2. 2 Vývoj hlavních odvětví
Dosavadní vývoj odvětví, za tři
čtvrtletí roku 1996, representovaných nefinančními
podniky a korporacemi, se vyznačuje trvalým růstem
výkonu. Je to patrno z následných charakteristik
a meziročních srovnání hlavních
odvětví.
Průmysl
Vzestup výkonu v průmyslu, k němuž došlo
v roce 1995, analogicky pokračoval v jednotlivých
měsících po celé tři čtvrtletí
roku 1996. Vysoký meziroční růst v
lednu, únoru a červenci (meziroční
index 112,0% až 115,7% ve stálých cenách
1989) vedl za devět měsíců ke zvýšení
výkonu průmyslu o 8,4% proti stejnému období
roku 1995.
Růst průmyslového výkonu vycházel
především z růstu produktivity práce.
Její meziroční zvýšení
za leden až září 1996 dosáhlo
reálně 10,8%. Průměrná měsíční
mzda se v tomto období proti stejnému období
předchozího roku zvýšila nominálně
o 17,4% (reálně o 7,8% při růstu spotřebitelských
cen o 8,9%). Průměrný evidenční
počet zaměstnanců v průmyslu se snížil
o 3,5%. Poptávka po kvalifikovaných pracovnících
však vzrůstá.
Predikce do konce roku
Trend růstu bude pokračovat. Na základě
konjunkturálních průzkumů ČSÚ,
zahrnujících zhruba polovinu veškeré
produkce, se očekává v posledním čtvrtletí
udržení růstu výroby. Průzkum
poptávky uvádí obdobná růstová
očekávání. Přírůstek
outputu ve stálých cenách za rok 1996 zřejmě
mírně překročí 8,0%.
Stavebnictví
Za tři čtvrtletí roku 1996 došlo k růstu
stavební výroby o 6,4% proti stejnému období
předchozího roku (ve stálých cenách,
průměr roku 1994 = 100). Pokles stavební
výroby na začátku roku způsobený
nepřízní počasí byl v dalších
měsících kompenzován.
Průměrná měsíční
mzda za tři čtvrtletí 1996 vzrostla proti
stejnému období roku 1995 nominálně
o 15,4%, reálně o 6,0% (při růstu
spotřebitelských cen o 8,9%). Produktivita práce
se zvýšila o 7,4% (ze stálých cen).
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců poklesl o 1,3%.
Predikce do konce roku
Konjunkturální průzkumy pro čtvrté
čtvrtletí u tuzemské poptávky, tržeb,
podnikatelské aktivity, a s nimi související
stavební činnosti i ekonomické situace podniků
vykazují zlepšení situace. Na růstu
stavební výroby se podílí především,
růst produktivity práce spojený s poklesem
počtu pracovníků. Za hlavní bariery
výraznějšího růstu produkce podniky
označují nedostatek kvalifikovaných pracovníků,
nedostatečnou poptávku, přístup k
úvěru a vysoké úroky. Celoročně
lze očekávat růst stavební produkce
okolo 6,5%.
Doprava
Celkové tržby za prodej vlastních výkonů
a zboží, v porovnání se stejným
obdobím minulého roku, vzrostly za I. pololetí
roku 1996 ve stálých cenách o 14,0%.
Růst tržeb pokračoval i v jednotlivých
měsících 3. čtvrtletí, takže
celkové tržby v dopravě se za tři čtvrtletí
1996 zvýšily o 14,6% (meziročně ve stálých
cenách).
Jednotlivá odvětví dopravy od počátku
roku do září 1996 se výkonově,
vyjádřeno ve stálých cenách,
lišila. Tržby v železniční dopravě
vzrostly o 3,3%, v silniční dopravě o 11,6%
a vedlejší i pomocná činnost v dopravě
vzrostla o 37,1%. Poklesl výkon říční
dopravy o 27,6% z důvodu nízké poptávky
včetně zrušení přeprav energetického
uhlí pro elektrárnu ve Chvaleticích.
Zemědělství
Tendence růstu zemědělské produkce,
tj. celkových tržeb za prodej vlastních výrobků
a služeb, se poprvé po transformačním
poklesu prosadila v roce 1995, kdy došlo ve srovnání
s rokem 1994 ke zvýšení o 5% (ve stálých
cenách roku 1989).
Meziročního růstu produkce bylo dosaženo
i za I. pololetí 1996, i když jen o 0,9% ve stálých
cenách (5,3% v běžných cenách).
U zemědělských podniků zapsaných
v obchodním rejstříku s výměrou
nad 1000 ha zemědělské půdy a za vybrané
zemědělské podniky s vysokou koncentrací
živočišné výroby byl za devět
měsíců zaznamenán meziroční
pokles produkce o 0,9% (ve stálých cenách).
Za toto období průměrná měsíční
mzda vzrostla o 13,5% při poklesu průměrného
počtu zaměstnanců o 5,1%.
3. Cenový vývoj
V průběhu roku 1996 pokračuje cenový
růst na úrovni mírné inflace. Vývoj
cen je určován především dynamickým
růstem domácí poptávky při
vysoké zaměstnanosti, rychlém růstu
příjmů domácností a trvajícím
přílivu zahraničního kapitálu
(výrazné zpomalení dynamiky peněžního
agregátu M2 se projeví se zpožděním).
Dalšími faktory cenového růstu jsou
dlouhodobá tendence k přibližování
domácí cenové hladiny úrovni světových
cen při relativně stabilním nominálním
směnném kursu, nákladový tlak růstu
jednotkových mzdových nákladů a také
pokračující deregulace cen a obdobné
administrativní zásahy do cenového vývoje,
které přispívají k postupnému
usazování tržních relací cen.
Možnosti snižování inflace jsou do značné
míry omezovány i tím, že je v podstatě
již anticipován cenový růst okolo 8
- 10% na straně nabídky i poptávky.