Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dumpingovým výrobkem výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen do České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu,

b) výrobkem movitá věc, která je vyvážena do České republiky,

c) obdobným výrobkem výrobek srovnatelný ve všech znacích s výrobkem, o nějž jde; není-li takového výrobku, pak jiný výrobek, který má blízce podobné charakteristické vlastnosti jako dotčený výrobek,

d) vývozcem fyzická nebo právnická osoba, která ze zahraničí vyváží zboží na území České republiky,

e) běžným obchodem situace, kdy

1. se obchod uskutečňuje mezi na sobě nezávislými subjekty, které nejsou ve spojení ani mezi nimi neexistuje dohoda narušující soutěž,

2. množství prodávaných výrobků umožňuje řádné porovnání a

3. výrobek je prodáván za cenu odpovídající ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku,

f) spojením subjektů situace, kdy

1. jeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhého,

2. oba jsou přímo nebo nepřímo kontrolováni třetí osobou, nebo

3. společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu,

toto vše jen za předpokladu důvodného podezření, že účinek spojení způsobuje odlišné chování ve srovnání se subjekty, kteří ve spojení nejsou,

g) výrobním odvětvím výrobci obdobných výrobků v České republice jako celek nebo alespoň taková část z nich, jejichž celkový objem výroby obdobných výrobků představuje podíl stanovený v § 8 odst. 2 písm. d) a v § 9 odst. 4 písm. b). Jsou-li výrobci ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo jsou sami dovozci dumpingových výrobků, rozumí se výrobním odvětvím zbývající výrobci.

(1) Za vývozní cenu se považuje cena výrobku dovezeného ze země vývozu do České republiky, která je skutečně placená nebo která má být zaplacena.

(2) V případech, kdy vývozní cenu nelze zjistit nebo kdy je zřejmé, že je cena nevěrohodná, protože zejména existuje dohoda mezi vývozcem a dovozcem anebo třetí stranou narušující soutěž, stanoví se vývozní cena na základě ceny, za kterou jsou dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému subjektu.

(3) V případě, kdy dovezené výrobky nejsou znovu prodány subjektu, který není ve spojení nebo nejsou prodány ve stavu, v němž byly dovezeny, stanoví se vývozní cena výpočtem. Při tomto výpočtu se přihlédne k veškerým nákladům, vzniklým mezi dovozem a opětovným prodejem a k zisku, popřípadě ke stavu, v němž byly dovezeny.

(1) Za normální hodnotu se považuje částka určená na základě cen, které jsou placeny nebo které mají být zaplaceny za obdobný výrobek určený ke spotřebě v zemi vývozu při běžném obchodu.

(2) Neexistují-li prodeje obdobného výrobku při běžném obchodu na trhu země vývozu nebo takový výrobek není v zemi vývozu vyráběn nebo prodeje nedovolují řádné porovnání, základem pro stanovení normální hodnoty je:

a) srovnatelná cena obdobného výrobku vyváženého do třetí země, nebo

b) cena určená součtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku v zemi původu.

(3) Prodeje nedovolují řádné porovnání, jestliže:

a) objem prodejů obdobného výrobku v zemi vývozu je nižší než 5% objemu prodejů údajně dumpingového výrobku do České republiky,

b) objem prodejů za cenu nižší než výrobní náklady představuje 20% a více procent objemu prodejů údajně dumpingových výrobků na trhu země vývozu nebo ve třetí zemi a

c) prodeje obdobného výrobku na trhu země vývozu se uskutečnily v období kratším než 6 měsíců před zahájením řízení.

(1) Pro účely zjištění, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, se porovná vývozní cena a normální hodnota obdobného výrobku za srovnatelných dodacích podmínek a pokud možno ve stejném časovém období. Při tomto porovnání může být použito jejich vážených aritmetických průměrů.

(2) Při porovnání se vývozní cena a normální hodnota upraví o finančně vyjádřené skutečnosti, ovlivňující cenové porovnání, a to o:

a) množství a fyzické vlastnosti výrobků,

b) daně a poplatky, které jsou ukládány na obdobný výrobek určený ke spotřebě v zemi vývozu nebo původu, které však nejsou vybírány nebo jsou vraceny v případě jeho vývozu,

c) rozdíly v podmínkách prodeje a v úrovni obchodu,

d) jiné rozdíly, které ovlivňují cenové porovnání, zejména rozdíly, které mohou být ovlivněny odchylnou kupní silou a cenovou hladinou obdobných výrobků.

(1) Dumpingovým rozpětím je rozdíl, zjištěný podle § 4, o který je vývozní cena nižší než normální hodnota.

(2) Pokud se dumpingová rozpětí u stejného výrobku téhož výrobce v časovém období mění nebo jsou různá, použije se k určení dumpingového rozpětí jejich vážený aritmetický průměr.

