Ministerstvo financí České republiky
Čj. 20/64 093/1996
Pro jednání Parlamentu ČR
Předkládá se podle § 10 odst. 1 zákona
ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů
Obsah:
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny
Zpráva vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za I. pololetí
1996
I. Ekonomický vývoj České republiky
v roce 1996
II. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za leden až červen 1996
III. Hospodaření rozpočtů okresních
úřadů a obcí za I. pololetí
1996
IV. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci srpna 1996
V. Vývoj státních finančních
aktiv a pasív
VI. Závěry
Tabulková část
Předkládá: | Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., |
předseda vlády ČR | |
Zpracoval: | Ing. Ivan Kočárník, CSc., |
místopředseda vlády ČR a ministr financí |
Poslanecká sněmovna
schvaluje
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu české republiky za I. pololetí
1996
I. Ekonomický vývoj České republiky
v roce 1996
Úvod
1. Základní tendence
2. Ekonomický výkon
3. Cenový vývoj
4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
5. Vztahy k zahraničí
6. Měnová politika
7. Domácnosti
8. Kapitálový trh
9. Devizový kurz
10. Veřejné rozpočty
II. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za leden až červen 1996
1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního rozpočtu
3. Výdaje státního rozpočtu
4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol
5. Čerpání rezerv státního
rozpočtu
III. Hospodaření rozpočtů okresních
úřadů a obcí za I. pololetí
1996
IV. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci srpna 1996
V. Vývoj státních finančních
aktiv a pasív
VI. Závěry
Tabulková část
Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního
rozpočtu za leden až červen 1996
Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního
rozpočtu za leden až srpen 1996
Tabulka č. 3 - Plnění příjmů
a výdajů státního rozpočtu
České republiky podle kapitol - stav k 30. 6. 1996
Tabulka č. 4 - Bilance místních rozpočtů
k 30. 6. 1996
Příloha: Informace o úpravě
státního rozpočtu České republiky
na rok 1996
Úvod
Dosavadní vývoj české ekonomiky v
roce 1996 v zásadě odpovídá tendencím
vládou odhadovaného makroekonomického rámce
pro tento rok.
Makroekonomické prostředí je nadále
stabilní při růstu ekonomického výkonu,
jednociferné inflaci, velmi nízké úrovni
nezaměstnanosti a dlouhodobě stabilním devizovém
kurzu. V rámci této stability se však začínají
více projevovat pnutí především
v oblasti zahraničně obchodních vztahů,
mění se situace v oblasti cenového vývoje.
Současná vysoká růstová dynamika
do značné míry implikuje méně
příznivý vývoj některých
makroekonomických indikátorů.
V oblasti inflace se nedaří výrazněji
zpomalit růst spotřebitelských cen, což
by bylo makroekonomicky žádoucí. Je zde zřejmá
souvislost dlouhodobého vysokého růstu domácí
poptávky a situace na trhu práce. Mimořádně
nízká nezaměstnanost neumožňuje
vytváření odpovídající
relace vývoje průměrných mezd a produktivity
práce. V Evropě ojediněle nízká
míra nezaměstnanosti souvisí s vysokým
ekonomickým růstem, technologickou úrovní
kapacit, s úrovní ceny práce a kapitálu,
ale i s usazováním vlastnických struktur
a tomu odpovídajícímu chování
podnikového managementu.
V oblasti vnějších vztahů dochází
ke zvýraznění záporného salda
obchodní bilance v souvislosti s vysokou dynamikou domácí
poptávky, což návazně vede i k prohlubování
záporného salda běžného účtu
platební bilance.
Pokles devizových rezerv v průběhu I. pololetí
je spojen s rozšířením fluktuačního
pásma směnného kurzu a převahou záporného
salda běžného účtu nad aktivem
kapitálového účtu platební
bilance.
Vnější prostředí
V roce 1996 se růst ve vyspělých zemích
podle posledních odhadů zpomalil (zvláště
u našeho největšího obchodního
partnera SRN), což zužuje prostor pro růst českého
vývozu. Vysoký růst domácí
poptávky (zejména investiční a poptávky
domácností) vytváří prostor
pro velkou dynamiku dovozu vzhledem k technologické úrovni
a dosud relativně nízké (i když zvyšující
se) adaptabilitě domácích producentů.
V I. čtvrtletí 1996 vzrostl HDP, v porovnání
se stejným obdobím roku 1995, v USA o 1,7%, v Japonsku
o 5,5%, ve Velké Británii o 1,9%, ve Francii o 0,9%
a v Německu o 0,3%. Údaje o vývoji HDP v
Rakousku za stejné období nebyly dosud zveřejněny.
(Údaje podle The Economist Vol. 340, Number 7976, obdobně
v následujících odstavcích).
