(1) Výše základní výměry
plného invalidního důchodu činí
680 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry plného
invalidního důchodu činí za každý
celý rok doby pojištění 1,5% výpočtového
základu měsíčně. Ustanovení
§ 33 odst. 2 věty druhé a třetí
platí zde obdobně. Pokud pojištěnci
ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod
trval nárok na částečný invalidní
důchod, činí výše procentní
výměry plného invalidního důchodu
nejméně částku, kterou činila
procentní výměra dosavadního částečného
invalidního důchodu.
(3) Pro výši procentní výměry
plného invalidního důchodu podle odstavce
2 se jako doba pojištění započítává
i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku
nároku na plný invalidní důchod do
dosažení důchodového věku
uvedeného v § 32; u žen se
přitom bere v úvahu důchodový věk
stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné
dítě. Dopočtená doba se však
nezapočítává, jestliže plná
invalidita vznikla následkem úmyslného poškození
zdraví, které si pojištěnec způsobil
nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví
pojištěnce, které vzniklo jako následek
jeho úmyslného trestného činu.
(1) Na plný invalidní důchod má nárok
též osoba, která dosáhla aspoň
18 let věku, má trvalý pobyt na území
České republiky a je plně invalidní,
jestliže plná invalidita vznikla před dosažením
18 let věku a tato osoba z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu nemohla
být účastna pojištění
nebyla účastna pojištění po potřebnou
dobu (§ 40).
(2) Výše procentní výměry
plného invalidního důchodu osoby uvedené
v odstavci 1 činí 40% všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní
rok, který o dva roky předchází
kalendářnímu roku, do něhož spadá
den, od kterého se přiznává plný
invalidní důchod. Výše procentní
výměry plného invalidního důchodu
osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně
45% výpočtového základu; pro účely
stanovení výpočtového základu
se za osobní vyměřovací základ
považuje všeobecný vyměřovací
základ, který o dva roky předchází
roku přiznání plného invalidního
důchodu, vynásobený přepočítacím
koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného
vyměřovacího základu. Pro výši
základní výměry tohoto důchodu
platí § 41 odst. 1 obdobně.
(3) Plný invalidní důchod Procentní
výměra plného invalidního důchodu
náleží pojištěnci mladšímu
28 let, který splnil podmínky nároku na plný
invalidní důchod, nejméně ve výši
stanovené podle odstavce 2, je-li tento důchod přiznáván
před 18.rokem věku nebo je-li období od 18
let věku do vzniku nároku na plný invalidní
důchod kryto dobou pojištění nebo doba,
která není kryta dobou pojištění,
je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto
účely za dobu pojištění považuje
i celá doba studia na střední nebo vysoké
škole v České republice po ukončení
povinné školní docházky, doba, po
kterou byl pojištěnec veden v evidenci úřadu
práce jako uchazeč o zaměstnání,
a náhradní doba pojištění, i
když doba pojištění netrvala ani jeden
rok.
(4) Plný invalidní důchod Procentní
výměra plného invalidního důchodu
náleží nejméně ve výši
stanovené podle odstavce 2 též pojištěnci,
který ke dni vzniku nároku na tento důchod
získal aspoň 15 roků doby pojištění
uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.
(5) Jestliže poživatel plného invalidního
důchodu je výdělečně činný
v cizině, plný invalidní důchod
se po dobu této výdělečné činnosti
nevyplácí.
Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním
a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
b) následkem pracovního úrazu.
(1) Pojištěnec je částečně
invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost soustavné výdělečné
činnosti nejméně o 33%. Ustanovení
§ 39 odst. 3 odst. 2 platí
zde obdobně. Způsob posouzení a procentní
míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné
činnosti stanoví prováděcí
předpis.
(2) Pojištěnec je částečně
invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav značně
ztěžuje obecné životní podmínky.
Okruh zdravotních postižení značně
ztěžujících obecné životní
podmínky stanoví prováděcí
předpis.
