Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 2 zní:

"/2/ Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, není schopen plnit své splatné závazky a lze důvodně očekávat, že je nebude schopen plnit ani dodatečně. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.".

2. § 3 odst. 2 a 3 zní:

"/2/ Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení řízení není přípustné. Prominutí zmeškání lhůty účastníkem řízení není přípustné. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

/3/ Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolávání k soudu nebo uvědomování účastníků, lze k soudu předvolat nebo účastníky uvědomit též vyhláškou, která se zveřejní nejméně patnáct dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.".

3. Za § 4 se vkládá § 4a, který zní:

/1/ Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel v úpadku /§ 1/, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.

/2/ Povinnost podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou oprávněny podat jménem dlužníka návrh na zahájení soudního řízení, s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů, a likvidátor právnické osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.

/3/ Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.

/4/ Zpětvzetí návrhu podaného podle odstavce l nebo 2 není přípustné.".

4. V § 5a odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a část věty za středníkem se vypouští.

5. V § 11 odst. l se dosavadní první věta nahrazuje touto větou:

"Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje padesát, jsou povinni ustavit věřitelský výbor.".

6. § 12 odst. 2 zní:

"/2/ Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu a činí opatření nezbytná k zajištění jeho účelu.".

7. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"/3/ Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu dohlédací činnosti podle odstavců l a 2, není odvolání přípustné.".

8. V § 12a se na konci odstavce 1 připojuje tato věta:

"Proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem; proti usnesení o zamítnutí návrhu se může odvolat navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.".

9. V § 14a se dosavadní text označuje jako odstavec l a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"/2/ Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou lhůtu. Lhůtu 8 měsíců i lhůtu stanovenou soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li to okolnosti případu.".

10. § 17 odst. 2 zní:

"/2/ Povinnosti podle odstavce l mají i osoby, které jsou oprávněny jménem úpadce jednat, včetně likvidátora, jestliže úpadcem je právnická osoba v likvidaci.".

11. § 17 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"/3/ Povinnosti podle odstavce l musejí být splněny nejpozději do 3O dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, soud předvolá osoby mající tuto povinnost a učiní přiměřená opatření.".

12. V § 22 odst. 1 se dosavadní druhá věta nahrazuje touto větou:

"Náhradu nákladů spojených se zvláštním přezkumným jednáním může soud uložit konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali.".

13. V § 23 odst. 2 větě druhé se za slova "o pravosti" vkládají slova "a výši".

14. V § 31 odst. 2 úvodní věta zní: "Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou". V § 31 odst. 2 písm. f/ se za slovy "podle § 14 odst. l písm. a/" čárka nahrazuje tečkou a zbývající část textu se vypouští.

15. V § 3l odst. 3 úvodní věta zní: "Pracovními nároky, pokud vznikly po prohlášení konkursu anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen, jsou". V § 31 odst. 3 písm. ch/ se za slovy "nemocí z povolání" čárka nahrazuje tečkou a zbývající část textu se vypouští.

16. V § 32 odst. 2 písm. b/ se slova "příspěvky na sociální zabezpečení /pojištění/ a pojistné na všeobecné" nahrazují slovy "pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné".

17. V § 33 odst. l písm. d/ se na konci středník nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu;"

18. V § 54 odst. l písm. c/ se slova "příspěvky na sociální zabezpečení /pojištění/ a pojistné na všeobecné" nahrazují slovy "pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné".

19. § 68a se vypouští.

Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem l. listopadu 1997.

Obecná část:

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z významných zákonů ovlivňujících fungování tržní ekonomiky.

V souvislosti s materiálem o korekci hospodářské politiky a o dalších transformačních opatřeních vláda posuzovala funkčnost tohoto zákona a dospěla k závěru, že zákon je nutno v některých směrech změnit a doplnit. Určitá zpřísnění je nutno provést především ve vztahu k dlužníkovi /úpadci/, jestliže neplní své splatné závazky. Rovněž je nezbytné urychlit postup správce konkursní podstaty s cílem, aby konkursní řízení bylo podle okolností co nejdříve ukončeno a institut konkursu tak lépe plnil v tržním hospodářství svůj účel. Aplikačních poznatků bylo využito k určitému zpřesnění, zjednodušení a odformalizování konkursního řízení.

Návrh zákona si nevyžádá finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Právní akty Evropských společenství tuto problematiku neupravují.

Zvláštní část:

K čl. I:

K bodu l:

Jedna z definic úpadku, jak je uvedena v § l odst. 2, přináší problémy v tom, že pojem "po delší dobu" je příliš neurčitý. Z právní konstrukce tohoto ustanovení plyne, že dosud se stav insolvence posuzoval do minulosti.

Adekvátnější je posuzovat insolvenci z hlediska budoucích reálných možností dlužníka plnit své splatné závazky. Tato navržená změna bude mít zásadní význam pro dlužníka z hlediska jeho povinnosti podat návrh na konkurs.

K bodům 2 a 4:

Použití občanského soudního řádu v konkursním řízení, i když jde pouze o použití přiměřené, působí někdy procesní těžkosti a problémy. Proto se rozšiřuje okruh případů, kdy pro konkurs bude platit výslovně zvláštní procesní úprava.

