Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Vysoká škola nebo fakulta vytváří studijní program s ohledem na nejnovější poznatky vědy a techniky, na potřeby odborné praxe, jakož i na srovnatelnost s obdobným studiem na vysokých školách v zahraničí.

(2) Vysoká škola nebo fakulta průběžně prověřuje obsah uskutečňovaných studijních programů z hledisek uvedených v odstavci 1 a provádí v nich potřebné změny k jejich zkvalitnění.

(3) K ověření změn studijního programu může vysoká škola nebo fakulta změnit část studijních předmětů anebo formy výuky na stanovenou dobu nebo pro stanovený okruh studentů.

Studijní program obsahuje:

název studijního programu, jeho typ, formu výuky a cíle studia,

členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristiku a jejich kombinace,

obsahovou složku, která zahrnuje charakteristiku studijních předmětů a jejich časový rozsah a sled, popřípadě délku praxe,

časový rozvrh do ročníků, semestrů nebo bloků,

standardní dobu studia při průměrné studijní zátěži vyjádřenou ve školních rocích,

podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 73 odst. 3, § 74 odst. 3 a § 75 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek, a udělovaný akademický titul,

návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.

(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na získání základů vysokoškolského vzdělání nebo na získání vybraných teoretických poznatků.

(2) Standardní doba studia včetně praxe činí u bakalářského studijního programu nejméně tři a nejvíce čtyři roky.

(3) Studium bakalářského studijního programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

(4) Absolventům bakalářského studijního programu se přiznává akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.", uváděné před jménem), v uměleckých studijních oborech akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BA.", uváděné před jménem).

(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

(2) Standardní doba studia v magisterském studijním programu je nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Magisterský studijní program může jako svoji první část obsahovat bakalářský studijní program.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(4) Absolventům magisterských studijních programů se udělují tyto akademické tituly:

v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem),

v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem),

v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),

v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MA." uváděné před jménem),

v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),

v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),

v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem),

v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),

v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné před jménem).

(1) Doktorský studijní program je zaměřen na výchovu k samostatné tvůrčí činnosti v oblasti vědy, výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.

(2) Standardní doba studia v doktorském studijním programu je tři roky.

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti vědy, výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a publikované výsledky nebo výsledky přijaté k publikaci.

(5) Absolventům doktorských studijních programů se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné za jménem).

(1) Vysoké školy mohou v rámci celoživotního vzdělávání občanů nabízet programy, kterými zejména:

poskytují další vzdělání potřebné k výkonu specializovaných povolání, příp. činností,

umožňují doplňování vzdělání dle světového rozvoje vědy, výzkumu nebo vývoje v oblasti umění.

(2) Dobu studia a způsob jeho ukončení u programů celoživotního vzdělávání stanoví fakulta, popřípadě vysoká škola, která jej organizuje.

(3) Na úhradu výdajů spojených s tímto studiem může veřejná vysoká škola vybírat poplatky.

(4) Výši poplatků dle odst. 3) jakož i další podmínky jejich ukládání, vybírání, případně osvobození, promíjení a vracení stanoví statutární předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty.

Následné studium po absolvování studijního programu stejného typu (tj. další bakalářské studium po absolvování jiného bakalářského studijního programu, nebo další magisterské studium po absolvování jiného magisterského programu) je posuzováno jako program celoživotního vzdělávání podle § 76.

(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu zejména v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích.

(2) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení magisterského studijního programu.

(1) Vysoká škola, nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu, zejména určité znalosti, schopnosti nebo nadání anebo prospěch ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných studentů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.

(2) Vysoká škola, nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program vysokoškolského vzdělávání nebo jeho část nebo studují jiný studijní program a to jak v České republice, tak v zahraničí.

(3) Splnění podmínek stanovených podle odstavce 1 a 2 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

(4) Vysoká škola nebo fakulta je povinna uvědomit uchazeče o studium v dostatečném předstihu o podmínkách přijetí stanovených podle odstavců 1 a 2 a o způsobu jejich ověřování, jakož i o pravidlech přijímacího řízení stanovených vysokou školou nebo fakultou. Tyto informace je povinna zveřejnit též na své úřední desce.

