Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04 telefon 8726 111

Nejvyšší kontrolní úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997 podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Výchozími informacemi, o něž Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) opírá hodnocení plnění státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku, byly kromě vládní zprávy též údaje České národní banky.

1. Celkové výsledky plnění státního rozpočtu

Vývoj salda příjmů a výdajů státního rozpočtu kumulovaně od počátku roku 1997 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku ukazuje, že rozpočtové hospodaření v 1. čtvrtletí 1997 bylo charakterizováno neplněním zákonem č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1997, stanovených celkových příjmů. Dosažené příjmy byly v absolutní hodnotě dokonce nižší než ve stejném období roku 1996. Z výsledku hospodaření státního rozpočtu vyplývá, že podíl schodku ve výši -8,52 mld. Kč činil -1,6%, zatímco ve stejném období r. 1996 podíl přebytku ve výši 1,70 mld. Kč 0,3% a v r. 1995 podíl přebytku ve výši 6,49 mld. Kč představoval 1,6% ročního objemu příjmů a výdajů schváleného státního rozpočtu na příslušný rok.

Objem celkových příjmů za 1. čtvrtletí 1997 dosáhl 106,76 mld. Kč, tj. 19,4% schváleného ročního rozpočtu. Proti stejnému období předchozího roku byl o 1,07 mld. Kč nižší. V 1. čtvrtletí byly dosažené celkové příjmy v relaci ke schválenému ročnímu rozpočtu o 2,3 procentního bodu nižší než ve stejném období r. 1996 a proti alikvotě byly o 30,52 mld. Kč (o 22,2%) nižší, zatímco ke konci března 1996 o 16,58 mld. Kč (o 13,3%) a ke konci března 1995 pouze o 3,71 mld. Kč (o 3,6%) nižší. V dubnu 1997 nárůst celkových příjmů činil 47,14 mld. Kč (o 28,6% více než v březnu) a za 4 měsíce roku celkové příjmy dosáhly 153,90 mld. Kč, tj. 28,0% schváleného ročního rozpočtu, a o 3,7% byly vyšší než za stejné období r. 1996. Propad celkových příjmů proti alikvotě ročního rozpočtu činil ke konci dubna -29,13 mld. Kč a proti stavu ke konci března se mírně snížil (o 1,39 mld. Kč). Ve vztahu k nově odhadovaným příjmům státního rozpočtu, které byly východiskem pro vázání, tzn. snížení výdajů státního rozpočtu na základě usnesení vlády č. 229 ze dne 16. 4. 1997, byly celkové příjmy plněny ke konci dubna na 29,4% a propad proti alikvotě činil -20,63 mld. Kč.

Objem celkových výdajů za 1. čtvrtletí 1997 dosáhl 115,28 mld. Kč, tj. 21,0% schváleného ročního rozpočtu. Proti stejnému období předchozího roku byl o 8,6% vyšší. V dubnu 1997 nárůst celkových výdajů činil 50,60 mld. Kč (o 31,5% více než v březnu) a za 4 měsíce roku celkové výdaje činily 165,88 mld. Kč, tj. 30,2% schváleného rozpočtu.

V relaci ke schválenému ročnímu rozpočtu byly celkové výdaje čerpány na téměř shodné úrovni jako ve stejném období r. 1996, v 1. čtvrtletí pomalejším tempem o 0,3 procentního bodu a ke konci dubna shodným tempem. Proti alikvotě ročního rozpočtu bylo jejich čerpání ke konci března o 22,00 mld. Kč (o 16,0%) nižší, ke konci dubna o 17,15 mld. Kč (9,4%) a ke konci května rozsah nečerpaných výdajů dosáhl 25,60 mld. Kč (-11,2%). Ve vztahu ke státnímu rozpočtu upravenému na základě usnesení vlády č. 229 ze dne 16. 4. 1997 byly celkové výdaje plněny ke konci dubna na 31,7% a ke konci května na 38,8% a rozdíl proti alikvotě činil -8,65 mld. Kč (-5,0%) resp. -14,98 mld. Kč (-6,9%). Pro dosud uplynulé období bylo charakteristické relativně nízké čerpání výdajů, s určitým výkyvem v měsíci dubnu, obdobně jako tomu bylo ve stejném období r. 1996 i r. 1995.

Rozpočtový schodek (za 1. čtvrtletí -8,52 mld. Kč a za období leden - duben -11,98 mld. Kč) byl, s výjimkou ledna, vykázán v měsících únoru, březnu a dubnu.