(3) Potřebná doba pojištění pro
nárok na částečný invalidní
důchod se posuzuje podle § 40. Podmínka
potřebné doby pojištění se považuje
za splněnou, pokud bezprostředně před
vznikem částečné invalidity byl pobírán
plný invalidní důchod přiznaný
podle § 42 odst. 1, popřípadě podle
obdobných ustanovení předpisů platných
před 1. lednem 1996.
(1) Výše základní výměry
částečného invalidního důchodu
činí 680 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry částečného
invalidního důchodu činí za každý
celý rok doby pojištění 0,75% výpočtového
základu měsíčně. Výše
procentní výměry částečného
invalidního důchodu činí nejméně
385 Kč měsíčně. Ustanovení
§ 33 odst. 2 věty druhé a § 41 odst. 3
platí zde obdobně. Vznikl-li nárok na
částečný invalidní důchod
s přihlédnutím k § 44
odst. 3 větě druhé, činí výše
procentní výměry částečného
invalidního důchodu polovinu procentní výměry
uvedené v § 42 odst. 2 větě první.
(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí přiměřeně
i pro výši částečného
invalidního důchodu pojištěnce mladšího
28 let, který splnil podmínky nároku na částečný
invalidní důchod, je-li tento důchod přiznáván
před 18. rokem věku nebo je-li období od
18 let věku do vzniku nároku na částečný
invalidní důchod kryto dobou pojištění
nebo doba, která není kryta dobou pojištění,
je kratší jednoho roku, s tím, že procentní
výměra částečného invalidního
důchodu činí polovinu procentní výměry
uvedené v § 42 odst. 2 větě první.
(4) Ustanovení § 42 odst. 4 platí přiměřeně
i pro výši částečného
invalidního důchodu pojištěnce, který
ke dni vzniku nároku na tento důchod získal
aspoň 15 roků doby pojištění
uvedené v § 11 a v § 13 odst. 1, s tím,
že procentní výměra částečného
invalidního důchodu činí polovinu
procentní výměry uvedené v §
42 odst. 2 větě první.
(1) Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti (§ 47) poživatele částečného invalidního důchodu
a) nepřesahuje 66% pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu (§ 48), částečný invalidní důchod se vyplácí v plné výši,
b) je vyšší než 66%, ale nepřesahuje 80% pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry,
c) přesahuje 80% pojištěncova srovnatelného
vyměřovacího základu, částečný
invalidní důchod se nevyplácí.
(2) Jestliže poživatel částečného
invalidního důchodu je výdělečně
činný v cizině, částečný
invalidní důchod se po dobu této výdělečné
činnosti nevyplácí.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na částečné
invalidní důchody přiznané podle §
44 odst. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce,
který dosáhl věku 65 let.
(4) Částečný invalidní důchod
se však vyplácí v plné výši,
jestliže úhrnný příjem z
výdělečné činnosti za kalendářní
rok uvedený v § 47 odst. 2 nepřesahuje
dvanáctinásobek částky životního
minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem
starobního důchodu [Zákon ČNR č.
586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR
č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb.,
zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb.,
zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995
Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č.
149/1995 Sb.], k 1. lednu kalendářního
roku, za který se podle § 47 odst. 2 stanoví
průměrný měsíční
příjem z výdělečné
činnosti. Předchází-li rok přiznání
částečného invalidního důchodu
kalendářnímu roku, v němž
se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova
průměrného měsíčního
příjmu z výdělečné
činnosti, upraví se dvanáctinásobek
částky uvedené ve větě první
úměrně počtu kalendářních
dnů pobírání tohoto důchodu
v kalendářním roce.
