Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Podle § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři předkládá Rada ČTK Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o činnosti České tiskové kanceláře v roce 1996.

1. ÚVOD

V roce 1996 pracovala Česká tisková kancelář na komerčních principech bez státních dotací a to jako veřejnoprávní instituce. Ve snaze nabídnout co nejkomplexnější služby pro nejširší okruhy odběratelů, ČTK rozšiřovala nadále svoji působnost nejen v oblasti mediální, ale i ve státní a hospodářské sféře.

Strategií ČTK v roce 1996 bylo co nejširší pokrytí trhu a tím i potlačení konkurenční tiskové agentury ČTA, která po svém zániku byla nahrazena novou agenturou ČTI (viz úvod k Výroční zprávě o hospodaření ČTK v roce 1996, která je součástí této zprávy).

Činnost jednotlivých organizačních útvarů a složek je podrobně popsána v dalších kapitolách zpracovaných vedoucími těchto útvarů.

2. ÚSEK SLOVNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ

Úsek slovního zpravodajství sdružuje redakce domácí, zahraniční,ekonomickou, sportovní, exportní, dokumentační a redakci informačních služeb. Celkem ÚSZ vydal v roce 1996 o 5 % více zpráv než v roce 1995. Nejvíce se o to zasloužily slovenská odbočka ČTK (o 34 %) a ekonomický servis v angličtině (o 26 %). Z jednotlivých typů zpráv vzrostl zejména počet dokumentačních profilů (o 57%) a dokumentů (o 47%). ÚSZ vydal o 28% více infografických informací.

Úsek slovního zpravodajství nehodlá zřizovat samostatnou kulturní redakci, protože by to bylo v přímém rozporu s integračními snahami po roce 1989. Pro ilustraci je možno uvést, že ČTK vydala loni 11 829 kulturních zpráv, což je více

než čtyřikrát tolik než v roce 1992.

V zájmu zefektivnění práce byla zrušena Bulletinová redakce a její činnost byla převedena do Zahraniční a Dokumentační redakce.

Vývoj počtu zpráv

* změna systému značení zpráv a tím i jejich počtu

** zavedeno označení AVÍZO respektive DOKUMENT

! index 93/96

!! index 94/96

Domácí redakce

Výborně zvládla zpravodajsky velmi exponovaný rok, kdy se konaly volby do obou komor parlamentu, o nichž vydala 4 000 zpráv. Vznik druhé parlamentní komory byl náročný. O Senátu vydala ČTK 2 300 zpráv, o Poslanecké sněmovně 4 017 zpráv.

Zahraniční redakce

Nad rámec svého původního zpravodajství začala vydávat servis MONITOR, tedy překlady článků z více než dvaceti periodik vydávaných v pěti jazycích. Původně tuto službu zajišťovala Bulletinová redakce.

Podařilo se obnovit čtvrtletní působení zpravodajů ve Vídni a Varšavě a vytvořit tak předpoklady pro udržení těchto významných zpravodajských míst v sousedních zemích. Velmi významná je skutečnost, že se daří zpravodajství zahraniční sítě mnohem více než v minulosti orientovat na bohemika a slovenika a v souladu s potřebami klientů také na ekonomické a sportovní zpravodajství. Zahraniční síť tak doplňuje zpravodajství světových agentur z hlediska českých potřeb. Za zcela ojedinělý lze považovat její přínos při konfrontaci české politické a ekonomické reality se světovou praxí.

Ekonomická redakce

Zvýšená kvalita produkce této mladé redakce se odrazila v obchodním úspěchu jejích servisů. ER mj. rozšířila zpravodajství o obchodování českými akciemi na německých burzách. Po navázání těsnější spolupráce s Centrem vnějších ekonomických vztahů vzrostl počet informací o možnostech podnikání v zahraničí i zahraničních podnikatelů v ČR. Významně se rozšířilo zpravodajství o podnicích, které je důležitou součástí servisu ER, ale i Databáze informací o akciových společnostech.

Sportovní redakce

Začala měnit systém kontinuálního řízení zpravodajství na editorský systém, který by měl být dokončen v roce 1997. Proto byla významně personálně posílena.

Exportní redakce

V souladu s potřebami zahraničních klientů značně rozšířila ekonomické zpravodajství. Počet zpráv Business News vzrostl o 26 %.

