PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna 1997
2. volební období
175
Návrh
poslanců Františka Brožíka a Zdeňka Jičínského
na vydání
zákona, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne ......1997,
kterým se mění a doplňují zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 SB., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 225/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 41 se vkládá nový § 42, který zní takto:
"§ 42
Přiznání majetku
(1) Fyzické osoby, které mají v České republice bydliště nebo se zde obvykle zdržují alespoň 183 dnů v kalendářním roce a právnické osoby se sídlem na území České republiky jsou povinny přiznat způsobem dále tímto zákonem stanoveným majetek, který vlastní v České republice i v zahraniční. To neplatí pro územní samosprávné celky a jiné právnické osoby zřízené zákonem, pro státní podniky a rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené státem nebo obcí a subjekty, které jsou zvláštním zákonem osvobozeny od placení daní z příjmů.
(2) Přiznání majetku podle odst. 1 (dále jen "přiznání") se podá do 30. června podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. První přiznání se podá v roce 1998, druhé v roce 2000 a další vždy po třech letech. Přiznání se podává místně příslušnému správci daně z příjmů.
(3) Na základě přiznání osob, které jsou povinny majetek přiznat, zjistí správce daně přírůstky majetku v jednotlivých letech. U prvního přiznání může prověřit jeho úplnost a správnost.
(4) První přiznání musí obsahovat jmenovitý výčet a ocenění
a) veškerého nemovitého majetku
b) jednotlivých věcí movitých nebo jejich souboru, pokud jej spolu vytvářejí, jejichž hodnota přesahuje 500.000,- Kč
c) obchodní majetek /25a, majetková práva a jiné hodnoty včetně účasti na podnikání, pokud ve svém souhrnu přesahují hodnotu 3.000.000,- Kč.
(5) Druhé a další přiznání musí obsahovat změny proti přiznání předchozímu s uvedením pořizovacích nebo převodních cen.
(6) Přiznání je povinen podat pouze ten, jehož celkový majetek podle odst. 4 má hodnotu přesahující 10.000.000,- Kč. Na výzvu správce daně z příjmů jsou osoby uvedené v odst. 1 povinny podat přiznání, i když jeho souhrnná hodnota je nižší než 10.000.000,- Kč, avšak přesahuje hodnotu 5.000.000,- Kč.
(7) Majetek uvedený v odst. 4 písm. a) se oceňuje v hodnotě tvořící základ daně z převodu nemovitosti/25b a majetek uvedený v odst. 4 písm. b) a c) v hodnotě, za kterou byl pořízen anebo v případě jeho získání darováním v hodnotě, která byla základem pro vyměření daně darovací/25b, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(8) Majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů se pro účely přiznání dělí rovným dílem.
(9) Na výzvu správce daně mají všechny osoby, které jsou povinny přihlásit majetek podle odstavců 1 a 5, povinnost prokázat u majetkových přírůstků, že byly pořízeny z prostředků prokázaného původu nebo z prostředků, které byly od daně osvobozeny. Tato povinnost se vztahuje i na majetek, který sice ke dni rozhodnému pro podání přiznání již předkladatel nevlastnil, ale nabyl v období od předcházejícího přiznání.
(10) Zjištěné majetkové přírůstky, u nichž nebyl prokázán původ využije správce daně k dodatečnému přezkoušení správnosti zdanění za dobu, kdy k použití těchto prostředků došlo a za použití pomůcek daň doměří.
(11) Z majetkových přírůstků u nichž zdanění nebylo prokázáno, správce daně vyměří daň z příjmů ve výši dvojnásobku sazby daně podle příslušného předpisu/25c, platné ke dni podání přiznání. Pro toto vyměření daně se zjištěný majetkový přírůstek považuje za dílčí základ daně. K té části majetkového přírůstku, který vyplynul pouze ze změny cenových předpisů, případně změny obvyklé ceny, se nepřihlíží.
