Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.

(2) Povolení vyrovnání má tyto účinky:

a) dlužník nesmí samostatně provádět právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů; vyrovnací správce je oprávněn určit právní úkony dlužníka, k nimž je potřebný jeho souhlas, a může si vyhradit, že bude vyplácet a přijímat platby nebo plnit jiné závazky místo dlužníka;

b) soud může dlužníkovi nařídit, aby určité právní úkony nečinil vůbec nebo jen s předchozím souhlasem vyrovnacího správce; může rozhodnout i o jiných opatřeních potřebných k zajištění dlužníkova majetku;

c) právní úkony dlužníka, odporující ustanovení pod písmeny a) a b) jsou vůči věřitelům neúčinné;

d) dlužník nemůže po dobu vyrovnání navrhnout prohlášení konkursu;

e) věřitelé nemohou navrhnout na dlužníkův majetek konkurs, ani vést výkon rozhodnutí pro pohledávky, které nemají přednost (§ 54);

f) u pohledávek zahrnutých do vyrovnání nastávají účinky uznání závazku dlužníkem.

(1) Ve vyrovnání je za věřitele pokládán každý, kdo přihlásí na základě výzvy soudu [§ 50 odst. 3 písm. c)] svůj nárok. Způsob, pořadí a míra uspokojení nároků se určí až v potvrzeném vyrovnání (§ 60), nebude-li možné dosáhnout uspokojení mimo vyrovnání podle dalších ustanovení.

(2) Z vyrovnání jsou vyloučeny úroky včetně úroků z prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní moci, a právo na ně zaniká dnem, kdy právní moci nabylo usnesení o potvrzení vyrovnání.

(3) Závazky ze smluv uvedených v § 14 odst. 2 ani části těchto závazků se do vyrovnání nezahrnují.

(1) Právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání mají:

a) pohledávky týkající se nákladů řízení;

b) pohledávky z právních úkonů dlužníka nebo správce jednajícího za dlužníka [§ 52 odst. 2 písm. a) a b)] a nárok správce na odměnu a výdaje;

c) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné (Původní znění: příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění) a pojistné na všeobecné) zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky před povolením vyrovnání, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem, a nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem;^4c)

d) všechny závazky dlužníka vyplývající z pracovněprávního vztahu, pokud nepřesahují nároky za poslední tři roky před povolením vyrovnání.

(2) Nositelé pohledávek uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli.

___________________

^4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

(1) Bezpodílový spoluvlastník přejímá podpisem návrhu na vyrovnání závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito veškerého majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů; tento závazek trvá, i když po podání návrhu na vyrovnání došlo k zániku nebo zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Smrtí podepsaného bezpodílového spoluvlastníka tento závazek zaniká.

(2) Za nevypořádané se považuje i to bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které bylo vypořádáno dohodou mezi oběma spoluvlastníky v posledních šesti měsících před podáním návrhu.

(3) Soudní řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které neskončilo před podáním návrhu na vyrovnání, může být po podání návrhu na vyrovnání skončeno pouze rozsudkem soudu. Od podání návrhu na vyrovnání do skončení nebo zastavení řízení neběží lhůta podle zvláštního předpisu. ⁵)

___________________

⁵) § 149 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě stanovené v § 50 odst. 3 písm. c).

(2) V přihlášce je třeba uvést výši a právní důvod vzniku pohledávky, popřípadě i označení soudu, u něhož pohledávka byla už vymáhána.

(3) Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní věřitelé (§ 54 odst. 2).

(1) Správce zapíše přihlášky do seznamu v tom pořadí, v jakém došly soudu, a to odděleně přihlášky přednostních pohledávek od ostatních. Přihlášené pohledávky přezkoumá podle obchodních knih a jiných písemností. Soud si vyžádá vyjádření dlužníka, zda jednotlivé pohledávky uznává. Popírá-li dlužník pohledávku, musí pro to uvést důvody. Nevyjádří-li se dlužník ve lhůtě dané správcem, platí, že pohledávku uznává; uznání pohledávky platí i v případě, že bude do tří let prohlášen konkurs na dlužníkův majetek.

(2) Správce vyzve věřitele, aby ve lhůtě jím uložené nahlédli do seznamu přihlášek a do vyjádření dlužníka. Současně jim sdělí, že se mohou vyjádřit k seznamu a k vyjádření dlužníka a že jejich vyjádření budou k seznamu připojena, popřípadě bude uvedeno, že se nevyjádřili.

