Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Ke zmírnění sociálních důsledků zvýšení nájemného⁾ [§ 696 občanského zákoníku.] z bytu poskytuje stát jako zvláštní sociální dávku sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného (dále jen "příspěvek").

(1) Nárok na příspěvek má fyzická osoba (dále jen "osoba"), která užívá byt⁾ [§ 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).] na základě nájemní smlouvy,⁾ [§ 685 odst.1 občanského zákoníku.] je v tomto bytě hlášena k trvalému pobytu⁾ [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.] a je povinna platit nájemné, které je podle zvláštního předpisu o nájemném z bytu⁾ [Vyhláška Ministerstva financí 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb., vyhlášky č. 274/1995 Sb. a vyhlášky č. ..../1997 Sb.] usměrňováno maximální výší.⁾ [§ 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb.] Podmínka užívání bytu na základě nájemní smlouvy se považuje za splněnou i tehdy, jestliže došlo k zániku nájemního poměru⁾ [§ 710 občanského zákoníku.] rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu bytu z důvodů, které nájemce sám nezavinil, a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí.

(2) Podmínkou nároku na příspěvek je, že

a) došlo u bytu uvedeného v odstavci 1 ke zvýšení základního nájemného⁾ [§ 5, 5a a § 8 až 10 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č.30/1995 Sb. a vyhlášky č. .../1997 Sb.] proti jeho výši platné ke dni 1. června, který předchází dni, od něhož bylo zvýšeno základní nájemné,⁸⁾ [§ 5, 5a a § 8 až 10 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č.30/1995 Sb. a vyhlášky č. .../1997 Sb.]

b) rozhodný příjem rodiny (§ 3) nedosahuje částky součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60,

c) oprávněná osoba a další osoby společně s ní posuzované (§ 4) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému nebo dlouhodobému pobytu podle zvláštních předpisů,⁾ [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 6, 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb.] a

d) oprávněná osoba a osoby společně s ní posuzované daly písemný souhlas s tím, aby státní orgány, zaměstnavatelé a další právnické a fyzické osoby sdělily příslušnému orgánu, který o příspěvku rozhoduje nebo jej vyplácí, výši příjmu těchto osob a údaje o přihlášení se k trvalému pobytu.⁴⁾ [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.]

(3) Příspěvek náleží za kalendářní měsíc jen jednou. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek v témže bytě více osob, náleží příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek přizná.

(1) Příjem rozhodný pro přiznání příspěvku se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje, nebo do něhož spadá kalendářní měsíc (dva kalendářní měsíce), uplatňuje-li se nárok na příspěvek na tuto kratší dobu.

(3) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) příjmy uvedené v § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a

b) přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek poskytované podle zákona o státní sociální podpoře.

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považují oprávněná osoba a osoby společně s ní posuzované. Společně posuzovanými osobami jsou osoby, které jsou spolu s oprávněnou osobu hlášeny v bytě uvedeném v § 2 odst. 1 k trvalému pobytu.⁴⁾ [§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.]

(2) K osobě, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se přihlíží jako ke společně posuzované osobě v rozsahu a za podmínek uvedených v § 7 odst. 8 zákona o státní sociální podpoře.

(3) Okresní úřad může při rozhodování o příspěvku v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob dlouhodobě a prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.⁴⁾

(1) Pro nárok na příspěvek nebo jeho výši se částkou

a) životního minima,

b) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")

rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu.⁾ [Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.] Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 4.

(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částky podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který příspěvek náleží.

(3) Pro nárok na příspěvek za kalendářní měsíc jsou rozhodné částky životního minima rodiny platné k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce.

(1) Příspěvek se přiznává

a) na období kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za něž se zjišťuje rozhodný příjem, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek k prvnímu dni tohoto období, nebo

b) v rámci období kalendářního čtvrtletí uvedeného v písmenu a) na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu; příspěvek se přitom přiznává vždy na dobu nejméně jednoho kalendářního měsíce, a to i když podmínky nároku na příspěvek jsou splněny jen po část tohoto měsíce.

(2) Příspěvek náleží při splnění podmínek nejdéle do 31. prosince 2000.

