Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí každoročně zveřejňuje úplný Seznam výrobků, výkonů a služeb podléhajících regulaci cen a způsob a pravidla této regulace. Seznam platný pro rok 1997 je vydán výměrem MF č. 01/97 a je publikován v částce 13/1996 Cenového věstníku.

Regulace cen doznává každoročně změny, které lze podle jejich charakteru rozdělit do tří okruhů:

- pokračování v postupné nápravě deformovaných cen a cenových relací, které jsou takového řádu, že je nelze odstranit naráz zejména pro značné sociální dopady a finanční náročnost na sociální transfery,

- aktualizace úrovně maximálních cen o prověřené změny nákladových vstupů, bez níž by se inertní regulace stala příčinou vzniku nových cenových disparit,

- rušení regulace cen v odvětvích, kde vznikla natolik účinná soutěž, že cena není diktována silnějším prodávajícím.

A. Náprava deformovaných cen

1. Energetika

Nízké, náklady nepokrývající, maximální ceny elektřiny, plynu a tepla pro domácnosti nevyjadřují skutečnou hodnotu a vzácnost těchto zdrojů a jsou tudíž příčinou nesprávného spotřebního chování, tj. nadměrné a nehospodárné spotřeby energií a z toho plynoucích i nesprávných a v dlouhodobějším horizontu neefektivních investičních rozhodnutí, a to jak na straně domácností např. při volbě způsobu vytápění, tak na straně výrobců a dodavatelů energií při budování nových zdrojových kapacit, zásobníků a distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny v domácnostech, která je obtížně regulovatelná v průběhu dne i roku, se za uplynulé dva roky zvýšila o cca 26%, u plynu dokonce o 55% a u centrálně dodávaného tepla o 18%. Růst spotřeby energie spojen nejen s širším využíváním elektrické energie a plynu pro vytápění, ale i s plýtváním s neobnovitelnými zdroji energie, se zvyšováním ekologické zátěže a má negativní vliv na saldo obchodní bilance.

Je proto nutné provést narovnání cen elektřiny, plynu i tepelné energie ve vzájemné vazbě s ohledem na možnou substituci tak, aby ceny odrážely skutečné náklady:

V odvětví tepelné energie bude provedena dvouetapová náprava cen účtovaných domácnostem. V prvním kroku od 1. července 1997 se dosavadní maximální cena 180,- Kč/GJ zvýší na 250,- Kč/GJ, t.j. o 39% a přiblíží se tak průměrné výrobní ceně tepla cca 266,- Kč/GJ. V období do 30. června 1998 budou dotovány jen dodávky tepla s vyššími nákladově ziskovými cenami než 250 Kč/GJ. Za ceny pod touto částkou je teplo dodáváno více než celé polovině centrálně vytápěných domácností. Počínaje druhým pololetím roku 1998 bude maximální cena zrušena a domácnosti budou za teplo platit místně odlišné, věcně usměrňované ceny. V průměru tyto ceny vzrostou cca o 10%. Po skončení nápravy cen se dotace k cenám tepla omezí na zcela vynímečně případy, kdy se podle stanovených pravidel (např. audit) prokáže odůvodněnost dotace.

V odvětvích elektrické energie a plynu vláda uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu (regulátorovi podle zákona č. 222/1994 Sb.) prověřit do 31. října 1997 úroveň nákladů, zisků a investic zvlášť za výrobu, přenos a distribuci elektrické energie a zvlášť za dovoz, přípravu a distribuci zemního plynu. Na tomto základě a s využitím dlouhodobé prognózy spotřeby energií budou zpracovány návrhy cen a nových tarifů pro odběry z různých napěťových a tlakových úrovní pro domácnosti a pro ostatní velkoodběratele a maloodběratele a bude rozhodnuto o krocích v nápravě cen těchto energií. Do té doby bude vláda pokračovat v dosavadním pozvolném zvyšování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, protože řád nákladového podhodnocení těchto cen je velmi vysoký a disproporce vůči cenám tepelné energie po zvýšení ceny o 39% by byla značná. Proto se tyto maximální ceny zvýší