Podstatnou újmou (dále jen "újma") se pro účely tohoto zákona rozumí významné celkové poškození výrobního odvětví v České republice, které je v příčinné souvislosti s dovozem dumpingových výrobků.

(1) Při zjišťování újmy se přezkoumává:

a) objem dovozů dumpingových výrobků a jejich vliv na ceny obdobných výrobků na trhu v České republice, zejména s ohledem na zvýšení dovozů dumpingových výrobků,

b) následný účinek dovozů dumpingových výrobků na výši ceny obdobného výrobku v České republice a z toho vyplývající účinek těchto dovozů na dotčené výrobní odvětví vyhodnocením všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví. Přezkoumají se zejména skutečný a možný pokles prodejů, zisk, výroba, podíl na trhu, produktivita, návratnost investic nebo využití kapacit, činitelé ovlivňující ceny na domácím trhu, výše dumpingového rozpětí, skutečné a možné negativní účinky na pohyb hotovosti, na zásoby, zaměstnanost, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice.

(2) Při zjišťování újmy se přezkoumají i jiné skutečnosti, poškozující dotčené výrobní odvětví; jejich účinky však nelze přisoudit dumpingovým dovozům. Těmito skutečnostmi jsou zejména objem a ceny dovozů výrobků neprodaných za dumpingové ceny, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby, omezující obchodní postupy a soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví.

(1) Fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky může podat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků.

(2) Podnět obsahuje:

a) u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo organizace, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu,

b) označení výrobce, vývozce, jakož i dovozce výrobků, označovaných za dumpingové a uvedení země vývozu či původu,

c) seznam všech známých výrobců v České republice vyrábějících obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby,

d) doklad o podpoře podnětu od výrobců obdobného výrobku v České republice, kteří představují více než 25% celkové výroby obdobného výrobku,

e) popis výrobku označovaného za dumpingový (podpoložka celního sazebníku),

f) údaje o vývozní ceně výrobku označovaného za dumpingový a ceně stejného nebo obdobného výrobku na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu,

g) doklady svědčící o újmě, způsobené dovozem výrobku, označovaného za dumpingový, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu a dostupných činitelů a ukazatelů uvedených v § 7 odst. 1 písm. b),

h) dovezený nebo k dovozu předpokládaný objem výrobků označovaných za dumpingové,

i) doklady svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označovaných za dumpingové a újmou z toho plynoucí,

j) odůvodnění podnětu.

(3) Na postup podle této hlavy se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(4) S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, je osoba podávající podnět povinna složit kauci, která bude vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o uložení konečného antidumpingového cla (dále jen "konečné clo") nebo rozhodnutí o přijetí závazku.

(5) Kauce podle odstavce 4 činí 1 000 000 Kč.

(1) Ministerstvo vyzve ostatní výrobce obdobného výrobku v České republice k písemnému vyjádření se ve prospěch nebo proti podnětu a poskytne jim přiměřenou lhůtu, která nepřesáhne 1 měsíc.

(2) Ministerstvo si k podnětu vyžádá písemné stanovisko Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popř. jiného dotčeného ministerstva a poskytne jim k tomu lhůtu, která nepřesáhne 1 měsíc.

(3) Na základě vyjádření podle odstavce 1 ministerstvo přešetří podíl souhrnné výroby výrobců, kteří podnět podpořili, na celkové výrobě obdobného výrobku všech výrobců, kteří výslovně projevili svůj názor, a to ve prospěch či proti podnětu a o podnětu informuje příslušný orgán země vývozu nebo původu.

(4) Ministerstvo věc odloží, jestliže zjistí, že:

a) podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti podle § 8 odst. 2 a osoba, která podala podnět, nedostatky neodstraní ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo

b) souhrnná výroba obdobného výrobku těch výrobců, kteří se k podnětu vyjádřili a podpořili ho, tvoří méně než 50% celkové výroby obdobného výrobku.

(1) Ministerstvo zahájí řízení, pokud má poznatky nasvědčující existenci dovozu dumpingových výrobků. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení v Obchodním věstníku.

(2) Oznámení o zahájení řízení musí obsahovat:

a) označení výrobce, vývozce a dovozce výrobku označovaného za dumpingový,

b) označení výrobku, který je předmětem řízení,

c) zemi vývozu a zemi původu,

d) údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu dumpingových výrobků,

e) souhrn činitelů, na nichž je založeno tvrzení o újmě,

f) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků,

g) lhůtu, jež nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit výrobci obdobného výrobku v České republice; zmeškání lhůty nelze prominout,

h) uvedení dalších důvodů pro zahájení řízení.

(3) Oznámení o zahájení řízení se současně zasílá:

a) výrobci, vývozci a dovozci výrobku, označovaného za dumpingový,

b) příslušným orgánům země vývozu nebo země původu.