Spotřebitelské ceny se ke konci června 1996
v porovnání se stejným obdobím minulého
roku zvýšily v USA o 2,8%, v Japonsku [Údaj
ke konci května 1996] o 0,3%, ve Velké Británii
o 2,1 %, ve Francii o 2,2%, v Německu o 1,4% a v Rakousku
[Údaj ke konci května 1996] o 1,5%.
Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích
se mění v závislosti na aktuální
fázi hospodářského cyklu a ke konci
1 pololetí 1996 dosahovala v USA 5,3%, v Japonsku [Údaj
ke konci května 1996] 3,5%, ve Velké Británii
7,7%, ve Francii [Údaj ke konci května 1996]
12,4%, v Německu 9,9% a v Rakousku 7,0%.
Vývoj vývozu a dovozu České republiky
se stává stále významnějším
faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého
domácího produktu a v souvislosti s růstem
obchodního obratu je domácí ekonomika více
závislá na konjunkturálních výkyvech
v zemích významných obchodních partnerů.
Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých
zemích postupně vytváří náročnější
konkurenční podmínky pro naše výrobce
jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.
Predikce do konce roku
Ekonomický růst se v evropských zemích
v I. pololetí 1996 zpomalil. Opětovné oživení
se očekává ve druhé polovině
roku, což by mělo příznivě ovlivnit
náš export. Současné signály
intenzivnější domácí investiční
aktivity dále zvýší váhu technologií
ve struktuře našich dovozů při zachování
dosavadní dynamiky.
Zpřesněné odhady růstu HDP z července
1996 pro letošní a příští
rok se oproti odhadům z konce roku 1995 pro většinu
zemí snížily. Poslední odhady předpokládají,
že HDP v roce 1996 vzroste v USA o 2,4%, v Japonsku o 3,2%,
ve Velké Británii o 2,2%, ve Francii o 1,3%, v Německu
o 0,8% a v Rakousku o 1,1%.
Zvýšení spotřebitelských cen
v průběhu roku 1996 je nyní podle téhož
zdroje odhadováno v USA o 3,0%, v Japonsku o 0,1%, v Británii
o 2,5%, ve Francii o 2,0%, v Německu o 1,6% a v Rakousku
o 1,9%.
1. Základní tendence
Ekonomické indikátory zachycují intenzívní
růstové tendence v české ekonomice:
Tabulka 1 | index proti stejnému období min. roku |
Ukazatel | |||
Hrubý domácí produkt [indexy ze stálých cen] | 104,3 | ||
Průmyslová výroba [indexy ze stálých cen] | 102,1 | 108,7 | 108,2 |
Stavební výroba [indexy ze stálých cen] | 107,5 | 108,5 | 103,3 |
Spotřebitelské ceny | 110,0 | 109,1 | 108,7 |
Míra nezaměstnanosti v % (stav koncem období) | 3,2 | 2,9 | 2,8 |
Průměrná mzda | 118,5 | 118,5 | 119,4 |
Peněžní zásoba M2 (koncem období) | 120,9 | 122,0 | 120,8 |
Vývoz (podle cel. stat. v b. c.) | 106,6 | 110,6 | 106,5 |
Dovoz (podle cel. stat. v b. c.) | 114,9 | 128,6 | 114,1 |
Běžný účet platební bilance, mld USD | -0,0 | -1,9 | -1,7 |
Pramen: ČSÚ, ČNB, odhady MF
Vysoký růst ekonomiky pokračuje, přírůstek
HDP za I. pololetí 1996 dosáhl 4,3% (odhad ČSÚ).
Zřetelný růst produkce průmyslu v
roce 1995 se v I. pololetí 1996 jen mírně
zpomalil, v kumulaci za 7 měsíců došlo
k jeho opětovnému zrychlení.
Ve stavebnictví, kde došlo na počátku
roku 1996 k poklesu produkce, se v dalším období
obnovily růstové tendence.
I přes mírný růst jednotkových
mzdových nákladů [Jednotkové mzdové
náklady vyjadřují objem mezd připadající
na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán
podílem indexu nominálních průměrných
mezd a indexu reálné produktivity práce.]
lze inflační vlivy charakterizovat jako převážně
poptávkové vzhledem k vývoji příjmů
domácností, zvláště mzdových.
Hladina spotřebitelských cen se v průběhu
I. pololetí 1996 zvýšila o 5,4% (červen
1996 proti prosinci 1995), za osm měsíců
činilo zvýšení 6,7%.
Počet nezaměstnaných v průměru
za I. pololetí 1996 činil 154 tisíc osob.
Míra nezaměstnanosti koncem června dosáhla
2,8%, v červenci se sezónně zvýšila
na 3,0% a v srpnu se udržela na stejné úrovni.
Záporné saldo obchodní bilance (podle celní
statistiky) ke konci července dosáhlo 85,3 mld Kč.
Přitom proti stejnému období minulého
roku se vývoz zvýšil o 7,2%, dovoz vzrostl
o 15,9%. Obě růstové charakteristiky se proti
prvnímu čtvrtletí zpomalily.
