PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
103
Návrh
poslanců Vojtěcha Filipa a dalších na vydání
zákona
ze dne ..............1996
kterým se doplňuje zákon č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona číslo 331/1993 Sb. a zákona č.236/1995 Sb.
Čl.1
Zákon č.182/1993 Sb., o Ústavní soudu, ve znění zákona č.331/1993 Sb.a zákona č.236/1995 Sb., se doplňuje takto:
1.V § 11 odst.2 se za písm.b) doplňuje písmeno c), které zní:
"c) o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu podle zvláštního zákona."
Dosavadní písmena c), d), e), f), g), h), i) a j) se označují jako písmena d), e) f), g), h), i), j) a k).
2.Za oddíl první se doplňuje oddíl první A, který zní:
ODDÍL PRVNÍ A
Řízení o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu
§ 71a
Podání návrhu
Návrh na zrušení rozhodnutí přijatého v referendu je podle Čl.62 písm.l) Ústavy oprávněn podat president republiky.
§ 71b
Nepřípustnost návrhu
Návrh je nepřípustný, jestliže nebyl podán ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení výsledku referenda ve Sbírce zákonů.
§ 71c
Zastavení řízení
Byl-li návrh podán presidentem republiky v jiné lhůtě než ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení výsledku referenda ve Sbírce zákonů, řízení se zastaví.
§ 71d
Postup řízení
Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah rozhodnutí přijatého v referendu z hlediska jeho souladu s Ústavou a ústavním zákonem o referendu1.
§ 71e
Účastníci řízení
Účastníky řízení jsou president republiky a vláda; soudce zpravodaj neprodleně zašle vládě návrh presidenta republiky a vyzve ji, aby se k tomuto návrhu písemně vyjádřila do 30 dnů ode dne, kdy jí byl doručen.
§ 71f
Nález
Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že referendum bylo provedeno v rozporu s Ústavou nebo ústavním zákonem o referendu1, nálezem rozhodne, že rozhodnutí přijaté v ferendu nenabylo platnosti."
Čl. 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1997.
JUDr.Dalibor Matulka |
JUDr.Jan Navrátil |
Důvodová zpráva
Obecná část
Návrh novely zákona o Ústavním soudu vychází z přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy České republiky. Tímto ústavním zákonem byla rozhodovací pravomoc Ústavního soudu rozšířena o rozhodování o zrušení či nezrušení rozhodnutí přijatého v referendu. Samotné rozšíření funkcí Ústavního soudu o rozhodování v této věci bylo provedeno přímo zmíněným ústavním zákonem.
Není však vhodné, aby přímo ústavním zákonem byla řešena otázka, zda má v této věci Ústavní soud rozhodovat v plénu či v senátu. Současně je zapotřebí stanovit i požadavky na řízení Ústavního soudu o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu.
V návaznosti na ústavní zákon je tedy třeba tuto úpravu stanovit novelou zákona o Ústavním soudu.
Zvláštní část
K článku I:
-------------
1.S ohledem na charakter tohoto rozhodnutí Ústavního soudu je navrhováno, aby se jednalo o rozhodnutí, o němž se usnáší plénum Ústavního soudu.
2.Ve vazbě na doplnění okruhu otázek rozhodovaných v plénu v § 11 je zapotřebí upravit i příslušnou část zákona o řízení před Ústavním soudem. Proto je navrhováno vložení nového oddílu, stanovujícího nezbytná procesní pravidla.
K článku II:
--------------
Protože návrh novely zákona o Ústavním soudu bezprostředně navazuje na přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy, je logické a nezbytné, aby tato novela nabyla účinnosti stejným dnem, jako zmíněný ústavní zákon, to jest dnem 1.ledna 1997.
Přijetí tohoto zákona může mít jen zcela zanedbatelný vliv na státní rozpočet z hlediska rozpočtu Ústavního soudu. Přesnou částku potřebných rozpočtových nákladů nelze předem stanovit, neboť nelze provést ani přibližný odhad četnosti těchto rozhodnutí Ústavního soudu.
Navrhovaný zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy, ani s ústavním pořádkem České republiky.