Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra pro místní
rozvoj Jaromíra Schneidera a odpověď ministra
pro místní rozvoj Jaromíra Schneidera na
tuto interpelaci. Pan poslanec Jan Bláha požádal
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace:172
Poslanec
Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
V Praze dne 10. března 1997
Vážení páni ministři,
dne 30. října 1991 schválila vláda
české republiky usnesením č. 444/91
územní ekologické limity těžby
v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení
byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského
úřadu Most nově stanoven dobývací
prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území
lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO,
k odtěžení vrchu "Farářka",
který je přírodní bariérou
chránící Chomutov a přilehlé
obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením
by však došlo k otevření terénu
a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce
narušena a těžce poškozena industriální
exploatací a intenzivní těžební
činností, by v důsledku toho došlo ještě
k závažnějším následkům.
Z obavy před zhoršením ekologických
podmínek, zadal referát životního prostředí
Okresního úřadu v Chomutově pod
č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování
dvou nezávislých studií, jejichž cílem
bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu
Farářka, ležícího jihovýchodně
od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické
podmínky města a nejbližších okolních
obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto
lokalitách.
První studie, zpracovaná kolektivem Akademie
věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav
VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993
pod názvem "Vliv vrchu Farářka na
kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky",
úplné odtěžení vrchu Farářka
nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili
především tím, že otevření
velkolomů a jejich neustálé expandování
do ostrovů původní krajiny způsobuje
značné změny reliéfu krajinných
úseků a tím i celého postiženého
území na úkor zasídlených společenstev
a především pak na úkor vitálních
funkcí zbývající nativní krajiny
jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka"
má mimořádně důležitou
funkci v místech dotyku se zónou těžebních
aktivit. Působí jako jistý limitující
hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou
krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující
nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická
záruka obrany před průnikem aktivit technosféry
do posledního ještě funkčního
pásma vitální krajiny.
Druhá studie, zpracovaná Báňskými
projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer
PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a
Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993
pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky
na kvalitu ovzduší obcí po skončení
činnosti Dolů Nástup Tušimice",
jeho odtěžení naopak doporučila.
Svoje stanovisko odůvodňují tím,
že při realizaci navrhovaných opatření
(náspy se zelení a ochranné vegetační
pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana
obcí a okolí před imisemi.
Odlišné závěry obou uvedených
studií, byly odůvodněny použitím
rozdílných větrných růžic
(četnost a proudění větrů)
jednotlivých zpracovatelů. Přitom při
srovnání jednotlivých tabulek "Relativní
činnost větru (%)" u obou studií,
jsou výsledky téměř shodné.
Mimo výše uvedené studie však existuje
ještě klimatologická studie z července
1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na
kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení
činnosti DNT", kterou na základě
objednávky Báňských projektů
Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky
ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel
FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje
na nepříznivé ekologické důsledky,
kdy i přes všechna opatření s pokračující
těžbou bude pokračovat zvyšování
koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním
vrchu Farářka dojde k poklesávání
terénu. Přes přijímaná opatření
(větrolamy, umělé valy) dojde k otevření
terénu na východ až jihovýchod a tím
se budou zesilovat podmínky pro další šíření
prašnosti a v neposlední řadě šíření
přízemních mlh, které budou vznikat
v ohniskách těžebních jam. Nejvíce
přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE,
BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí
NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné
počítat s tím, že uměle vytvářené
porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost
proudění. Nelze zde počítat s ideálním
utlumujícím účinkem na šíření
prachu, který bude nesporně nejvíce negativním
činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.
Celkově je třeba zvážit ekonomická
hlediska prospěšnosti pokračující
povrchové těžby s nepříznivým
dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí
výše uvedených osad, ale i na další
region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO,
kde začíná kromě jiného i chmelová
vegetace.
Závěry Českého hydrometeorologického
ústavu Ústí nad Labem však Báňské
projekty Teplice a. s. při zpracování své
studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry
zatajili i před veřejností.
Z výše uvedených důvodů kladu
tyto otázky:
a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
územním ekologickým limitům těžby
v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?
2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
rozšíření dobývacího prostoru
Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním
vrchu Farářka, včetně všech s
tím spojených nepříznivých
dopadů na ekologické podmínky krajiny?
3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je ekonomické hledisko pokračující
povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak
důležité, že nerespektuje doporučení
odborných studií ani upozornění na
negativní dopad při realizaci odstranění
vrchu Farářka?
3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
4) Pokládá MPO přístup vedení
Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob
jejího jednání s občany a obcemi (předkládá
nepravdivé informace) za správné?
c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA
1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je v zájmu úspěšného a
zdravého rozvoje výše uvedeného regionu,
aby přes avízované nepříznivé
dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření
odborných institucí i nesouhlasná vyjádření
obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci
krajiny a životních podmínek v regionu?
V Praze dne 14. dubna 1997 | |
Č. j. 2489/97/385 -33 | |
Příloha 2 listy |
Vážený pane předsedo,
Vaším prostřednictvím mi byla postoupena
interpelace poslance pana Jana Bláhy k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka a k problematice
životního prostředí regionu.
V příloze Vám na vědomí zasílám
kopii své odpovědi panu poslanci.
S pozdravem
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
Praha
V Praze dne 10. dubna 1997 | |
Č. j. 2489 97 385 - 33 |
Vážený pane poslanče,
k otázkám, které jste mi položil prostřednictvím
Vaší interpelace č. 172 a které byly
směrovány k Ministerstvu pro místní
rozvoj Vám sděluji:
K otázce č. 1. Jaké stanovisko zaujímá
MMR k rozšíření dobývacího
prostoru Tušimice v souvislosti s odstraněním
vrchu Farářka.
