Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha 7

Pronájmy:

1/ nebytové prostory v ČRo České Budějovice Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. (usnesení 4/96)

2/ nebytové prostory v ČRo Brno

a/ M. Žákovi (garáž), (usn. 13/96)

b/ J. Nechvátalovi (garáž), -"-

c/ firmě PULSAR s.r.o., -"-

d/ firmě SINFONIETTA s.r.o.,-"-

e/ firmě DIRECT FILM s.r.o.,-"-

f/ JUDr. A. Deutschovi, -"-

g/ JUDr. Holmanové (Zlín), -"-

h/ firmě MONIKA s.r.o. (Zlín - sklad), -"-

i/ L. Podmelovi (Zlín), (usn. 14/96)

j/ firmě RINGIER ČR a.s. (Zlín), -"-

k/ ČTK, -"-

l/ firmě EMURFILM - K. Spáčilovi (Zlín), (usn. 21/96)

m/ firmě HIREKO s.r.o., (usn. 28/96)

n/ Š. Kopecké, (usn. 29/96)

o/ firmě Concentus Moravie - J. Kuchtová, (usn. 35/96)

p/ JUDr. A. Deutschovi (další pronájem) (usn. 42/96)

3/ nebytové prostory v ČRo Plzeň

a/ firmě Folprecht s.r.o., (usn. 15/96)

b/ firmě Autoimport - Ing. Maxa (garáže), (usn. 34/96)

c/ firmě FARD - T. Koleňák (garáže), (usn. 34/96)

4/ nebytové prostory v ČRo Praha a/ CK TOUR Vítkovice (usn. 40/96), (+ změna nájemní smlouvy s pojišťovnou Morava)

5/ pronájem rekreační chaty v Lipové lázních Martinu Přehnalovi, (usn. 36/96)

Předkupní smlouva:

rekreační chata v Lipové - Lázních manželům Janu a Libuši Přehnalovým, (usn. 37/96)

Prodeje:

a/ rekreační středisko Lučina - Ostrava, (usn. 12/96)

b/ objekt Dolejší Těšov, (usn. 23/96)

c/ objekt v Liberci, Alšova ul. 913/1, (usn. 33/96)

d/ objekt v Praze, Londýnské ul., (usn. 41/96)

e/ objekt v Karlových Varech, (usn. 44/96)

V Praze dne 30. prosince 1996

Příloha 8

Přehledy poslechovosti Českého rozhlasu v roce 1996

Přestože Rada Českého rozhlasu nepovažuje poslechovost stanic Českého rozhlasu za hlavní ukazatel jejich úspěšnosti, přece jen je nutno k těmto výsledkům průzkumu přihlížet. Oddělení výzkumu Českého rozhlasu zpracovává data, uvedená společností MEDIA PROJEKT Medián, GfK Praha, SKMO od 4. 2. 1994 až po 31. 12. 1996.

Pro celkové pochopení situace je jistě zajímavé podívat se do přehledu těchto výsledků. Uvádíme pouze výsledky týkající se roku 1996.

Pokud jde o rozhlasový trh, měl Český rozhlas včetně regionálních studií podíl ve výši 34,2 %, což znamená mírný vzestup oproti minulému období. Celoplošné stanice Českého rozhlasu měly podíl 27,5 %, regionální studia jako celek 6,7 %

Z pohledu na jednotlivé stanice lze sledovat zřetelný vzestup podílu na trhu u ČRo 1 Radiožurnál - z 15,7 % na 17,4 %. U stanice ČRo 2 Praha zůstává podíl shodný - 8,5 %.

Lze konstatovat, že alespoň jednu stanici nebo některé z regionálních studií Českého rozhlasu poslouchalo denně asi 29 % dospělé populace, což znamená cca 2,3 mil. obyvatel starších 14 let. Občasní, příležitostní posluchači Českého rozhlasu jako celku představovali 44,5 % dospělé populace, to znamená cca 3,6 mil. posluchačů. Denně poslouchalo celoplošné stanice Českého rozhlasu 24,3 % posluchačů starších 14 let, tedy téměř 2 mil. lidí.

Nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v republice je stále ČRo 1 Radiožurnál, který poslouchá asi 1,3 mil. posluchačů v průměrném dni (15,6 % dospělé populace). Alespoň jednou týdně naladilo ČRo 1 Radiožurnál 26 % posluchačů, tedy cca 2,2 mil. nepravidelných posluchačů. Průměrná doba poslechu byla 181 minut.