Dokumentační redakce

Postoupila dále v plnění nové koncepce. Počet dokumentů v jejích databázích vzrostl o bezmála pětinu na 8 346. Redakce zpracovala 1 195 profilů, což je o 57 % více než v roce 1995. Počet klientů dokumentačních databází vzrostl od roku 1994 ze 4 na 32, tedy osmkrát. To vše se projevilo v hospodaření této redakce, jejíž ztrátu se podařilo proti roku 1994 snížit z více než 3 mil. Kč na zhruba 850 tisíc Kč v roce 1996.

Redakce informačních služeb

Databáze informací o akciových společnostech byla rozšířena z 80 na 200 podniků. Tento produkt je pravidelně aktualizován. Jeho stabilizace přispěla k tomu, že si našel cestu ke komerčnímu využití u prvních zákazníků.

Databanka novin byla rozšířena z původního jednoho titulu (Hospodářské noviny) na všechny celostátní deníky (deset titulů) a tři týdeníky. Vznikl tak obchodně nadějný produkt.

V červenci vznikly České noviny na Internetu. Návštěvnost těchto elektronických novin vzrostla za tu dobu desetinásobně - na milión hitů měsíčně (prosinec). České noviny, elektronický průběžník, chápe ČTK jako propagaci vlastních služeb a výběr z jejích servisů pro nejširší veřejnost doma i v zahraničí.

Infografika

Rozšířila svůj servis o 28 %. Kromě toho začala ČTK vytvářet pro jednotlivé klienty individuální pravidelnou infografickou službu. Prvním zájemcům poskytuje meteomapy a informace o televizních programech s obsahem a v grafické úpravě podle přání zákazníka.

3. ÚSEK OBRAZOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ

Redakce obrazového zpravodajství pokryla všechny významné politické, ekonomické, kulturní a sportovní události doma i ve světě. Značně rozšířila svou působnost ve Slovenské republice, obrazový servis ČTK odebírají prakticky všechny velké slovenské deníky. V důsledku této skutečnosti obrazová redakce také rozšířila okruh svých externích spolupracovníků. Na českém trhu se podařilo získat jako klienty několik nových týdeníků a měsíčníků.

Pokud jde o komerční činnost redakce, stouply tržby oproti předchozímu roku o 4,3 mil. Kč, činily tedy 19,3 mil. Kč. Na zlepšení těchto výnosů mají velký podíl příjmy z prodeje archivních fotografií, rozšíření fotoslužeb pro veřejnost a prodejního sortimentu fotomateriálů. To mj. umožnila modernizace skladových prostor ve fotoprodejně ČTK.

Za zlepšení podmínek pro práci v redakci obrazového zpravodajství lze považovat dokončení digitalizace zpracování a dálkového přenosu fotografií z našich regionálních poboček. Dlužna zůstala redakce svým záměrům pro rok 1996 v oblasti modernizace archivního systému. Bylo to způsobeno německým dodavatelem, který nebyl s to v dohodnutém termínu dodat český software. Digitální archivace byla proto přesunuta do prvního čtvrtletí roku 1997.

V personálním obsazení redakce nedošlo k výrazným změnám, počet zaměstnanců se pohybuje kolem 55 zaměstnanců. Procentuálně došlo k největším změnám ve fotoprodejně, ale tyto změny se nijak neprojevily na chodu tohoto oddělení.

4. TELEKOMUNIKAČNÍ ODBOR

Hlavním úkolem telekomunikačního odboru je technické zajištění provozu zpravodajských úseků, distribuce zpravodajství v elektronické formě a v potřebném rozsahu, zajištění a technická podpora odběru zpravodajství u zákazníků a dále pak péče o telekomunikační prostředky ČTK.

Provoz technických prostředků probíhal v celém období bez výraznějších výpadků, které by nějakým způsobem ovlivnily zpravodajskou činnost.

Začátkem roku 1996 se podařilo vhodně posílit zejména vývojové oddělení odboru, takže nyní lze personální situaci považovat za stabilizovanou. Na konci roku pracovalo v telekomunikačním odboru 42 zaměstnanců, přičemž se trvale zvyšuje podíl zaměstnanců vykonávajících práce s vysokými nároky na kvalifikaci. Zajištění nových projektů tak probíhá bez nároků na zvyšování počtu zaměstnanců.

V oblasti technického rozvoje se práce odboru zaměřila zejména na oblast slovního zpravodajství a redakční systém. Probíhal vývoj softwaru pro klientské stanice redakčního systému TYPLAN v souvislosti s přechodem na operační systém MS Windows. Průběžně byla řešena problematika nových vstupů a výstupů redakčního systému. Začátkem roku byla zvýšena přenosová rychlost satelitního kanálu pro přenos textu na 2 400 bit/s, což umožnilo podstatně vyšší propustnost kanálu a rychlejší přenos zpravodajství k odběratelům. V závěru roku započaly práce nutné pro využití teletextu jako další distribuční cesty.