(1) Průměrný měsíční
příjem z výdělečné činnosti
se stanoví z úhrnu příjmů z
výdělečné činnosti za období
stanovené v odstavci 2 větě první;
přitom se berou v úvahu pouze ty příjmy,
z nichž se platí pojistné za příjem
z výdělečné činnosti
považuje vyměřovací základ pro
stanovení pojistného podle zvláštního
zákona [§ 76 a násl. a § 93 a násl.
obchodního zákoníku], a vylučují
doby,
a) v nichž neměl pojištěnec příjem
z výdělečné činnosti,
nebo pobíral dávky nemocenského pojištění
(péče) nahrazující ušlý
příjem, popřípadě trvaly důvody,
které jsou podmínkou pro jejich poskytování,
b) kdy pojištěnec byl výdělečně činný v cizině,
c) před přiznáním částečného
invalidního důchodu.
(2) Průměrný měsíční
příjem z výdělečné činnosti
se stanoví na základě přehledu o příjmech
z výdělečné činnosti za předchozí
kalendářní rok; pokud však byl částečný
invalidní důchod přiznán ode dne spadajícího
do období od 1. července do 31. prosince, berou
se při prvním stanovení průměrného
měsíčního příjmu z výdělečné
činnosti po přiznání částečného
invalidního důchodu v úvahu příjmy
za kalendářní rok následující
po kalendářním roce, v němž byl
přiznán částečný invalidní
důchod. Průměrný měsíční
příjem z výdělečné
činnosti se vypočte jako součin koeficientu
30,4167 a podílu úhrnu příjmů
z výdělečné činnosti
za období stanovené ve větě první
a počtu kalendářních dnů připadajících
na toto období; jsou-li v tomto období doby
vyloučené podle odstavce 1 písm. a) až
c), snižuje se o ně počet kalendářních
dnů připadajících na toto období.
(3) Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen do 10. dubna kalendářního roku předložit plátci tohoto důchodu
a) přehled o příjmech v období uvedeném v odstavci 2, měl-li v tomto období pouze příjmy, které se pro účely daně z příjmů považují za příjmy ze závislé činnosti [§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.],
b) oznámení o tom, že v období uvedeném v odstavci 2 měl příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti (§ 9 odst. 3), nebo
c) oznámení o tom, že v období uvedeném
v odstavci 2 neměl žádné příjmy
z výdělečné činnosti.
(4) Poživatel částečného invalidního
důchodu, který je povinen předložit
oznámení podle odstavce 3 písm. b), je povinen
předložit do 10. července plátci důchodu
přehled o příjmech v období uvedeném
v odstavci 2 s uvedením, které příjmy
jsou příjmy podle odstavce 3 písm. a) a které
podle odstavce 3 písm. b).
(5) V přehledu podle odstavce 3 písm. a) a podle
odstavce 4 se uvádějí též doby
uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), a podává-li
se přehled podle odstavce 4, též výdaje
vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů ze samostatné
výdělečné činnosti (§
10 odst. 1 věta druhá).
(6) Výplata částečného invalidního
důchodu se podle § 46 odst. 1 písm. c) zastaví
nebo výše částečného invalidního
důchodu se podle § 46 odst. 1 písm. b) upraví
od splátky částečného invalidního
důchodu splatné v druhém kalendářním
měsíci po kalendářním měsíci,
v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen
předložit přehled podle odstavce 3 nebo 4.
(7) Byla-li výše částečného
invalidního důchodu upravena podle § 46 odst.
1 písm. b), upraví se výše částečného
invalidního důchodu podle § 46 odst. 1 písm.
a) od splátky tohoto důchodu splatné v druhém
kalendářním měsíci po kalendářním
měsíci, v němž byl poživatel tohoto
důchodu povinen předložit přehled podle
odstavce 3 nebo 4., nejdříve však od
splátky tohoto důchodu splatné v kalendářním
měsíci, v němž byl předložen
přehled podle odstavce 3 nebo 4
(8) Byla-li výplata částečného
invalidního důchodu zastavena podle § 46 odst.
1 písm. c), obnoví se výplata tohoto důchodu
ve výši podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo
písm. b) na základě předložení
přehledu podle odstavce 3 písm. a) nebo odstavce
4, a to od splátky důchodu uvedené v odstavci
7.
(9) Ustanovení odstavců 3 až 5 neplatí
pro poživatele částečného invalidního
důchodu přiznaného ode dne spadajícího
do období od 1.července do 31.prosince předchozího
kalendářního roku.