Účastníky řízení jsou:

a) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, označovaného za dumpingový,

b) ti, kteří se ve stanovené lhůtě přihlásili podle § 10 odst. 2 písm. g) a

c) subjekt, který podal podnět k šetření.

(1) Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, v jehož důsledku byla způsobena újma, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů, dotčených podle povahy věci.

(2) Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu řízení své stanovisko Ministerstvo financí zejména v otázkách cenových a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zejména v otázkách újmy a ochrany hospodářské soutěže.

(3) K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 1 měsíc.

K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných státech nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států. Vyžádání nebo šetření ministerstvo provede, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu a příslušný orgán tohoto státu proti tomu nevznese námitky.

(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez souhlasu jejího poskytovatele zveřejněna nebo dána k dispozici jiným účastníkům. Tímto nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující obchodní [§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.], hospodářské, služební a státní tajemství. [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.]

(2) Ministerstvo požádá poskytovatele důvěrné informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování nedůvěrného výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.

(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný.

(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi, zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost a nezneužít jejich znalostí.

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to kterýkoli účastník nebo zástupce příslušného orgánu státu vývozu nebo původu. Pokud se účastník ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmu jeho práv.

(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník, který je poskytl, nepodá ministerstvu v ministerstvem stanovené lhůtě i v písemné formě.

(3) Termín ústního jednání podle odstavce 1 uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku.

(1) V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, nemajícími důvěrný charakter a předloženými některým z účastníků. K těmto písemnostem se účastníci mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí 1 měsíc.

(2) Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí a poskytne jim lhůtu 1 měsíc k uplatnění jejich stanovisek.

Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím ve lhůtě nejdéle 12 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 18 měsíců ode dne zahájení řízení.

(1) Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže:

a) objem dovozů dumpingových výrobků je zanedbatelný, nebo

b) dumpingové rozpětí je nižší než 2% z vývozní ceny.

(2) Objem dovozů dumpingových výrobků se považuje za zanedbatelný, pokud:

a) objem dovozu z jedné země představuje méně než 3% dovozů obdobného výrobku do České republiky, nebo

b) země, které jednotlivě představují méně než 3% dovozů obdobného výrobku do České republiky, souhrnně nepředstavují více než 7% dovozů obdobného výrobku.

(3) Rozhodnutí o zastavení řízení oznamuje ministerstvo uveřejněním v Obchodním věstníku. Den uveřejnění se považuje za den oznámení rozhodnutí účastníkům řízení.

(1) Pokud ministerstvo v průběhu řízení zjistí, že dovozem dumpingových výrobků vzniká újma, kterou by bylo těžké napravit, může vydat rozhodnutí o uložení prozatímního antidumpingového cla (dále jen "prozatímní clo"), aby se zabránilo vzniku další újmy.

(2) Sazba prozatímního cla nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(3) V rozhodnutí o uložení prozatímního cla ministerstvo uvede zejména:

a) obchodně obvyklé označení výrobku,

b) podpoložku celního sazebníku,

c) zemi vývozu a původu výrobku,

d) označení subjektu, který podal podnět k šetření,

e) označení výrobce nebo vývozce,

f) dumpingové rozpětí,

g) vyčíslení újmy způsobené výrobnímu odvětví,

h) sazbu prozatímního cla a dobu jeho uplatňování.

(4) Celní dluh vzniklý podle odstavce 1 se zajišťuje formou složení hotovosti nebo poskytnutí záruky. [§ 254 a následující zákona č. 13/1992 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.]

(5) Prozatímní clo se uloží nejdříve po uplynutí 60 dnů od zahájení řízení. Ukládá se až na dobu 4 měsíců, za vyjímečných okolností až na dobu 6 měsíců. Požádá-li dotčený účastník, ukládá se prozatímní clo až na dobu 6 měsíců, za vyjímečných okolností až na dobu 9 měsíců.

(6) Za vyjímečnou okolnost se považuje situace, kdy průběh dosavadního řízení nasvědčuje tomu, že by konečné clo, nižší než dumpingové rozpětí, postačovalo k odstranění újmy.

(7) Rozhodnutí o uložení prozatímního cla pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o přijetí závazku, rozhodnutí o uložení konečného cla nebo rozhodnutí o zastavení řízení nabyla právní moci, pokud doba uplatňování neskončila dříve.