Přestože hospodaření státního rozpočtu za první měsíc roku skončilo přebytkem 3,84 mld. Kč a nelišilo se tak od vývoje rozpočtového hospodaření v předchozích dvou letech, výsledek signalizoval výraznou napjatost na příjmové straně, kdy celkové příjmy a některé rozhodující daňové příjmy zůstaly v absolutní hodnotě pod úrovní lednových příjmů r. 1996. Inkasované celkové příjmy v lednu letošního roku byly proti lednovým příjmům r. 1996 nižší o 1,13 mld. Kč (o 2,6%), daňové příjmy jako celek o 0,96 mld. Kč (o 4,0%). Propad daně z přidané hodnoty představoval 1,24 mld. Kč (11,0%) a spotřebních daní 0,59 mld. Kč (10,4%).

Výsledek rozpočtového hospodaření ke konci února - schodek ve výši -6,70 mld. Kč - představoval zhoršení salda státního rozpočtu proti stavu ke konci ledna o 10,54 mld. Kč. O tuto částku převýšily v únoru čerpané výdaje inkasované příjmy v tomto měsíci. Podíl schodku na schváleném státním rozpočtu na r. 1997 činil -1,2%, zatímco ve stejném období předchozího roku - ke konci února 1996 - byl dosažen přebytek ve výši 3,20 mld. Kč a jeho podíl na schváleném rozpočtu činil 0,6% (v roce 1995 0,7%). Výsledky hospodaření státního rozpočtu za první dva měsíce roku potvrdily výraznou napjatost na příjmové straně, která se projevila již v lednu, přestože v tomto měsíci byl dosažen rozpočtový přebytek. Objem čerpaných výdajů v únoru 1,4 násobně převýšil inkasované příjmy v tomto měsíci, přestože byl v porovnání s hodnotou průměrných rozpočtovaných výdajů na měsíc o 8,18 mld. Kč (o 17,9%) nižší. Celkové příjmy a zejména některé rozhodující daňové příjmy zůstaly i v období prvních dvou měsíců v absolutní hodnotě pod úrovní těchto příjmů ve stejném období r. 1996. Inkasované celkové příjmy byly o 1,21 mld. Kč (o 1,7%) nižší, daňové příjmy jako celek byly o 3,57 mld. Kč (o 9,4%) nižší. Propad daně z přidané hodnoty představoval 1,80 mld. Kč (14,2%), daní z příjmů 0,75 mld. Kč (6,5%), spotřebních daní 0,44 mld. Kč (4,7%) a cel 0,69 mld. Kč (24,7%).

Po vykázaném rozpočtovém schodku za období prvních dvou měsíců roku ve výši -6,70 mld. Kč, kdy se projevila výrazná napjatost na příjmové straně státního rozpočtu, nebylo ani v březnu dosaženo očekávaného inkasa celkových příjmů státního rozpočtu a celkové rozpočtové výdaje převýšily v tomto měsíci dosažené příjmy o 1,82 mld. Kč. Rozpočtový deficit se o tuto částku zvýšil a za 1. čtvrtletí dosáhl -8,52 mld. Kč. Přestože rozpočtované celkové příjmy schváleného rozpočtu na rok 1997 měly vzrůst proti dosažené skutečnosti r. 1996 o 13,7%, zůstaly za 1. čtvrtletí jak celkové příjmy, tak zejména rozhodující daňové příjmy v absolutní hodnotě pod úrovní těchto příjmů dosažených za 1. čtvrtletí r. 1996. Inkasované celkové příjmy byly o 1,07 mld. Kč (o 1,0%) nižší, daňové příjmy jako celek byly o 4,83 mld. Kč (o 8,1%) nižší, propad daně z přidané hodnoty představoval 1,34 mld. Kč (6,2%), daní z příjmů 1,54 mld. Kč (8,7%), spotřebních daní 0,86 mld. Kč (6,0%), cel 1,16 mld. Kč (26,7%), ostatních daní a poplatků 0,10 mld. Kč (7,1%) a nedaňových a ostatních příjmů 0,56 mld. Kč (6,1%), a to bez inflačního vlivu. Rozpočtované úhrnné výdaje schváleného rozpočtu na rok 1997 se měly proti dosažené skutečnosti r. 1996 zvýšit o 13,4%. Výdaje za 1. čtvrtletí tuto úroveň nepřekročily. Byly proti skutečnosti za 1. čtvrtletí r. 1996 vyšší jen o 8,6%.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci dubna potvrdily trvající napětí mezi příjmy a výdaji, rozpočtový schodek se zvýšil o 3,46 mld. Kč a dosáhl -11,98 mld. Kč. V porovnání se stavem ke konci března se schodek zvýšil o 40,6% a proti stavu ke konci dubna r. 1996 téměř sedminásobně (o 580,7%). Výdaje vzrostly proti stejnému období minulého roku o 10,4%, avšak příjmy pouze o 3,7%. Schodek představuje -2,2% schváleného a -2,3% upraveného státního rozpočtu na rok 1997, zatímco podíl schodku ve výši -1,76 mld. Kč vykázaného ke konci dubna 1996 na schváleném rozpočtu na tento rok činil -0,35% (ke konci dubna 1995 byl dosažen přebytek ve výši 1,67 mld. Kč a jeho podíl na schváleném rozpočtu činil 0,4%), Výsledek hospodaření za 4 měsíce letošního roku je tedy proti loňsku o 10,22 mld. Kč a proti r. 1995 dokonce o 13,65 mld. Kč horší.