(1) Srovnatelný vyměřovací
základ pojištěnce je osobní vyměřovací
základ, z něhož byl částečný
invalidní důchod vyměřen, vynásobený
koeficientem stanoveným jako podíl všeobecného
vyměřovacího základu (§ 17 odst.
2) za kalendářní rok o dva roky předcházející
rok, v němž se podle § 47 provádí
kontrola pojištěncova průměrného
měsíčního příjmu z výdělečné
činnosti, a všeobecného vyměřovacího
základu za předposlední kalendářní
rok rozhodného období (§ 18). Pokud pojištěnec
před přiznáním částečného
invalidního důchodu měl nárok na plný
invalidní nebo částečný invalidní
důchod a při přiznání částečného
invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího
základu, z něhož byl vyměřen
dřívější plný invalidní
nebo částečný invalidní důchod,
vychází se pro účely předchozí
věty z rozhodného období stanoveného
pro vyměření dřívějšího
plného invalidního nebo částečného
invalidního důchodu. Pokud rozhodné období
nečiní aspoň dva kalendářní
roky, stanoví se koeficient, jímž se násobí
osobní vyměřovací základ, z
něhož byl částečný invalidní
důchod vyměřen, jako podíl všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní
rok o dva roky předcházející
rok, v němž se podle § 47 provádí
kontrola pojištěncova průměrného
měsíčního příjmu z výdělečné
činnosti, a všeobecného vyměřovacího
základu za kalendářní rok o dva roky
předcházející kalendářní
rok, v němž byl přiznán částečný
invalidní důchod.
(1) Srovnatelný vyměřovací základ
pojištěnce je osobní vyměřovací
základ, z něhož byl částečný
invalidní důchod vyměřen, vynásobený
koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož
čitateli je součin všeobecného vyměřovacího
základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní
rok o tři roky předcházející
roku, v němž se podle § 47 provádí
kontrola pojištěncova průměrného
měsíčního příjmu z
výdělečné činnosti, a přepočítacího
koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného
vyměřovacího základu, a ve jmenovateli
je všeobecný vyměřovací základ
za předposlední rok rozhodného období
(§ 18). Pokud rozhodné období nečiní
aspoň dva kalendářní roky, postupuje
se podle věty první s tím, že ve jmenovateli
je všeobecný vyměřovací základ
za kalendářní rok o dva roky předcházející
kalendářnímu roku, v němž
byl přiznán částečný
invalidní důchod. Pokud pojištěnec před
přiznáním částečného
invalidního důchodu měl nárok na plný
invalidní nebo částečný invalidní
důchod a při přiznání částečného
invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího
základu, z něhož byl vyměřen
dřívější plný invalidní
nebo částečný invalidní důchod,
vychází se pro účely věty první
z rozhodného období stanoveného pro
vyměření dřívějšího
plného invalidního nebo částečného
invalidního důchodu; pokud však rozhodné
období, z něhož byl vyměřen
dřívější důchod, nečinilo
aspoň dva kalendářní roky, postupuje
se obdobně podle věty druhé s tím,
že místo kalendářního roku, v
němž byl přiznán částečný
invalidní důchod, se bere v úvahu
kalendářní rok, v němž
byl přiznán tento dřívější
důchod.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v
případě, že důchod byl vyměřen
z průměrného měsíčního
výdělku podle předpisů platných
před 1. lednem 1996; rozhodující je přitom
průměrný měsíční
výdělek neomezený podle § 12 odst. 6
zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, nebo podle obdobných ustanovení
předchozích předpisů o sociálním
zabezpečení, a rozhodné období podle
těchto předpisů, z něhož byl
tento průměrný měsíční
výdělek zjištěn.