(1) Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc součin základní výše příspěvku a koeficientu růstu nájemného podle velikosti obce.

(2) Základní výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi součinem částky nákladů na domácnost a výpočtového koeficientu a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost, výpočtového koeficientu a rozhodného příjmu v rodině a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(3) Pro stanovení základní výše příspěvku podle odstavce 2 je rozhodná částka životního minima rodiny platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se stanoví výše příspěvku, a částka nákladů na domácnost platná vždy ke dni 1. července 1997, 1. července 1998, 1. července 1999 a 1. července 2000.

(4) Výpočtový koeficient pro stanovení základní výše příspěvku podle odstavce 2 pro nárok na příspěvek v období

a) od 1. července 1997 do 30. června 1998 činí 0,60,

b) od 1. července 1998 do 30. června 1999 činí 0,40,

c) od 1. července 1999 do 31. prosince 2000 činí 0,30.

(5) Koeficient růstu nájemného podle velikosti obce činí

a) pro Prahu 1,80,

b) pro obce s počtem obyvatel od 100 tisíc obyvatel 1,00,

c) pro ostatní obce 0,50.

(6) Vláda může pro období po 30. červnu 1998 nařízením upravit koeficient růstu nájemného podle velikosti obce, došlo-li ke změně maximální ceny základního měsíčního nájemného⁾ [§ 5a vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb. a vyhlášky č. .../1997 Sb.] v závislosti na velikosti obce nebo v závislosti na úpravě míry inflace.⁾ [§ 5a odst. 4 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č.30 /1995 Sb.]

(7) Pokud příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců je vyšší než rozdíl mezi základním nájemným⁸⁾ [§ 5, 5a a § 8 až 10 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č.30/1995 Sb. a vyhlášky č. .../1997 Sb.] k prvnímu dni kalendářního měsíce a základním nájemným platným ke dni 1. června, který předchází dni, od něhož bylo zvýšeno základní nájemné, náleží příspěvek jen ve výši tohoto rozdílu.

(8) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 2, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

(9) Nedosahuje-li výše příspěvku podle předchozích odstavců částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o příspěvku (§ 11).

(1) Nárok na příspěvek zaniká dnem, kterým oprávněná osoba přestala být nájemcem bytu nebo kterým přestaly být plněny podmínky nároku na příspěvek.

(2) Nárok na příspěvek zaniká uplynutím jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek náleží, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím jednoho roku od posledního ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen.

(4) Příspěvek nelze za dobu před 1. lednem 2001 přiznat, nebyl-li nárok na příspěvek uplatněn před 1. dubnem 2001.

(1) Státní orgány, zaměstnavatelé a další právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li splněna podmínka uvedená v § 2 odst. 2 písm. d), na výzvu příslušného okresního úřadu, který o příspěvku rozhoduje, nebo na žádost žadatele o příspěvek sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu.

(2) Pronajímatel bytu je povinen bezplatně vydat žadateli o příspěvek písemné potvrzení o tom, že nájemce bytu je plátcem nájemného uvedeného v § 2 odst. 1, o výši základního nájemného⁸⁾ [§ 5, 5a a § 8 až 10 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., ve znění vyhlášky č.30/1995 Sb. a vyhlášky č. .../1997 Sb.] a jeho změně proti jeho výši platné ke dni 1. června, který předchází dni, od něhož bylo zvýšeno toto nájemné, a o datu této změny.

(1) O příspěvku rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu.

(1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

Žádost o příspěvek musí obsahovat

a) jméno, příjmení, adresu bytu a rodné číslo oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle § 4 a místo trvalého pobytu, k němuž jsou uvedené osoby hlášeny,

b) údaje o výši základního nájemného rozhodné pro nárok na příspěvek,

c) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 2 odst. 2 písm. d),

d) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen (§ 58 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře),

e) potvrzení o výši příjmů (§ 3) oprávněné osoby a osob společně s ní posuzovaných, které byly dosaženy v rozhodném období,

f) potvrzení pronajímatele bytu uvedené v § 10,

g) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte.