2. Příjmy státního rozpočtu

K 31. březnu 1997 činilo celkové inkaso příjmů státního rozpočtu 106,76 mld. Kč, což představuje 19,4% ročního rozpočtu. Toto nízké procento plnění ročního rozpočtu je částečně dáno sezónním charakterem inkasa některých hlavních daňových příjmů:

- U daně z přidané hodnoty např. v únoru pravidelně dochází k téměř úplnému výpadku inkasa v souvislosti s vracením nadměrných odpočtů uplatněných plátci daně za poslední čtvrtletí předchozího roku. Teprve v dalším průběhu roku se dosažené celkové inkaso postupně stále více blíží alikvotě.

- U daně z příjmů právnických osob bývá v rámci 1. čtvrtletí vyšší výnos pouze v březnu, a to vzhledem k vyrovnávání roční daňové povinnosti u části plátců daně. V březnu 1997 výnos této daně pokryl pouze 6,9% ročního rozpočtu, což je relativně velmi nízké plnění vzhledem k výše uvedenému vlivu. Projevil se zde skluz určité části plateb do prvních dnů měsíce dubna a zřejmě též i pokračující tendence odkladu vypořádání roční daňové povinnosti z března na červen u těch poplatníků, kteří zadají zpracování ročního daňového přiznání daňovému poradci.

- Nízké inkaso silniční daně vyplývá ze skutečnosti, že první čtvrtletní záloha na tuto daň je splatná až 15. dubna.

- Další dva hlavní daňové příjmy, a to spotřební daně a cla, mívají relativně vyrovnané měsíční inkaso, přesto však je zřejmá jeho nižší úroveň dosahovaná začátkem roku a teprve postupné zvyšování v dalším průběhu roku.

- Obdobná základní tendence se projevuje i v inkasu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zde je navíc patrný zřetelný výkyv směrem nahoru vždy koncem pololetí.

- Naopak u daně z příjmů fyzických osob bývá mimořádně vysokého plnění ročního rozpočtu dosahováno již v lednu (13, 2% v r. 1997), a to vlivem ročně připisovaných úroků z vkladů na vkladních knížkách. Také k 31. 3. 1997 bylo plnění rozpočtu velmi příznivé (24, 3%). V dalším průběhu roku bude tento vliv postupně ztrácet svoji váhu.

- Výrazně nerovnoměrně rozložené v průběhu roku (nikoliv však vlivem sezónních výkyvů) jsou nedaňové příjmy, zejména příjmy ze splátek vládních úvěrů.

I když nižší než alikvotní plnění celkových příjmů státního rozpočtu bývá v prvním kalendářním čtvrtletí obvyklé, rozsah odchylky (-5,6 procentních bodů) byl v letošním roce zcela mimořádný (v roce 1995 se 1. čtvrtletí podílelo na celoročních příjmech 22,5%, v roce 1996 činil tento podíl 22,3%). Ještě závažnější však je skutečnost, že proti srovnatelnému období roku 1996 celkové dosažené příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997 klesly o 1,07 mld. Kč, tj. o 1,0%. Pokud se nejedná o prudký pokles daňové disciplíny (a údaje v příloze č. 2 "Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků..." nesvědčí o mimořádném nárůstu nedoplatků), je zřejmě základem tohoto meziročního poklesu příjmů státního rozpočtu celkové zpomalení ekonomického rozvoje.

Meziroční pokles výnosu za 1. čtvrtletí se týkal většiny hlavních daňových příjmů, tj. daně z přidané hodnoty (-1,11 mld. Kč, tj. -4,8%), spotřebních daní (-0,70 mld. Kč, tj. -4,9%), daně z příjmů právnických osob (-1,98 mld. Kč, tj. -20,9%) a cel (-1,17 mld. Kč, tj. -25,7%). Meziroční nárůst inkasa vykázaly ty příjmy státního rozpočtu, které mají bezprostřední souvislost s vyplacenými mzdami, resp. s úsporami obyvatelstva. Inkaso daně z příjmů fyzických osob stouplo o 0,44 mld. Kč (tj. +5,3%) a výnos pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vzrostl o 5,23 mld. Kč, tj. o 13,5%.