(12) Právo dodatečně stanovit daň z příjmů na základě přiznání zaniká po deseti letech počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém povinnost podat přiznání vznikla.
(13) Správce daně má právo prověřit správnost a úplnost údajů uvedených v přiznání. Pro tuto kontrolu platí přiměřeně ustanovení o daňové kontrole, přičemž banky jsou povinny poskytnout na požádání správce daně potřebné údaje o pohybu a stavu účtu předkladatele.
(14) Vláda může stanovit svým nařízením, které druhy movitého majetku jsou od přihlašovací povinnosti osvobozeny. Ministerstvo financí vydá tiskopisy přiznání.
/25a § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
/25b zákon č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
/25c § 18 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů"
Čl. II
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR ze dne 4.9.1992 (čá. 93/1992 Sb.), zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 98/1994, a zákona č. 152/1995 Sb. se doplňují takto:
1. Nadpis v § 125 se doplňuje o slova: "a údajů v přiznání majetku".
2. V § 125 odstavci 1 se z slova "sloužící ke kontrole hospodaření" vkládající slova "anebo v přiznání majetku".
3. V § 125 odstavci 1 se za slova "nebo peněžitým trestem" vkládají slova "nebo propadnutím majetku".
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a zákona č. 269/1996 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 35 zní:
"§ 35
Účast státního zástupce
(1) Vyžaduje-li to zájem státu, může státní zástupce podat návrh na zahájení řízení ve věcech podle § 80 písm., c) nebo může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a) způsobilosti k právním úkonům,
b) prohlášení za mrtvého,
c) zápisu do obchodního rejstříku.
(2) Státní zástupce je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonávat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu."
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. František Brožík, v.r.
JUDr. Zdeněk Jičínský, v.r.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Část A - K novele zákona o správě daní a poplatků
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, byl přijat na základě vládního návrhu, který v předložené i Parlamentem tehdy přijaté verzi obsahoval ustanovení o majetkových přiznáních - tehdy s hranicí rozhodnou pro povinnost k takovému přiznání ve výši 1 000 000,- Kč hodnoty přiznávaného majetku. Důvodem k zavedení institutu majetkových přiznání byla snaha minimalizovat daňové úniky a zamezit tzv. praní špinavých peněz v souladu s požadavky Úmluvy Rady Evropy z 8. 11. 1990, popř. Direktivy EU z 10. 6. 1991 o prevenci ve využívání finančních systémů za účelem "praní špinavých peněz". Podle přijatého zákona se předpokládalo, že povinnost k prvnímu majetkovému přiznání vznikne k 1. 1. 1995. Význam přijaté úpravy byl v podmínkách rychle se tranformující ekonomiky ČR a rozsáhlého procesu privtizace národního hospodářství umocněn požadavkem na čistotu a transparentnost majetkových přesunů a zejména potřebou zabránit průniku špinavých peněz do ekonomiky. Povinnost k majetkovým přiznáním založená tehdejším ustanovením § 42 zákona sice nepředstavovala dokonalou úpravu předmětné materie, ale mohla sehrát významnou roli v procesu transformace a zabránit rozsáhlým daňovým únikům a zejména nekontrolovatelnému toku peněz, jejichž původ byl přinejmenším podezřelý. Zákonem č. 255/1994 Sb. však bylo ust. § 42 ze zákona vypuštěno bez náhrady dříve, než mohlo být aplikováno.
