PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
214
Návrh
poslanců Karla Machovce a dalších
na vydání
zákona
ze dne ..............1997
kterým se mění a doplňuje zákon č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č.586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon
ze dne .......... 1997,
kterým se mění a doplňuje zákon č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č.297/1992 Sb., zákona č.496/1992 Sb., zákona č.72/1994 Sb. a ve znění zákona č.273/1994 Sb. se mění a doplňuje takto:
Část druhá:
Postup transformace družstev:
1. § 13 Nakládání s majetkovým podílem se doplňuje o odstavce 4 a 5 tohoto znění:
4) Nedojde-li k dohodě o způsobu vydání majetkového podílu mezi věřitelem [§ 33a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jejímu zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů] a dlužníkem [tamtéž], bude pohledávka věřitele vůči dlužníkovi vypořádána ve formě podílnického listu družstva, který nemá povahu státního dluhopisu a který je cenným papírem podle § 1 písmeno 1/ zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. S podílnickým listem jsou spojena práva jeho majitele upravená tímto zákonem.
5) Dlužník vydá podílnické listy i svým členům a to v hodnotě o kterou výše jejich majetkového podílu vzniklého podle zákona č.42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převyšuje hodnotu jejich základního, popřípadě dalšího členského vkladu.
2. Za § 13 se vkládají § 13a - 13e tohoto znění:
Podílnické listy družstva
§ 13a
1) Podílnický list družstva je veřejně obchodovatelným cenným papírem se kterým jsou spojena
práva jeho majitele upravená tímto zákonem.
2) Podílnický list je cenným papírem na jméno nebo na doručitele, který se vydává v listinné podobě. Vztahují se na něj obecně závazné právní předpisy upravující cenné papíry, zejména ustanovení § 71 až 78 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.
3) Podílnický list se převádí rubopisem.
4) Dlužník vydá podílnické listy v celkové hodnotě nevypořádaných pohledávek věřitelů vůči dlužníkovi do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Povinnost vydat podílnické listy je splněna oznámením údajů potřebných pro registraci příslušnému středisku cenných papírů.
5) Dlužník vydá věřiteli podílnické listy splňující náležitosti veřejně obchodovatelných cenných papírů podle zákona č.591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v nominální hodnotě 1000 Kč slovy tisíc korun českých, v celkové hodnotě jeho dosud nevypořádané pohledávky zaokrouhlené na celé tisíce, a to do šedesáti dnů od uplynutí zákonné lhůty k vydání majetkového podílu dle ustanovení § 13 odst. 2 a 3.
§ 13b
1) Podílnický list družstva musí obsahovat:
a/ obchodní jméno, identifikační číslo, sídlo, rok vzniku a právní formu právnické osoby, která tento podílnický list vydala
b/ nominální hodnotu podílnického listu
c/ označení, zda jde o podílnický list družstva na jméno nebo na doručitele, v případě podílnického listu na jméno musí podílnický list obsahovat i jméno jeho majitele
d/ datum vydání podílnického listu
2) Nominální hodnota podílnického listu družstva vyjadřuje míru oprávnění majitele podílnického listu družstva vůči dlužníkovi.
§ 13c
1) Majitel podílnického listu, dále jen podílník, má právo
a/ podílet se na zisku dlužníka, přičemž součet nominálních hodnot jím vlastněných podílnických listů vyjadřuje míru jeho oprávnění vůči dlužníkovi
b/ volně s podílnickým listem nakládat
c/ nabídnout dlužníkovi podílnický list k odkoupení
d/ požádat o přijetí za účastníka právnické osoby, v případě přijetí za člena družstva má právo vložit podílnický list v jeho nominální hodnotě do družstva jakožto členský vklad.
2) Podíl podílníka na zisku dlužníka se určí obdobně jako u jeho účastníků. Na nominální hodnotu podílnických listů jednotlivých podílníků nemůže připadnout nižší podíl na zisku než na hodnotu splacených členských vkladů jednotlivých členů.
3) Při likvidaci dlužníka a při řízení o konkursu a vyrovnání má podílník postavení věřitele. Výše jeho pohledávky vůči dlužníkovi je při jeho likvidaci, konkursu a vyrovnání rovná součtu nominálních hodnot jím předložených podílnických listů.
§ 13d
Odkoupení podílnického listu družstva
1) Pokud podílník nabídne dlužníkovi jeho vlastní podílnický list k odkoupení, může dlužník tento odkup realizovat.
2) Způsob a cena odkupu podílnického listu se řídí dohodou.
3) Na podílnické listy odkoupené podle odstavce 1) se provede umořovací řízení nejdéle do tří měsíců od nabytí. Podílnické listy odkoupené dle odstavce 1 a podílnické listy přeměněné na členské vklady ve smyslu § 13c se považují za zrušené. Dlužník oznámí bez zbytečného odkladu potřebné údaje o těchto podílnických listech příslušnému místu jejich obchodování.
