Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon upravuje:

úkoly vysokých škol, jejich postavení, organizaci a činnost,

působnost orgánů vysokých škol a fakult,

postavení studentů a akademických pracovníků vysokých škol,

vztah státu a vysokých škol,

vzájemné vztahy vysokých škol,

vztah vysokých škol k veřejnosti.

(1) Vysoké školy jsou vzdělávací a vědecké instituce. Jejich vzdělávací činnost vychází z vědeckého poznání, k němuž vysoké školy přispívají vlastní činností vědeckou a výzkumnou. Vysoké školy vzdělávající v oborech umění rozvíjejí též vlastní činnost uměleckou.

(2) Vysokým školám je vyhrazeno:

poskytovat nejvyšší stupeň vzdělání,

přiznávat akademické tituly,

konat habilitační řízení a ve stanoveném rozsahu konat řízení ke jmenování profesorů.

(3) Vysokoškolské vzdělání se získává absolvováním akreditovaného studijního programu.

(4) Označení "vysoká škola", "universita", "vysoké učení", "akademie umění" nebo "fakulta" mohou používat výlučně vysoké školy, zřízené podle tohoto zákona.

Vysoká škola musí mít akreditovaný nejméně jeden magisterský studijní program.

Vysoká škola je právnickou osobou.

Vysoká škola se zřizuje jako veřejná nebo soukromá.

Vysoká škola se může dohodnout s jinými právnickými osobami o jejich účasti na vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti.

(1) Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.

(2) Akademickými orgány vysoké školy jsou akademický senát a vědecká nebo umělecká rada.

(3) Akademickými funkcionáři vysoké školy jsou rektor a prorektoři.

Každý má právo studovat na vysoké škole, jestliže splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a v jeho mezích vysokou školou nebo její fakultou.

V případě zrušení musí vysoká škola zajistit studentům možnost dokončení stejných nebo obdobných studijních programů na jiné vysoké škole.

Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:

svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,

svoboda výuky, spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům a různým vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,

právo učit se, zahrnující svobodnou volbu zaměření studia a učitele v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,

právo členů akademické obce sdružovat se, volit zastupitelské akademické orgány a zastávat akademické funkce,

právo používat akademické insignie a konat akademické obřady,

nedotknutelnost akademické půdy vysokých škol.

Na vysoké škole nesmějí být zakládány organizační složky nebo jinak organizována činnost politických stran a politických hnutí.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem.

Nově zřízená veřejná vysoká škola je povinna ustavit své orgány podle tohoto zákona do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená ministrem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").

(1) Veřejná vysoká škola může zřizovat jako své součásti:

fakulty,

vysokoškolská zařízení k plnění svých úkolů ve vzdělávací, vědecké a výzkumné nebo umělecké činnosti,

vysokoškolská zařízení, která slouží uspokojování potřeb bydlení a stravování členů akademické obce,

vysokoškolská kulturní a sportovní zařízení,

další zařízení k zajišťování provozu školy.

(2) Před rozhodnutím o zřízení součástí podle odstavce 1 písm. a) a b) je veřejná vysoká škola povinna si vyžádat stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").

(3) Orgány součástí podle odstavce 1 jsou oprávněny jednat jménem veřejné vysoké školy ve věcech, o nichž to stanoví zákon nebo statutární předpis.

(4) Organizaci a úkoly součástí vysoké školy dle odstavce 1 písm. b) až e) stanoví statutární předpis.

(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:

určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,

tvorba a uskutečňování studijních programů,

organizace studia,

rozhodování o právech a povinnostech studentů,

zaměření a organizace vědecké, výzkumné, umělecké nebo další tvůrčí činnosti,

určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců a rozhodování ve věcech pracovněprávních vztahů,

habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

spolupráce s jinými vysokými školami a institucemi a zahraniční styky,

ustavování samosprávných orgánů,

vnitřní organizace,

rozpočet a hospodaření s přidělenými finančními prostředky a s majetkem,

doplňková činnost a hospodaření s prostředky získanými z této činnosti.

(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její statutární předpisy.

(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě zákona, v jeho mezích a způsobem zákonem stanoveným.

Správu a samosprávu veřejné vysoké školy uskutečňují tyto orgány a funkcionáři:

akademické orgány, tj. akademický senát veřejné vysoké školy a vědecká nebo umělecká rada veřejné vysoké školy,

akademičtí funkcionáři, tj. rektor a prorektoři,

disciplinární komise,

kvestor.

(1) Akademický senát je orgánem samosprávy veřejné vysoké školy.

(2) Počet členů akademického senátu veřejné vysoké školy stanoví její statutární předpis. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy tak, že nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů tvoří studenti. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Podrobnosti o volbách a důvody a postup případného odvolání člena akademického senátu stanoví statutární předpis veřejné vysoké školy.