(1) Rozhodný příjem pro nárok na příspěvek náležející v době od 1. července 1997 do 30. září 1997 se zjišťuje podle § 3 za období od 1. dubna 1997 do 30. června 1997.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se obdobně podle zákona o státní sociální podpoře, a to podle

a) § 5 odst. 6, jde-li o přepočet příjmů ze zahraničí na českou měnu,

b) § 51 odst. 4, jde-li o stanovení výše příspěvku po část kalendářního měsíce,

c) § 49, § 52, § 53 odst. 1 a 2, § 54 odst. 2 věty druhé a odst. 4, § 55 a 56, jde-li o změnu nároku na příspěvek, jeho vznik a zánik, změnu jeho výše a přechod nároku na příspěvek,

d) § 57 odst. 1 věty druhé a třetí a odst. 4, § 58 odst. 3, § 59 a 60, jde-li o výplatu příspěvku,

e) § 61 odst. 1 a 2, § 62 odst. 1 věty první a odst. 2, jde-li o povinnosti oprávněné osoby,

f) § 63 odst. 2, § 64 a 65, jde-li o povinnosti vyplývající z poskytování příspěvku a jeho kontrolu,

g) § 68 odst. 2, jde-li o prokazování skutečností,

h) § 69 až 73, jde-li o řízení o příspěvku.

(3) Úkony související s prováděním tohoto zákona jsou osvobozeny od soudních⁾ [Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., a zákona č. 160/1995 Sb.] a správních⁾ [Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č.10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb.] poplatků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997.

Obecná část

V současné době je u většiny nájemců bydlících v bytech ve vlastnictví obcí a fyzických a právnických osob, s výjimkou bytů ve vlastnictví bytových družstev, nájemné regulováno na základě zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a to ve formě stanovení maximálních cen. Tyto ceny jsou pak konkrétně stanovovány příslušným právním předpisem vydaným Ministerstvem financí.

Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, se každý rok vždy k 1. červenci umožňuje zvýšit maximální nájemné z bytu. Počínaje 1. červencem 1997 se počítá s urychlením tempa růstu nájemného s cílem jeho postupného uvolnění.

Domácnostem s nízkými příjmy přispívá stát na náklady bydlení poskytováním příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se poskytují dávky za stanovených podmínek a ve výši, která umožňuje přiměřeně reagovat na růst životních nákladů. Vývoj spotřebitelských cen se promítá ve valorizaci částek životního minima a tím v automatickém zvyšování dávek státní sociální podpory a rozšiřování okruhu příjemců, kterým vzniká nárok na dávky.

Zvýšení nájemného od 1. července 1997 v průměru o 50 % spolu se zvýšením cen energií (ústřední vytápění, elektřina, plyn, tuhá paliva) znamenají nárůst nákladů na bydlení, který rodinám s nízkými příjmy může uhradit dávka státní sociální podpory - příspěvek na bydlení - jen zčásti. Příspěvek na bydlení je přitom dávkou všeobecnou, na kterou mají nárok prakticky všechny rodiny s nízkými příjmy; radikálnější zvýšení cen nájemného se však týká jen cca 15 % rodin s nízkými příjmy z necelých 40 % rodin, které v České republice bydlí v nájemních bytech. Utlumení dopadu vyplývajícího z radikálnějšího růstu nájemného nelze proto řešit plošně, ale je třeba zavést samostatnou státní sociální dávku k částečné úhradě zvýšení nájemného v roce 1997 a v nejbližších třech letech určenou rodinám s nízkými příjmy bydlících v bytech s regulovaným nájemným. Obdobným způsobem je již řešeno radikálnější zvýšení cen tepelné energie zavedením sociálního příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie s účinností od 1. července 1997.

Pro zavedení zvláštního příspěvku na nájemné jako samostatné dávky svědčí rovněž diferencované stanovování maximální výše nájemného podle velikosti obcí. Zejména mezi Prahou a do značné míry i dalšími velkými městy (s více než 100 tisíc obyvatel) mohou vzniknout v nejbližších letech až násobkové rozdíly ve výši nájemného proti ostatním městům a obcím České republiky. Se současnými i budoucími rozdíly nájemného podle velikosti obcí navržená diferenciace konstrukce příspěvku počítá uplatněním zvláštního diferenciačního koeficientu.