K pozitivní změně ve vývoji příjmů státního rozpočtu došlo v dubnu, kdy inkaso bylo o 1,38 mld. Kč vyšší než by odpovídalo měsíční alikvotě. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1996 bylo celkové inkaso dosažené k 30. 4. 1997 vyšší o 5,43 mld. Kč, tj. o 3,7%. Z toho výnos za měsíc duben vykázal oproti dubnu 1996 vzestup dokonce o 6,50 mld. Kč neboli o 16,0%. Na toto zlepšení v plnění rozpočtu měly vliv příjmové položky, jejichž měsíční výnos byl v dubnu vyšší než by odpovídalo alikvotě, a to zejména daň z přidané hodnoty (11,1%), spotřební daně (8,6%), silniční daň (24,4%) a nedaňové příjmy (10,1%). U daně z přidané hodnoty se jednalo o pravidelný čtvrtletní výkyv, který souvisel se splatností daně u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. Také u silniční daně byla v dubnu splatná čtvrtletní záloha na daň. Na úrovni měsíční alikvoty (8,3%) bylo v dubnu i inkaso daně z příjmů právnických osob, a to vlivem skluzu určité části plateb z března.

Poměrně příznivý trend ve vývoji příjmů pokračoval i v květnu 1997. Celkové příjmy státního rozpočtu byly sice o 7,24 mld. Kč nižší než v předchozím měsíci, avšak tento pokles se opakuje každoročně a souvisí s termínovým kalendářem splatnosti jednotlivých daní (zejména DPH). Důležité je, že ve srovnání s květnem 1996 celkové příjmy státního rozpočtu vykázaly v květnu 1997 výrazný vzestup, a to o 16,9%.

Celkové inkaso příjmů státního rozpočtu k 31. 5. 1997 činilo 193,80 mld. Kč, tj. 35,3% ročního rozpočtu. Zaostávání za odpovídajícím alikvotním plněním dosáhlo -35,0 mld. Kč. Ukazatel alikvotního plnění však nebere v úvahu sezónní výkyvy v inkasu příjmů státního rozpočtu, které jsou v 1. pololetí zvlášť výrazné a nižší než alikvotní plnění bývá v této části roku běžné. Za předpokladu obdobného průběhu sezónnosti inkasa jako v předchozích letech (v roce 1995 se období leden - květen podílelo na celoročních příjmech 37,3%, v roce 1996 činil tento podíl 37,8%), lze odhadnout, že reálný propad v příjmech státního rozpočtu činil k 31. 5. 1997 cca -12 mld. Kč. Ve srovnání s obdobným propočtem provedeným k 31. 3. 1997 došlo v průběhu dubna a května ke snížení takto propočteného propadu o cca 4 mld. Kč.

I když po mimořádně nepříznivém 1. čtvrtletí přinesly duben a květen pozitivnější tendence, je v současné době zatím velmi obtížné činit závěry o předpokládaných celoročních výsledcích 1997 v oblasti celkových příjmů státního rozpočtu.

3. Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu byly v 1. čtvrtletí čerpány v mírně nižší úrovni, tj. 21,0% schváleného ročního rozpočtu včetně rozpočtových opatření provedených v období 1. čtvrtletí, oproti 21,3% čerpaných výdajů ve stejném období roku předchozího, a to především vlivem pomalejšího tempa čerpání neinvestičních výdajů rozpočtových organizací a investičních výdajů a dotací celkem.

V rámci neinvestičních výdajů byly výdaje rozpočtových organizací v absolutním vyjádření proti stejnému období minulého roku o 4,43 mld. Kč (o 14,0%) nižší a investiční výdaje a dotace celkem poklesly o 1,60 mld. Kč (o 16,8%). Čerpání výdajů rozpočtových organizací je v relaci ke schválenému ročnímu rozpočtu včetně rozpočtových opatření o 0,8 procentního bodu rychlejší než v roce 1996 a naopak je tomu u investičních výdajů a dotací celkem, jejichž čerpání je o 3,4 procentního bodu pomalejší.

Ze Zprávy vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997 vyplývá, že v důsledku značného časového odstupu od doby přípravy návrhu státního rozpočtu na r. 1997 musely být některé ukazatele schváleného rozpočtu upraveny a korigovány rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu 1. čtvrtletí. Těmito úpravami zůstala nedotčena, v souladu se zákonem, vyrovnanost státního rozpočtu.

Rozpočtovými opatřeními byl zvýšen rozpočet neinvestičních výdajů celkem o 0,08 mld. Kč (o 0,02%), příspěvků na činnost příspěvkovým organizacím o 0,19 mld. Kč (o 0,4%), dotací, plateb a příspěvků o 0,44 mld. Kč (o 0,2%), ostatních dotací a příspěvků o 0,77 mld. Kč (o 5,4%), dotací jiným rozpočtům o 0,47 mld. Kč (o 2,3%), v tom dotací územním rozpočtům o 0,47 mld. Kč (o 2,5%), investičních účelových prostředků pro územní orgány o 0,03 mld. Kč (o 0,2%). Naproti tomu rozpočet výdajů rozpočtových organizací v rámci neinvestičních výdajů celkem byl snížen o 0,55 mld. Kč (o 0,4%), dotací podnikatelským subjektům o 0,04 mld. Kč (o 0,14%), plateb do zahraničí o 0,76 mld. Kč (o 50,7%) a investičních výdajů a dotací celkem o 0,07 mld. Kč (o 0,1%).