- k 1. červenci 1997 v průměru o 15%

- k 1. lednu 1998 o 16,2%, a to pouze z titulu přechodu na 22% daň z přidané hodnoty, pokud tuto změnu daně schválí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

2. Nájemné z bytů

Problémy, které způsobuje podhodnocené nájemné na trhu bydlení zejména ve velkých městech, řeší vláda jednorázovým urychlením růstu maximálního nájemného k 1. červenci 1997 v průměru o 50%, z toho v Praze o 100% a ve městech nad 100 tis. obyvatel o 62%. V malých městech a obcích do 50 tis. obyvatel je naopak únosné dosavadní tempo zvyšování nájemného příliš neurychlovat.

Při respektování současného platného regulačního pravidla se maximální nájemné zvýší jednak o míru inflace roku 1996 koeficientem K_i = 1,088, korigovaným koeficientem K_r = 1,10, o němž rozhodla vláda 28. února t.r. Kromě toho pro období od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998 mohou rady zastupitelstva stanovit vyšší maximální koeficienty K_v v Praze a velkých městech takto:

x) Olomouc, Ostrava, Brno, Hradec Králové, Liberec, Plzeň, České Budějovice

xx) za předpokladu využití maximálního K_v

Výsledné maximální nájemné za 1 m² plochy bytu tedy vzroste podle vzorce N_t+1 = N_t x K_i x K_r x K_v. Pokud obce využijí své pravomoci a vyhlásí koeficient K_v v maximální výši, zvýší se základní nájemné za 60 m² byt I. kategorie v Praze z 635,- na 1270,- Kč, ve městech s více než 100 tis. obyvateli z 595,- na 965,- Kč, v městech s méně než 100 tis. obyvateli z 555,- na 740,- Kč, v městech s méně než 50 tis. obyvateli z 525,- na 675,- Kč a v obcích do 10 tis. obyvatel z 505,- na 640,- Kč.

Urychlení nápravy nájemného z bytů v roce 1997 je pouze jednou ze součástí koncepčních záměrů a opatření v bytové politice, které byly schváleny usnesením vlády č. 15 5 z 12. března t.r.

B. Aktualizace regulovaných cen

Vedle energetiky a nájemného jsou předmětem regulace cen další, zejména síťově uspořádaná odvětví, kde sice není třeba řešit složitý úkol narovnávání cen, nicméně vyžadují od regulátora permanentní sledování vývoje oprávněných provozních a investičních nákladů a jejich zohledňování v takové míře, aby se regulace cen nestala brzdou podnikání anebo naopak nevytvářela příliš měkký polštář výrobcům a dodavatelům.

Tato nezbytná aktualizace regulovaných cen se v 1. pololetí dotkla odvětví telekomunikací, vnitrostátní osobní autobusové dopravy, vody pitné a užitkové, zdravotní péče a státního výkupu mléka, masa a potravinářské pšenice. Z nich nejvýznamnější je zvýšení maximálních cen telekomunikačních a poštovních služeb od 1. dubna 1997:

V odvětví telekomunikací se na základě dlouhodobě stanoveného regulačního pravidla zvýšily maximální ceny telefonních služeb v průměru o 4%, z toho se měsíční paušál zvýšil z 80,- na 90,- Kč/měsíc a místní hovorné ze 2,- na 2,25 Kč (ve veřejných automatech na 3,- Kč). Meziměstské a mezinárodní hovorné se nezměnilo nebo mírně snížilo. Sjednocením hovorného v I. meziměstském pásmu s místním hovorným došlo ke zlevnění hovorů do I. meziměstské o pásma o 38%. U hovoru uskutečněného v rámci I. meziměstského pásma může účastník telefonovat za cenu jednoho impulsu v období silného provozu tři minuty místo jedné minuty a ve slabém provozu šest minut sto dvou minut.

V odvětví pošty se zvýšily ceny jedenácti základních poštovních služeb (představují více než polovinu tržeb České pošty, s.p.) v průměru o 28%. Ceny ostatních vnitrostátních poštovních služeb regulovaných formou věcného usměrňování se zvýšily v průměru o 27% a ceny mezinárodních poštovních výkonů (11% tržeb z poštovní činnosti) o 5%.