§ 13e
Podílnické listy členů družstva
1) Pokud družstvo vydá podílnické listy svým členům ve smyslu ustanovení 13 odst. 5, rovná se hodnota těchto podílnických listů výši jejich majetkového podílu z transformace přesahující jejich základní, případně další členský vklad do družstva.
2) Bližší podmínky vydání podílnických listů členů družstev upraví družstvo ve svých stanovách.
3) Pro podílnické listy členů družstva platí přiměřeně ustanovení o podílnických listech věřitelů, kteří nejsou účastníky právnické osoby podle transformačního projektu, pokud stanovy družstva neurčují jinak.
4) Majitel podílnického listu - člen družstva má nárok na přeměnu svého podílnického listu člena družstva na další členský vklad ve výši nominální hodnoty svých podílnických listů.
Čl. II
Zákon ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb., zákona ČNR č.96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.114/1994 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.32/1995 Sb., zákona č.87/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.248/1995 Sb. a zákona č.316/1995 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst.1 se doplňuje nové písmeno zb), které včetně poznámky č. 20 d) zní:
"zb) výnosy a vyplacené hodnoty podílnických listů vydaných podle zvláštního zákona 20 d)."
2. V § 24 odst.2 se doplňují nová písmena ze) a zf), která včetně poznámky č.20 d) znějí:
"ze) výdaje (náklady) na splácení podílnických listů vydaných podle zvláštního zákona 20d) a to jen do jmenovité hodnoty podílnického listu,
zf) výdaje (náklady) na finanční vypořádání majetkových podílů podle zvláštního zákona 20 d),"
20 d) § 13 odst.4 a 5 zákona č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. ........./ 1997 Sb.
Čl. III
Účinnost:
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. Karel Machovec v.r.
Ing. Jaroslav Palas v.r.
Ing. Milan Ekert v.r.
Ing. Olga Sehnalová v.r.
Ing. Ladislav Skopal v.r.
Ing. Miloslav Vlček v.r.
Důvodová zpráva
Základním smyslem zákona 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech bylo stanovit způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstev obchodnímu zákoníku eventuelně přeměny družstev na jiné podnikatelské subjekty dle obchodního zákoníku a dále určit a vypořádat majetkové nároky oprávněných osob.
Pomineme-li více či méně problematické řešení zákona č. 42/1992 Sb. některých otázek týkajících se úpravy majetkových vztahů v družstvech anebo řešení jejich adaptace na režim obchodního zákoníku, zcela nepochybně největším a z pohledu praxe prakticky neřešitelným problémem je filozofie a konstrukce zákona v otázce vypořádávání majetkových nároků z transformace.
Lze očekávat, že nejcitelnější negativní důsledky zákona bude mít paradoxně to, co zákon neřeší - totiž otázka formy majetkového vypořádání. ani původní představy zákonodárce, že vypořádání transformačních nároků bude vycházet ze skladby a struktury zemědělského majetku, bohužel nebyly v zákoně zakotveny. Ze strany oprávněných osob proto budou, a současná praxe to potvrzuje, logicky výrazně převládat striktní požadavky na finanční plnění. A to tím spíše, že ustanovení § 13 odst. 3) již vůbec ani v náznaku nespojuje vydávání s provozováním zemědělské výroby. Z tohoto pohledu je vypořádání s oprávněnými osobami nerealizovatelné a je opět paradoxní, že na tuto logiku zákona doplatí v konečných důsledcích nejen transformované subjekty, ale i převážná část oprávněných osob.
Stávající družstva, která si situaci a důsledky uvědomují, jsou tak v podstatě zákonem nucena k nejrůznějším organizačním a majetkoprávním opatřením, protože jsou tímto zákonem předurčena k vážným existenčním obtížím, v mnoha případech nepochybně vedoucím až k jejich zániku.
Z hlediska vypořádání majetkových podílů vytvořil zákon jakýsi sedmiletý prostor pro ekonomickou konsolidaci transformovaných subjektů, nicméně v důsledku objektivních skutečností drtivé většině z nich jejich ekonomika neumožní ani po uplynutí lhůty m,majetkové podíly oprávněných osob vypořádat. Tento problém by nevyřešila ani lhůta výrazně delší.
Vzhledem k současné ekonomické situaci družstev, skladbě a struktuře jejich majetku, jeho reálné hodnotě a poměru mezi hodnotou majetku družstev a hodnotou pohledávek oprávněných osob by nic nevyřešila ani případná eliminace finačního plnění. Výsledky provedených šetření totiž ukazují, že ve vztahu k vlastnímu jmění družstev jde o téměř 50 % zadluženost a o hodnotu více než 30 miliard korun.