Předložený návrh novely zákona o správě daní a poplatků se snaží v dokonalejší podobě vrátit institut majetkových přiznání do našeho právního řádu tak, aby byl kompatibilní s obdobnými právními úpravami v zemích Evropské unie. V současnosti mají institut majetkových přiznání v některé z možných podob (především formou přiznávání nemovitého majetku) tyto evropské státy: Lucembursko, Holandsko, Francie, Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko. Je sice nepochybné, že původní významný účel navrhované úpravy se již nepodaří beze zbytku naplnit, ale potřeba majetkových přiznání je trvale významná v oblasti minimalizace daňových úniků. Navrhovaná úprava nezavádí novou daň ani nepředstavuje nadměrné administrativní zatížení orgánů státní správy daní, které budou pochopitelně správnost majetkových přiznání kontrolovat pouze námatkově nebo v případech důvodného podezření z daňových úniků u osob, jejichž nově nabytý majetek bude v hrubém nepoměru k jejich přiznáaným a zdaněným příjmům. Druhé a každé další majetkové přiznání bude přitom zahrnovat pouze změny oproti přiznání předchozímu. Vymezení osob povinných k předkládání majetkových přiznání se oproti původnímu vymezení rozšiřuje u osob právnických tak, že se vypouští omezení pouze na podnikatelské subjekty, neboť navrhovanému režimu by měly podléhat i ostatní nestátní právnické osoby (např. nadace). Hranice celkové hodnoty přiznávaného majetku je navrhovaná ve výši 10 000 000,- Kč, takže povinnost k majetkovým přiznáním se nebude týkat příliš velkého počtu fyzických osob. Právnické osoby jsou podle obecných předpisů povinny vést evidenci svého majetku, takže povinnost k majetkovým přiznáním je též nebude významně zatěžovat. Na rozdíl od původní úpravy předpokládá navrhovaná novelizace i sankce za majetkové přírůstky z nezdaněných příjmů v podobě dodatečného zdanění dvojnásobkem základní sazby. Lze tedy předpokládat, že přijetí navrhované novelizace si nevyžádá enormní zvýšení výdajů ze státního rozpočtu, přičemž v delším horizontu by měla nová úprava naopak posílit příjmovou část státního rozpočtu.
Část B - k novele trestního zákona
Navrhovaná novelizace ust. § 125 trestního zákona umožňuje, aby vedle dosud trestného uvádění nepravdivých údajů hospodářské a obchodní evidence bylo stejně postižitelné úmyslné uvádění nepravdivých skutečností do majetkových přiznání. S ohledem na obdobný stupeň společenské nebezpečnosti obou jednání se jeví jako přiměřené umožnit stejný druh postihu při zachování dosavadní trestní sazby. Rozšíření výčtu trestů, které lze za tento trestný čin uložit, o trest propadnutí majetku je v souladu s požadavky úmluvy Rady Evropy z 8.11.1990 o praní špinavých peněz a Direktivy ES z 10.6.1991 o prevenci ve využívání finančních systémů za účelem "praní špinavých peněz". Navrhovaná novelizace trestního zákona si nevyžádá žádné nároky na státní rozpočet.
Část C - k novele občanského soudního řádu
V souvislosti s aplikací ustanovení § 42 zákona o správě daní a poplatků a na základě zkušeností ze zemí, které systém pravidelných majetkových přiznání uplatňují, je třeba čelit reálné hrozbě zvýšeného počtu tzv. simulovaných právních úkonů, kterými se budou daňoví poplatníci snažit vyhnout sankčnímu zdanění majetkových přírůstků, u nichž neprokáží zdaněný původ prostředků, které budou sloužit jako zdroj majetkových přírůstků. Platná právní úprava přitom neumožňuje žádnému státnímu orgánu iniciovat občanskoprávní soudní řízení, v němž by bylo možno vyslovit neplatnost takového fingovaného převodu vlastnictví na třetí osobu. S ohledem na neexistenci soustavy finanční prokuratury, které by takové oprávnění logicky příslušelo, se navrhuje založit v novelizaci ust. § 35 občanského soudního řádu právo podat takový návrh státnímu zástupci. Nejde přitom o nepřímou novelizaci zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, podle kterého se zřizuje státní zastupitelství jako soustava úřadů státu, určených k zastupování státu v případech stanovených zákonem, protože § 1 cit. zákona umožňuje, aby státní zastupitelství plnilo i další úkoly, které mu svěří zákon.