Specifickým rysem postupné deregulace nájemného je, že se jedná o uvolňování maximálního nájemného, které nemusí být uplatněno. Obce mohou postupovat diferencovaně, různé nájemné mohou uplatňovat i jednotliví pronajímatelé bytů. Na tuto situaci reaguje navržený příspěvek tím, že vyplácená výše příspěvku vypočtená podle velikosti rodiny (v průměrné velikosti nájemního bytu podle počtu osob), jejího příjmu a velikosti obce nemůže převýšit skutečné zvýšení nájemného konkrétní rodiny. Toto opatření sice vyžaduje potvrzení od pronajímatele bytu o výši nájemného, avšak je nezbytné, aby příspěvek byl poskytován jen v odůvodněných případech, tj. tam, kde skutečně došlo k růstu nájemného.

Navržený příspěvek je konstruován pro omezenou dobu platnosti tak, aby dopad zvýšení maximálního nájemného byl sestupným způsobem řešen do konce roku 2000.

Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného bude součástí sociálního systému podpory rodin s nízkými příjmy, a proto je účelné, aby se tato nová dávka řídila režimem poskytování dávek státní sociální podpory včetně organizace její výplaty. Nárok na příspěvek budou mít pouze nájemci bytu s regulovaným nájemným podle vyhlášky Ministerstva financí č.176/1993 Sb., pokud jejich příjem a příjem osob s nimi posuzovaných nedosáhne 1,60 násobku životního minima. Maximální výši příspěvku dostanou rodiny s příjmem pod nebo na úrovni životního minima. S rostoucím příjmem bude tato částka klesat. Výše příspěvku se stanoví podle vzorce:

ŽMD x k_d x P

PN=[ ŽMD x k_d - ----------------------- ]x k_o , kde

ŽM x 1,6

PN= příspěvek na nájemné

ŽMD= částka potřebná podle zákona o životním minimu k zajištění nezbytných nákladů na domácnost

k_d= stanovený výpočtový koeficient

P = započitatelný příjem rodiny v rozhodném období; pokud je příjem nižší než životní minimum, stanoví se ve vzorci příjem ve výši životního minima rodiny

1,6= koeficient určující hranici příjmů, do níž vzniká nárok na příspěvek

k_o= koeficient růstu nájemného podle velikosti obce.

Sestupná tendence výše příspěvku se promítne tak, že platná částka životního minima na domácnost se upraví ve vzorci pro výpočet příspěvku v období od 1. července 1997 do 30.června 1998 koeficientem (k_d) 0,60 , od 1. července 1998 do 30. června 1999 koeficientem 0,40 a od 1. července 1999 do 31. prosince 2000 koeficientem 0,30.

Sociální dopad radikálnějšího zvýšení nájemného bude utlumen do konce roku 2000. Další vývoj nájemného po roce 2000 bude zohledňován běžnými valorizačními mechanismy, kterými se budou zvyšovat životní minimum, od něj odvozované sociální dávky a důchody.

*) Částky pod 50 Kč se zvyšují na tuto výši.

V roce 1997 příspěvek téměř pokryje zvýšení nájemného u rodin s příjmem nižším nebo rovném životnímu minimu, tzn. představuje v podstatě maximálně možnou kompenzaci. S rostoucím příjmem se podíl příspěvku na zvýšení nájemného snižuje; při příjmu rodin ve výši 1,5 násobku životního minima činí cca 17 %. Rodinám s příjmem na úrovni 1,6 násobku životního minima a vyšším na příspěvek nevznikne nárok.

Vláda může v letech 1998 až 2000 upravit koeficient růstu nájemného v závislosti na velikosti obce a stanovit rozhodovací koeficient podle vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, v platném znění, v jiných proporcích než tomu bude pro období od 1. července 1997 do 30. června 1998. Proto je nezbytné, aby byla v navrhovaném zákoně zmocněna upravit nařízením koeficienty rozhodné pro úpravu příspěvku podle velikosti obce. Toto opatření je nutné též z toho důvodu, že se počítá s postupným uvolňováním cen nájemného, a to postupně podle velikostí obcí, od nejmenších k větším.

Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného budou přiznávat a vyplácet měsíčně okresní úřady na základě písemné žádosti oprávněné osoby na předepsaném formuláři na kalendářní čtvrtletí v závislosti na příjmu domácnosti v předcházejícím kalendářním čtvrtletí a podle zvýšení nájemného v příslušném čtvrtletí proti stavu k 1. červnu předcházejícímu čtvrtletí, na které se žádá o příspěvek. Poprvé se příspěvek poskytne na třetí čtvrtletí 1997 a naposledy na čtvrté čtvrtletí roku 2000.

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a principy navrhovaného zákona jsou slučitelné s obecnými cíli a zásadami práva Evropských společenství.

Ekonomický dopad

Na sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného by mohlo mít podle navržených podmínek nárok cca 220 tisíc domácností. Při účinnosti od 1. července 1997 (tzn. výplatě za pět měsíců) lze v roce 1997 odhadnout výdaje na příspěvek ve výši 180 mil. Kč a v celoročním vyjádření pak ve výši 432 mil. Kč. S ohledem na konstrukci příspěvku by se v dalších letech tyto výdaje neměly zvyšovat.

Kromě výdajů na příspěvek je třeba ze státního rozpočtu na rok 1997 zabezpečit i finanční prostředky na jeho realizaci. Správní výdaje okresních úřadů související s výplatou příspěvku (tj. výdaje na poplatky spojům - poštovné, poukazečné) a ostatní by neměly přesáhnout částku 17,3 mil. Kč. Pokud bude možno v konkrétních případech výplatu tohoto příspěvku spojit s výplatou ostatních dávek poskytovaných okresními úřady, sníží se i náklady spojům (zejména poukazečné). Pro kapitolu 313 - MPSV je třeba zajistit částku 15,7 mil. Kč na centrálně zajišťované správní výdaje (software, tisk a distribuce tiskopisů, školení zaměstnanců). Realizace zákona si nevyžádá zvýšení počtu zaměstnanců. Celkový finanční dopad na státní rozpočet v roce 1997 tedy představuje částku cca 213 mil. Kč.

Zvláštní část

K § 1

Ustanovení § 1 návrhu uvádí účel zákona. Navrhuje se zavést zvláštní dávku, která má sociální charakter a je účelově spjata s důsledky deregulace nájemného. V tomto ustanovení je také zakotveno, že jde o státní dávku.

K § 2

V ustanovení se vymezují osobní rozsah navrhované úpravy a podmínky, za nichž vznikne na příspěvek nárok. Pokud jde o osobní rozsah, vychází návrh zákona z toho, že nárok na příspěvek bude mít ten nájemce bytu, který platí nájemné, které je podle zvláštních předpisů regulováno stanovením maximální výše; nárok na příspěvek nebudou mít tedy nájemci bydlící v bytech bytových družstev, neboť na nájem z těchto bytů se regulace nevztahuje a u těchto nájemců také nedochází ke zvýšení nájemného v souvislosti s postupnou deregulací.

Základní podmínkou nároku na příspěvek bude zvýšení základního nájemného proti jeho výši platné ke dni 1. června; toto datum bylo zvoleno proto, že ke zvýšení nájemného dochází vždy nejdříve od 1. července. Nárok na příspěvek samozřejmě vznikne i tehdy, bylo-li nájemné zvýšeno od pozdějšího data. Podmínkou nároku na příspěvek není, že nájemné musí být zvýšeno v maximální možné míře, kterou předpisy o nájemném z bytu umožňují.