V souvislosti s usnesením vlády ČR č.
444 ze dne 30. 10. 1991, "Ke zprávě o územích
a ekologických limitech těžby hnědého
uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné
pánvi" zahájil dne 27. 7. 1992 Obvodní
báňský úřad Most správní
řízení o změně dobývacího
prostoru Tušimice a zrušení dobývacích
prostorů Prunéřov, Kralupy a Droužkovice
I. S ohledem na převedení těchto dobývacích
prostorů, stanovených původně pro
s. p. Doly Nástup Tušimice na novou organizaci, zajišťovala
tento úkol akciová společnost Severočeské
doly Chomutov. Ta svými podáními ze dne 17.
5. 1994 požádala Obvodní báňský
úřad v Mostě o změnu dobývacího
prostoru Tušimice v souladu s citovaným vládním
usnesením č. 444 a zrušení uvedených
tří dobývacích prostorů.
Původní dobývací prostor Tušimice
byl stanoven dne 25. 10. 1977 rozhodnutím FMPE č.
j. 31 21 76 St My 77, jeho změna spočívá
ve zmenšení v těch částech území,
kde byla uhelná substance vytěžena nebo, kde
ji není možné v současné době
vydobýt v důsledku omezení vyplývajících
z usnesení vlády ČR č. 444 a ve zvětšení
o některé části dobývacích
prostorů Prunéřov, Kralupy a Droužkovice
I., kde bude možno provádět dobývání
bilančních zásob hnědého uhlí.
V žádném případě však
nejde nová hranice dobývacího prostoru Tušimice
za hranice dnes platných dobývacích prostorů.
Tato skutečnost vyplývá z toho, že nový
dobývací prostor Tušimice bude mít plochu
cca 42 km2, přičemž plocha původních
dobývacích prostorů byla cca 62 km2.
Nejedná se tedy o zvětšení dobývacích
prostorů.
Všechny bilanční zásoby hnědého
uhlí, které nejsou pokryty dobývacím
prostorem Tušimice byly převedeny do nebilančních
zásob uhlí. Ve smyslu horního zákona
je však území mezi hranicí původních
dobývacích prostorů a dnešní
hranicí chráněného ložiskového
území chráněno. Aby se předešlo
jeho chránění plošnou stavební
uzávěrou a následně potřebou
ve všech jednotlivých případech stavební
činnosti, žádat o výjimku MŽP ČR,
územní odbor Chomutov, byl na základě
návrhu OkÚ Chomutov vydán dne 13. 3. 1995
souhrnný souhlas pro obce Droužkovice a dotčené
části obcí Černovice, Spořice
a Březno.
K otázce č. 2. Je v zájmu úspěšného
a zdravého rozvoje výše uvedeného regionu,
aby přes avizované nepříznivé
dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření
odborných institucí i nesouhlasné vyjádření
obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci
krajiny a životních podmínek v regionu.
Referát životního prostředí OkÚ
Chomutov žádal zpracování dvou nezávislých
studií na posouzení dopadů odtěžením
vrchu Farářka na životní prostředí.
První studii zpracoval kolektiv Akademie věd a ve
svém závěru autoři odtěžení
vrchu Farářka nedoporučují.
Druhá studie, zpracovaná Báňskými
projekty Teplice a. s. odtěžení Farářky
naopak doporučovala.
Obě předložené studie nejsou ale zcela
porovnatelné, protože nevycházejí zřejmě
ze stejného zadání. Zatímco studie
BP Teplice a. s. (dále jen studie č. 2) se týká
známé situace po ukončení těžby,
studie Akademie věd (dále jen studie č. 1)
zkoumá vliv Farářky v době, kdy těžba
probíhá. Dochází zde tedy ke zkoumání
situace, která je rozdílná časově
i místně, neboť jestliže se studie č.
2 zabývá dopadem vlivů na obce bezprostředně
položené v okolí lomu, studie č. 1 popisuje
naopak dopady na oblast vzdálenější,
t. j. na oblast kotliny Chomutovky.
Pokud se týká materiálu upracovaného
Českým hydrometeorologickým ústavem
Ústí nad Labem, pak tento materiál byl k
dispozici BP Teplice a. s. při zpracování
jejich studie. Uvádí se to v úvodu jejich
studie, že při zpracování dokumentace
se vycházelo z těchto zpracovaných studií:
- Ekologické řešení krajiny po ukončení
činnosti DNT 2. část - autor BP Teplice 193
- Klimatologická studie "Zhodnocení vlivu Farářky
na kvalitu ovzduší okolních obcí po
skončení činnosti DNT - autor ČMHÚ
Ústí nad L. 793
- Ekologická tvorba krajiny po ukončení činnosti
DNT - autor BP Teplice a. s. 693.
Při oponentuře obou studií na Okresním
úřadě se nedošlo k jednoznačným
závěrům, týkajícím se
míry zhoršení životních podmínek
regionu. K zamezení potencionálního nebezpečí
zhoršení životních podmínek v okolních
obcích byla přijata opatření k návrhu
budoucích rekultivačních opatření.
Nebyly shledány takové jednoznačné
důvody, které by vedly ke změně územních
a ekologických limitů těžby obsažených
ve výše citovaném vládním usnesení.
S pozdravem
Vážený pan
Jan Bláha
poslanec
Poslanecká sněmovna