Denní dosah ČRo 2 Praha byl asi 8,3 %, tedy cca 680 tis. posluchačů v průměrném dni. Průměrná doba poslechu byla 165 minut. Alespoň jednou týdně poslouchalo tuto stanici 15, 2 % dospělé populace, t.j. 1,2 mil. posluchačů.

Stanice ČRo 3 Vltava, která je výrazně odlišná svým zaměřením a u níž je poslechovost spíše jen dodatkovým ukazatelem, měla v průměrném dni asi 74 tis. posluchačů, průměrná doba poslechu byla 132 minut. Nepravidelných posluchačů bylo asi 238 tis., tedy 3 % dospělé populace.

Stanice ČRo 6/Rádio Svobodná Evropa zaznamenala v průměrném dni asi 98 tis. posluchačů, průměrná doba poslechu byla 115 minut. Nepravidelných posluchačů bylo asi 231 tis.

Situace v jednotlivých regionech:

Nejvíce posluchačů měl ve svém regionu Český rozhlas České Budějovice - 106 tis., t.zn. 20 % dospělé populace. V rámci svého regionu byl dále úspěšný i Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas Hradec Králové. Z pohledu celorepublikového měl nejvíce posluchačů také Český rozhlas České Budějovice. Zde je nutno vzít v úvahu určité přesahy do jiných regionů.

V přiložené tabulce, vyjařující výsledky za poslední pololetí roku 1996 jsou zřetelné údaje, uvedené v procentech celkové doby strávené poslechem určitých rozhlasových stanic.

Tabulka obsahuje informace o podílu na trhu v rámci jednotlivých regionů v období 1. 7.-31. 12. 1996 (údaje v %) celkové doby strávené poslechem):

Lze konstatovat, že ve srovnání s údaji za předchozí (t.zv. klouzavé) pololetí došlo k těmto posunům:

V jižních Čechách se snížil podíl celoplošných stanic Českého rozhlasu a zvýšil se podíl regionálních studií Českého rozhlasu. Poznamenáváme k tomu, že v soukromém sektoru došlo k opačnému posunu: podíl lokálních a regionálních stanic se snížil, zatímco celoplošné stanice získaly větší počet posluchačů.

V západních Čechách jsou shodné hodnoty podílu celoplošných stanic Českého rozhlasu i regionálních studií Českého rozhlasu. Poklesl podíl celoplošných soukromých stanic, vzrostl podíl regionálních a lokálních rádií.

V Praze a středních Čechách se zvýšil podíl celoplošných stanic Českého rozhlasu, mírně klesl podíl regionálních studií Českého rozhlasu. Naproti tomu poklesl podíl celoplošných soukromých rádií a stoupl podíl soukromých lokálních a regionálních rozhlasových stanic.

V samotné Praze se mírně zvýšil podíl celoplošných stanic Českého rozhlasu, naopak mírně poklesl podíl regionálních studií Českého rozhlasu. Poměrně výrazně klesl podíl celoplošných soukromých stanic na úkor nárůstu především lokálních a regionálních soukromých rádií.

Ve východních Čechách došlo k mírnému poklesu podílu celoplošných stanic Českého rozhlasu, naopak k mírnému nárůstu podílu regionálních studií Českého rozhlasu.

V severních Čechách poklesl podíl veřejnoprávního sektoru, na severní Moravě se zvýšil podíl celoplošných stanic Českého rozhlasu, na jižní Moravě stoupl podíl celoplošných stanic Českého rozhlasu, mírně poklesl podíl regionálních studií.

Zahraniční rozhlasy se podílely pouze jedním procentem na trhu ve východních a severních Čechách a v obou regionech Moravy.