Jak vyplývá z § 1 návrhu, je příspěvek sociální dávkou, a proto bude náležet jen v případě, že příjem rodiny nedosahuje určitou stanovenou částku. Tato částka se stanoví jako součin životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Jde o stanovení podmínky výše příjmů v rodině způsobem u sociálních dávek obvyklým. Další podmínkou pro přiznání příspěvku je, že všechny osoby, k nimž se přihlíží musí být v tomto bytě hlášeny k trvalému pobytu podle příslušných předpisů (úprava přihlíží též k cizincům). Touto úpravou se znemožní případné obcházení navrhovaného zákona tím, že by se dala sociální situace ovlivňovat pouze užíváním bytů různými osobami. Pro nárok na příspěvek je dále stanovena podmínka, že všechny osoby trvale hlášené v bytě, o nichž bude třeba zjišťovat některé údaje pro posouzení nároku, zejména výši příjmů, musí souhlasit s tím, aby si příslušný okresní úřad mohl potřebné údaje zjišťovat nebo ověřovat; jde v tomto případě o zákonné prolomení ochrany osobních dat pro účely řízení o příspěvku, bez něhož by mohlo být řízení o tuto dávku velmi administrativně složité, popř. nemožné.

Navrhované ustanovení § 2 dále stanoví, že příspěvek náleží v kalendářním měsíci jen jednou, a upravuje postup, kdy může vzniknout nárok na příspěvek více osobám současně; jedná se o případy společného nájmu bytu.

K § 3

Vzhledem k tomu, že je příspěvek závislý na výši příjmu v rodině, návrh stanoví, co se rozumí rozhodným příjmem, za jaké období se rozhodný příjem zjišťuje, a které příjmy oprávněné osoby a osob společně s ní posuzovaných se do rozhodného příjmu započítávají, a to včetně započítávání vyjmenovaných dávek státní sociální podpory.

Vymezení rozhodného příjmu, rozhodného období i započitatelného příjmu je v zásadě shodné s vymezením uvedených úprav v zákoně o státní sociální podpoře. Toto řešení bylo zvoleno proto, že o příspěvku budou rozhodovat stejné orgány jako o dávkách státní sociální podpory, a tak bude možné v podstatě pro dvojí účel zjišťovat příjem uvedeným způsobem jen jednou. Sleduje se tím značné administrativní zjednodušení.

K § 4

Vzhledem k tomu, že se příspěvek bude poskytovat v závislosti na nájemním vztahu, je třeba stanovit okruh společně posuzovaných osob tak, že jej tvoří všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, a to bez ohledu na příbuzenský či jiný vztah těchto osob. V naprosté většině případů však půjde o rodiny s příbuzenskými vztahy. Navrhované řešení je shodné s vymezením okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

Návrh zároveň umožňuje, aby v odůvodněných případech, kdy některá z osob je v bytě trvale hlášena, ale byt neužívá, rozhodl okresní úřad, že se k této osobě nepřihlíží. Tak se zamezí nezamýšleným důsledkům v některých případech, kdy by musel být zamítnut nárok jen proto, že některá z osob je sice v bytě k trvalému pobytu hlášena, ale např. několik let již byt neužívá.

K § 5

Pro nárok na příspěvek a jeho výši se vychází z částky životního minima a z částky nákladů na domácnost jako jedné z částek tvořící životní minimum. Tyto částky se budou posuzovat, tak jako v jiných sociálních případech (státní sociální podpora, sociální péče), podle zákona o životním minimu. Zároveň se stanoví některé principy, podle nichž se částky životního minima budou posuzovat.

K § 6

Příspěvek se bude přiznávat vždy na kalendářní čtvrtletí, popř. v rámci kalendářního čtvrtletí na dobu kratší, budou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. Přiznávání příspěvku na kalendářní čtvrtletí, tj. opakovaně, umožní reagovat pružně na aktuální příjmovou situaci rodiny.

Příspěvek se bude vyplácet - obdobně jako opakované dávky státní sociální podpory - v měsíčních termínech. Pouze v případech, že příspěvek nebude dosahovat měsíční výše 100 Kč, se bude vyplácet jednou za kalendářní čtvrtletí.

Poprvé se příspěvek přizná na kalendářní čtvrtletí od 1. července 1997 a naposledy ho bude možno poskytnout za splnění podmínek na čtvrtletí od 1. října 2000 do 31. prosince 2000.

K § 7

Ustanovení upravuje způsob stanovení výše příspěvku. Konstrukce příspěvku je přitom obdobná jako u příspěvku na bydlení náležejícího podle zákona o státní sociální podpoře, tj. s rostoucím příjmem se výše příspěvku snižuje.

