Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jiřího Hofmana na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na tuto interpelaci. Pan poslanec Jiří Hofman požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 238

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze dne 23. 4. 1997

Vážený pane ministře,

obracím se tímto na Vás ve věci další budoucnosti dolu Paskov a vytěžení dosažitelných a připravených zásob uhlí ve výši 1,5 mil. tun bez většího rizika ekonomické ztrátovosti. Jedná se o sloje specifikované v přiloženém materiálu i o stanovisko ZV OS PHGN dolu Paskov k připravovanému útlumu dolu Paskov. Sloje o mocnosti 0,8 až 1,2 m tvoří převážnou část, dá se říci rozhodující část, důlních zásob dolu Paskov a dolu Staříč. Ve slojích uvedené mocnosti byla tradičně dosahována slušná rentabilita těžby uhlí, kterou dokazují i uvedená směrná čísla ražení na 1 000 tun uhlí. Je zarážející, že dolu Paskov bylo zvýšeno kondiční číslo sloje, kterým se stanovuje množství bilančních zásob nerostu na 1,2 m a tímto tyto perspektivní oblasti jsou vyřazeny. Přitom závod Staříč, který je součástí dolu Paskov, má kondiční číslo sloje 1 m. Upozorňuji, že se jedná o stejné sloje, stejné kvality a shodných úložných podmínek obsahující vysoce kvalitní koksovatelné uhlí, které se v ostravsko-karvinské pánvi těží jen v těchto dolech.

Otázky:

1. Jak se bude dále postupovat v případě dolu Paskov?

2. Je obvyklé, aby se uvedené zásoby-uhlí odepisovaly výše uvedeným způsobem tj. změnou kondičního čísla sloje?

3. Není navrhovaný postup porušením nebo obcházením Ústavy České republiky článku 7 a horního zákona?

4. Jsou předložené argumenty známy Vašemu ministerstvu a nesouvisí dění okolo dolu Paskov se záměrem vedení OKD urychleně otevřít důl Frenštát?

5. Jaký pohled má Vaše ministerstvo na aktivity vedení OKD urychleně otevřít důl Frenštát?

6. Vyvstala potřeba pro naší republiku odepsat vytěžitelné zásoby v podbeskydí a otevřít velkodůl Frenštát?

S pozdravem

Odborová organizace OS PHGN Dolu Paskov se zabývala problematikou další existence Dolu Paskov o.z., závodu Paskov a připravila níže uvedený materiál, který by dle našeho názoru umožňoval další důlní činnost na tomto závodě s relativně solidními ekonomickými výsledky a zaručoval by skutečně efektivní vydobytí prakticky připravených zásob.

Současně by tato varianta těžby na závodě Paskov zajišťovala prodloužení existence i závodu Staříč za horizont roku 2005, což vytváří dostatečný časový prostor pro řešení sociálních dopadů a pro skutečnou restrukturalizaci uhelného hornictví v tomto regionu a zajištění náhradních pracovních příležitostí.

V případě útlumu závodu Paskov, tak jak je navrhován, ocitl by se již v příštím roce celý Důl Paskov v neřešitelné ekonomické situaci a byl by předurčen neodvratně k rychlému útlumu. To by znamenalo značné sociální problémy v celém regionu a logicky by vytvářelo nejen požadavky na státní rozpočet na vlastní útlum, ale i na sociální dávky. Samozřejmě by to přineslo i značnou nespokojenost občanů a možné sociální nepokoje.

Předložený materiál je nutno považovat za zcela orientační, neboť postrádá detailní technickoekonomicko vyhodnocení s dopadem do rentability podniku. Je zpracován na základě nám dostupných informací.

Posouzení je omezeno jen na přístupné oblasti důlního pole, ve kterém jsou buď vedené přípravné práce, nebo probíhají dobývací práce. Jedná se o jižní část dobývacího prostoru závodu Paskov, který je z hlediska bohatosti uhelných zásob, vývoje tektoniky a dobyvatelnosti nejnadějnější. Byly posouzeny zásoby ve slojích a krách mezi 3. a 4. patrem a přístupné zásoby pod 4. patrem s výbuchem na 3. patro.