(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu vysoké škole nebo fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program.

(2) Lhůtu pro podání přihlášek ke studiu stanoví rektor nebo děkan; tato lhůta nesmí, končit dříve než v den, který stanoví ministerstvo opatřením.

(3) Na veřejných vysokých školách, které se člení na fakulty, rozhoduje o přijetí ke studiu děkan. Na veřejných vysokých školách, které se nečlení na fakulty, rozhoduje o přijetí ke studiu rektor.

(4) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí orgán určený statutárním předpisem.

(5) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení

.

(6) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno způsobem stanoveným statutárním předpisem. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.

(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání rozhodnutí se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě osmi dnů ode dne jeho doručení. V případě, že tento orgán odvolání nevyhoví do patnácti dnů ode dne jeho doručení, postoupí odvolání k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, statutárním předpisem vysoké školy nebo její součásti anebo podmínkami stanovenými podle § 79 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. Na soukromých vysokých školách rozhoduje o odvolání orgán určený statutárním předpisem.

(1) Přijetím ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo fakultou. Podmínkou zápisu do studia je složení imatrikulačního slibu.

(2) Podrobnosti o zápisu a text imatrikulačního slibu stanoví statutární předpisy veřejných vysokých škol a vnitřní předpisy soukromých vysokých škol.

(1) Studium je členěno na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

(2) Školní rok trvá od l. října do 30. září následujícího roku.

(1) V průběhu řádného studia se znalosti studenta ověřují zejména zkouškami. Zkoušky jsou veřejné. Státní zkoušky jsou komisionální.

(2) Právo zkoušet státní zkoušky mají pouze profesoři a docenti.

(3) Podmínkou zápisu do dalšího semestru, ročníku nebo bloku je úspěšné ověření znalostí studenta v rozsahu předepsaném studijním programem.

(4) Klasifikační stupně a pravidla pro opakování zkoušek včetně termínů, jakož i pravidla pro uznávání zkoušek,. které již student na některé vysoké škole vykonal, popř. pravidla pro předepisování rozdílových zkoušek stanoví studijní a zkušební řád. Studijní a zkušební řád je součástí statutárních předpisů vysoké školy, případně fakulty.

Studium ve studijním programu může být studentovi na jeho žádost za podmínek stanovených studijním řádem přerušeno; v době přerušení studia není studentem podle tohoto zákona.

(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním příslušného studijního programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státních zkouškách.

Podmínkou předání vysokoškolského diplomu a vysvědčení o státních zkouškách je složení promočního slibu na slavnostní promoci. Text promočního slibu stanoví statutární předpis vysoké školy nebo fakulty.

(1) Studium se dále ukončuje:

zanecháním studia,

nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,

vyloučením ze studia podle § 99 odst. 1 písm. c) a § 102.

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Akreditační komise. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) a c) a přerušení studia podle § 84 rozhodují orgány uvedené v § 80 odst. 3 a 4 a na rozhodování se obdobně vztahuje § 80 odst. 5 až 7.

(4) Student přestává být studentem dnem, kdy je do Matriky studentů proveden záznam o ukončení jeho studia podle odstavce 1 a § 85 odst. 1 nebo přerušení studia podle § 84.

(1) Veřejná vysoká škola nebo fakulta může stanovit a vybírat poplatky za jednotlivé správní úkony spojené s řádným studiem, zejména s přijímacím řízením, se zápisem do studia, vyššího ročníku nebo dalšího bloku, s přihlašováním se ke zkoušce a s ukončením studia.

(2) Poplatky vybírané podle odstavce 1 jsou příjmem veřejné vysoké školy.