(1) Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.

(2) Při vyrovnacím jednání [§ 50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu hlasovat platí obdobně ustanovení § 38 s těmito odchylkami:

a) vyrovnacího jednání se dlužník musí účastnit osobně. Po zahájení jednání nemůže vzít návrh na vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů. Nedostaví-li se bez omluvy nebo není-li jeho omluva uznána soudem za důvodnou, soud řízení zastaví;

b) věřitelé dlužníka nejsou povinni dostavit se osobně. Hlasovat o přijetí vyrovnání mohou jen věřitelé osobně přítomní nebo zastoupení;

c) hlasovací právo náleží jen těm věřitelům, kteří by vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu;

d) oddělení věřitelé (§ 28) hlasují jen za tu část pohledávky, která nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení (§ 28);

e) věřitelé s přednostním právem a věřitelé, jejichž hlasovací právo bylo správcem, dlužníkem nebo jiným věřitelem popřeno, hlasovací právo nemají;

f) hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří nabyli pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy dlužník už byl v úpadku.

Popření pravosti nebo výše některé z přihlášených pohledávek dlužníkem, správcem nebo některým z věřitelů oprávněným hlasovat, má tyto účinky:

a) popře-li pohledávku dlužník, musí soud po slyšení účastníků na návrh věřitele nařídit, aby částka připadající na popřenou pohledávku byla zajištěna složením do úschovy u soudu; zároveň určí věřiteli popřené pohledávky lhůtu k jejímu uplatnění s poučením, že zajištěný obnos uvolní ve prospěch dlužníka, nebude-li lhůta dodržena. Popření pohledávky dlužníkem má za následek, že pro ni nelze vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4); je-li však popřená pohledávka již vykonatelná, je na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva podle obecných ustanovení občanského soudního řádu; ⁶)

b) popře-li pohledávku správce, nelze pro ni vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4);

c) popření pohledávky jiným věřitelem zůstává bez vlivu na vyrovnání.

___________________

⁶) § 80 písm. c) a § 268 občanského soudního řádu.

(1) Soud usnesením vyrovnání potvrdí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) nároky osob oprávněných požadovat vyloučení věci, nároky oddělených věřitelů (§ 28) a nároky na poskytnutí výživy nejsou vyrovnáním dotčeny;

b) přednostní pohledávky jsou zaplaceny, anebo je jejich zaplacení zajištěno;

c) věřitelé ostatních pohledávek jsou uspokojeni stejnou měrou, pokud nesouhlasili s tím, aby některý byl uspokojen výhodněji;

d) není poskytnuta zvláštní výhoda některému věřiteli stejného pořadí, nejde-li o výhodu poskytnutou podle písmena c);

e) nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka mimo případy, kdyby s tím tito věřitelé výslovně souhlasili.

(2) Usnesení, kterým bylo potvrzeno vyrovnání, se stane vykonatelným jeho právní mocí. Pro potvrzení vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení nuceného vyrovnání (§ 39 a 40). Zemře-li dlužník před rozhodnutím o potvrzení vyrovnání, může soud vyrovnání potvrdit, jen jestliže oprávnění dlužníkovi dědici prohlásili nejpozději při vyrovnacím jednání, že s navrženým vyrovnáním souhlasí; jinak soud vyrovnání zastaví.

(1) Soud zamítne potvrdit vyrovnání, i když s ním věřitelé vyslovili souhlas,

a) nejsou-li důvody pro to, aby vyrovnání bylo povoleno (§ 50 odst. 1);

b) byly-li některému věřiteli poskytnuty zvláštní výhody [§ 60 odst. 1 písm. d)];

c) nebyly-li do 30 dnů od přijetí vyrovnání zaplaceny náklady řízení nebo zajištěna jejich náhrada, i když byl k tomu dlužník soudem vyzván neprodleně po přijetí vyrovnání.

(2) Soud může zamítnout vyrovnání potvrdit,

a) jsou-li výhody vyplývající pro dlužníka z přijatého vyrovnání ve značném rozporu s jeho zjištěnými hospodářskými poměry;

b) není-li možné získat dostatečný přehled o hospodářských poměrech dlužníka zejména proto, že nevedl řádně obchodní knihy;

c) jestliže přijaté vyrovnání je ve značném rozporu se společným zájmem věřitelů.

(1) Proti usnesení potvrzujícímu věřiteli vyrovnání mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří nedali výslovně souhlas k vyrovnání, jakož i ručitelé a spoludlužníci dlužníka.