Čerpání rozpočtových prostředků na jednotlivé druhy neinvestičních a investičních výdajů za 1. čtvrtletí, stejně jako v dubnu a květnu, je nerovnoměrné a diferencované podle účelového určení těchto výdajů.

Běžné výdaje za 1. čtvrtletí 1997 byly čerpány ve výši 105,44 mld. Kč (22,0% ročního rozpočtu). V porovnání s 1. čtvrtletím r. 1996 byly o 9,5% vyšší (o 9,16 mld. Kč), avšak tempo jejich čerpání bylo o 0,2 procentního bodu pomalejší.

Výdaje zahrnující oblast sociálního zabezpečení - transfery domácnostem - představují 38,7% výdajů státního rozpočtu na rok 1997 (212,49 mld. Kč). Výrazný nárůst této skupiny výdajů (ve schváleném rozpočtu na r. 1997 byly výdaje na sociální zabezpečení stanoveny v objemu o 58,50 mld. Kč vyšším než činily skutečné výdaje za rok 1996) byl ovlivněn tím, že potřebné rozpočtové prostředky pro rok 1997 na dávky státní sociální podpory byly do transferů domácnostem přesunuty z kapitoly Všeobecná pokladní správa, zatímco v r. 1996 byly rozpočtovány v této kapitole a v průběhu roku převedeny územním rozpočtům, a nebyly tudíž v této skupině výdajů zahrnuty.

Obdobně pro porovnání vynaložených výdajů za 1. čtvrtletí se stejným obdobím r. 1996 je nutné vzít v úvahu výše uvedenou metodickou změnu. Nárůst výdajů na sociální zabezpečení bez jejího zohlednění představuje 14,08 mld. Kč (44,1%), avšak ve srovnatelné úrovni, tzn. po zahrnutí částky 5,06 mld. Kč, uvolněné z kapitoly Všeobecná pokladní správa územním rozpočtům k 31. 3. 1996 účelově na dávky státní sociální podpory, jejichž výplatu provádějí okresní úřady, je tento nárůst nižší, a to 9,02 mld. Kč (22,9%), Z celkového objemu výdajů do této oblasti za 1. čtvrtletí 1997 (48,37 mld. Kč) představují důchody 33,70 mld. Kč (69,7%), dávky státní sociální podpory 7,53 mld. Kč (15,6%), ostatní dávky sociálního zabezpečení 6,36 mld. Kč (13,1%) a výdaje na státní politiku zaměstnanosti 0,89 mld. Kč (1,8%). V porovnání s 1. čtvrtletím loňského roku byly výdaje na důchody o 8,16 mld. Kč (o 31,9%) a na státní politiku zaměstnanosti o 0,30 mld. Kč (o 50,4%) vyšší. Čerpání výdajů na sociální zabezpečení probíhá rovnoměrně, alikvotu překročily pouze výdaje na státní politiku zaměstnanosti (o 0,12 mld. Kč, tj. o 15,5%).

Neinvestiční výdaje rozpočtových organizací (bez výdajů na sociální zabezpečení a některých výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa) byly za 1. čtvrtletí čerpány ve výši 27,27 mld. Kč, tj. 19,2% upraveného rozpočtu (proti schválenému je upravený rozpočet nižší o 0,55 mld. Kč). U těchto výdajů je charakteristické, že jejich čerpání v prvních třech měsících je velmi nízké a soustřeďuje se do druhé poloviny roku a zejména do jeho závěru. Vykázaný absolutní pokles těchto výdajů proti 1. čtvrtletí r. 1996 (o 4,43 mld. Kč, tj. o 14,0%) je ovlivněn tím, že ve výdajích rozpočtových organizací k 31. 3. 1996 jsou zahrnuty výdaje na dávky státní sociální podpory ve výši 5,06 mld. Kč, které byly vykázány jako výdaj rozpočtových organizací určený pro územní orgány (výdaj kapitoly VPS), zatímco ve výdajích čerpaných k 31. 3. 1997 jsou výdaje na dávky státní sociální podpory zahrnuty ve skupině výdajů "Dotace, platby a příspěvky", a to v podskupině "platby a příspěvky obyvatelstvu - sociální zabezpečení (vč. prostředků na státní politiku zaměstnanosti)". Po jejich vyloučení byly zmíněné výdaje čerpané v 1. čtvrtletí 1997 naopak o 0,63 mld. Kč (o 2,4%) vyšší než v 1. čtvrtletí 1996.

Čerpání výdajů rozpočtových kapitol je ve Zprávě vlády hodnoceno v souhrnu za rozpočtové a příspěvkové organizace celkem, bez výdajů na sociální zabezpečení a bez kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z tohoto hodnocení vyplývá, že takto pojaté výdaje rozpočtových kapitol byly za 1. čtvrtletí čerpány v cca 11,2 mld. Kč nižším rozsahu než činí alikvota a tempo čerpání bylo pomalejší než v předchozím roce (o 0,5 procentního bodu). Výdaje za všechny kapitoly byly v průměru čerpány na 20,99%. Alikvotu nepřekročila žádná kapitola, naopak 13 kapitol nedosáhlo hranice 15,0%.

Jedním z nejrychleji rostoucích druhů výdajů jsou příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím. Jak ze Zprávy vlády - Tabulková část, tab. č. 2 - vyplývá, v 1. čtvrtletí byly poskytnuty ve výši přesahující o 1,69 mld. Kč (o 15,0%) úroveň alikvoty a čerpány na 28,7% ročního rozpočtu upraveného rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu 1. čtvrtletí. V relaci k upravenému rozpočtu těchto výdajů na základě usnesení vlády ze dne 16. 4. 1997 č. 229 (rozpočet na rok 1997 po vázání výdajů podle jednotlivých kapitol) přesahuje poskytnutý objem rozpočtových prostředků úroveň alikvoty o 2,56 mld. Kč (o 24,6%) a výdaje byly čerpány na 31,2%. V textové části Zprávy vlády uváděné čerpání 14,3 mld. Kč (23,8%) za období 1. čtvrtletí 1997 však zahrnuje kromě příspěvků na činnost příspěvkovým organizacím rovněž čerpání ostatních dotací a příspěvků, s odůvodněním, že čerpání příspěvků na činnost příspěvkovým organizacím a čerpání ostatních dotací a příspěvků nelze posoudit samostatně, neboť v pokladním plnění státního rozpočtu jsou tyto prostředky zahrnuty v jedné částce. NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že v tabulkové části Zprávy vlády jsou obsaženy údaje o čerpání uvedených skupin výdajů za 1. čtvrtletí 1997 odděleně (údaje zpracované z výkazů kapitol Fin 2 - 04 U) a lze je proto posoudit samostatně. Hodnocení obsažené v textové části Zprávy vlády je z tohoto důvodu nepřesné a nekonkretizuje příčiny výrazného růstu výdajů na příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím. Zároveň NKÚ odkazuje na tu část svého stanoviska k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu za rok 1996 (viz bod 13 stati "Poznatky, připomínky, doporučení"), v němž poukazuje na zatěžování výdajové strany státního rozpočtu (z důvodu pomalé transformace příspěvkových organizací v organizace obecně prospěšné nebo podnikatelské).

Rozpočet ostatních dotací a příspěvků na rok 1997 byl proti schválenému rozpočtu na rok 1996 zvýšen o 21,2% (o 2,49 mld. Kč). Rozpočtovými opatřeními provedenými v 1. čtvrtletí 1997 byl jejich schválený rozpočet na r. 1997 zvýšen o 5,4% (o 0,77 mld. Kč). V textové části Zprávy vlády se uvádí, jak již bylo zmíněno, že jejich čerpání nelze samostatně posoudit. Z údajů obsažených v tabulkové části Zprávy vlády (Celkové výdaje státního rozpočtu ČR podle kapitol) však vyplývá, že tyto dotace a příspěvky byly v 1. čtvrtletí čerpány v relativně nízkém objemu (1,33 mld. Kč, tj. 8,9% upraveného ročního rozpočtu). Úpravami na základě usnesení vlády č. 229/1997 byl schválený rozpočet snížen o 4,4% (o 0,62 mld. Kč). NKÚ je toho názoru, že čtvrtletní zprávy o plnění státního rozpočtu by měly hodnotit věcné zaměření a čerpání ostatních dotací a příspěvků, a to v souladu s členěním výdajů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na rok 1997.

Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly za 1. čtvrtletí v souhrnu čerpány na úrovni alikvoty a v porovnání s 1. čtvrtletím loňského roku byly poskytnuty v objemu o 12,2% (o 0,79 mld. Kč) vyšším. Nejvyšší nárůst zaznamenaly dotace poskytnuté v resortu Ministerstva zemědělství (o 156,4%), naopak pokles vykázaly dotace v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu (-2,7%). Dotace hrazené z výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa byly v 1. čtvrtletí poskytnuty v nižším objemu než v loňském roce, avšak jejich čerpání převýšilo o 4,2 procentního bodu úroveň alikvoty. Je to způsobeno nadproporcionální dynamikou čerpání cenových dotací poskytovaných vlastníkům vytápěných domovních objektů. Rozpočet dotací na teplo, který byl v letošním roce snížen proti schválenému rozpočtu narok 1996 o 1,80 mld. Kč (o 28,6%) na 4,50 mld. Kč, byl za 1. čtvrtletí 1997 již z 61,5% vyčerpán. Za čtyři měsíce byly dotace čerpány v objemu 76,4% (3,44 mld. Kč) a za pět měsíců již v objemu 92,0% (4,14 mld. Kč) ročního rozpočtu. Lze proto očekávat, a konstatuje to také Zpráva vlády, že ani v letošním roce nebude stanovená částka postačovat. Za celý rok 1996 byly tyto dotace čerpány ve výši 7,02 mld. Kč, tj. 101,7% upraveného (111,4% schváleného) rozpočtu, který byl tak překročen o 0,12 mld. Kč.

NKÚ upozorňuje na nutnost řešit včas krytí zvýšené potřeby prostředků na dotace na teplo, která by měla být zčásti kryta zvýšením maximální ceny tepelné energie pro uživatele k 1. 7. 1997 ze současných 180,- Kč na 250,- Kč/Gigajoul.

Kapitálové výdaje čerpáním ve výši 12,1% jsou pod průměrem výdajové strany státního rozpočtu o 8,9 procentního bodu. V porovnání s neinvestičními výdaji jsou v relaci nižší dokonce o 9,9 procentního bodu (v roce 1996 činil rozdíl 6,7 bodu).

Zatímco výdaje celkem a neinvestiční výdaje jsou ve svém objemu vyšší než tytéž kategorie v 1. čtvrtletí roku 1996 (108,6%, resp. 109,5%), kapitálové výdaje uskutečněné v 1. čtvrtletí letoška jsou absolutně nižší o 1,6 mld. Kč než ve srovnatelném období loňského roku (index 97/96 činí 0,832).

Ve struktuře kapitálových výdajů se projevuje tradičně nevyváženost mezi rozpočtovými organizacemi na jedné straně a příspěvkovými organizacemi a podnikatelskými subjekty na straně druhé. Nejvyšší čerpání, které se pohybuje nad alikvotou, vykázaly podnikatelské subjekty (25,9%, srovnání s rokem 1996 představuje 360,9%). Ve Zprávě vlády nejsou bohužel vysvětleny příčiny tak výrazného meziročního růstu, který by mohl být mj. důsledkem např. skluzů ve fakturaci z konce minulého roku. Příspěvkové organizace uskutečnily výdaje v relaci 19,9%. V absolutním vyjádření zaujímají významnou pozici rovněž příspěvkové organizace (3 336 mil. Kč), následovány rozpočtovými organizacemi (2 161 mil. Kč) a podnikatelskými subjekty (1 512 mil. Kč). Ekonomická role ostatních investorů je prakticky nevýznamná.

V kapitolním členění se Ústavní soud (čerpání 37,52%), Poslanecká sněmovna (33,88%), Akademie věd (33,48%) a Kancelář prezidenta republiky (26,30%) dostaly nad čtvrtinový podíl z celoroku.

Jiný pohled poskytuje následující tabulka, v níž kritériem je výše realizovaných finančních toků.

Ministerstvo dopravy a spojů, které je s velkým odstupem vpředu před ostatními kapitolami, vykázalo ve vnitřní struktuře kapitálových výdajů poměrně vysokou relaci u systémových investičních dotací poskytnutých podnikatelským subjektům (42,83% s objemem 1 214 100 tis. Kč) a u individuálních investičních dotací příspěvkovým organizacím (33,17% s objemem 1 252 379 tis. Kč).

Při globálním pohledu na kapitálové výdaje stojí za povšimnutí opakování nízkého čerpání v 1. čtvrtletí z let 1995 a 1996, které je protipólem zvýšeného čerpání těchto výdajů naopak v posledních čtvrtletích uplynulých roků.

NKÚ opakovaně upozorňuje na absenci analýzy příčin vyskytujících se cykličností v čerpání kapitálových výdajů subjekty napojenými na státní rozpočet, takže není se znalostí věci odhadnutelný možný vliv rovnoměrnějších toků investičních prostředků na mikroekonomické prostředí a na makroekonomické vztahy.