(3) Funkce člena akademického senátu je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, člena vědecké nebo umělecké rady, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka fakulty. Statutární předpis veřejné vysoké školy může stanovit neslučitelnost funkce člena akademického senátu i s dalšími funkcemi.

(4) Funkční období členů akademického senátu je nejvýše tříleté. Nikdo nemůže být zvolen potřetí bezprostředně za sebou.

(5) Členové akademického senátu odpovídají za svoji činnost akademické obci veřejné vysoké školy.

(6) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou pro členy její akademické obce zásadně veřejná, pokud jednací řád nestanoví, za jakých podmínek může být zasedání neveřejné. Rektor, nebo v jeho zastoupení prorektor, má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Rektor má právo svolat mimořádné zasedání akademického senátu.

(7) Jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy bude upraven jejím statutárním předpisem.

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy:

schvaluje na návrh vědecké nebo umělecké rady veřejné vysoké školy koncepci vzdělávací vědecké a výzkumné nebo umělecké činnosti školy,

schvaluje statutární předpisy školy a návrhy statutárních předpisů fakult a dalších součástí veřejné vysoké školy,

usnáší se na návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,

schvaluje návrh rektora na jmenování a případné odvolání prorektorů a jejich odvolání může rektorovi také navrhnout,

schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů disciplinární komise,

schvaluje roční rozpočet školy a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok, předložené rektorem,

schvaluje výroční zprávu školy, předloženou rektorem,

schvaluje počet uchazečů o studium, přijímaných přímo veřejnou vysokou školou, a podmínky pro jejich přijetí ke studiu,

schvaluje záměr rektora při nakládání s majetkem, které vyžaduje souhlas ministerstva,

na návrh rektora rozhoduje o zřízení, změně nebo zrušení součástí veřejné vysoké školy,

rozhoduje o procesních námitkách proti průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

rozhoduje v dalších věcech, kde to stanoví zákon, nebo statutární předpis veřejné vysoké školy,

deleguje zástupce do Rady vysokých škol,

nejméně jednou za rok svolává akademickou obec veřejné vysoké školy a podává jí zprávu o své činnosti.

(2) Akademický senát veřejné vysoké školy, která se nečlení na fakulty, dále:

schvaluje na návrh rektora podmínky pro přijetí ke studiu,

schvaluje na návrh vědecké rady studijní programy.

(3) Akademický senát se vyjadřuje zejména k záměru rektora na:

odvolání děkana fakulty,

jmenování a odvolání členů vědecké nebo umělecké rady,

jmenování a odvolání ředitele vysokoškolského ústavu,

jmenování a odvolání kvestora.

(4) Na usneseních podle odstavce 1 písm. b), c), d) a l) se akademický senát usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů, návrh na odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

(1) Rektor je představitelem veřejné vysoké školy. Rozhoduje a jedná ve věcech školy, pokud zákon nebo statutární předpis nestanoví jinak.

(2) Rektora jmenuje, popřípadě odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra.

(3) Rektorem může být jmenován člen akademické obce veřejné vysoké školy, který je profesorem nebo docentem.

(4) Funkční období rektora je tříleté. Nikdo nemůže být jmenován potřetí bezprostředně za sebou. Funkce rektora je neslučitelná s funkcí děkana.

(1) Rektor za podmínek stanovených tímto zákonem činí jménem veřejné vysoké školy tyto majetkoprávní úkony:

o nabytí nebo převodu nemovité věci,

o bezúplatném nabytí nebo převodu movité věci včetně peněz,

o bezúplatném postoupení pohledávky,

o přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo půjčky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu, převzetí ručení, o zajištění pohledávky věřitele převodem práva nebo postoupením pohledávky; o zřízení zástavního práva, o zřízení věcného břemene, nebo o zrušení předkupního práva,

o peněžitém i nepeněžitém vkladu do obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby,

o vzdání se práva a prominutí pohledávky, o dohodách o splátkách a odkladu plnění,

o uzavření smlouvy o sdružení,

o uzavření nájemní smlouvy, je-li pronajímatelem škola.

(2) Statutární předpis veřejné vysoké školy může vyhradit rektorovi rozhodování i o jiných majetkoprávních úkonech.

(3) Statutární předpis veřejné vysoké školy může rozhodováním o majetkoprávních úkonech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d), písm. f) a h) pověřit kvestora, děkany nebo ředitele vysokoškolských zařízení.

Má-li rektor za to, že opatření orgánu fakulty je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem nebo statutárním předpisem veřejné vysoké školy, a nezjedná-li nápravu příslušný orgán fakulty, pozastaví jeho výkon a předloží je akademickému senátu školy s návrhem na zrušení.

(1) Rektora zastupují v jednotlivých oblastech činnosti na základě jeho pověření prorektoři.

(2) Prorektory jmenuje a odvolává rektor po schválení návrhu akademickým senátem.