VÝVOJ ROZHLASOVÉHO TRHU VE TŘETÍM A ČTVRTÉM ČTVRTLETÍ 1996

A VÝVOJ POZICE REGIONÁLNÍCH STUDIÍ ČRo NA TRHU V PRVNÍM A DRUHÉM

POLOLETÍ 1996

a) Denní dosah v tisících posluchačů a % populace ve věku 14-79 let

b) Týdenní dosah v tisících posluchačů a % populace ve věku 14-79 let

a) Veřejnoprávní rozhlas, soukromá a zahraniční rádia

b) Celoplošné stanice

(Index Q4/Q3 se počítá jako podíl stavu ve čtvrtém a třetím čtvrtletí)

a)Denní dosah

b) Týdenní dosah

Studia Českého rozhlasu

Příloha 9

Výsledky analýzy, zpracované pro Český rozhlas v průběhu roku 1996 (a navazující na monitoring regionálních stanic ČRo zpracovaný Radou pro rozhlasové a televizní vysílání z dubna 1996) dávají dosti vyčerpávající přehled o současném stavu regionálních stanic Českého rozhlasu. V této zprávě shrnujeme výsledky analýzy.

Český rozhlas má osm regionálních stanic: Regina Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí n/Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava a Olomouc. Všechny tyto stanice vysílají na VKV, některé navíc i na SV. Všechny (s výjimkou ČRo Olomouc) vysílají ve všední dny dvanáct hodin denně v časech od 6,00 hod. ráno do 18,00 hod. večer. Od 18,00 hod. večer do 6,00 hod. ráno vysílá na těchto frekvencích celostátní stanice ČRo 2 Praha. Podobně je tomu i ve dnech pracovního klidu. Program regionálních stanic ČRo je také přenášen rozhlasem po drátě.

Průměrný počet zaměstnanců se pohybuje mezi 60 - 70, v Brně a Ostravě je tento průměr překročen, naopak v Regině Praha a Olomouci je počet kmenových zaměstnanců nižší. Společný trend směřuje k rozšiřování stavu externistů na úkor stálých zaměstnanců.

Všechny regionální stanice přebírají (až na výjimky) zpravodajsko-publicistické relace ČRo 1 Radiožurnál "Ozvěny dne" v 7,00 a 12,00 hod. Některé regionální stanice přebírají z celostátního okruhu (také z ČRo 2 Praha) ještě i některé další relace zpravodajské a publicistické. Podíl hudby a slova ve vysílání těchto stanic se pohybuje v obvyklých mezích, t.j. 55 % hudby a 45 % slova.

Během posledních let doznalo vysílání regionálních stanic ČRo dosti podstatné změny. S nástupem lokálních soukromých rozhlasových stanic se objevila konkurence, která odlákala zvláště v prvním období poměrně značný počet tradičných posluchačů. Vedení regionálních stanic se se změněnou situací nevyrovnávalo všude stejným způsobem a se stejnými výsledky. V některých regionech přetrvávala snaha za každou cenu vydržet a vytrvat u stejného způsobu vysílání - v domnění, že veřejnoprávní statut ČRo k něčemu takovému zavazuje.

Především je třeba rozdělit stanice podle typu a zaměření. Každá ze stanic měla totiž v minulosti svůj odlišný charakter daný zvláštnostmi regionu nebo kulturním zázemím centra. Tyto rozdíly jsou nejvíc patrné ve dvou oblastech: ve zpravodajství a publicistice a ve vysílání hudby. Zatím co např. v Ostravě a Brnu byla velmi silná tradice hudebního vysílání, které bylo postaveno na natáčení vlastních nahrávek s místními umělci, např. v Hradci Králové se naproti tomu kladl odjakživa největší důraz na publicistiku. V této oblasti se pořady hradeckého studia dostávaly i do celorepublikového povědomí a získávaly ocenění v soutěžích. V Plzni a Českých Budějovicích má silné tradice lidová hudba, v Plzni navíc působilo dlouhou dobu úspěšně nahrávací studio rozhlasových her, které využívalo kvalit členů činoherního souboru plzeňského divadla. Každé z regionálních studií si pochopitelně chtělo svá specifika ponechat a ještě více je posílit. Ne všude to však bylo možné.

Lokální privátní stanice dosáhly během času poměrně kvalitní úrovně místního zpravodajství, což ve spojení s atraktivní hudbou jim přinášelo vysokou poslechovost. Některé regionální stanice ČRo proto propadaly panice a ve snaze vyrovnat se konkurenci snažily se o podobný styl vysílání, čímž ovšem často překračovaly meze určené pro veřejnoprávní rozhlas, nebo naopak nestačily do svého programu pojmout všechno, co jim veřejnoprávní statut ukládá.

Mezi regionální stanice s výrazně zpravodajsko-publicistickým zaměřením lze kromě Hradce Králové počítat dále stanici Plzeň, Regina a ve všední den i Brno a České Budějovice. Dobře se v tomto směru rozjíždí stanice Olomouc, která byla založena teprve nedávno. Naopak stanici Ostrava bylo nedostatečné množství kvalitních zpravodajsko-publicistických pořadů už delší dobu vytýkáno.

Po hudební stránce jsou nejvýraznější stanice České Budějovice, Ostrava, Brno a Plzeň. V minulosti tvořily průvodní hudbu všech stanic převážně snímky menšinových hudebních žánrů, folková a lidová hudba, písničky, taneční hudba a populární hudba 60. let. V některých regionech měla a má silné posluchačské zázemí lidová hudba, dechovka a folklor - a veřejnoprávní regionální rozhlasová stanice byla vlastně jediným rádiem, v němž mohli posluchači tuto hudbu najít. V Českých Budějovicích např. má obrovskou popularitu každodenní dvouhodinový blok hudebních gratulací - písniček na přání posluchačů. Podobně je tomu v Plzni, zatímco Ostrava a Brno měly silné zázemí hudebníků z oblasti vážné hudby a džezu. V Ostravě byly velmi populární pořady operetních árií.

Mezi povinnosti regionálních studií patří pořady určené etnickým, sociálně-demografickým a zájmovým skupinám posluchačů. Tato úloha je ještě důležitější tam, kde existuje silná národnostní nebo etnická menšina. Největší důraz na regionální tématiku a menšinové skupiny byl kladen ve stanicích Hradec Králové, Plzeň a Regina Praha, nejmenší zřejmě v Ústí nad Labem.

Zdá se, že pro všechny regionální stanice je stále ještě vážným problémem vysílání o víkendu. I ty "zavedené" stanice v uvedené dny nabízejí často nulový servis. Jistý stereotyp, který přetrvává z doby, kdy autorem pořadu byl někdo jiný než jeho moderátor, je velmi obtížné překonat. Dnes musí pořady regionálních stanic dělat lidé, kteří ovládají několik profesí: jsou zároveň autory, hudebními redaktory, režiséry i moderátory pořadu. Tradiční profesionální hlasatel se už dnes v nových podmínkách těžko uplatní.

Reforma práce v regionálních stanicích ČRo (a s ní spojené snižování stavu zaměstnanců) neproběhla všude stejně úspěšně a mnohde ještě neskončila. Zdá se, že bez větších problémů byly tyto změny přijaty v Plzni, Olomouci (kde ovšem neexistovala tak silná tradice) a Regině Praha. S menšími problémy se tento proces setkal v Brně a v Českých Budějovicích, kde však po nalezení vhodného ředitele se okamžitě úroveň začala prudce zvedat. V roce 1996 nastal podobný problém v Hradci Králové - ale zdá se, že si přece jen zaměstnanci už zvykli na nový styl práce a to, co z počátku vypadalo hrozivě, je nyní bez problémů. Nedořešeny zůstávají změny v Ústí nad Labem a Ostravě.

Je třeba říci, že ztráta posluchačů regionálních stanic ČRo nebyla zaviněna pouze programovými nedokonalostmi. Velkou vinu mělo také přenesení vysílání na jiné frekvence, přesunutí ze středních vln na VKV, což hlavně u starších lidí na venkově znamenalo zakoupení nového přijímače a změnu životních návyků. Také změny v programovém schématu, činěné často prudce a neuváženě, znamenaly pokles posluchačského zájmu, neboť především konzervativnější posluchač chce najít svůj pořad tam, kde je zvyklý ho hledat.

Až na výjimky se programová schémata regionálních stanic ČRo nyní opírají o "proudový" způsob vysílání, to znamená o tok hudby, přerušovaný krátkými zpravodajsko-publicistickými vstupy. Kromě dnů pracovního klidu nebývá tedy v programech regionálních studií místo pro delší, ucelené pořady, jaké byli posluchači v minulosti zvyklí slýchat. Tyto pořady ovšem (překračují-li svým významem hranice regionu) mohou redaktoři z regionu nabídnout celoplošným stanicím Praha a Vltava.