Od konce roku 1990, tedy již 68 měsíců,
je směnný kurz české koruny (vůči
koši USD a DEM) relativně stabilní.
Veřejné rozpočty v úzkém pojetí
[Konsolidovaný souhrn státních a místních
rozpočtů.] uzavřely hospodaření
I. pololetí se schodkem 4,0 mld Kč (z toho státní
rozpočet -1,0 mld Kč). Příjmy dosáhly
270,9 mld Kč, výdaje 274,9 mld Kč. Ke konci
srpna bylo hospodaření státního rozpočtu
schodkové ve výši 3,6 mld Kč.
2. Ekonomický výkon
2. 1 Agregátní poptávka a hrubý
domácí produkt
V roce 1996 pokračuje růst ekonomického výkonu.
Hrubý domácí produkt ve stálých
cenách byl za 1. čtvrtletí 1996 o 4,6% vyšší
než ve stejném období minulého roku.
ČSÚ odhaduje růst za 2. čtvrtletí
o 4,0% a celkově za I. pololetí o 4,3%. Vývoj
je vyznačen v grafu 1:
Hrubý domácí produkt v běžných
cenách se v I. pololetí 1996 proti stejnému
období m. r. zvýšil o 13,2% a dosáhl
678,8 mld Kč (odhad ČSÚ).
Podle odhadu v I. pololetí 1996 rychle rostla agregátní
poptávka ve stálých cenách (o 6,9%).
Domácí poptávka se zvýšila dokonce
o 8,2%, zahraniční poptávka (tj. vývoz
zboží a služeb) vzrostla o 4,7%.
Pro rychlý růst domácí poptávky
byl rozhodující vývoj tvorby hrubého
kapitálu, který je odhadován ve stálých
cenách o 17,3% vyšší než v I. pololetí
předchozího roku (při růstu tvorby
fixního kapitálu o 17,8% a přírůstku
zásob a rezerv vyšším o 16,2%).
Pokračuje dynamický růst spotřeby
domácností ve stálých cenách,
která se za I. pololetí 1996 ve srovnání
se stejným obdobím minulého roku zvýšila
dle odhadu o 5,5%. Spotřeba vlády stagnovala (přírůstek
0,1%).
Přírůstek poptávky byl výrazně
orientován na dovoz zboží a služeb. Růst
dovozu ve stálých cenách odhaduje ČSÚ
na 11,0%, čistý vývoz zboží a
služeb byl v I. pololetí 1996 záporný
(saldo -48,9 mld Kč ve stálých cenách).
Predikce do konce roku
Vláda předpokládá dlouhodobější
růstové tendence s reálným zvýšením
hrubého domácího produktu v roce 1996 o 4,6
až 5,0% (v rozpočtu na rok 1996 bylo uvažováno
s růstem o 4,8%).
2. 2 Vývoj hlavních odvětví
Průmysl
Vzestup výkonu v průmyslu, k němuž došlo
v roce 1995 analogicky pokračoval v jednotlivých
měsících po celé první pololetí
roku 1996.
Vyšší meziroční růst v lednu
a únoru i dubnu 1996 umožnil za celé první
pololetí zvýšení výkonu průmyslu
o 8,2% oproti stejnému období roku 1995. Nejvyšší
růst v červenci 1996 (meziroční index
115,6% ve stálých cenách) byl kromě
jiného způsoben o tři dny vyšším
počtem pracovních dnů proti červenci
1995, což vedlo k růstu o 9,1% za sedm měsíců.
Graf 2
Růst průmyslového výkonu vycházel
především z růstu produktivity práce.
Jen meziroční zvýšení za sedm
měsíců roku 1996 dosáhlo reálně
11,1%. Průměrná měsíční
mzda se v tomto období proti stejnému období
předchozího roku zvýšila nominálně
o 17,7% (reálně o 8,2% při růstu spotřebitelských
cen o 8,8%). Průměrný evidenční
počet zaměstnanců v průmyslu se snížil
o 3,3%, ve zpracovatelském průmyslu o 3,0% a v odvětví
dobývání nerostných surovin o 8,2%.
Predikce do konce roku
Trend růstu bude nadále pokračovat též
v druhé polovině roku. Na základě
konjunkturálních průzkumů se v souvislosti
s odhadovaným oživením zahraniční
poptávky (zejména v SRN) ve čtvrtém
čtvrtletí očekává vyšší
dynamika průmyslového outputu.
V srpnovém průzkumu ocenění zahraniční
poptávky podniky s 28% objemu výroby zboží
považovaly úroveň zahraniční
poptávky za nízkou, zatímco pouze 13% za
dobrou. Průzkum potvrzuje závislost exportu na ekonomickém
růstu nejvýznamnějších zahraničních
odběratelů. Objem a struktura vnější
poptávky (zejména po výrobcích s vyšším
stupněm zpracování) pravděpodobně
ovlivní dosavadní růst průmyslu v
roce 1996.