(3) Poplatek za přijímací řízení nesmí překročit 50 % z výše měsíční částky nejvyššího prospěchového stipendia vypláceného v předchozím semestru veřejnou vysokou školou nebo fakultou (dále "nejvyšší prospěchové stipendium"). Poplatky za ostatní správní úkony nesmí překročit 10 % z částky nejvyššího prospěchového stipendia.

(4) Statutární předpis veřejné vysoké školy může stanovit, že správní úkon se neprovede dokud poplatek nebyl zaplacen.

(1) Veřejná vysoká škola nebo fakulta může stanovit a vybírat další poplatky a to za opakování zkoušky, semestru, ročníku, bloku.

(2) Výnos z poplatků podle odstavce 1 může veřejná vysoká škola nebo fakulta použit pouze pro vytváření svého stipendijního fondu vedeného na odděleném účtu.

(3) Poplatky podle odstavce 1 může veřejná vysoká škola, nebo fakulta vybírat pouze tehdy, vyplácí-li ze svého stipendijního fondu v tomtéž období stipendia.

(4) Výši poplatků podle odstavce 1 jakož i další podmínky jejich ukládání, vybírání, případně osvobození, promíjení a vracení stanoví statutární předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty, přičemž výše poplatků nesmí překročit:

v případě opakování zkoušky - výši měsíční částky nejvyššího prospěchového stipendia,

v případě opakování semestru, ročníku, nebo bloku - výši částky nejvyššího prospěchového stipendia vypláceného za stejně dlouhé předchozí období (semestr, ročník, blok) veřejnou vysokou školou nebo fakultou.

(5) Nezaplacení poplatků uvedených v odstavci 1 může být důvodem pro odmítnutí zápisu do vyššího ročníku, semestru nebo bloku a pro následné ukončení studia podle odst. 1 bodu b) § 87.

Platby spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola.

Poplatky podle § 88 a platby a podle § 90 se stanoví předem na celkovou dobu studia podle studijního programu.

(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia.

(2) Student přestává být studentem dnem, kdy je do Matriky studentů proveden záznam o ukončení studia podle § 85 odst. 1 a § 87 odst. 1 nebo o přerušení jeho studia podle § 84.

(1) Doklady studenta o studiu ve studijním programu a absolventa o absolvování studijního programu jsou:

průkaz studenta,

výkaz o studiu,

vysokoškolský diplom,

vysvědčení,

doklad o vykonaných zkouškách a o studiu.

(2) Průkaz studenta studentovi vydá vysoká škola nebo fakulta po imatrikulaci a po zápisu do Matriky studentů. Průkazem se student prokazuje při:

při zkouškách,

při zápisech do vyššího ročníku, nebo dalšího studijního bloku,

při všech jednáních týkajících se jeho studia a studentských výhod.

(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.

(4) Poškození, ztrátu, nebo odcizení průkazu studenta a výkazu o studiu je student povinen bezodkladně oznámit vysoké škole nebo fakultě.

(5) Vysokoškolský diplom obdrží absolvent studijního programu v příslušném studijním oboru, s uvedením vysoké školy a akademického titulu.

(6) Vysvědčení je doklad o státní zkoušce a jejích součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.

(7) Doklad o vykonaných zkouškách a o studiu obdrží:

a) student, který ukončil studium ve studijním programu podle § 87 odst. 1,

b) student na základě své žádosti,

c) absolvent studijního programu na základě své žádosti.

(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení, jsou opatřeny státním znakem České republiky. [¹⁾ § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění zákona č. 68/1993 Sb.]

(1) Student má v mezích stanovených statutárními předpisy vysoké školy právo:

studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,

tvůrčím způsobem se účastnit všech forem výuky,

volit si studijní předměty,

volit si učitele studijního předmětu vyučovaného více učiteli,

konat zkoušky,

zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem a uhradil stanovené poplatky,

navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,

používat zařízení potřebná pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,

volit a být volen do akademického senátu vysoké školy a fakulty,

mít zastoupení v disciplinární komisi vysoké školy a fakulty,

(2) Studenti mají právo vytvářet na vysokých školách v souladu s obecnými předpisy občanská sdružení (spolky), svobodně uplatňovat své názory a připomínky k vysokému školství a tomu účelu vytvářet aktivy nebo sdružení reprezentující studenty vysokých škol v České republice.