Vzhledem k prodeji divize TRIP firmou PSI a následnému ukončení vývoje a podpory tohoto systému proběhlo výběrové řízení na nový databankový systém. Následně byl zpracován projekt na vývoj nového systému a převod dat do nového prostředí. Ve 4. čtvrtletí již probíhaly vývojové práce na softwaru a byl objednán hardware pro novou databanku. Dále probíhaly přípravné práce pro instalaci nového systému a jeho integraci do stávajícího síťového prostředí. Součástí řešení je i přístup do databází v prostředí Internet resp. Intranet.

I ve stávajícím prostředí byly vytvářeny a udržovány nové databáze, z nichž nejvýznamnější je databáze novin. V souvislosti s tím se posiluje integrace se systémem Lotus Notes, kterému telekomunikační odbor rovněž poskytuje potřebnou technickou podporu včetně vývoje potřebného programového vybavení.

Začátkem roku 1996 proběhlo výběrové řízení na dodávku elektronického fotoarchivu. Bylo vybráno a zakoupeno technické vybavení a poté instalována i první verze programového vybavení archivu. V roce 1997 zbývá dodavateli implementovat podporu českého jazyka. Při řešení byl vzat v úvahu rovněž záměr integrace fotoarchivu s textovou databankou.

Začátkem roku byla rovněž zvýšena rychlost satelitního kanálu foto na 9 600 bps. Přechod na vyšší rychlost umožnil podstatné zvýšení objemu zpravodajství. V průběhu roku jsme hledali řešení vedoucí k odstranění problémů spojených s redakčním a distribučním systémem, byl připraven upgrade fotodekodérů a nalezen způsob, jak provést instalaci nového softwaru AFP. Do redakčního a archivního systému byl integrován nový systém pro příjem fotoservisu AP.

Na základě výběrového řízení byla v ČTK instalována strukturovaná kabeláž, na kterou byl převeden kompletní telefonní systém a sítě výpočetní techniky.

Jako perspektivní bylo rozvíjeno i propojení sítě ČTK na síť Internet. Telekomunikační odbor poskytuje podporu při tvorbě Českých novin.

Na základě výběrového řízení byla zakoupena a instalována nová telefonní ústředna pro budovu v Opletalově ulici, která byla napojena na linky PCM umožnující realizaci provolby. Z důvodu havárie byla stejná ústředna zakoupena a instalována i v budovách v Žirovnické ulici.

5. OBCHODNÍ ÚSEK

Marketingová činnost byla zaměřena na zjišťování potřeb zákazníků v těchto oblastech:

- V mediální sféře formou dotazníku na šéfredaktory a vedoucí redakcí byla zjišťována vhodnost obsahu a času vydání některých částí zpravodajského servisu ČTK. Formou řízených rozhovorů s pracovníky jednotlivých deníků v ČR, kteří jsou v redakcích zodpovědni za grafické aplikace, byl zjišťován princip jejich práce a případný zájem o dodávání grafických aplikací (mapy počasí, TV programy atd.) formou dodávky "na klíč".

- V ekonomické sféře byl formou řízených rozhovorů proveden specializovanou firmou Výzkum spotřebitelských preferencí, a to u vybraných subjektů z této cílové skupiny, s cílem analyzovat jejich postoje a potřeby ve vztahu k informačním produktům.

Reklamní a prodejní činnost - nabídková činnost probíhala formou účastí na výstavách Fibex 96, Média 96, spoluúčastí na výstavě Invex, inzercí nových produktů ve specializovaném tisku, formou řízených hromadných prezentací nových i stávajících produktů a distribučních cest ČTK, direct mailem nabídkových materiálů a konkrétními obchodními schůzkami s klienty. Pro tyto akce byly vyrobeny nové sady propagačních materiálů a natočen propagační videoklip. Největší pozornost kromě výše uvedených aktivit byla věnována projektu tvorby Databanky novin ČTK v elektronické podobě, kdy probíhaly mnohá jednání se třetími stranami po stránce obchodní a technické o podobě, čase a formě zpřístupnění jednotlivých tištěných médií v Databance novin ČTK. Výsledkem bylo na konci roku 1996 zavedení tohoto produktu na trh s tím, že obsahoval všechny celostátní deníky a některá periodika s ekonomickou tématikou, přičemž doba zpřístupnění klientům byla v 8 hodin ráno v den vydání. V další etapě tohoto projektu je cílem z hlediska obsahu doplnění regionálních titulů novin a některých dalších zajímavých periodik a z hlediska času zpřístupnění posunout tento čas na 7 hodin ráno v den vydání.

