Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1996

II. volební období

87

Vládní návrh

kterým se předkládá Poslanecké snmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Litevskou republikou

Předkládací zpráva

Litevská republika (dále jen "Litva") získala nezávislost na bývalém Sovětském svazu v září 1991. Už v listopadu 1991 byla liberalizací cen zahájena ekonomická transformace směřující k tržnímu hospodářství, která pokračovala změnami v legislativě, bankovním a finančním systému a dalších odvětvích ekonomiky.

Současnou Litvu lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový stát. Je největší a nejlidnatější z pobaltských států, výhledově tedy představuje nejperspektivnější trh pro českou ekonomiku v tomto regionu, a to i vzhledem k tradičně velmi dobrým vztahům mezi Litvou a Českou republikou.

Litva usiluje o plné zapojení do mnohostranného mezinárodního systému obchodu a změnu orientace svého zahraničního obchodu směrem k vyspělým zemím Západní Evropy a transformujícím se ekonomikám Střední Evropy.

Obchodní vztahy mezi ČR a Litvou se začaly rozvíjet již od roku 1991, kdy byla uzavřena Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Litvy o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci. V letech 1991 a 1992 byly kromě toho sjednány i mezivládní roční protokoly o dodávkách zboží a poskytování služeb.

V současné době jsou obchodní vztahy s Litvou upraveny Dohodou mezi vládou ČR a vládou Litvy o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, podepsanou 23. září 1993.

Ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi upravuje dále Dohoda o zamezení dvojího zdanění, platná od 8.srpna 1995, a Dohoda o podpoře a ochraně investic, platná od 12.července 1995.

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Litvou se v období 1992-1995 vyznačovala vysokým meziročním nárůstem vývozu ČR a stagnujícím dovozem do ČR s jeho nízkým poklesem od r.1995. Jejím výrazným rysem je formování nové struktury obchodní výměny a změna kvality obchodních vztahů směřujících k trvalejším obchodním vazbám a vytváření společných podniků.

Obchod s Litvou vykazuje podle české celní statistiky v období 1992-1996 následující trend (v milionech USD):

(Údaje za období 1995-1996 jsou předběžné).

Mezi nejdůležitější položky vývozu ČR do Litvy patřily v r.1995 stroje, mechanické přístroje a neelektrické motory, plasty a výrobky z nich, prací prášky a detergenty, osobní automobily, obuv, pneumatiky, keramická a nekeramická sanitární zařízení, léky, barvy a laky a jiné průmyslové a potravinářské výrobky. V r.1996 byly kromě těchto výrobků ve větších objemech vyvezeny trolejbusy, v menších pak např. cigaretový papír, stolní sklo a těstoviny.

Dovoz do ČR byl tvořen zejména lnem a lněnou přízí, bavlnou, výrobky textilního a konfekčního průmyslu, stroji, mechanickými přístroji a neelektrickými motory, rybími konzervami, chemikáliemi a některými dalšími položkami. V r.1996 bylo dovezeno i dřevo jehličnanů, palety a dřevovláknité desky a další výrobky.

Obě strany mají zájem, aby v nejbližší budoucnosti došlo k dalšímu zvýšení objemu vzájemné obchodní výměny, nejvhodnějším prostředkem stimulace jejího rozvoje se přitom jeví sjednání Dohody o volném obchodu.

Proces sjednávání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Litvou pozitivně ovlivnila skutečnost, že v průběhu setkání předsedů vlád stran Dohody CEFTA v září 1995 v Brně byla Litva zařazena do skupiny států "perspektivních kandidátů" přístupu k Dohodě CEFTA. Od zahájení expertních jednání potvrzovala litevská delegace, že záměrem Litvy je sjednat dvoustranné dohody o volném obchodu se všemi stranami Dohody CEFTA a po splnění nezbytných předpokladů požádat o přístup Litvy k samotné Dohodě CEFTA.

Dalším významným faktorem bylo i to, že Litva dosud není členem Světové obchodní organizace a vede intenzivní jednání o přístupu k ní. Záměrem při sjednávání Dohody bylo tedy nejen zachovat pro Českou republiku veškeré výhody vyplývající ze současné obchodní politiky Litvy, ale zejména je prohloubit formou preferenční dohody.

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a Litvou je dosáhnout po jednoletém přechodném období úplného odstranění tarifních překážek obchodu ve vzájemném obchodě s některými výjimkami, které jsou dále uvedeny. Ostatní překážky obchodu by měly být odstraněny ve velmi krátkém časovém období. U liberalizace vzájemného obchodu zemědělskými výrobky se přitom vycházelo z postupů a liberalizace obchodu dosažené v rámci Dohody CEFTA. Velmi důležitou součástí Dohody je i sjednání pravidel původu zboží na základě tzv. "diagonální kumulace původu zboží", která bude uplatňována mezi Evropskou unií, členskými státy ESVO a státy přidruženými k EU.