(3) Nebyl-li částečný invalidní
důchod vyměřen z výpočtového
základu ani z průměrného měsíčního
výdělku podle předpisů platných
před 1. lednem 1996, považuje se v těchto
případech za osobní vyměřovací
základ všeobecný vyměřovací
základ za kalendářní rok o dva
roky předcházející kalendářnímu
roku, v němž byl přiznán částečný
invalidní důchod; pokud měl pojištěnec
před přiznáním částečného
invalidního důchodu nárok na plný
invalidní důchod, platí zde přiměřeně
ustanovení odstavce 1 věty třetí.
(1) Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který
a) byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo
b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné
doby pojištění pro nárok na plný
invalidní důchod nebo podmínky nároku
na starobní důchod anebo zemřel následkem
pracovního úrazu.
(2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod
po manželce, která splňovala podmínky
uvedené v odstavci 1.
(1) Vdovský důchod náleží po
dobu jednoho roku od smrti manžela.
(2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné,
c) pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
d) je plně invalidní, nebo
e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového
věku, je-li důchodový věk nižší.
(3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b)
se rozumí dítě, které má po
zemřelém nárok na sirotčí důchod,
a dítě, které bylo v rodině zemřelého
vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené)
dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň
jedním z nich převzato do dne smrti manžela
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů.
(4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu,
jestliže se splní některá z podmínek
uvedených v odstavci 2 do pěti roků po zániku
dřívějšího nároku na vdovský
důchod.
(5) Nárok na vdovský důchod zaniká
uzavřením nového manželství.
Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle
předchozí věty, náleží
vdově částka ve výši 12 měsíčních
splátek vdovského důchodu, na který
měla vdova nárok ke dni zániku nároku
na vdovský důchod; tato částka se
vyplatí nejpozději do tří měsíců
ode dne zániku nároku na vdovský důchod.
(6) Nárok na vdovský důchod zaniká
dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom,
že vdova úmyslně způsobila smrt manžela
jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice
trestného činu.
(7) Ustanovení předchozích odstavců
platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký
důchod s tím, že věk podle odstavce
2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový
věk, je-li důchodový věk nižší.
(1) Výše základní výměry
vdovského a vdoveckého důchodu činí
680 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry vdovského
a vdoveckého důchodu činí 50% procentní
výměry starobního nebo plného invalidního
důchodu, na který měl nebo by měl
nárok manžel (manželka) v době smrti,
nebo 50% procentní výměry částečného
invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu,
který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné
doby pojištění pro nárok na plný
invalidní důchod nebo podmínky nároku
na starobní důchod.
(1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li
a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo
b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče,
jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená
v písmenu b) byli poživateli starobního, plného
invalidního nebo částečného
invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku
potřebné doby pojištění pro nárok
na plný invalidní důchod nebo podmínky
nároku na starobní důchod anebo zemřeli
následkem pracovního úrazu.
(2) Osiřelé nezaopatřené dítě
má za splnění podmínek stanovených
v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod
po každém z rodičů (osvojitelů)
nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b).
(3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká
po pěstounovi nebo jeho manželovi.
(4) Nárok na sirotčí důchod zaniká
osvojením. Pokud oboustranně osiřelé
dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká
nárok na ten sirotčí důchod, který
náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil.
Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok
na sirotčí důchod znovu, a to ve výši,
v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen
ke dni zrušení osvojení.
(5) Pro nárok na sirotčí důchod platí
§ 50 odst. 6 přiměřeně.
(1) Výše základní výměry
sirotčího důchodu činí 680
Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry sirotčího
důchodu činí 40% procentní výměry
starobního nebo plného invalidního důchodu,
na který měl nebo by měl nárok zemřelý
v době smrti, nebo 40% procentní výměry
částečného invalidního důchodu
po poživateli tohoto důchodu, který ke dni
smrti nesplňoval podmínku potřebné
doby pojištění pro nárok na plný
invalidní důchod nebo podmínky nároku
na starobní důchod.
(1) Nárok na důchod vzniká dnem splnění
podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu důchodu vzniká
splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho
výplatu a podáním žádosti o přiznání
nebo vyplácení důchodu.