Výše příspěvku je konstruována v závislosti jednak na období jednak velikosti obce. Postupem času se bude výše příspěvku postupně snižovat, aby tak byl vytvořen tlak na zajištění bydlení odpovídajícího finančním možnostem nájemců. Zohlednění velikosti obce, v níž se nachází byt s regulovaným nájemným, vychází z toho, že v největších obcích je zvýšení nájemného nejvyšší.

V konstrukci výše příspěvku nejsou, obdobně jako v systému státní sociální podpory, použity pevné částky, ale částky životního minima, které jsou podle zákona č.463/1991 Sb., o životním minimu, valorizovány, a jejich násobky. Pokud má rodina příjem nižší než je životní minimum, stanoví se zákonný předpoklad příjmu ve výši odpovídající životnímu minimu rodiny, tzn. tak, aby příspěvek nenahrazoval dávky sociální péče.

Ve výpočtu příspěvku je vždy pro druhé pololetí kalendářního roku a první pololetí roku následujícího používána stejná částka životního minima potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost platná k 1. červenci, tj. k prvnímu dni stanoveného období, od kterého je možné na základě rozhodnutí vlády využívat nově stanovené propočtové koeficienty pro zvýšení nájemného. Pokud by tyto částky ve výpočtovém vzorci byly upravovány při každém zvýšení částek životního minima, zvýšila by se hranice maximálních příspěvků nad úroveň faktického zvýšení základního nájemného v průměrném bytě pro příslušný počet osob. Aktuální částky životního minima jsou však rozhodující pro stanovení celkového životního minima rodiny, které je porovnáváno s rozhodným příjmem rodiny.

Pokud měsíční částka je nižší než 50 Kč, zvyšuje se příspěvek na 50 Kč. Obdobné pravidlo platí i pro dávky státní sociální podpory a souvisí s potřebou zjednodušení kontaktu příjemce dávky a výplatního místa, zejména pokud jde o systém výplaty příspěvku (zamezuje se poukazování velmi nízkých částek).

K § 8 a 9

Příspěvek bude vyplácet okresní úřad, který jej přiznal, a to v měsíčních splátkách.

Pro nárok na příspěvek se stanovují roční promlčecí lhůta a stejná lhůta bude platit pro nárok na vrácení neoprávněně vyplaceného příspěvku.

K § 10

Návrh v § 10 zakotvuje povinnost různých subjektů sdělovat pro potřeby rozhodování o příspěvku údaje, které jsou pro takové rozhodování nezbytné. Uvedeným subjektům se ukládá sdělovat tyto údaje bezplatně.

Další povinnost je uložena pronajímateli bytu, neboť bez potvrzení údajů o výši nájemného by nebylo možné příspěvek přiznat. Pronajímatel bytu není přitom oprávněn žádat od nájemce za vystavení písemného potvrzení jakoukoli úhradu.

K § 11 až 13

K rozhodování o příspěvku budou příslušné okresní úrady a žádat o příspěvek se bude písemnou žádostí u příslušného okresního úřadu a na předepsaném tiskopisu.

V žádosti o příspěvek musí žadatel uvést údaje potřebné pro jeho přiznání a doložit žádost potřebnými doklady, zejména potvrzením o výši příjmu a potvrzením, pronajímatele bytu, popř. dalšími doklady.

K § 14

Příspěvek, tak jak jsou podmínky nároku na něj a jeho výši navrhovány, se svým charakterem blíží dávkám státní sociální podpory, a rozhodovat o příspěvku budou rovněž okresní úřady, které rozhodují o dávkách státní sociální podpory. Návrh proto stanoví, že pro nárok na příspěvek a jeho výši se přiměřeně použijí některá obecná ustanovení zákona o státní sociální podpoře, a to zejména pokud jde o vznik, zánik a změnu nároku na příspěvek, jeho výši, výplatu a řízení o příspěvku. Navrhovaný způsob tak představuje řešení, které usnadní přiznávání příspěvku z hlediska administrativního, umožní použití výpočetní techniky a v určitém rozsahu i programového vybavení, které existují na okresních úřadech pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory.

K § 15

Účinnost se navrhuje v návaznosti na úpravu výše regulovaného nájemného.