dobu kratší, byly-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu.

(2) Příspěvek osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) náleží nejdříve od 1. ledna 1998.

(3) Příspěvek náleží při splnění podmínek nejdéle do 30. června 2000.

§ 7

Výše příspěvku

(1) Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi polovinou částky nákladů na domácnost ve výši stanovené v odstavci 2 a podílem, v jehož čitateli je součin poloviny částky nákladů na domácnost ve výši stanovené v odstavci 2 a rozhodného příjmu v rodině a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Pro výpočet příspěvku podle odstavce 1 se částka nákladů na domácnost započte v době od

a) 1. července 1997 do 30. června 1998 ve výši 100%,

b) 1. července 1998 do 30. června 1999 ve výši 70%,

c) 1. července 1999 do 30. června 2000 ve výši 40%.

(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

(4 ) Nedosahuje-li výše příspěvku částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.

§ 8

Výplata příspěvku

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o příspěvku.

§ 9

Nárok na příspěvek a jeho výplatu

(1) Nárok na příspěvek nebo jeho část zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, za který příspěvek náleží, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen.

(3) Příspěvek nelze za dobu před 1. červencem 2000 přiznat, nebyl-li nárok na příspěvek uplatněn před 1. říjnem 2000.

§ 10

Povinnosti státních orgánů, zaměstnavatelů a dalších osob

(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li splněna podmínka uvedená v § 2 odst. 2 písm. c), na výzvu příslušného okresního úřadu, který o příspěvku rozhoduje, nebo na žádost žadatele o příspěvek sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu.

(2) Finanční úřady poskytující dotace podle zvláštního předpisu [Nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů.] jsou povinny do 15. července 1997 zaslat okresnímu úřadu seznam nemovitostí s byty nacházejících se v územním obvodu okresu a v Praze na území hlavního města Prahy, jestliže vlastníkům, držitelům nebo správcům těchto nemovitostí byla jako odběratelům nebo výrobcům tepelné energie poskytnuta na rok 1997 způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 dotace podle zvláštního předpisu [Nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů.].

§ 11

Rozhodování o příspěvku

(1) O příspěvku rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb.].

§ 12

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

§ 13

Náležitosti žádosti

Žádost o příspěvek musí obsahovat

a) jméno, příjmení, rodné číslo oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle § 4 a místo trvalého pobytu, k němuž jsou uvedené osoby hlášeny,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 2 odst. 2, písm. c),

c) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen (§ 58 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře),

d) potvrzení o výši příjmu (§ 3) oprávněné osoby a osob společně s ní posuzovaných v rozhodném období.

§ 14

Závěrečné ustanovení

(1) Rozhodný příjem pro nárok na příspěvek náležející v době od 1. července 1997 do 30. září 1997 se zjišťuje podle § 3 za období od 1. dubna 1997 do 30. června 1997.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se přiměřeně podle zákona o státní sociální podpoře, a to podle

a) § 5 odst. 6, jde-li o přepočet příjmů ze zahraničí na českou měnu,

b) § 24 odst. 2 věty druhé, jde-li o vymezení, kdo se považuje za vlastníka bytu,

c) § 51 odst. 4 a odst. 5 věty první, jde-li o stanovení výše příspěvku, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek a jeho výši jen po část kalendářního měsíce,

d) § 49, § 52, § 53 odst. 1 a 2, § 54 odst. 2 věty druhé a odst. 4, § 55 a 56, jde-li o změnu nároku na příspěvek, jeho vznik a zánik, změnu jeho výše a přechod nároku na příspěvek,

e) § 57 odst. 1 věty druhé a třetí a odst. 4, § 58 odst. 3, § 59 a 60, jde-li o výplatu příspěvku,

f) § 61 odst. 1 a 2, § 62 odst. 1 věty první a odst. 2, jde-li o povinnost oprávněné osoby,

g) § 63 odst. 2, § 64 a 65, jde-li o povinnosti vyplývající z poskytování příspěvku a jeho kontrolu,

h) § 68 odst. 2, jde-li o prokazování skutečností,

i) § 69 až 73, jde-li o řízení o příspěvku.