(8) Rozklad proti rozhodnutí o uložení prozatímního cla nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí o uložení prozatímního cla není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Rozhodnutí o uložení prozatímního cla je rozhodnutím, jež je přezkoumatelné soudem na základě žaloby. [Hlava druhá části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Ministerstvo může v průběhu řízení přijmout závazek vývozce, že s okamžitou platností upravuje ceny dumpingových výrobků nebo přestane dumpingové výrobky do České republiky vyvážet (dále jen "závazek"), pokud dosavadní průběh řízení prokáže existenci dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmy a zároveň cenové zvýšení nabídnuté vývozcem v tomto závazku, které může být nižší než dumpingové rozpětí, ale zároveň ho nesmí přesáhnout, je dostatečné k odstranění újmy.

(2) Pokud závazek nabídnutý vývozcem je nedostatečný k odstranění poškozujících účinků dovozu dumpingových výrobků nebo počet skutečných nebo možných vývozců dumpingových výrobků je vysoký, ministerstvo sdělí vývozci výhrady k nabídnutému závazku a poskytne mu lhůtu pro vyjádření, která nebude kratší než 1 týden.

(3) Závazek se přijímá na dobu určitou, která nepřesáhne 5 let, nestanoví-li tento zákon jinak. V rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo uložit vývozci předkládat písemné zprávy o plnění závazku ve stanovených lhůtách. Pokud bylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku, prozatímní clo nelze následně uložit. Rozhodnutí o uložení prozatímního cla vydané před rozhodnutím o přijetí závazku se zruší.

(4) V rozhodnutí o přijetí závazku se řízení zastaví, pokud vývozce nepožádá o pokračování v řízení nebo pokud ministerstvo nepokládá za nutné v řízení pokračovat.

(1) Pokud ministerstvo v rozhodnutí o přijetí závazku řízení nezastaví a v průběhu dalšího řízení zjistí, že došlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě a přijatý závazek je postačující, řízení zastaví.

(2) Zjistí-li ministerstvo v průběhu dalšího řízení poté, co vydalo rozhodnutí o přijetí závazku, že došlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě a přijatý závazek neodpovídá zjištěným skutečnostem, zruší rozhodnutí o přijetí závazku. Vývozce může bez zbytečného odkladu navrhnout ministerstvu nový odpovídající závazek.

(3) Zjistí-li ministerstvo v průběhu dalšího řízení poté, co vydalo rozhodnutí o přijetí závazku, že nedošlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě, zruší rozhodnutí o přijetí závazku.

(1) Zjistí-li ministerstvo po vydání rozhodnutí o přijetí závazku, že závazek byl porušen, může po vyžádání stanoviska vývozce zrušit rozhodnutí o přijetí závazku. Za porušení závazku se považuje také nepředložení zprávy podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

(2) Pokud bylo řízení již zastaveno, ministerstvo může zahájit nové řízení v téže věci z vlastního podnětu.

(3) Pokud bylo po zrušení rozhodnutí o přijetí závazku uloženo prozatímní clo, lhůta 60 dnů stanovená v § 19 odst. 5 se nepoužije.

(1) Ministerstvo požádá o vyjádření k návrhům na rozhodnutí uvedená v § 20 až 22 Ministerstvo financí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí popř. další dotčená ministerstva. Pokud do 15 dnů neobdrží jejich vyjádření, má se za to, že s návrhem souhlasí.

(2) Rozhodnutí uvedená v § 20 až 22 uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku. Den uveřejnění se považuje za den oznámení rozhodnutí účastníkům řízení.

(1) Rozklad proti rozhodnutím uvedeným v § 20 až 22 nemá odkladný účinek. Proti těmto rozhodnutím není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

(2) Rozhodnutí o přijetí závazku je správním rozhodnutím, jež nemá povahu předběžného opatření a je přezkoumatelné soudem na základě žaloby.4/

(1) Prokáže-li se v řízení, že došlo k dovozu dumpingových výrobků, který způsobuje újmu, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozce přijatý závazek porušil, vydá ministerstvo rozhodnutí o uložení konečného cla.

(2) V rozhodnutí o uložení konečného cla ministerstvo uvede zejména:

a) obchodně obvyklé označení výrobku,

b) podpoložku celního sazebníku,

c) zemi vývozu a původu výrobku,

d) označení subjektu, který podal podnět k šetření,

e) označení výrobce nebo vývozce,

f) dumpingové rozpětí,

g) vyčíslení újmy způsobené výrobnímu odvětví,

h) sazbu konečného cla a dobu jeho uplatňování.

(3) Konečné clo nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí a uplatňuje se nejvýše na dobu 5 let, nestanoví-li tento zákon jinak. Konečné clo může být i nižší než zjištěné dumpingové rozpětí, jestliže je postačující k odstranění újmy.

(4) Nejpozději dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o uložení konečného cla pozbývá účinnosti rozhodnutí o uložení prozatímního cla, nebylo-li již zrušeno rozhodnutím o přijetí závazku.

(5) Rozklad proti rozhodnutí o uložení konečného cla nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí o uložení konečného cla není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.