(3) Výše důchodu se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru.; přitom se výše
důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku
na důchod zaokrouhluje zvlášť.
(l) Nárok na důchod nezaniká uplynutím
času.
(2) Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části
zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím
tří let ode dne, za který důchod nebo
jeho část náleží. Lhůta
podle předchozí věty neplyne po dobu řízení
o důchodu a po dobu, po kterou osobě, která
musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník
ustanoven.
(1) Zjistí-li se, že
a) nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,
b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení,
c) důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,
d) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši
důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje
se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo
c).
(2) Byla-li výplata plného invalidního nebo
částečného invalidního důchodu
zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke
kontrolní lékařské prohlídce
nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního
stavu a zjistí-li se, že pojištěnec přestal
být plně nebo částečně
invalidním již před zastavením výplaty
důchodu, tento důchod nenáleží
ode dne zastavení jeho výplaty. Zjistí-li
se, že pojištěnec přestal být plně
nebo částečně invalidním až
po zastavení výplaty důchodu, důchod
nenáleží ode dne, kterým pojištěnec
přestal být plně nebo částečně
invalidním.
(3) Jestliže poživatel částečného
invalidního důchodu nepředložil přehled
podle § 47 odst. 3 nebo 4 nebo oznámení
podle § 47 odst. 3 do konce kalendářního
měsíce, v kterém měl tento
přehled tento doklad nejpozději
předložit, výplata částečného
invalidního důchodu se zastaví od splátky
důchodu splatné v druhém kalendářním
měsíci po kalendářním měsíci,
v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen
předložit přehled podle § 47 odst. 3 nebo
4. Výplata částečného invalidního
důchodu nenáleží od splátky důchodu
uvedené v předchozí větě, jde-li
o případ uvedený v § 46 odst. 1 písm.
c), nebo se od této splátky upraví podle
§ 46 odst. 1 písm. b).
(4) Zanikl-li nárok na důchod nebo jeho výplatu,
popřípadě část výplaty,
pro přiznání jiného důchodu,
zúčtují se částky jiného
důchodu náležející ode dne jeho
přiznání s částkami dosavadního
důchodu vyplacenými za tutéž dobu.
(5) Po zjištění výše vyměřovacího
základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně
činných podle skutečného příjmu
ze samostatné výdělečné činnosti
se výše důchodu přepočte se zřetelem
k výši tohoto vyměřovacího základu,
a to ode dne přiznání důchodu; byl-li
důchod vyplácen ve vyšší nebo nižší
výměře, než náleží
po tomto přepočtu, vyplacené částky
důchodu se zúčtují s částkami
důchodu náležejícími v nové
výši.
Pro nárok na výplatu částky podle
§ 50 odst. 5 věty druhé platí obdobně
ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu,
s výjimkou ustanovení o podání žádosti.
Jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu více důchodů
téhož druhu nebo na výplatu starobního,
plného invalidního nebo částečného
invalidního důchodu, vyplácí se jen
jeden důchod, a to vyšší; to však
neplatí, jde-li o nárok na sirotčí
důchody podle § 52 odst. 2. Jsou-li současně
splněny podmínky nároku na výplatu
starobního, plného invalidního nebo částečného
invalidního důchodu ve stejné výši,
vyplácí se důchod, který si pojištěnec
zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů
pro souběh zanikají nároky na důchody,
které se nevyplácejí.
(1) Jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu starobního, plného
invalidního nebo částečného
invalidního důchodu a na výplatu vdovského
nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího
důchodu, vyplácí se nejvyšší
důchod v plné výši (§ 4 odst. 2
věta první) a z ostatních důchodů
se vyplácí polovina procentní výměry,
nestanoví-li se jinak v odstavci 2 nebo 3. Podle předchozí
věty se postupuje obdobně, jsou-li současně
splněny podmínky nároku na výplatu
vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího
důchodu. Je-li výše několika důchodů
stejná, krátí se podle věty první
nejdříve sirotčí důchod a poté
vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li
oboustranně osiřelé dítě nárok
na dva sirotčí důchody, vyplácí
se vyšší sirotčí důchod
v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první)
a nižší sirotčí důchod se
vyplácí ve výši procentní výměry;
je-li výše obou sirotčích důchodů
stejná, vyplácí se jeden sirotčí
důchod v plné výši a druhý sirotčí
důchod ve výši procentní výměry.
Má-li oboustranně osiřelé dítě
nárok na dva sirotčí důchody, považuje
se pro účely vět první až třetí
za sirotčí důchod úhrn sirotčích
důchodů po úpravě podle věty
čtvrté.
(2) Jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu starobního důchodu
zvýšeného za dobu výdělečné
činnosti vykonávané po vzniku nároku
na tento důchod (§ 34 odst. 2, § 35 odst. 2 a
§ 36 odst. 2) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého
důchodu, odečte se pro účely posouzení
výše důchodů z procentní výměry
starobního důchodu zvýšení za
dobu výdělečné činnosti vykonávané
po vzniku nároku na tento důchod, a je-li zbylá
část procentní výměry starobního
důchodu nižší než procentní
výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu,
vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod
v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první)
a starobní důchod se vyplácí ve výši
zvýšení tohoto důchodu za dobu výdělečné
činnosti vykonávané po vzniku nároku
na tento důchod a jedné poloviny zbylé části
procentní výměry.
(3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu částečného invalidního důchodu v případě uvedeném v § 46 odst. 1 písm. b) a vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se
a) částečný invalidní důchod ve výši jedné čtvrtiny procentní výměry a vdovský nebo vdovecký důchod anebo sirotčí důchod se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první), je-li částečný invalidní důchod bez úpravy podle § 46 odst. 1 písm. b) nižší než vdovský nebo vdovecký důchod anebo sirotčí důchod, nebo
b) částečný invalidní důchod ve výši poloviny procentní výměry a vdovský nebo vdovecký anebo sirotčí důchod se vyplácí ve výši poloviny procentní výměry a plné základní výměry, je-li částečný invalidní důchod bez úpravy podle § 46 odst. 1 písm. b) vyšší než vdovský nebo vdovecký důchod anebo sirotčí důchod;
jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu částečného
invalidního důchodu v případě
uvedeném v § 46 odst. 1 písm. b) a vdovského
nebo vdoveckého důchodu a sirotčího
důchodu, stanoví se výše vdovského
nebo vdoveckého důchodu a sirotčího
důchodu nejdříve podle odstavce 1 věty
druhé.
Při úpravě důchodů pro souběh
podle § 59 se vychází z výše jednotlivých
důchodů po zaokrouhlení podle § 54 odst.
3; výše důchodů po úpravě
pro souběh se zaokrouhluje rovněž podle §
54 odst. 3.
(1) Vyplácí-li se poživateli důchodu
důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní
smlouvě podle poměru dob získaných
v České republice k celkově získané
době (dále jen "dílčí
důchod"), stanoví se základní
výměra a procentní výměra dílčího
důchodu v poměru těchto dob, nestanoví-li
jinak mezinárodní smlouva.
(2) Při úpravě dílčího
důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází
z výše základní výměry
a procentní výměry dílčího
důchodu po úpravě podle odstavce 1.
(3) Jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu více dílčích
důchodů, vyplácí se nejvyšší
procentní výměra v plné výši
a z nižších procentních výměr
se vyplácí polovina; základní výměra
se vyplácí jen u toho dílčího
důchodu, k němuž náleží
vyšší základní výměra.
(4) Jsou-li současně splněny podmínky
nároku na výplatu dílčího důchodu
a jiného důchodu z českého důchodového
pojištění, vyplácí se u tohoto
jiného důchodu základní výměra
v plné výši a základní výměra
dílčího důchodu se nevyplácí;
z procentních výměr těchto důchodů
se vyplácí v plné výši vyšší
procentní výměra a nižší
procentní výměra se vyplácí
ve výši poloviny.