(3) Student má právo na stipendium z prostředků státu nebo z prostředků vysoké školy, splňuje-li podmínky pro jeho přiznání stanovené právním předpisem nebo statutárním předpisem vysoké školy.

(1) Studentům mohou být prostřednictvím vysoké školy poskytována stipendia hrazená ze státního rozpočtu.

(2) Ve věcech stipendií hrazených ze státního rozpočtu rozhoduje v mezích tohoto zákona rektor nebo děkan na základě pověření rektora.

(3) Ministerstvo v návrhu rozpočtu vymezí částku na státní stipendia.

(4) Z důvodu veřejného zájmu v oblasti vzdělávání může ministerstvo v rámci částky podle odstavce 3 její část přímo určit na podporu konkrétních vzdělávacích programů.

(1) Postavení studentů v oblasti zdravotního pojištění, nemocenského pojištění, sociálního pojištění a v oblasti daňové upravují zvláštní předpisy.

(2) Pro činnost studentů při uskutečňování studijních programů platí obdobně předpisy o bezpečnosti a hygieně práce.

(3) Za poškození zdraví či jinou škodu vzniklou studentovi při uskutečňování studijního programu nebo v přímé souvislosti s ním odpovídá vysoká škola studentovi stejně jako zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci.

(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.

(2) Student je povinen dodržovat statutární předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(3) Student je povinen dbát dobrého jména vysoké školy.

(4) Student je dále povinen:

hradit poplatky spojené se studiem, [²⁾ dle § 88 odst. 1, § 89 odst. 1, § 90.]

hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, případné změny adresy určené pro doručování listovních zásilek,

dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.

(5) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 4 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo statutárními předpisy vysoké školy a jejích součástí, kterým student ohrozil nebo poškodil dobré jméno vysoké školy.

(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

napomenutí,

důtku,

vyloučení ze studia.

(2) Od uložení sankce lze upustit, jestliže je možno samotné projednání disciplinárního přestupku považovat za dostačující.

(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil a k jeho úsilí o nápravu následků.

(1) Disciplinární řízení je zahájeno sdělením obvinění. O disciplinárním přestupku koná ústní jednání za přítomnosti obviněného studenta disciplinární komise fakulty nebo veřejné vysoké školy, na soukromé vysoké škole orgán stanovený jejím statutárním předpisem (dále jen "disciplinární komise"). V nepřítomnosti obviněného studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Příslušná disciplinární komise předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi nebo rektorovi.

(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal obviněný student, nebo jestliže obviněná osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.

(4) Odstavec 1 až 3 se použije obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 102.

Řízení o disciplinárním přestupku nelze zahájit, jestliže od jeho spáchání uplynul jeden rok.

Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, nevztahují se na rozhodování o právech a povinnostech studentů obecné předpisy o správním řízení.

(2) O rozhodnutí musí být student vhodným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech, vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.

(3) Rozhodnutí rektora nebo děkana ve věcech:

povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

povolení opakovat semestr, ročník nebo blok, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

povolení přerušit studium,

uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,

přiznání stipendia hrazeného z prostředků vysoké školy,

odepření zápisu do dalšího semestru, ročníku nebo bloku v případě, že student podmínky pro zápis nesplňuje,

disciplinárního přestupku,

vyloučení ze studia podle § 102 musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno způsobem stanoveným statutárním předpisem vysoké školy nebo její součásti, na které je student zapsán.

(4) Student může do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, statutárním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. V ostatních případech původní rozhodnutí potvrdí a žádost zamítne.

(1) Rektor veřejné vysoké školy změní nebo zruší rozhodnutí o právech a povinnostech studenta, které bylo vydáno v rozporu s právním předpisem anebo statutárním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 102 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.

(2) 0rgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora podle odstavce 1 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.