Otázkou do diskuse je, zda v programech regionálních stanic má své místo např. vážná hudba nebo literární pořad. Zastánci veřejnoprávního statutu tvrdí, že takové pořady na regionálních stanicích ČRo nesmějí chybět, lidé praxe však jsou hodnoceni přece jen podle jiných ukazatelů, to znamená především podle procenta poslechovosti jejich stanice. Je tedy pochopitelné, že se snaží do programu nedávat nic, co by poslechovost nejenže nezvýšilo, ale možná i snížilo. Procento poslechovosti není sice oficiálním měřítkem úspěšnosti veřejnoprávní rozhlasové stanice, avšak ve chvíli, kdy by poslechovost klesla pod kritickou hranici, byli by zodpovědní činitelé hnáni k zodpovědnosti. Tato hranice se v případech regionálních stanic pohybuje někde mezi dvěma až třemi procenty.

Hrubá charakteristika jednotlivých regionálních stanic ČRo:

Regina Praha

V porovnání s jinými stanicemi jde o jakési experimentální vysílání. Produkce je silně ovlivněna místem působení, kde jsou dominantní celostátní okruhy. Bohaté zpravodajství, aktuální publicistika.

Zvláštní pozornost je věnována problémům regionu, Praze a širokému okolí, jde o typicky regionální vysílání. Na vysoké úrovni je publicistika z oblasti zdravotnictví a různé formy rozhlasové university a vzdělávání.

Velkou pozornost věnuje stanice minoritám v pravidelných pořadech.

Servisní bloky: stanice zprostředkovává inzeráty posluchačů na koupi, seznámení, výměnu bytů, volná pracovní místa, dále různé rady pro domácnost a zájmovou činnost. Kontakt s posluchačem zajišťuje pravidelný pořad Hyde Park, věnovaný především aktuálním politickým a společenským otázkám. Službou posluchačům jsou bloky hudebních přání a gratulací posluchačů.

Studio Českého rozhlasu České Budějovice

Precizní, inteligentní, poněkud konzervativní. Zpravodajství a publicistika standardní. Aktuální informace z oblasti státní a veřejné správy jsou publikovány v pravidelných pořadech "Co Vás zajímá" a "Bez obalu". V kratších rubrikách jsou zdůrazňována témata sportu a kultury, s důrazem na dění v regionu. Silně zastoupena je služba posluchačům, blok inzerátů Rozhlasový bazar, rady a informace pro domácnost a různé koníčkáře.

Menší dluh má stanice ve vysílání pro minority, v pravidelných pořadech se zajímá pouze o muže, ženy a motoristy. Velice žádané jsou písničky na přání.

Studio Českého rozhlasu Plzeň

Jedna z nejlepších regionálních stanic Českého rozhlasu. Velice dobré zpravodajství a publicistika. Aktuální problémy a zajímavosti regionu jsou přístupné prakticky během celého vysílání. Speciálním pořadem jsou "Sondy", zkušenosti a vzpomínky osobností regionu představuje pořad "Zadáno možná pro vás". Názory a dotazy posluchačů jsou zprostředkovány v pořadu "Vaše názory na naši hlavu".

Krátké publicistické příspěvky se zaměřují na historii a kulturu regionu, na ekonomiku a obchod. Samotná publicistika je aktuální, přesně cílená a částečně i ofenzivní.

Stanice věnuje pozornost koníčkářům, ale i věřícím, milovníkům vážné hudby, country.

Studio Českého rozhlasu Ústí nad Labem

Jisté rezervy jsou v pohotovosti zpravodajství a v aktuálnosti publicistiky. Samotné vysílací schéma je v pořádku, jen ho důsledněji naplnit. Aktuální regionální problematika by měla být obsahem reportáží v pravidelném pořadu "Byli jsme při tom", besed "Na tapetě" a "Host ve studiu", vystoupení kompetentních činitelů v pořadech "Slovo má starosta" a "Horké křeslo". Rozsahem menší rubriky se prioritně zabývají hudební, výtvarnou a filmovou kulturou a méně už regionálním místopisem.

Každý pracovní den mohou posluchači inzerovat prostřednictvím relace "Kouzelné sluchátko" a posílat hudební gratulace prostřednictvím sobotního pořadu "Přání plná písniček".

Jistý dluh má stanice minoritám, přebírané pořady pro slovenské spoluobčany a nahodilá publicistika nestačí. Navíc stanice rezignuje na trvalé problémy regionu, zdravotnictví, školství, životní prostředí, Rómy.