Další významnou aktivitou je kompletování nových významných zdrojů informací v ČR a jejich zpřístupňování vedle vlastních produktů ČTK. Tento úkol je samozřejmě dlouhodobou záležitostí. Výsledkem všech těchto aktivit jsou některá doporučení na zlepšení obsahu stávajících produktů ČTK, stejně jako podíl na tvorbě nových produktů a služeb.

Z hlediska prodeje byly dále zpřesněny databáze potenciálních klientů a došlo k většímu zaměření na individuální přístup k potřebám jednotlivých klientů při prezentacích produktů a služeb ČTK. V dalším období bude nutno pokračovat ve zjišťování potřeb stávajících i potenciálních klientů. V oblasti prodeje bude třeba zaměřit se na prezentace, školení a semináře, konané za účelem zlepšení informovanosti trhu o možnostech a výhodách využívání informačních produktů pro jejich potřebu s následním konkrétním užitkem pro danou firmu či instituci.

6. EKONOMICKÝ ÚSEK

Hlavní úkoly v roce 1996:

- Dokončení náběhu ekonomického informačního systému. Systém byl v roce 1996 stabilizován, v první polovině roku 1997 proběhne upgrade na vyšší verzi;

- V roce 1996 proběhla rekonstrukce výtahů a začala rekonstrukce vrátnice;

- V průběhu roku 1996 se ekonomická část úseku přestěhovala do 6. patra. Obsazená plocha se tak snížila o 91 m².

Organizační změny a zaměstnanost:

Jedinou organizační změnou roku 1996 bylo zrušení odboru hospodářské správy s účinností od 1. ledna. Odbor byl rozdělen na dvě části - oddělení vnitřní správy a oddělení správy majetku. Oddělení vnitřní správy zabezpečuje provozní záležitosti a stavební činnost, oddělení vnitřní správy pronájmy a prodeje majetku, zásobování a dovoz.

Úroveň zaměstnanosti byla v roce 1996 stabilní. Na počátku roku 1996 měl ekonomický úsek 55 zaměstnanců a k 1. lednu 1997 52 zaměstnanců.

Cíle a úkoly v roce 1997:

Ekonomika

- Příprava na nový systém vnitropodnikových pravidel hospodaření s cílem zabezpečit vyrovnaný rozpočet roku 1998;

- Upgrade ekonomického informačního systému K2;

- Podíl na tvorbě a zavedení manažerského informačního systému;

- Podíl na zavedení vzdělávacího systému.

Stavební činnost

- Dokončení vrátnice;

- Oprava fasády atria.

Správa majetku

- Stabilizace pronájmů v budově Opletalova;

- Příprava prodeje objektů Obzor, Rabštejn, ARAL.

Vnitřní správa

- Reorganizace vnitřní správy (v souvislosti s dobudováním vrátnice).

7. VEDLEJŠÍ PODNIKATELSKÁ ČINNOST ČTK

Vydavatelství Pressfoto

Vydavatelství ČTK Pressfoto ukončilo v roce 1996 útlumový program, jehož cílem bylo radikální snížení skladových zásob. To umožnilo zvolna rozjíždět novou výrobu. Většina výrobních zakázek byla směrována do tiskárny ČTK Repro, a. s. Skladové zásoby se podařilo udržet ve stanoveném limitu.

8. ÚČAST ČTK V AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTECH

ČTK Repro, a. s.

ČTK je majoritním vlastníkem tiskárny ČTK Repro, a. s. Vedení agentury věnovalo hospodaření i celkovému vývoji společnosti maximální pozornost. Na základě analýz byla zpracována strategie dlouhodobého rozvoje společnosti a plán investic. V roce 1996 bylo na modernizaci a obnovu technického vybavení vynaloženo 12 mil. Kč. Pozitivní vývoj hospodaření umožnil naplánovat pro rok 1997 investice ve výši 50 mil. Kč.

Podle předběžných hospodářských výsledků před závěrkovými operacemi dosáhla společnost v roce 1996 zisku před zdaněním 8 mil. Kč při obratu 145 mil. Kč.

Economia, a. s.

ČTK drží 11 % akcií této společnosti, která byla i v roce 1996 zisková.

100+1, a. s.

ČTK vlastní 10% společnosti 100+1, která je ztrátová.