4. kra - sloj č. 60

Jeden blok o zásobách cca 110 kt s průměrnou mocností 1 m a orientačním směrným číslem ražení cca 13,5 m/1000 t.

14. kra - sloj č. 73

4 bloky o zásobách cca 320 kt s mocností 0,8 - 1,1 m a orientačním směrným číslem ražení 11,3 m/1000 t.

14. kra - sloj č. 80

5-6 bloků o zásobách cca 800 kt. s mocností 1,1 - 1,2 m s orient. sm. číslem ražení cca 11,0 m/1000 t.

16. kra - sloj č. 60

2 bloky o zásobách cca 220 kt s mocností 1,0 - 1,2 m s orient. sm. číslem ražení 6,0 m /1000 t.

Ve výše uvedených slojích a krách je možno bez většího rizika ekonomické ztrátovosti připravit k dobývání uhelné zásoby v průměrné mocnosti 1,05 m ve výši cca 1 500 000 tun (vytěžitelné zásoby), což při průměrné těžbě 1.500 t/den je roční těžba cca 375.000 tun. To odpovídá zhruba dnešní těžbě závodu Paskov. Vydobytím těchto zásob by došlo k prodloužení životnosti závodu o cca 4 roky a při úvaze doznívání těžby v důlním poli o cca 6 let.

Souběžně s tím by mohly pokračovat útlumové práce v ostatních částech důlního pole a docházelo by k pozvolnému snižování početního stavu zaměstnanců, což by přineslo zlepšení ekonomických ukazatelů a zajistilo sociální rovnováhu a klid v regionu.

Závěr:

1. Výše uvedený rozbor není v souladu se stanovenou hranicí kondici mocnosti (stanovuje množství bilančních zásob), která je stanovena na 1,2 m pro závod Paskov a 1,0 m pro závod Staříč. Stanovení této hranice bez podrobného technicko-ekonomického rozboru konkretizovaného pro jednotlivé sloje, popř. poruby (plochy) je naprosto nelogické a nemělo být přijato ani vedením OKD ani OBÚ.

2. Bude-li pokračováno ve stávajícím jíž dlouho probíhajícím skrytém útlumu celého závodu Paskov a to tím, že je prováděna likvidace porubových chodeb, které by bylo možno použít pro spodní bloky. Jsou veškeré další úvahy bezpředmětné.

3. Zpřístupnění výše uvedených zásob je možno řešit z již dnes vyražených důlních děl bez potřeby nových investic do ražby nových otvírkových překopů.

4. V případě, že nebude rozhodnuto jinak, je nutno předpokládat, že pokud bude nadále pokračováno s takřka úplným zastavením ražeb přípravných děl na závodě Paskov (k dnešnímu dni pouze 1 přípravářský kolektiv, od 1. 7. 97 nemá být ani jeden!), dojde k absolutní nepřipravenosti uhelných zásob a tím k úplné likvidaci i rentabilní části důlního pole a v tomto případě již není o čem hovořit. A to není dosud útlum vyhlášen! I z prostého zhodnocení tohoto problému je jasno, že tímto se vytváří nebezpečí, že v důsledku nepřipravenosti nových ploch dojde v roce 1998 a 1999 k dalšímu poklesu těžby a potřebě uzavření řady porubových chodeb, což by mělo negativní dopad do ekonomiky podniku.

5. Vzhledem k tomu, že se neustále zdůrazňuje vysoká ztrátovost Dolu Paskov, navrhujeme se zadat zpracování podrobného materiálu (studie) a to pracovníky nezávislými na managementu OKD, s cílem analyzovat příčiny vysoké ztrátovosti a stanovit zásady pro činnost podniku v mezích minimalizace ztrátovosti.