Delegace expertů ČR vycházela při sjednávání Dohody z usnesení vlády ČR č. 437/1995 týkajícího se Základních přístupů České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a příslušné směrnice schválené ministrem průmyslu a obchodu a brala přitom do úvahy okolnosti probíhajících jednání o přístupu Litvy ke Světové obchodní organizaci.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Litvou byla sjednána v české, litevské a anglické verzi, v případě jejího různého výkladu a z něj vyplývajících sporů je rozhodující anglická verze. Dohoda byla podepsána v Praze dne 14. října 1996 ministrem obchodu a průmyslu České republiky panem Vladimírem Dlouhým a ministrem hospodářství Litvy panem Antanasem Zenonasem Kaminskasem.

V dalších částech materiálu jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Litvou tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou součástí, je k ní připojen i Záznam o porozumění.

Text Dohody byl při sjednávání v maximální možné míře přiblížen základnímu textu Dohody CEFTA s cílem usnadnit a urychlit proces budoucího přístupu Litvy k Dohodě CEFTA. Text je členěn do čtyř kapitol.

V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými výrobky. Konkrétně jde o ustanovení týkající se odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu, tj. závazek nezavádět ve vzájemném obchodu jeho nové překážky a odstranit buď okamžitě nebo v krátkém časovém horizontu veškeré překážky obchodu dosud existující.

Obdobné závazky směřující k neuplatňování nových překážek v dovozu a odstranění nebo snížení existujících překážek vzájemného dovozu zemědělských výrobků jsou obsaženy v kapitole II. Vzhledem k vysokému stupni citlivosti agrárního sektoru obsahuje tato kapitola rovněž ustanovení o souladu poskytnutých koncesí s národní agrární politikou stran a zvláštní ochranná opatření pro případ ohrožení vlastní zemědělské výroby zvýšenými dovozy z druhé strany Dohody.

Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení, vztahující se k oblastem spjatým s obchodem, jako jsou např. pravidla hospodářské soutěže, platby, veřejné zakázky, strukturální změny, státní pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto závazků se přitom vztahují k procesu transformace ekonomik na tržní systém. Do této kapitoly jsou dále začleněny i všeobecné a bezpečnostní výjimky z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření a postupy při jejich uplatnění.

Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná ustanovení týkající se zřízení Společného výboru, stanovení postupů jeho činnosti, postupů při změnách a úpravách jednotlivých částí Dohody, vstupu Dohody v platnost apod.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů stran jmenovaných jejich vládami, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů obchodu mezi ČR a Litvou.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod, zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Litvou a neporuší ustanovení této Dohody.

Litevské zákonodárství a smluvní praxe neumožňují předběžné provádění mezinárodních smluv. S cílem provádění Dohody o volném obchodu od 1.ledna 1997 byl proto do textu začleněn článek 40 upravující podmínky předběžného provádění Dohody. Stanoví se v něm, že Česká republika bude Dohodu předběžně provádět od 1.ledna 1997 za podmínky, že Litva do 15. prosince 1996 oznámí, že byl ukončen vnitrostátní schvalovací proces nezbytný pro vstup

Dohody v platnost a že Litva bude Dohodu od 1.ledna 1997 provádět. Pokud nebudou tyto skutečnosti Litvou oznámeny, vstoupí Dohoda v platnost po výměně ratifikačních listin v návaznosti na ukončení vnitrostátních schvalovacích procesů v obou státech.

2. Koncese poskytnuté ve vzájemném obchodu průmyslovými a zemědělskými výrobky

Za základní cla, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně snižována nebo odstraňována, se považují pro průmyslové i zemědělské výrobky smluvní cla platná k 1.červenci 1996.

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v kapitole I, návazně v Protokolech 1 a 2 a přílohách k nim připojených.

Lze konstatovat, že při sjednávání Dohody bylo dosaženo velmi dobrých výsledků při odstraňování dovozních cel pro průmyslové výrobky. Litva odstraní k datu zahájení provádění Dohody zcela svá dovozní cla pro cca 72% objemu dosud realizovaného obchodu (dle statistik za r.1995), konkrétně se jedná zejména o liberalizaci dovozu např. u všech dopravních prostředků, pneumatik, chemických výrobků a léčiv, většiny druhů spotřebního zboží, rozhodujících položek strojírenských výrobků, skla a skleněných výrobků a stavebních materiálů. Česká republika ke stejnému datu odstraní zcela svá dovozní cla pro více než 75% objemu dosud realizovaného dovozu z Litvy, přičemž jde o dovoz např. chemických a papírenských výrobků, léčiv, strojírenských výrobků, vybraných druhů spotřebního zboží a řady dalších výrobků. Zároveň budou oboustranně odstraněna cla na cca 85% počtu dosud vzájemně neobchodovaných položek průmyslových výrobků.

Dále bude k datu zahájení provádění Dohody sníženo dovozní clo na 50% a zcela odstraněno k 1.lednu 1998 u zbývajících obchodovaných i dosud neobchodovaných průmyslových výrobků, zařazených do příloh A a B k Protokolu 1. Litva bude tímto způsobem liberalizovat svůj dovoz z ČR např. u pracích prášků a detergentů, některých umělých hmot, výrobků kožené galanterie, tkanin, textilních a konfekčních výrobků, obuvi, galvanických článků, kotlů pro vytápění a nábytku. ČR bude postupovat obdobným způsobem u dovozu litevských zápalek, příze, žárovek, elektrických přístrojů pro domácnost a recipročně i tkanin, textilních a konfekčních výrobků, obuvi, kotlů pro vytápění, nábytku a dalších položek.

Formou výjimky bude Litva do 1.ledna 2001 uplatňovat stávající dovozní cla na sedm položek ojetých osobních automobilů všech kategorií. Toto zboží dosud nebylo z ČR do Litvy vyváženo.

Pokud jde o vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky, která dosud Litva uplatňuje, budou odstraňována podle dvou odlišných harmonogramů. U vývozu některých druhů kůží a kožek hovězího dobytka, koz, kůzlat a vepřů budou litevská vývozní cla k datu zahájení provádění Dohody snížena na 50% základního cla, k 1.lednu 1999 na 30% a k 1.lednu 2001 zcela odstraněna. U vývozu žláz a jiných orgánů k organoterapeutickým účelům a některých vybraných a specificky definovaných dřev, např. dubu, břízy a borovice, budou litevská vývozní cla k datu zahájení provádění Dohody snížena na 50% základního cla a zcela odstraněna k 1.lednu 2001.

Česká republika vývozní cla pro průmyslové výrobky neuplatňuje a Dohodou se zavazuje nezavádět tato cla ani v budoucnosti.

Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky je v Dohodě řešena v kapitole II, návazně v Protokolu 3 a jeho přílohách.

Po dohodě stran je tato oblast upravena způsobem, který využívá výsledků dosažených při sjednání Dohody o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace (tzv. "tarifikace").

Strany přejímají i pro oblast obchodu zemědělskými výrobky závazek, že nezavedou nová cla nebo dávky mající rovnocenný účinek pro dovoz zemědělských výrobků a že stávající cla budou uplatňována v souladu s ustanoveními Protokolu 3 Dohody.

Vzhledem k obdobným výrobně-klimatickým podmínkám ČR a Litvy a deklarovanému zájmu Litvy přistoupit v budoucnu k Dohodě CEFTA vycházela česká delegace při jednání z liberalizace obchodu zemědělskými výrobky dosažené mezi ČR a Polskem. Litevská strana s tímto postupem vyjádřila souhlas, avšak deklarovala, že tento oboustranně dosažený stupeň liberalizace (ČR - PR) je pro Litvu nepřijatelně vysoký, a to zejména vzhledem k omezeným možnostem a aktuálnímu stavu agrární výroby a domácího trhu v Litvě.

Liberalizace zemědělského obchodu s Litvou spočívá v jednorázovém odstranění nebo snížení uplatňovaných dovozních cel. Do příloh Dohody byly přitom zapsány veškeré zemědělské položky celního sazebníku a v poskytování vzájemných koncesí bylo dosaženo oboustranné vyváženosti.

Do příloh A (pro ČR) a D (pro Litvu) zařadily strany všechny zemědělské položky, na něž nebude od data zahájení provádění Dohody uplatňováno žádné clo.V této příloze jsou zahrnuti koně, ovce, ryby a výrobky z nich, dřeviny a jiné rostliny, některé druhy ovoce a zeleniny, ořechy, koření, semena včetně olejnatých, tuky, oleje a krmiva.

Do příloh B (pro ČR) a E (pro Litvu) jsou zařazeny zemědělské položky, které budou do obou stran dováženy se sníženým preferenčním clem, po dohodě stran nebudou při tomto dovozu uplatňovány množstevní kvóty. Jedná se o prasata, skopové maso čerstvé a upravené, nezahuštěné mléko, obiloviny a zpracovaná obilná zrna, slad, polévky a další výrobky.