Na okraj ještě NKÚ musí zmínit drobnou diferenci v údajích o investičních výdajích celkem, jak jsou uvedeny ve Zprávě vlády (upravený rozpočet 65 687 mil. Kč) a v Tabulkové části v tabulce č. 2 ve sloupci "Investiční výdaje celkem" (rozpočet po změnách 65 684 198 tis. Kč, tj. po zaokrouhlení 65 684 mil. Kč),

4. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

Saldo státních finančních aktiv a pasiv se za 1. čtvrtletí letošního roku zlepšilo o 6,7 mld. Kč. Toto zlepšení ovlivnil nárůst věřitelské pozice státu (o 11 mld. Kč), a to zejména růst vládních pohledávek vůči zahraničí a zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB. Oba tyto bloky pohledávek, na které připadá ve struktuře státních finančních aktiv největší podíl, ovlivnilo vyúčtování kreditních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně v rozsahu +10,6 mld. Kč. Ve sledovaném období nebyly v rámci těchto pohledávek realizovány dohodnuté splátky úroků z Ruské federace, což se projevilo v neplnění rozpočtované částky příjmů z vládních úvěrů a negativně se promítlo i do celkové bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu ČR.

Realizované státní záruky se v uplynulém čtvrtletí 1997 zvýšily o 291 mil. Kč. Tyto pohledávky, kde stát v souladu s převzatými garancemi uhradil za nesolventní dlužníky jejich splatné závazky vůči peněžním ústavům, dosáhly již téměř 2 mld. Kč. Realizace provedené v období leden až březen 1997 se týkaly úhrady jistiny úvěru za státní zdravotnická zařízení (256,6 mil. Kč) a úhrady úroků a poplatků za a. s. AERO Vodochody (34,6 mil. Kč).

Pokud se týká rozsahu vnitřních a zahraničních bankovních úvěrů krytých státními zárukami ČR, nebyla v 1. čtvrtletí 1997 žádná nová státní záruka poskytnuta. Ministr financí však vydal ve prospěch České národní banky záruku ve výši 22,5 mld. Kč (na konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru) na základě usnesení vlády ČR č. 51/1997.

Státní finanční pasiva, tj. státní dluh ČR, vzrostla v průběhu hodnoceného období o 4,3 mld. Kč a dosáhla 165,9 mld. Kč. Dlouhodobý záměr ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu na úrovni 158,8 mld. Kč v horizontu roku 2000 se již od letošního roku nedaří plnit vzhledem k nutnosti emitovat státní pokladniční poukázky (dále jen SPP) na krytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu. Objem těchto emisí včetně objemu SPP emitovaných na výsledný rozpočtový schodek za rok 1996, který je charakterizován jako krátkodobý (přechodný) dluh, vzrostl za 1. čtvrtletí t. r. až na částku 11,6 mld. Kč. Pokud jde o úrokové náklady emisí SPP, není ve Zprávě vlády posouzena únosnost zátěže vyčíslením finančního dopadu na státní rozpočet.

Dále pokračovala přeměna přímých úvěrů od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů (tzv. sekuritizace). Z emitovaných státních cenných papírů byl splacen přímý závazek státu u Investiční a poštovní banky, a. s. Spláceny byly také přímé zahraniční závazky státu, tj. půjčky přijaté k podpoře platební bilance a závazky převzaté od ČSOB z titulu zadluženosti centrálního devizového zdroje, a to v celkové výši 1,9 mld. Kč. Tento rozsah snížení vládních závazků však částečně kompenzovaly vyúčtované debetní rozdíly ve výši 637 mil. Kč ze změn kurzů české koruny vůči měnám, v nichž jsou půjčky vedeny (tzv. rektifikace jistiny).

Závěr

Průběh rozpočtového hospodaření v 1. čtvrtletí a ke konci dubna 1997 ukázal, že přes určité zmírnění nepříznivého vývoje rozpočtových příjmů v měsíci dubnu, které je ve Zprávě vlády pozitivně hodnoceno, nebylo ani v závěru uplynulého čtyřměsíčního období dosaženo očekávaného inkasa celkových příjmů státního rozpočtu a v porovnání s výsledkem za 1. čtvrtletí došlo k dalšímu zvýšení záporného rozpočtového salda. Disproporce mezi příjmy a výdaji nadále trvá, což dokumentuje porovnání letošního a loňského čtyřměsíčního období, kdy výdaje se zvýšily o 10,4%, avšak příjmy o 3,7% (resp. po vyloučení převodu ze státních finančních aktiv ve výši 1,5 mld. Kč v r. 1996 o 4,7%), přestože podle schváleného rozpočtu na r. 1997 měly celoročně vzrůst proti skutečnosti r. 1996 o 13,7% a podle zpřesněné predikce o 8,4%. Opatření, která přijala vláda k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v r. 1997 svým usnesením ze dne 16. 4. 1997 č. 229, zejména vázáním rozpočtových prostředků ve výši 25,504 mld. Kč, a usnesením ze dne 18. 6. 1997, k dalšímu vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády (ve výši 16 888 mld. Kč), lze považovat zatím za úměrná k nápravě dosavadních tendencí v ekonomice a nerovnovážného vývoje státního rozpočtu.