K bodu 3:

Podle platné právní úpravy, jak je vyjádřena v § 68a odst. l, dojde-li k úpadku dlužníka jeho předlužením, je dlužník povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na konkurs.

Navrhovaná právní úprava ukládá dlužníkovi povinnost podat návrh na konkurs nejen dojde-li k úpadku předlužením, ale též dojde-li k úpadku pro insolvenci. Tato povinnost se však týká pouze právnických osob a z fyzických osob pouze podnikatelů.

Z § 68a odst. 2 se přejímá povinnost dalších osob podat návrh na prohlášení konkursu, dojde-li k úpadku dlužníka předlužením nebo pro insolvenci. Tuto povinnost však nemá nucený správce podle zvláštních předpisů, neboť cíl nucené správy lze často realizovat jinak než konkursem. Likvidátor tuto povinnost má jen při předlužení, neboť likvidace mu umožňuje průběžně zajišťovat finanční prostředky a čelit tak insolvenci.

Nesplnění povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu je sankcionováno především povinností nahradit věřitelům škodu, jde-li o osoby odlišné od dlužníka. Všechny osoby, které tuto povinnost mají, vystavují se při jejím nesplnění i trestnímu postihu podle souběžně předkládané novely trestního zákona.

K bodu 5:

Z poznatků soudní praxe vyplývá, že dosud zákonem stanovený počet patnácti konkursních věřitelů je příliš nízký a působí v praxi obtíže a průtahy. Proto se navrhuje tento počet zvýšit tak, aby povinnost ustavit věřitelský výbor byla stanovena, pokud počet konkursních věřitelů přesahuje padesát.

K bodům 6 a 7:

Tato ustanovení se navrhují zařadit v zájmu zpřesnění úpravy činnosti, kterou je soud oprávněn vykonávat při své dohlédací činnosti.

K bodu 8:

Navrhovaná úprava znamená omezení okruhu osob, které mohou podat odvolání proti usnesení o prohlášení konkursu. Jejím cílem je přispět k urychlení konkursního řízení.

K bodu 9:

K urychlení činnosti správce se navrhuje, aby mu byla uložena lhůta 18 měsíců, v níž bude povinen předložit soudu konečnou zprávu. S ohledem na okolnosti konkrétního případu bude ovšem soud oprávněn již v rozhodnutí o prohlášení konkursu stanovit lhůtu jinou /příp. kratší, ale i delší/. Opět s ohledem na okolnosti konkrétní věci bude soud oprávněn lhůtu prodloužit, např. s ohledem na dosud probíhající incidenční spory. Nedodržení lhůty správcem je sankcionováno podle § 8 odst. 4 a 5 /pořádková pokuta, zproštění funkce/.

K bodům 10 a 11:

Jde o zpřesnění úpravy součinnosti se soudem jak pokud jde o okruh osob, tak pokud jde o lhůty. Také porušení těchto povinností je sankcionováno, a to jednak procesně, jednak trestně.

K bodům 12 až 16, 18:

Jde o dílčí změny, kterými jsou zejména odstraňovány potíže při aplikaci ustanovení, jichž se týkají. Též jsou prováděna některá formulační upřesnění.

K bodu 17:

Tato penále mají obdobnou povahu jako úroky a smluvní sankce a proto se právní režim upravuje shodně.

K bodu 19:

K vypuštění tohoto ustanovení dochází v důsledku zařazení bodu 3.

K čl. II:

Vyjadřuje se obvyklá procesní zásada platnosti tohoto zákona i na řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti s tím, že právní účinky úkonů dříve učiněných zůstávají zachovány.

K čl. III:

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti pokud možno co nejdříve. Navržen je konkrétní den nabytí účinnosti 1. listopad 1997.

Změny: zákon č. 122/1993 Sb., zákon č. 42/1994 Sb., zákon č. 74/1994 Sb., zákon č. 117/1994 Sb., zákon č. 156/1994 Sb., zákon č. 224/1994 Sb., zákon č. 84/1995 Sb., zákon č. 94/1996 Sb. a zákon č. .../1997 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, není schopen plnit své splatné závazky a lze důvodně očekávat, že je nebude schopen plnit ani dodatečně. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.

(Původní znění:

(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.)

(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.

(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").

(2) zrušen

(3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.

(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení řízení není přípustné. Prominutí zmeškání lhůty účastníkem řízení není přípustné. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolávání k soudu nebo uvědomování účastníků, lze k soudu předvolat nebo účastníky uvědomit též vyhláškou, která se zveřejní nejméně patnáct dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.

(Původní znění:

(2) Soud rozhoduje usnesením; jednání se nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolání k soudu, lze k soudu předvolat též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.)

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.

(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.

(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.

(1) Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel v úpadku (§ l), je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.

(2) Povinnost podle odstavce l mají i osoby, které jsou oprávněny podat jménem dlužníka návrh na zahájení soudního řízení, s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů, a likvidátor právnické osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.

(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.

(4) Zpětvzetí návrhu podaného podle odstavce l nebo 2 není přípustné.

(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.

(1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník. (Vypouští se: prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.)

(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže

a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,

b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,

c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,

d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.

(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak

návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

Po dobu trvání ochranné lhůty

a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,

b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,

c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,

d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,

e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.

(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata").

(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.

(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.

(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.

(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.

(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci. Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor

(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.

(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.