PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
89
Vládní návrh
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Argentinskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 27. září 1996 v Buenos Aires.
Dohoda mezi Českou republikou a Argentinskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic
Česká republika a Argentinská republika, dále jen "smluvní strany",
vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,
hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a
vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic v souladu s touto dohodou bude podněcovat podnikatelskou iniciativu v této oblasti,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1. Pojem "investice" označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany. Zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
a) movitý a nemovitý majetek, jakož i jakákoli jiná majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;
b) akcie, obligace, nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnostech;
c) peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění mající hospodářskou hodnotu a související s investicí; půjčky, jen pokud se přímo vztahují k určité investici;
d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, průmyslových vzorů, patentů, práv z ochranných známek, obchodních jmen, technických postupů, know-how, obchodních tajemství a goodwill;
e) jakékoli právo vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání, jakékoli licence nebo povolení vydaná podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, kultivaci, těžbě nebo využití přírodních zdrojů.
Jakákoli změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich postavení jako investice.
2. Pojem "investor" znamená:
a) jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství smluvní strany v souladu s jejím právním řádem;
b) jakoukoli právnickou osobu zřízenou nebo založenou jakýmkoliv jiným způsobem v souladu s platným právním řádem v jedné ze smluvních stran a mající své sídlo na území této smluvní strany.
3. Pojem "výnosy" znamená všechny částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.
4. Pojem "území" znamená území České republiky, nad kterým Česká republika vykonává v souladu s mezinárodním právem svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci nebo území Argentinské republiky včetně pobřežního moře a těch mořských oblastí přiléhajících k vnější hranici pobřežního moře, nad kterým Argentinská republika může vykonávat, v souladu s mezinárodním právem, svrchovaná práva nebo jurisdikci.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět v souladu se svým právním řádem.
2. Investicím investorů každé ze smluvních stran bude vždy poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany. Žádná smluvní strana nenaruší jakýmkoliv způsobem řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s investicí nespravedlivými nebo diskriminačními opatřeními.
Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicemi, zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany zacházení, výhody nebo výsady, které může poskytovat na základě:
a) celní unie nebo zóny volného obchodu nebo měnové unie nebo podobných mezinárodních dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím, nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž členem smluvní strana je nebo se může stát; nebo
b) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze také vykládat tak, že investorům druhé smluvní strany bude poskytnuto zacházení, výhody a výsady vyplývající z dvoustranných smluv poskytujících finanční úlevy, které uzavřela Argentinská republika s Itálií dne 10. prosince 1987 a Španělským královstvím dne 3. června 1988.
Článek 4
Náhrada škody
1. Investorům jedné nebo druhé smluvní strany, kteří utrpí škody na svých investicích na území druhé smluvní strany následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí, bude poskytnuto touto smluvní stranou, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, investorům jedné smluvní strany, kteří při událostech uvedených v tomto odstavci utrpěli škody na území druhé smluvní strany spočívající v jakýchkoli možných svévolných akcích úředních orgánů druhé smluvní strany, bude také poskytnuta náhrada nebo spravedlivé a přiměřené odškodnění ne méně příznivé, než jaké tato druhá smluvní strana poskytne svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
Článek 5
Vyvlastnění
1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění podle běžné obchodní sazby, bude vyplacena bez prodlení a bude okamžitě realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.
2. Dotčení investoři mají právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, která provedla vyvlastnění, v souladu s principy obsaženými v tomto článku a podle právního řádu této smluvní strany.
Článek 6
Převody
1. Každá smluvní strana zaručí investorům druhé smluvní strany neomezený převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:
a) kapitál a dodatečné částky k udržení a rozvoji investice;
b) obchodní příjmy, zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;
c) částky na splacení půjček definovaných v článku 1, odst. 1, písm. c);
d) licenční nebo jiné poplatky;
e) výnosy z úplného nebo částečného prodeje nebo likvidace investice;
f) náhrady podle článků 4 a 5;
g) příjmy státních příslušníků jedné smluvní strany, kterým je povoleno pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany.