(1) Členy vědecké nebo umělecké rady veřejné vysoké školy jmenuje rektor z členů akademické obce školy a z dalších významných představitelů oborů, v nichž škola uskutečňuje vzdělávací, vědeckou a výzkumnou, nebo uměleckou činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.

(2) Funkční období členů vědecké nebo umělecké rady je tříleté. Rektor může člena vědecké nebo umělecké rady ze závažných důvodů z funkce odvolat i před uplynutím jeho funkčního období.

(3) Vědecké nebo umělecké radě předsedá rektor.

(1) Vědecká nebo umělecká rada veřejné vysoké školy:

navrhuje koncepci vzdělávací vědecké a výzkumné nebo umělecké činnosti školy,

navrhuje studijní programy, pokud jejich navrhování nepatří do působnosti vědecké nebo umělecké rady fakulty,

usnáší se o návrzích na jmenování profesorem; jestliže se vysoká škola nečlení na fakulty, rozhoduje také v habilitačním řízení.

(2) Vědecká nebo umělecká rada se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.

(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovina členů jsou studenti.

(2) Funkční období členů disciplinární komise je tříleté.

(3) Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, kteří nejsou imatrikulováni na žádné z fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.

(4) Funkce člena disciplinární komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka. Statutární předpis veřejné vysoké školy může stanovit neslučitelnost funkce člena disciplinární komise i s dalšími funkcemi.

(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném rektorem. Je nadřízený všem hospodářským a správním zaměstnancům rektorátu.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

(1) Statutární předpisy veřejné vysoké školy upravují vnitřní záležitosti veřejné vysoké školy spadající do její samosprávné působnosti, pokud nejsou upraveny tímto zákonem.

(2) Statutárními předpisy jsou zejména:

statut veřejné vysoké školy,

studijní a zkušební řády,

disciplinární řád pro studenty,

stipendijní řád,

volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy.

(3) Členové akademické obce jsou povinni dodržovat statutární předpisy veřejné vysoké školy a jejich součástí.

(1) Veřejná vysoká škola má vlastní majetek; tvoří jej zejména věci, k nimž má škola vlastnické právo, a majetková práva, jejichž je oprávněným subjektem.

(2) Dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, přechází na veřejné vysoké školy vlastnictví majetku státu, k němuž jim přísluší právo hospodaření.

(3) K nakládání s vlastním majetkem veřejné vysoké školy je třeba souhlasu akademického senátu, pokud statutární předpis veřejné vysoké školy nestanoví jinak.

(4) Pravidla hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy stanoví její statutární předpis.

(5) Při zrušení veřejné vysoké školy přechází její vlastní majetek na stát.

(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet se sestavuje na kalendářní rok. Přebytky finančního hospodaření veřejné vysoké školy na konci roku se převádějí do rozpočtu příštího roku.

(2) Kromě vzdělávací a vědecké, výzkumné nebo umělecké činnosti, k níž byla veřejná vysoká škola zřízena, může veřejná vysoká škola vykonávat i jiné činnosti (dále jen "doplňková činnost"), bude-li doplňkovou činností dosaženo účinnějšího využití jejich prostředků. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

(3) Zisk z doplňkové činnosti použitý pro činnost vzdělávací a vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou nepodléhá zdanění.

(4) Veřejná vysoká škola vede podvojné účetnictví.

(5) Náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi veřejná vysoká škola ve svém účetnictví eviduje odděleně.

(1) Veřejná vysoká škola má nárok na stálou dotaci ze státního rozpočtu (dále jen "stálá dotace") k uskutečňování akreditovaných studijních programů, s nimi spojené vědecké, výzkumné nebo umělecké činnosti a k rozvoji vysoké školy.

(2) Hlediska pro určení stálé dotace po projednání s Radou vysokých škol stanoví ministr a seznámí s nimi veřejné vysoké školy. Hlediska vycházejí z počtu studentů, finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, výkonů ve vědecké, výzkumné nebo umělecké činnosti a mohou též vyjádřit veřejný zájem na podpoře určitých studijních programů nebo oblastí vědy a výzkumu.

(3) Celková výše stálých dotací pro veřejné vysoké školy rozepisovaných ministerstvem je stanovena ve státním rozpočtu České republiky.

(4) Dalšími příjmy veřejné vysoké školy mohou být zejména:

příjmy z poplatků spojených se studiem,

výnosy z vlastního majetku,

plnění ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,

příjmy z doplňkové činnosti,

příjmy z darů a dědictví.

(1) Pokud má veřejná vysoká škola studenty, kteří nejsou zapsáni na žádné z fakult, zřizuje stipendijní fond vedený na odděleném účtu.

(2) Zdrojem pro vytváření stipendijního fondu mohou být příjmy veřejné vysoké školy dle § 30.

(1) Příjmy veřejné vysoké školy dosahované prostřednictvím fakulty slouží především potřebám rozvoje této fakulty.

(2) Statutární předpis veřejné vysoké školy může stanovit, že o použití určité části příjmů podle odstavce 1 rozhodují orgány veřejné vysoké školy.

Veřejné vysoké školy a jejich součásti mají na daních, poplatcích a clu stejné úlevy jako obecně prospěšné společnosti.

Mzdové poměry učitelů, vědeckých pracovníků a ostatních zaměstnanců veřejných vysokých škol upravuje zvláštni zákon.

(1) Fakulta je součást veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědecká, výzkumná, umělecká nebo další tvůrčí činnost.

(2) Na fakultě se ustavují samosprávné orgány. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.

(3) O zřízení, změně nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Před tímto rozhodnutím si veřejná vysoká škola vyžádá stanovisko ministerstva.

(4) Dokud nejsou ustaveny orgány uvedené v § 37 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci fakulty a studenti zapsaní na fakultě.

Orgány fakulty jsou:

a) akademické orgány, tj. akademický senát fakulty a vědecká, nebo umělecká rada fakulty,

b) akademičtí funkcionáři, tj. děkan a proděkani,

c) disciplinární komise fakulty,

d) tajemník.

(1) Akademické orgány a akademičtí funkcionáři fakulty mají v mezích stanovených statutárním předpisem veřejné vysoké školy právo rozhodovat nebo jednat jménem vysoké školy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 v záležitostech týkajících se dané fakulty.

(2) Orgány fakulty rozhodují i ve všech ostatních věcech, pokud rozhodování o nich zákon nebo statutární předpis nevyhrazuje orgánům veřejné vysoké školy.

(3) Fakulta je povinna sledovat zájem vysoké školy jako celku.

(4) Veřejná vysoká škola poskytuje fakultě na základě vzájemné dohody pomoc při plnění úkolů podle odstavců 1 a 2.

(5) Podrobnosti o organizaci a činnosti fakulty, jakož i o postavení členů její akademické obce, upravují statutární předpisy fakulty.

(6) Orgány veřejné vysoké školy mohou zasahovat do činnosti fakulty při plnění úkolů podle odstavců 1 a 2 jen na základě a v mezích zákona a statutárních předpisů a způsobem v nich stanoveným.

(1) Akademický senát fakulty je orgánem samosprávy fakulty. Jeho pravomoci a způsob ustavení stanoví zákon.

(2) Počet členů akademického senátu fakulty stanoví její statutární předpis. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty tak, že nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů tvoří studenti. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Podrobnosti o volbách a důvody a postup případného odvolání člena akademického senátu fakulty stanoví statutární předpis fakulty.

(3) Funkce člena akademického senátu fakulty je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, člena vědecké nebo umělecké rady, děkana, proděkana, kvestora nebo tajemníka. Statutární předpis fakulty může stanovit neslučitelnost funkce člena akademického senátu fakulty i s dalšími funkcemi.

(4) Funkční období členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté; nikdo nemůže být volen potřetí bezprostředně za sebou.

(5) Členové akademického senátu fakulty odpovídají za svoji činnost akademické obci fakulty.

(6) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejná pro členy její akademické obce. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání kdykoliv o to požádá. Děkan má právo svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.

(7) Pravidla jednání akademického senátu fakulty upraví statutární předpis fakulty.

(1) Akademický senát fakulty:

schvaluje na návrh vědecké nebo umělecké rady fakulty koncepci vzdělávací, vědecké a výzkumné nebo umělecké činnosti fakulty,

usnáší se na návrhu statutárních předpisů fakulty,

usnáší se na návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,

schvaluje návrh děkana na jmenování a případné odvolání proděkanů a jejich odvolání může děkanovi také navrhnout,

schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolávání členů disciplinární komise,

schvaluje na návrh vědecké nebo umělecké rady studijní programy,

schvaluje roční rozpočet fakulty a vyúčtování hospodaření fakulty za uplynulý kalendářní rok,

schvaluje výroční zprávu fakulty předloženou děkanem,

schvaluje podmínky přijetí ke studiu, které stanoví fakulta,

na návrh děkana rozhoduje o zřízení, změně nebo zrušení fakultních pracovišť,

rozhoduje v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon,

nejméně jednou za rok svolává akademickou obec fakulty a podává jí zprávu o své činnosti.

(2) Akademický senát se vyjadřuje zejména:

k záměru děkana na jmenování členů vědecké nebo umělecké rady,

k záměru děkana na jmenování a odvolání vedoucích řídících pracovníků pracovišť, které jsou součástí fakulty,

k záměru děkana na jmenování a odvolání tajemníka.

(3) Na návrzích podle odstavce 1 písm. b), c), d) se akademický senát usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina členů, návrh na odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny členů akademického senátu.