Do příloh C (pro ČR) a F (pro Litvu) jsou zařazeny ty položky, u nichž se strany dosud nedohodly na odstranění nebo snížení dovozních cel. I u těchto položek si však poskytly vzájemně koncese, které spočívají v závazku nezvyšovat smluvní dovozní cla platná k 1.červenci 1996 (v případě snížení celních sazeb na všeobecném základě budou tato snížená cla uplatňována i vůči druhé straně Dohody). Tento závazek je významný zejména na straně Litvy, která projednává svůj přístup ke Světové obchodní organizaci a v rámci těchto jednání lze očekávat i zvýšení litevských dovozních celních sazeb pro některé vybrané agrární výrobky. V přílohách C a F je uveden skot, hovězí a vepřové maso a výrobky z nich, drůbež, ostatní mlékárenské výrobky, vejce, zbývající druhy ovoce a zeleniny, margariny, cukrovinky, pivo, víno, lihoviny, cigarety a další výrobky.

V průběhu jednání o liberalizaci zemědělského obchodu se podařilo dosáhnout úplného nebo dílčího snížení dovozních cel do Litvy jen u menší části dosud realizovaného českého vývozu. Vzhledem k poměrně nízké úrovni litevských dovozních cel, trvale klesajícímu podílu zemědělského vývozu na celkovém českém vývozu do Litvy, vnitřním problémům v litevském agrárním sektoru i jednoznačně odmítavému stanovisku litevské delegace k poskytování dalších koncesí pro české výrobky, které se již nyní na litevském trhu prosazují, lze dosažené výsledky považovat za maximálně možný negociační kompromis a položení základu v oblasti liberalizace vzájemného agrárního obchodu.

Vzhledem k výsledkům brněnského setkání premiérů stran Dohody CEFTA a zájmu litevské strany o přístup k této Dohodě lze předpokládat, že v procesu přístupu Litvy k Dohodě CEFTA budou realizována další jednání o rozšíření a prohloubení liberalizace obchodu zemědělskými výrobky. Tomu odpovídá i vůle stran Dohody projevená v Záznamu o porozumění.

3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění

Příloha I vyjadřuje závazek České republiky nejpozději do 1.ledna 2001 odstranit množstevní omezení a omezení mající rovnocenný účinek při dovozu uranových rud a koncentrátů, černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků, izotopů, přírodního a obohaceného uranu a vyhořelých palivových článků. Litva obdobná množstevní opatření v dovozu neuplatňuje a zavázala se nepřijímat takováto omezení ani v budoucnosti.

V Příloze II je uveden postup při notifikaci technických předpisů shodný s postupem sjednaným v rámci Dohody CEFTA.

Příloha III obsahuje seznam mezinárodních úmluv majících návaznost na ochranu duševního a průmyslového vlastnictví.

Protokol 1 stanoví zásady a postupy pro snížení dovozních cel pro průmyslové výrobky a jejich úplné odstranění k 1.lednu 1998.

V Protokolu 2 je uveden závazek litevské strany postupně snížit a k 1.lednu 2001 zcela odstranit ve vztahu k České republice vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky.

Protokol 3 stanoví postupy při liberalizaci vzájemného obchodu a zásady uplatňování cel při dovozu zemědělských produktů a potravinářských výrobků.

Protokol 4 definuje podrobně pravidla pro určování původu zboží, sjednaná v souladu s výsledky jednání Evropské unie, členských států ESVO a států přidružených k EU o tzv. "diagonální kumulaci původu zboží".

Protokol 5 obsahuje zásady spolupráce a vzájemné pomoci celních úřadů, zejména v boji proti podvodným metodám ve vzájemném obchodu.

K Dohodě je připojen rovněž Záznam o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta pravidla vztahující se k některým ustanovením Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného výkladu, a vůle stran pokračovat v liberalizaci vzájemného agrárního obchodu.

* * *

Litevskou republiku lze charakterizovat jako perspektivně významného obchodního partnera České republiky, a to zejména s ohledem na dynamiku českého vývozu. Sjednáním Dohody bude odstraněna v obou státech ve velmi krátkém období rozhodující většina stávajících překážek obchodu a českým vývozcům budou zabezpečeny výhodnější podmínky přístupu na litevský trh ve srovnání s vývozci z třetích států a obdobné podmínky se státy, s nimiž již Litva dohody o volném obchodu sjednala. Na druhé straně bude litevským vývozcům usnadněn výrazně přístup na trh České republiky.

Provádění Dohody nebude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Dohoda není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Litevskou republikou je mezinárodní hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, proto bude podle čl. 49 Ústavy České republiky předložena Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle jejího čl. 63 prezidentovi České republiky k ratifikaci.

v Praze dne 2. října 1996

Předseda vlády