2. Převody budou uskutečněny bez prodlení ve volně směnitelné měně, v převládajícím přepočítacím kursu platném k datu převodu.
3. Převody budou v každém případě uskutečněny ve lhůtě, která nepřesáhne dva měsíce od data, kdy byla podána žádost o převod.
Článek 7
Postoupení práv
1. Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura provede platbu jakémukoli svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana postoupení všech práv a nároků investora první smluvní straně nebo jí zmocněné agentuře, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání, a že tato první smluvní strana nebo jí zmocněná agentura je oprávněna z titulu postoupení práv uplatňovat taková práva a vznášet takové nároky ve stejném rozsahu, jako by byl oprávněn investor.
Článek 8
Řešení sporů mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
1. Jakýkoli spor, který vznikne mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.
2. Jestliže spor nemůže být takto urovnán v době šesti měsíců po datu, kdy byl písemně oznámen kteroukoliv stranou ve sporu, může být předložen na žádost investora buď:
- příslušnému soudu smluvní strany, která je stranou ve sporu,
nebo
- mezinárodní arbitráži podle ustanovení odstavce 3.
Pokud investor předložil spor shora uvedenému příslušnému soudu smluvní strany, kde je investice uskutečněna, nebo mezinárodní arbitráži, je tato volba konečná.
3. V případě mezinárodního rozhodčího řízení může být spor předložen podle volby investora buď:
- Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID), zřízenému Úmluvou o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu 18. 3. 1965, nebo
- mezinárodnímu rozhodčímu soudu ustavenému případ od případu podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).
4. Mezinárodní rozhodčí soud rozhodne v souladu s ustanoveními této dohody, právním řádem smluvní strany, která je stranou ve sporu včetně jejích kolizních norem, podmínkami jakékoli zvláštní dohody uzavřené v souvislosti s takovou investicí a příslušnými zásadami mezinárodního práva.
5. Rozhodčí nález je konečný a závazný pro strany sporu. Každá smluvní strana rozhodčí nález vykoná v souladu se svým právním řádem.
Článek 9
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody by měly být, je-li to možné, vyřešeny diplomatickou cestou.
2. Pokud spor mezi smluvními stranami nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců od zahájení jednání, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
3. Tento rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu. Předseda bude jmenován do tří měsíců od data jmenování obou rozhodců.
4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může kterákoli smluvní strana, pokud neexistuje jiná dohoda, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení jmenování požádán nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
5. Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné pro obě strany sporu. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výlohy budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.
Článek 10
Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby kterákoli smluvní strana nebo kterýkoli z jejích investorů, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější.
2. Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.
Článek 11
Použitelnost Dohody
1. Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se nepoužijí na jakýkoli spor, nárok nebo nesouhlas, který vznikl před jejím vstupem v platnost.
2. Ustanovení této dohody se nevztahují na investice uskutečněné na území druhé smluvní strany fyzickými osobami majícími státní příslušnost první smluvní strany, jestliže tyto osoby v době investování měly bydliště na území druhé smluvní strany po dobu delší než dva roky, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že investice byla připuštěna na toto území ze zahraničí.
Článek 12
Vstup v platnost, trvání a ukončení
1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění postupů vyžadovaných svým právním řádem pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější notifikace.
2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Poté bude její platnost pokračovat, dokud neuplyne dvanáct měsíců ode dne, kdy jedna smluvní strana oznámí písemně druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.
3. Pro investice uskutečněné do data účinnosti oznámení o ukončení platnosti této dohody zůstanou ustanovení článků 1 až 11 účinná po další období deseti let od tohoto data.
Dáno v Buenos Aires dne 27. září 1996 ve dvojím vyhotovení, v českém, španělském a anglickém jazyce, přičemž všechny tři texty jsou stejně autentické. V případě jakýchkoli rozdílností ve výkladu ustanovení je rozhodující anglické znění.
Za Českou republiku |
Za Argentinskou republiku |