9. OBECNÉ ZÁVĚRY

- V roce 1996 vyvrcholil konkurenční boj mezi ČTK a soukromou tiskovou agenturou ČTA, která v polovině roku zanikla. ČTK upevnila svoje tržní postavení.

- Rok 1996 byl prvním rokem v životě agentury bez státních dotací.

- ČTK se intenzivně zabývá přípravou i realizací nových projektů. Dále rozpracovává strategii budování ČTK jako informačního centra.

- Vydáváním elektronických Českých novin na Internetu ČTK významně přispívá k informovanosti o dění v České republice nejen doma, ale především v zahraničí. Popularita Českých novin stále roste, v závěru roku bylo již dosaženo přes 1 milion hitů za měsíc.

- Agentura posílila svoji stabilitu a podle názoru odběratelů dále zlepšila kvalitu produkce.

- V roce 1996 nebyla zaznamenána žádná vážnější stížnost na zpravodajství ČTK.

10. ZÁVĚR RADY ČTK

Rada ČTK se v roce 1996 zabývala všemi aspekty své zákonné působnosti na pravidelných schůzích konaných minimálně jedenkrát za měsíc. Schválila rozpočet ČTK na rok 1996 vycházející ze strategie rozvoje agentury proto neměla námitek ani proti plánovanému deficitu, neboť byl pokryt finančními rezervami a zdůvodněn právě nutností rozšíření trhu v rámci úspěšného konkurenčního boje. Toto zdůvodnění podal ekonomický ředitel Ing. R. Novák nejen Radě ČTK, ale osobně i Stálé komisi pro sdělovací prostředky PS PČR, která je rovněž bez námitek akceptovala. V závěru roku 1996 se prokázalo, že tato strategie může být úspěšná.

Rada ČTK zevrubně projednala všechny jí doručené stížnosti. Na rozdíl od předcházejících let šlo o pouhé dvě stížnosti, z nichž za závažnou považuje Rada stížnost Dr.Václava Bendy ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Dr. Benda požádal Radu ČTK o intervenci u generálního ředitele ČTK, který předtím vzhledem k odlišné právní interpretaci problému odmítl vyhovět tomuto orgánu policie ČR vydat osobní data některých současných i bývalých zaměstnanců ČTK. Rada při konfrontaci obou stran zastoupených na jedné straně generálním ředitelem JUDr M. Stibralem a jeho právním poradcem a na druhé straně ředitelem ÚDV Dr. Bendou a jeho zástupcem Dr. P. Bretem, došla k závěru, že dohoda obou stran není možná a informovala o tom Stálou komisi pro sdělovací prostředky PS P ČR.

Generální ředitel ČTK a případně další vedoucí agenturních úseků průběžně informovali Radu ČTK a mezi Radou a vedením ČTK nedocházelo v roce 1996 k žádným závažným konfliktům Rada ČTK se po celý rok plánovitě zabývala problematikou jednotlivých oddělení, a to jednak na svých zasedáních za přítomnosti příslušných vedoucích pracovníků, jednak přímo na pracovištích jednotlivých úseků.

Zejména v diskusích s úsekem slovního zpravodajství se opakovaně probírala problematika co největší objektivity zpravodajství. Rada ČTK se snažila prosazovat myšlenku pečlivého rozlišováni mezi zprávou a komentářem a opatrnosti při krácení projevů významných státníků resp. oficiálních prohlášení.

Od konce roku Rada ČTK se znepokojením sleduje probíhající stavební řízení, které se týká nástavby vedlejšího domu v Opletalově ulici, která by mohla ohrozit bezchybné fungování satelitního zařízení ČTK, a tím i vlastní provoz agentury. V této věci Rada ČTK postupuje v plném souladu s vedením agentury.

Rada ČTK nebyla do konce roku 1996 informována o stanovisku Stálé komise pro sdělovací prostředky PS P ČR k definitivnímu statutu ČTK, což by agentuře pomohlo při plánování dalšího rozvoje.

V personálním obsazení Rady ČTK nastala změna úmrtím PhDr. Přemysla Wiesnera v srpnu 1996 a do konce roku nedošlo k volbě náhradníka. Rada ČTK tedy pracovala od srpna 1996 v tomto složení:

Jiří Ješ předseda

RNDr. Pavel Augusta místopředseda

PhDr. Milan Buben

Maria Hůlková

Josef Vohryzek

PhDr. Zdeněk Zukal členové

Za Radu ČTK předkládá:

Jiří Ješ

předseda Rady ČTK

Podle § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 5 17/1992 Sb. o České tiskové kanceláři předkládá Rada ČTK Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1996.

9. Posudek k výroční zprávě o hospodaření ČTK