Vzhledem k nenávratnosti kroků, které jsou dnes a denně prováděny na závodě Paskov a jednoznačně směřuji k likvidaci tohoto závodu, aniž byl dosud vyhlášen útlum, jeví se nám jako poslední časový horizont pro možnost provedení realizace námi navrhovaného průběhu útlumu a efektivního vydobytí uhelných zásob konec roku 1997. Po tomto datu je již jakákoliv další existence závodu Paskov možná pouze s vysokými náklady a novými investicemi a tudíž prakticky nemožná.

Stejně tak je zcela jasné, že pokud bude pokračovat politika vedení OKD jednoznačně namířená proti existenci Dolu Paskov a současně s tím laxní přistup vládních míst k problematice hornictví, není praktická šance na přežití tohoto dolu. Management OKD zřejmě neumí a ani nechce akceptovat specifické postavení Dolu Paskov a to jak z hlediska důlně-geologického, geografického i sociálního. Nemá dostatek odvahy prezentovat tento ekonomický a sociální problém vládním činitelům a veškerá řešení dělá pouze za cenu likvidace pracovních míst a na úkor řadových zaměstnanců. Stejně tak vláda se při řešení energetické politiky státu omezuje na plané řeči a sliby a konkrétní řešení liž řadu let odkládá.

Proto zodpovědnost a všechny důsledky za případné sociální problémy a nepokoje v našem regionu půjdou na vrub současného managementu OKD a jím prováděných kroků a na vrub nekoncepčnosti vládní politiky v oblasti uhelného hornictví.

V Praze dne 14. května 1997

Č.j.: 15425/97/4110/1000

PID: MIPOX0030R39

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám k případnému dalšímu sněmovnímu využití odpověď na interpelaci poslance Jiřího Hofmana ve věci dalšího vývoje Dolu Paskov v a. s. OKD Ostrava.

S pozdravem

Příloha: dle textu

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

V Praze dne 14. května 1997

Č.j.: 15425/97/4110/1000

PID: MIPOX0030PPL

Vážený pane poslanče,

v příloze Vám zasílám odpovědi na otázky obsažené v interpelaci číslo 238.

Podotýkám, že o dalším vývoji na závodě Paskov v a. s. OKD bude na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu jednáno ve 2. pololetí 1997. Proto považujte, prosím, odpovědi na otázky uvedené v interpelaci za předběžné stanovisko.

S pozdravem

Vážený pan

Jiří Hofman

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Praha

Příloha

Odpovědi na otázky vznesené v interpelaci číslo 238

1. Jak se bude dále postupovat v případě dolu Paskov?

Závod Paskov, o. z., Dolu Paskov je v a. s. OKD Ostrava nejslabší organizační jednotkou ve struktuře této akciové společnosti. Ztráta v roce 1996 dosáhla 384,6 mil. Kč. Situace v hospodaření tohoto závodu byla z různých hledisek analyzována. Pro rozhodnutí, zda provoz závodu zastavit, nebo jej jako ztrátový provozovat, je potřebné situaci posuzovat v širších souvislostech vývoje činných dolů a. s. OKD v delším časovém horizontu a také s ohledem na předpokládaný vývoj spotřeby koksovatelného uhlí v ČR. Potřebné podklady jsou v současné době připravovány. Předpokládáme, že počátkem 2. pololetí 1997 bude možno situaci seriózně posoudit a zaujmout konkrétní stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu.

Na základě stanoviska odborové organizace závodu Paskov v textu uvádíte, že je možno v tomto dobývacím prostoru vytěžit 1,5 mil. tun zásob bez většího rizika ekonomické ztrátovosti. K tomu je ale třeba dodat, že tyto zásoby mohou být dosažitelné až po vyražení více jak 10,5 tis. metrů důlních děl při zhoršení hospodářského výsledku o dalších více jak 1 mld. Kč. Tato konstatace nemá předejímat výsledek celkového posouzení situace, ale je třeba ji vzít v úvahu při rozboru možností další těžby na dole Paskov.