(3) Úkony související s prováděním tohoto zákona jsou osvobozeny od soudních [Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.] a správních [Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb.] poplatků.

§ 15

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Stát přispívá na náklady bydlení domácnostem s nízkými příjmy prostřednictvím příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, umožňuje poskytovat dávky státní sociální podpory za stanovených podmínek ve výši, která umožňuje v přijatelné míře reagovat na růst životních nákladů. Cenový vývoj měřený indexem spotřebitelských cen se odráží v zákonné valorizaci životního minima, a tím v automatickém zvyšování dávek státní sociální podpory a rozšiřování okruhu rodin, které budou mít na tyto dávky nárok.

Přestože se výraznější zvýšení jedné ze základních výdajových položek domácností na bydlení, tj. zvýšení maximální ceny tepelné energie ze 180 na 250 Kč/GJ, projeví zvýšením úhrnného indexu spotřebitelských cen a v návaznosti též zvýšením sociálních dávek včetně příspěvku na bydlení, je účelné vytvořit v sociální oblasti dočasně zvláštní nástroj pro kompenzaci zvýšení cen tepla, a to pro domácnosti, kterých se bezprostředně dotkne. Zvýšení maximální ceny tepla dodávaného z centralizovaných zdrojů, blokových nebo domovních kotelen (dále jen "centrální vytápění") o 39% k 1. červenci 1997 se bude týkat cca 40% domácností. Utlumení dopadu vyplývajícího ze zvýšení těchto cen na domácnosti s nízkými příjmy nelze proto řešit plošně, tj. ve vztahu ke všem domácnostem s nízkými příjmy.

Má-li být sociální řešení tohoto dopadu přijatelné pro příjmově slabé domácnosti, je třeba vedle příspěvku na bydlení zavést novou sociální dávku, která umožní do značné míry kompenzovat zvýšení cen tepla domácnostem s nízkými příjmy, které bydlí v bytech s centrálním vytápěním. Navržený příspěvek je konstruován tak, aby dopad zvýšení maximální ceny tepla na nízkopříjmové domácnosti byl sestupným způsobem vyrovnáván několik let (do 30. června 2000).

V rámci sociálního systému existuje soustava dávek podpory rodin s nízkými příjmy. Je proto účelné, aby tato zvláštní sociální dávka byla podřazena režimu poskytování dávek státní sociální podpory včetně organizace její výplaty.

Nárok na příspěvek budou mít pouze nájemci nebo vlastníci bytu s centrálním vytápěním, na nějž byla na rok 1997 poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii, pokud jejich příjem a osob s nimi společně posuzovaných nedosahuje 1,60násobku životního minima.

Výše příspěvku se nebude odvíjet od skutečných výdajů za teplo konkrétní domácnosti, ale stejně jako v případě dávek státní sociální podpory od výše čistých peněžních příjmů a velikosti domácnosti. Maximální výši příspěvku obdrží domácnosti na úrovni životního minima a s rostoucím příjmem bude tato částka klesat. Konstrukce příspěvku a způsob jeho poskytování budou obdobné jako u příspěvku na bydlení.

Výše příspěvku od 1. 7. 1997 se stanoví podle vzorce:

P = 0,5 * ŽMD - (0;5 * ŽMD * PR;ŽM * K) , kde

P = příspěvek

ŽMD = částka potřebná podle zákona o životním minimu k zajištění nezbytných nákladů na domácnost

K = koeficient určující hranici příjmu, do níž příspěvek náleží = 1,60

ŽM = životní minimum rodiny

PR = příjem rodiny v rozhodném období; pokud má rodina příjem nižší než životní minimum, stanoví se ve vzorci příjem ve výši odpovídající životnímu minimu rodiny.

Částky životního minima na nezbytné náklady domácnosti diferencované podle počtu osob jsou stanoveny v zákoně o životním minimu a věcně zahrnují potřebu finančních prostředků k pokrytí nezbytných nákladů na bydlení a na společné potřeby pro domácnost. Z dostupných statistických podkladů bylo zjištěno, že polovina životního minima na nezbytné náklady domácnosti odpovídá průměrným výdajům na teplo a teplou vodu rodin bydlících v bytech s centrálním vytápěním ve 2. pololetí 1996. Polovina částky životního minima na nezbytné náklady domácnosti byla proto určena jako základ výpočtu příspěvku.

V období od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998 se aktuálně platná částka životního minima na nezbytné náklady domácnosti započítává ve vzorci pro výpočet dávky plně. Sestupná tendence výše příspěvku se promítne tak, že aktuálně platná částka životního minima na nezbytné náklady domácnosti se započítá ve vzorci pro výpočet dávky v období od 1. 7. 1998 do 30. 6. 1999 ze 70% a v období od 1. 7. 1999 do 30. 6. 2000 ze 40%. Odhaduje se, že absolutní výše dávek budou vlivem valorizace životního minima činit po 1. 7. 1998 asi 78% a po 1. 7. 1999 asi 49% výše příspěvku poskytovaného po 1. 7. 1997.

Dopad rychlého zvýšení cen tepla bude v průběhu tří let utlumen a další vývoj cen tepla po roce 2000 bude zohledňován běžnými valorizačními mechanizmy, kterými se budou zvyšovat důchody, životní minimum a dávky státní sociální podpory. Jak vyplývá z následujícího grafu, výše příspěvku je závislá na typu rodiny a jejím příjmu.

Porovnání výše příspěvku a zvýšení cen tepla v roce 1997

(výpočet příspěvku a výše rozhodného příjmu vycházejí z předpokládané výše životního minima k 1. 7. 1997, do kterého bylo promítnuto i zvýšení cen tepla, nájemného a cen dalších služeb souvisejících s bydlením k 1. 7. 1997)

Z následujícího grafu je zřejmé, že příspěvek v prvním období, tj. po 1. 7. 1997, u rodin s příjmem na úrovni životního minima a nižším příjmem v podstatě plně pokryje zvýšení cen tepelné energie. U rodin s nejnižším příjmem tedy navržená úroveň příspěvku představuje maximální možnou kompenzaci. Při vyšší úrovni příspěvku pro tuto skupinu by výše příspěvku byla vyšší než očekávané zvýšení cen tepla. S rostoucím příjmem se podíl příspěvku na krytí zvýšených nákladů snižuje a rodiny s příjmem na úrovni 1,60násobku životního minima a vyšším již na příspěvek nebudou mít nárok.

Tento příspěvek budou přiznávat okresní úřady na základě písemné žádosti oprávněné osoby na předepsaném formuláři, vždy na kalendářní čtvrtletí v závislosti na příjmu domácnosti v předcházejícím kalendářním čtvrtletí. Dávka bude obdobně jako jiné opakované dávky státní sociální podpory poskytována měsíčně. Na tentýž byt bude poskytnut jen jeden příspěvek. Poprvé se příspěvek poskytne na třetí čtvrtletí 1997 a naposledy na druhé čtvrtletí roku 2000.

Při posuzování nároku na tento příspěvek se bude vycházet z dokladů příslušných finančních úřadů o poskytnuté dotaci na teplo na rok 1997. Proto zákon výslovně stanoví finančním úřadům povinnost předložit uvedené doklady v přesně stanoveném termínu. Tímto postupem, tj. jednorázovým předáním příslušných podkladů okresním úřadům, se výrazně sníží administrativa spojená s uplatněním nároku na dávku na straně občanů i přiznáváním dávky na straně okresních úřadů.

Ekonomický dopad

Při účinnosti zákona od 1. 7. 1997 bude příspěvek v roce 1997 vyplacen za pět měsíců. Odhad nákladů na příspěvek v roce 1997 činí 275 mil. Kč, což v přepočtu na celoroční náklady představuje 660 mil. Kč. Výše příspěvku se bude v dalších letech postupně snižovat a v důsledku toho dojde ke snížení celkových nákladů. V roce 1998 je lze odhadnout na 550 mil. Kč, v roce 1999 na 330 mil. Kč a v roce 2000 na 140 mil. Kč.

Náklady na příspěvek v roce 1997 (275 mil. Kč) a správní náklady na zavedení příspěvku v roce 1997, které si vyžádají finanční dopad na rozpočet kapitoly 313 - MPSV ve výši cca 11,8 mil. Kč (software, školení zaměstnanců, tisk a distribuce tiskopisů), budou uhrazeny z rezervy na sociální problémy rozpočtované ve výši 400 mil. Kč v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Zvýšené náklady okresních úřadů a magistrátních měst na poplatky spojům pro výplaty sociálního příspěvku budou hrazeny z rezervy Všeobecné pokladní správy na správní výdaje na systém státní sociální podpory.

Odhaduje se, že na příspěvek bude mít v roce 1997 nárok cca 240 tisíc domácností.

Zvláštní část

K § 1

Ustanovení § 1 návrhu uvádí účel zákona. Název příspěvku zároveň vyjadřuje, že jde o dávku, která má sociální charakter, a že nárok na ni bude podmíněn určitými sociálními skutečnostmi. V tomto ustanovení je také zakotveno, že jde o státní dávku.

K § 2

V ustanovení se vymezují osobní rozsah navrhované úpravy a podmínky, za nichž vznikne na příspěvek nárok. Pokud jde o osobní rozsah, vychází návrh zákona důsledně z nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů. Zajišťuje se tak nárok na příspěvek jen uživatelům nebo vlastníkům těch bytů, které jsou v domovním objektu, jehož vlastníkovi, držiteli nebo správci byla poskytnuta dotace na tepelnou energii. Přitom je podmínkou, že tato dotace musela být vlastníkovi (držiteli, správci) objektu poskytnuta na rok 1997.

Vyjádření, že příspěvek náleží vlastníku nebo nájemci bytu a že byt je v nemovitosti, je obecné, a tak umožňuje, aby zahrnovalo, za výše uvedených podmínek, jakýkoliv objekt, v němž jsou byty, tj. jak objekty velkých domů se značným počtem bytů, tak i rodinné domky, kde bývá zpravidla byt jediný.

Jak vyplývá z § 1 návrhu, je příspěvek sociální dávkou, a proto bude náležet jen v případě, že příjem rodiny nedosahuje určitou stanovenou částku. Tato částka se stanoví jako součin životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Jde o stanovení podmínky výše příjmů v rodině způsobem u sociálních dávek obvyklým.

Další podmínkou pro přiznání příspěvku je, že všechny osoby, k nimž se přihlíží, musí být v tomto bytě hlášeny k trvalému pobytu podle příslušných předpisů (úprava přihlíží též k cizincům). Touto úpravou se znemožní případné obcházení navrhovaného zákona tím, že by se dala sociální situace ovlivňovat pouze užíváním bytu různými osobami. Jde opět o řešení v sociální oblasti obvyklé.

Pro nárok na příspěvek je dále stanovena podmínka, že všechny osoby trvale hlášené v bytě, o nichž bude třeba zjišťovat některé údaje pro posouzení nároku, zejména výši příjmů, musí souhlasit s tím, aby si příslušný okresní úřad mohl potřebné údaje zjišťovat nebo ověřovat. Jde v tomto případě o zákonné prolomení ochrany osobních dat pro účely řízení o příspěvku, bez něhož by mohlo být řízení o tuto dávku velmi administrativně složité, popř. nemožné.

Navrhované ustanovení § 2 také stanoví, že příspěvek náleží v kalendářním měsíci jen jednou, a upravuje postup, kdy může vzniknout nárok na příspěvek více osobám současně.

K § 3

Vzhledem k tomu, že je příspěvek závislý na výši příjmu v rodině, návrh stanoví, co se rozumí rozhodným příjmem, za jaké období se rozhodný příjem zjišťuje, a které příjmy oprávněné osoby a osob společně s ní posuzovaných se do rozhodného příjmu započítávají, a to včetně započítávání vyjmenovaných dávek státní sociální podpory.