Aktualizace regulovaných cen poštovních výkonů umožňuje zachovat princip samofinancovatelnosti státního podniku Česká pošta při růstu cen materiálových vstupů a při nezbytném růstu mezd (představují 60% podíl na nákladech a jsou stále pod státním průměrem) a při financování neodkladných investic v rozsahu cca 1 mld Kč. Výnosy s.p. Česká pošta tak dávají jistotu, že se současný počet cca 3500 poštovních úřadů nesníží, a to ani v případě některých výrazně neefektivních provozů.

V odvětví výroby a dovozu léků a prostředků zdravotnické techniky budou stanoveny nové maximální ceny léků k 1. červenci 1997, jejichž celková cenová hladina se opět nezvýší. Výsledkem regulace cen léčiv je již čtyři roky trvající stabilita (+ 2%), což zároveň potvrzuje, že platný systém regulace je správný.

V odvětví železniční osobní dopravy bylo naposled jízdné zvýšeno (o cca 60%) v dubnu 1995. Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Českými drahami, s.o. v současné době zpracovávají spolu s návrhem na restrukturalizaci Českých drah i návrh zvýšení maximálního jízdného v průměru o 60%, čímž by se jízdné na železnici vyrovnalo současné úrovni jízdného v autobusové dopravě. Předpokládaný termín této změny je září 1997.

C. Zrušení regulace

Ministerstvo financí pozorně sleduje situaci na regulovaných trzích a v souladu se zákonem o cenách zmírňuje či úplně ruší regulaci cen, jakmile se trh stane dostatečně soutěžním Od 1. ledna 1997 byly liberalizovány ceny pohonných hmot a služeb lokálního významu (taxisIužba a kominické služby).

D. Sociální opatření

Dosavadní strategie postupného narovnávání deformovaných cen energií pro domácnosti a nájemného nevyžadovala přijetí mimořádných sociálních opatření. Rozhodnutí vlády o rychlejším postupu k nápravě cen po zvážení ekonomických a sociálních vlivů na různé typy domácností je doprovázeno novými sociálními opatřeními, která zmírní dopady zvýšení nájemného a cen energií (k 1. 7. 1997 a k 1. 1. 1998) na domácnosti s nižšími příjmy, a to:

- valorizacemi důchodů, životního minima a od něho odvozovaných sociálních dávek

- poskytováním mimořádných dočasných státních sociálních dávek od 1. července 1997

sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného domácnostem v bytech s regulovaným nájemný s příjmem do 1,6 násobku životního minima s diferenciací podle počtu osob v domácnosti, jejich příjmu a velikosti obce (vládní návrh zákona projednáván Parlamentem)

sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie domácnostem v bytech s ústředním dotovaným vytápěním s příjmem do 1,6 násobku životního minima s diferenciací podle počtu osob v domácnosti a výše jejich příjmu (zákon schválen Parlamentem i Senátem);

- úpravou příspěvku na bydlení v rámci systému dávek státní sociální podpory od 1. ledna 1998 (připravovaná novela zákona o státní sociální podpoře) k částečné kompenzaci zvýšení cen elektřiny a plynu z titulu zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Zvýšením koeficientu z 1,4 na 1,5 se zvýši dávka a zároveň se rozšíří okruh příjemců příspěvku na domácnosti s příjmem do 1,5 násobku životního minima;

- v konkrétních odůvodněných případech poskytováním dávek sociální péče podle zákona o sociální potřebnosti.

Porovnání předpokládaného zvýšení nákladů na bydlení od 1. července 1997 s výší státních sociálních dávek na bydlení je uvedeno v příloze č. 1 a č. 2.

*) příspěvku na bydlení, tzv. příspěvku na leplo a příspěvku na nájemné

Příloha č.2

Předpokládaná výše sociálních dávek na bydlení* od 1. července 1997 v nájemních bytech s dotací na vytápění

*zahrnuje příspěvek na bydlení, příspěvek na teplo, příspěvek na nájemné

**rozpětí u čistého příjmu v závislosti na věku dětí