2. Je obvyklé, aby se uvedené zásoby uhlí odepisovaly výše uvedeným způsobem tj. změnou kondičního čísla sloje?

K této otázce je potřebné uvést, že parametry "kondic", tj. podmínek využitelnosti, jsou součástí výpočtu zásob, který zabezpečuje podle ustanovení § 14 odst. 3 horního zákona organizace vykonávající vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradního ložiska. Výpočet zásob odesílá tato organizace podle uvedeného ustanovení příslušným orgánům státní správy pouze na vědomí. Přehodnocení zásob podle změněných ukazatelů podmínek využitelnosti podle ustanovení § 14a odst. 4 písm. d) horního zákona není totožný s odpisem zásob a je zcela v působnosti organizace, bez možnosti zásahu ze strany orgánů státní správy.

3. Není navrhovaný postup porušením nebo obcházením ústavy České republiky článku 7 a horního zákona?

V návaznosti na otázku č. 2 uvádíme, že přepočet zásob podle nových limitů podmínek využitelnosti je legální nástroj těžaře pro dosažení ekonomicky rentabilního hospodaření zásobami. Předmětná ustanovení horního zákona vycházejí z předpokladu, že v tržním hospodářství má podnikatel zájem na co nejúplnějším využití nerostného zdroje, do jehož otvírky investoval, aby tak dosáhl maximální návratnosti investovaných prostředků a přiměřeného zisku.

Státní báňská správa je oprávněna dozorovat, zda nedochází ke zneužití předmětných institutů horního zákona k zabezpečení individuálních hospodářských cílů sledovaných těžařem a v případě zjištění nedostatků v souladu s horním zákonem uložit příslušné sankce.

Navržený postup je tedy v souladu jak s Ústavou České republiky, tak i požadavky horního zákona.

4. Jsou předložené argumenty známy Vašemu ministerstvu a nesouvisí dění okolo Dolu Paskov se záměrem OKD urychleně otevřít Důl Frenštát?

O záměru vedení a. s. OKD otevřít Důl Frenštát jsem byl informován. Vzhledem k odlišnému kvalitativnímu typu uhelných zásob Dolu Paskov a Dolu Frenštát (uhlí pro metalurgické účely na Paskově a uhlí pro účely energetické v důlním poli Frenštát) a předpokládanému časovému odstupu od zvažované otvírky Dolu Frenštát není důvod dávat do souvislosti ukončení těžby na závodě Paskov s otevřením Dolu Frenštát.

Mokrý konzervační režim, který je na Dole Frenštát povolen Státní báňskou správou maximálně do roku 2003 zatěžuje ekonomiku OKD, a. s., Ostrava částkou 60 mil. Kč ročně. Vzhledem k tomu, že jde v ČR o jediné dosud nevyužívané černouhelné ložisko s dlouhodobou perspektivou je účelné přijmout zásadní rozhodnutí o jeho dalším osudu ještě před rokem 2000, aby v případě rozhodnutí o jeho dalším nevyužívání nebyly zbytečně vynakládány zmíněné prostředky na pokračování konzervačního režimu.

5. Jaký pohled má Vaše ministerstvo na aktivity vedení OKD urychleně otevřít Důl Frenštát?

6. Vyvstala potřeba pro naši republiku odepsat vytěžitelné zásoby v podbeskydí a otevřít velkodůl Frenštát?

Jak již bylo uvedeno, pro komplexní posouzení dalšího vývoje a. s. OKD Ostrava jako celku se v současné době zpracovávají podklady. Proto není možno dát na tyto otázky jednoznačnou odpověď.

V žádném případě však nelze dávat do souvislosti problematiku Dolu Frenštát a Dolu Paskov. Odlišnosti v kvalitativních parametrech uhlí i báňsko technických a geologických podmínek tuto vazbu vylučují.

V Praze dne 13. května 1997