(2) Proti usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání, se mohou odvolat dlužník a věřitelé, kteří projevili souhlas s přijetím vyrovnání.

(1) Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci a dlužník úplně a včas své povinnosti splnil, zaniká jeho povinnost splnit věřitelům část závazku, k jejímuž plnění nebyl

povinen podle obsahu vyrovnání, a to i tehdy, jestliže hlasovali proti přijetí vyrovnání nebo se hlasování nezúčastnili.

(2) Potvrzeným vyrovnáním zůstávají nedotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka, jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.

(3) Byl-li na dlužníkův majetek prohlášen konkurs dříve, než byly úplně splněny povinnosti dlužníka vyplývající z vyrovnání, pokládají se pohledávky věřitelů v konkursu za uspokojené částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.

(4) Na základě pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek lze vést výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření pohledávky dlužníkem nebo správcem. Výkonem rozhodnutí mohou být proti dlužníkovi vymáhány i náklady řízení, jež byly určeny ve vyrovnání, nebyly-li zaplaceny nebo zajištěny ve lhůtě k tomu stanovené [§ 61 odst. 1 písm.c)].

Nebylo-li soudem potvrzené vyrovnání splněno, ačkoli byl dlužník věřitelem upomenut doporučeným dopisem s poskytnutím nejméně osmidenní lhůty k dodatečnému splnění, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody poskytnuté ve vyrovnání dlužníkovi, a to u všech věřitelů; práva poskytnutá vyrovnáním proti jiným osobám zůstávají zachována.

(1) Věřitelé jsou oprávněni požadovat úplné uspokojení svých nároků, bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům. Ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání může věřitel uplatnit u soudu nárok na úplné uspokojení svých pohledávek nebo na prohlášení zvláštní výhody za neúčinnou; nepozbývá tím práv nabytých z vyrovnání. Tento nárok však věřitelům nevzniká, jestliže se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení vyrovnání.

(2) Byl-li dlužník do tří let od potvrzení vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl vyrovnání anebo kterým zkrátil svého věřitele, stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost vyrovnání se nedotýká jejich práv, která pro ně z vyrovnání vznikla.

(1) Soud usnesením vyrovnání zastaví,

a) vezme-li dlužník zpět svůj návrh na vyrovnání před vyrovnacím jednáním, nebo nebyl-li návrh věřiteli přijat do 90 dnů od povolení vyrovnání; tuto lhůtu může soud přiměřeně prodloužit, jde-li o vyrovnání hospodářsky významného podniku a vyžaduje-li prodloužení lhůty veřejný zájem;

b) nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání;

c) neprohlásí-li všichni dědici dlužníka nejpozději při vyrovnacím jednání, že souhlasí s nabízeným vyrovnáním (§ 60 odst. 2).

(2) Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

(3) Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o něm se užije ustanovení odstavce 2.

(4) Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do 15 dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.

(1) Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích pracovníků, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním ^6b) (dále jen "vedoucí pracovníci"), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše 10 000 Kč měsíčně.

(2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1, přesahující částku tam uvedenou, jakož i jejich pracovní nároky podle § 32 odst. 2 písm. a) se uspokojují jako ostatní pohledávky [§ 32 odst. 2 písm. c)].

(3) Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.

(4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoliv zvýhodnění.

___________________

^6b) § 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce.

(1) Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké ⁴) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.

___________________

⁴) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.

Soud nemůže prohlásit konkurs ohledně dlužníka, který je samostatně hospodařícím rolníkem,^6c) do 31. prosince 1994, pokud s tím dlužník neprojeví souhlas.

___________________

^6c) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

(1) Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd, ⁷) se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.

(2) Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli [§ 32 odst. 2 písm. a) a § 54 odst. 1 písm. a)].

___________________

⁷) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

(Původní znění:

(1) V případě, že dojde k úpadku dlužníka jeho předlužením (§ 1 odst. 3), je dlužník povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Tuto povinnost nemá nucený správce podle zvláštních předpisů.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 mají i všechny osoby, které jsou jménem dlužníka oprávněny podat návrh na zahájení soudního řízení (s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů); pokud ji nesplní, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která jim tím vznikne.)

(1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

(2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354 občanského soudního řádu ¹) dokončí soudy podle dosavadních předpisů.

___________________

¹) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo spravedlnosti upraví vyhláškou

a) podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení;

b) jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.

Zrušují se ustanovení § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.

Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány.