Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového pojištění v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),

b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),

c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,

d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u),

e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně,

f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují

a) plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,

b) bezmocnost,

c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

d) zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,

d) zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,

i) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

a) v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo

b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu okresního úřadu nebo hlavního města Prahy anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.

(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.

(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.

(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.

(9) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

(10) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

(2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného občana potřebná. Předvolat posuzovaného občana ke kontrole posuzování jeho dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař; předvolání musí být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem.

(3) Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny. Ošetřující lékař je povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n).

(4) Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných. Ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně.

(1) Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem může být okresní správou sociálního zabezpečení provedena i z podnětu jeho ošetřujícího lékaře, organizace (malé organizace), která mu vyplácí nemocenské, nebo úřadu práce, který vede práce neschopného občana v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(2) Výsledek kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem oznamuje okresní správa sociálního zabezpečení práce neschopnému občanu, jestliže bylo zjištěno porušení léčebného režimu, a jeho ošetřujícímu lékaři, organizaci uvedené v odstavci 1 a úřadu práce uvedenému v odstavci 1, byla-li kontrola dodržování léčebného režimu provedena z jejich podnětu nebo bylo-li zjištěno porušení léčebného režimu.

(3) Zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení provádějící kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany jsou povinni se prokázat oprávněním ke kontrole, práce neschopný občan je povinen předložit těmto zaměstnancům doklad o pracovní neschopnosti.

(4) Ošetřující lékař je povinen zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem trvalého pobytu práce neschopného občana nebo místem, kde se práce neschopný občan zdržuje se souhlasem ošetřujícího lékaře.

(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění

a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), Ministerstvo obrany,

b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci Policie České republiky") Ministerstvo vnitra,

c) příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a provádějí jejich výplatu, jestliže

a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,

b) jde o

1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,

2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,

3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3.

(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.

(1) Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového pojištění sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

(1) Obec rozhoduje v přenesené působnosti o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).

(2) Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec o ustanovení jiného příjemce.

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy. Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči okresním úřadům a hlavnímu městu Praze v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči okresním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče.

(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.

(3) Uznávání nemoci z povolání [§ 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.] pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů [Například: § 190 odst. 3 zákoníku práce. § 17 odst. 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.] provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(1) Evidence, kterou organizace vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:

a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,

b) rodné číslo,

c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k organizaci, který zakládá účast na důchodovém pojištění,

d) vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona [§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.],

e) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti,

f) dobu výkonu vojenské služby v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby,

g) záznam, zda občan pobírá starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

(2) Organizace dále vede evidenci

a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě písm. f) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné [§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.].

(6) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a době, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.

(1) Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až o) a r) až t) jsou povinny vést evidenční list důchodového pojištění (dále jen "evidenční list") po celou dobu, po kterou pojištění trvá, s výjimkou pracujících poživatelů starobního důchodu. Evidenční list se zakládá při vzniku účasti občana na důchodovém pojištění.

(2) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku,

a) doba trvání důchodového pojištění,

b) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

c) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují.

(3) Úřady práce plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. q) jsou povinny vést evidenční list po dobu, po kterou je občan veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; do evidenčního listu zapisují místo údajů uvedených v odstavci 2 dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a dobu, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo.

(4) Evidenční listy se vedou na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.

(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do osmi dnů po konečném vyúčtování výdělků

a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,

b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3) Úřad práce předkládá evidenční list České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle sídla úřadu práce do osmi dnů po skončení vedení občana v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání.

(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list

a) spolu se žádostí o vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod,

b) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,

c) do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).

(5) Při uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění se předkládá evidenční list spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

(6) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(7) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu sociálního zabezpečení.

(8) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu.

(1) Organizace jsou povinny pro své zaměstnance (členy) požádat na předepsaném tiskopisu Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob pojištění, které má ve své evidenci.

(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.

(1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace tuto povinnost jen v případech, kdy poživatel starobního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti [§ 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. § 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.]. Organizace je dále povinna ohlásit, že poživatel starobního důchodu dosáhl v kalendářním měsíci příjmu z výdělečné činnosti, při němž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží [§ 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. § 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.].

(2) Hlášení o zaměstnávání důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu.

(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(4) Organizace má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu do osmi dnů od vstupu do zaměstnání. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 3.

(6) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

Organizace jsou povinny potvrdit poživateli částečného invalidního důchodu na jeho žádost dobu trvání výdělečné činnosti, výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dobu pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem a další údaje potřebné pro plnění povinnosti uvedené v § 53 odst. 3. Organizace jsou dále povinny potvrdit občanu, který má nárok na starobní důchod, výši příjmu z výdělečné činnosti pro účely souběhu starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti [§ 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. § 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.].

Věznice vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41.