Vymezení rozhodného příjmu, rozhodného období i započitatelného příjmu je v zásadě shodné s vymezením uvedených úprav v zákoně o státní sociální podpoře. Toto řešení bylo zvoleno proto, že o příspěvku budou rozhodovat stejné orgány jako o dávkách státní sociální podpory, a tak bude možné v podstatě pro dvojí účel zjišťovat příjem uvedeným způsobem jen jednou. Sleduje se tím značné administrativní zjednodušení.

K § 4

Vzhledem k tomu, že se příspěvek bude poskytovat v závislosti na nájemním vztahu nebo vlastnictví k bytu, je třeba stanovit okruh společně posuzovaných osob tak, že jej tvoří všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, a to bez ohledu na příbuzenský či jiný vztah těchto osob. V naprosté většině případů však půjde samozřejmě o rodiny s příbuzenskými vztahy. Navrhované řešení je shodné s vymezením okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

Návrh zároveň umožňuje, aby v odůvodněných případech, kdy některá z osob je v bytě trvale hlášena, ale byt neužívá, rozhodl okresní úřad, že se k této osobě nepřihlíží. Tak se zamezí nezamýšleným důsledkům v některých případech, kdy by musel být zamítnut nárok jen proto, že některá z osob je sice v bytě k trvalému pobytu hlášena, ale několik let např. už byt neužívá.

K § 5

Pro nárok na příspěvek a jeho výši se vychází z částky životního minima a z částky nákladů na domácnost, jako jedné z částek životní minimum tvořící. Tak jako i jiné sociální úpravy (státní sociální podpora, sociální péče), tak i navrhovaná úprava vychází ve svých podmínkách z životního minima, což zajišťuje provázanost celého sociálního systému.

K § 6

Příspěvek se bude přiznávat vždy na kalendářní čtvrtletí, popř. v rámci kalendářního čtvrtletí na dobu kratší, budou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. Přiznání příspěvku na kalendářní čtvrtletí, tj. opakovaně na kratší dobu, umožní reagovat pružně na aktuální příjmovou situaci rodiny.

Příspěvek se bude vyplácet - obdobně jako opakované dávky státní sociální podpory - v měsíčních termínech. Pouze v případech, že příspěvek nebude dosahovat měsíční výše 100 Kč, se bude vyplácet jednou za kalendářní čtvrtletí.

Poprvé se příspěvek přizná na kalendářní čtvrtletí od 1.července 1997 a naposledy ho bude možno poskytnout za splnění podmínek na čtvrtletí od 1.dubna 2000 do 30. června 2000.

V případech uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) návrhu se stanoví podmínky nároku na příspěvek, poskytuje-li se dotace na tepelnou energii jednorázově na celý kalendářní rok. V návaznosti na tuto skutečnost je třeba řešit i období, na které lze příspěvek přiznat. Proto byla-li počátkem roku 1997 (tj. do května 1997) poskytnuta jednorázová dotace, jde o dotaci na tepelnou energii na celý rok 1997. Z tohoto důvodu je potřebné zajistit, aby nárok na příspěvek vznikl až od 1.ledna 1998.

K § 7

Ustanovení upravuje okruh příjemců příspěvku tak, že nárok na dávku vznikne rodině, jejíž příjem je nižší než 1,60násobek životního minima. Konstrukce příspěvku je obdobná jako u příspěvku na bydlení, tedy s rostoucím příjmem se výše příspěvku snižuje.

Základem výpočtu dávky je polovina částky životního minima na nezbytné náklady domácnosti, která představuje průměrné náklady na teplo ve 2. pololetí 1996. V roce zavedení příspěvku je tato částka zahrnuta do výpočtu dávky plně tak, aby všem typům rodin s příjmem na úrovni životního minima v zásadě kompenzovala dopady spojené s růstem cen tepelné energie. Postupné snižování příspěvku v jednotlivých letech jeho poskytování je dosaženo tím, že do vzorce dosazená částka životního minima na nezbytné náklady domácnosti v prvním roce poskytování činí 100% platné částky, ve druhém roce 70% a ve třetím roce 40% platné částky.