Studio Českého rozhlasu Hradec Králové

Pohotové zpravodajství, aktuální publicistika. V tomto směru by stanice mohla sloužit jako vzor pro ostatní. Nejde pouze o vysílací schéma, ale zejména o ochotu a schopnost toto schéma naplnit.

Zajímavý je pořad "Dnes se ptáme", především rodákům a zajímavým osobnostem jsou určeny pořady "Návštěva" a "Host ve studiu". Stanice věnuje pozornost i nejrůznějším radám spotřebitelům, chovatelům a pěstitelům v pravidelných pořadech "Radioporadna", "Kde co, za co" a "Hobby". Dílčí rubriky se zaměřují na novinky knižní a hudební tvorby. Své místo ve vysílání má "Písnička na přání".

Jistou slabinou je vysílání pro minority, jeden přebíraný pořad pro slovenské spoluobčany nestačí a nahodilá publicistika nedostačuje.

Studio Českého rozhlasu Brno

Vlastně samostatné "velké" rádio. Zpravodajství a publicistika standardní, ve všední dny poskytuje posluchačům dostatek informací o dění v regionu i v republice. Víkendy jsou výrazně slabší. Dobré je propojení zpravodajství a publicistiky. Názory na aktuální společenské a regionální problémy jsou prezentovány v pravidelné besedě "Stanoviska" a v besedě s telefonní účastí posluchačů "Fórum".

Zprostředkování inzerátů posluchačů jsou určeny porady "Radioburza" a další. V neděli jde oblíbený pořad "Blahopřání s písničkou".

Pro minoritní skupiny vysílá stanice ve středu a ve čtvrtek "Vysílání pro slovenské spoluobčany" a Vysílání pro německé spoluobčany", v úterý pro Rómy. V sobotu je pořad určený ženám, v neděli křesťanům.

Vysokou úroveň mají zábavné pořady.

Studio Českého rozhlasu Olomouc

Mladá stanice, která hledá svou tvář. Velkou pozornost věnuje zpravodajství a publicistice, s akceptováním moravských rituálních zvláštností. Dobrým počinem bylo zavedení pravidelných publicistických pořadů "Na aktuální téma" a "Zadáno pro hosty". Službou posluchačům je pravidelný "Poradenský servis" a inzertní blok "Radioservis po telefonu".

Pro posluchače atraktivní jsou pořady "Hrajeme pro radost" a "Vyhrávání na přání".

Stanice má velké rezervy a směr k posílení zpravodajství a publicistiky je akceptovatelný.

Studio Českého rozhlasu Ostrava

Stanice, která se snaží naplnit všechny povinností veřejnoprávního rozhlasu, jako by neexistovala stanice Praha a stanice Vltava. Bezesporu vysoká úroveň jednotlivých pořadů, zejména slovesných a hudebních se však na této stanici nemůže u posluchače chytnout. Tím spíše, že se tak děje na úkor zpravodajství a publicistiky. Přitom jak samotné zpravodajství, tak publicistika, které se dostanou do vysílání, jsou rovněž na vysoké profesionální úrovni. (Jenom pohotovost trochu kulhá).

Vysílací schéma si přímo žádá reorganizaci.

Ocenění zaslouží pozornost, kterou stanice věnuje minoritám, zejména kromě přebíraného pořadu pro "Slováky" vlastní pořad pro polské spoluobčany. Své pořady si však najdou i ženy, motoristé, věřící, v programu je místo pro čtení na pokračování, pohádku pro děti, pro milovníky vážné hudby. Zato v sobotu je místo pouze pro dvě zpravodajsko-publicistické relace a v neděli pro žádnou! Bez komentáře.

Problémům regionálních stanic ČRo se Rada Českého rozhlasu věnuje průběžně po celou dobu svého trvání. Členové rady jsou pravidelně zastoupeni ve výběrových komisích při konkursech na ředitele studií Českého rozhlasu v regionech, změny programových schémat jsou častým bodem při jednání rady. Rada je si vědoma toho, že lidé v regionech mají zájem na zviditelnění a velmi často je za tímto zájmem cítit určitý závan provincionalismu. Každý vzniklý problém je proto třeba posuzovat tak, aby legitimní zájmy regionů nebyly v rozporu s veřejnoprávním statutem Českého rozhlasu - a zároveň aby v regionech nevznikl dojem, že co,se nestane v Praze, to neexistuje.