Na druhé straně zákon a všechny výše uvedené skutečnosti staví oprávněné osoby do role pasívních vlastníků čehosi a ponechává je v nejistotě v jaké podobě, kdy a zda vůbec jejich majetkové podíly budou vypořádány.
Za nedostatečnou je třeba považovat i úpravu majetkových poměrů oprávněných osob - členů družstev, neboť zákon č.42/1992 Sb. v podstatě tuto otázku neřeší.
Všechny zmiňované problémy jsou vzhledem k důsledkům velmi vážné a měly by být urychleně řešeny. Východisko je nutno vidět především v opatření legislativního charakteru, t.j. právně relevantní formou řešit to, co zákon č.42/1992 Sb. neřeší .
Z těchto hledisek se jeví jako jediné konstruktivní řešení konstitování institutu zvláštního cenného papíru, jehož prostřednictvím by měla povinná osoba možnost, respektive povinnost, oprávněnou osobu vypořádat. Navrhovaný způsob plně koresponduje se zásadami tržního hospodářství, především pomůže nastavit reálnou hodnotu majetkového podílu a je přijatelný pro obě zúčastněné strany, neboť ve vztahu k oprávněné osobě respektuje ústavní zásadu rovného postavení, zaručuje vypořádání jejich majetkových podílů a majetkový užitek na základě tržní a tedy reálné hodnoty zemědělského majetku. Oprávněným osobám umožňuje vypořádat své závazky z transformace při zachování podnikatelských aktivit a své existence. Toto řešení je ve svých důsledcích i optimální z hlediska celospolečenského prospěchu.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem se předkládá návrh novelizace zákona 42/1992 Sb., který řeší danou problematiku vydáním zvláštních cenných papírů - podílnických listů - ve výši nevyrovnaných majetkových podílů. Tyto podílnické listy přesně specifikují míru oprávnění věřitele vůči dlužníkovi. Konstrukce novelizace navíc nevylučuje institut dohody o jiném způsobu vypořádání na základě dohody. Tato novelizace se vztahuje především na ty subjekty, které si ponechaly právní formu družstva.
V návaznosti na tento mechanismus vypořádání novelizuje i zákon o dani z příjmů tak, aby se příjmy plynoucí z realizace majetkových práv prostřednictvím podílnických listů staly položkou osvobozenou od daně z příjmu. Na druhé straně je navrhováno, aby finanční prostředky, které dlužník použije na úhradu vykoupení podílnických listů, byly ve smyslu tohoto zákona daňovým nákladem.
Návrh si nevyžádá žádné dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Naopak lze reálně předpokládat, že jeho přijetím se výrazně sníží zatíženost soudů. okresních úřadů a územních odborů MZe ČR. Realizací dojde ke snížení výnosu z daně z příjmu. Toto snížení je ale v podstatě fiktivní vzhledem k dosavadnímu přístupu ke zdanění majetkových příjmů z restituce a transformace zemědělského majetku, kdy se tyto daně prakticky odpouštějí.
Zvláštní část:
Čl. I:
§ 13 zákona 42/1992 Sb. se doplňuje o nový odstavec 4) který řeší způsob vypořádání majetkového podílu stanoveného podle tohoto zákona v případě, že nedojde k dohodě o způsobu vypořádání. Jako řešení je navrženo vydání cenných papírů - podílnických listů . Tato možnost je v novém odstavci 5) rozšířena i na majetkové podíly členů družstev, které nebyly vloženy do družstva jako základní nebo další členský vklad a jsou v podstatě právně neošetřeny stejně jako je tomu u oprávněných osob, které se nestaly členy družstev.
§ 13 a se vkládá nově za dosavadní § 13, definuje povahu cenných papírů - podílnického listu, upravuje způsoby vydání a lhůty pro jejich emisi a nakládání s tímto cenným papírem
§ 13 b definuje základní povinné údaje podílnického listu a míru oprávnění majitele vůči emitentovi.
§ 13 c definuje práva majitele podílnického listu a upravuje způsoby jejich realizace tak, aby nedošlo ke znevýhodnění podílníků oproti členům družstva.
§ 13 d upravuje možnosti odkupu podílnických listů dlužníkem a způsob jejich umoření.
§ 13 e upravuje práva členů družstva - majitelů podílnických listů - vůči dlužníkovi.
Čl. II
1. doplňuje nový odstavec do § 4 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který osvobozuje od daně z příjmu fyzických osob příjmy plynoucí z prodeje nebo výnosu podílnických listů.
2. doplňuje § 24 zákona č.586/1992 Sb. o nové odstavce ze) a zf) které umožňují zahrnutí nákladů na odkup podílnických listů a vyrovnání majetkových podílů vzniklých podle § 13 zákona č.42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů jako odpočitatelnou položku z daňového základu.
Čl. III