V konstrukci výše příspěvku nejsou obdobně jako v systému státní sociální podpory použity pevné částky, ale částky životního minima, které jsou podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, valorizovány, a jejich násobky. V dalším období bude tedy ve výši dávek zohledněn růst příjmů a nominální výše dávky bude činit více než 70%, resp. 40% hodnoty v roce 1997.

Pokud má rodina příjem nižší než je životní minimum, stanoví se zákonný předpoklad příjmu ve výši odpovídající životnímu minimu rodiny, tzn. tak, aby příspěvek nenahrazoval dávky sociální péče.

Pokud měsíční částka je nižší než 50 Kč, zvyšuje se příspěvek na 50 Kč. Obdobné pravidlo platí i pro dávky státní sociální podpory a souvisí s potřebou zjednodušení kontaktu příjemce dávky a výplatního místa, zejména pokud jde o systém výplaty příspěvku (zamezuje se poukazování velmi nízkých částek).

K § 8 a 9

Příspěvek bude vyplácet okresní úřad, který jej přiznal, a to v měsíčních splátkách.

Pro nárok na příspěvek se stanovují roční promlčecí lhůta a stejná lhůta bude platit pro nárok na vrácení neoprávněně vyplaceného příspěvku.

K § 10

Návrh v § 10 zakotvuje povinnost různých subjektů sdělovat pro potřeby rozhodování o příspěvku údaje, které jsou pro takové rozhodování nezbytné. Uvedeným subjektům se ukládá sdělovat tyto údaje bezplatně.

Jak vyplývá z § 2 návrhu je úprava nároku na příspěvek vázána na poskytnutí dotace na tepelnou energii podle zvláštního předpisu, a tyto dotace byly poskytovány finančními úřady. Pro řízení o příspěvku je proto nezbytné, aby ty finanční úřady, které dotace poskytovaly, sdělily okresním úřadům potřebné údaje o nemovitostech, jejichž vlastníkům, držitelům nebo správcům byla dotace poskytnuta. Proto je třeba, aby finanční úřady uvedené údaje ohlásily tomu okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se taková nemovitost nachází. Návrh zákona v tomto smyslu ukládá finančním úřadům povinnost sdělit údaje do 15. července 1997. Cílem navržených řešení je zjednodušení postupu žadatele o příspěvek, který nebude povinen obstarat si potvrzení o poskytnutých dotacích.

K § 11 až 13

K rozhodování o příspěvku budou příslušné okresní úřady a žádat se o příspěvek bude písemnou žádostí, u příslušného okresního úřadu a na předepsaném tiskopisu.

V žádosti o příspěvek musí žadatel uvést údaje potřebné pro jeho přiznání a doložit žádost potřebnými doklady, zejména potvrzením o výši příjmu, popř. dalšími doklady.

K § 14

Příspěvek, tak jak jsou podmínky nároku na něj a jeho výši navrhovány, se svým charakterem blíží dávkám státní sociální podpory, a rozhodovat o příspěvku budou rovněž okresní úřady, které rozhodují o dávkách státní sociální podpory. Návrh proto stanoví, že pro nárok na příspěvek a jeho výši se přiměřeně použijí některá obecná ustanovení zákona o státní sociální podpoře, a to zejména pokud jde o vznik, zánik a změnu nároku na příspěvek, jeho výši, výplatu a řízení o příspěvku. Navrhovaný způsob tak představuje řešení, které usnadní přiznávání příspěvku z hlediska administrativního, umožní použití výpočetní techniky a v určitém rozsahu i programového vybavení, které existují na okresních úřadech pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory.

K § 15

Účinnost se navrhuje v návaznosti na úpravu cen tepelné energie.

V Praze dne 25. září 1996

Předseda vlády

Ministr práce a sociálních věcí