Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra průmyslu
a obchodu Vladimíra Dlouhého a odpověď
ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého
na tuto interpelaci. Pan poslanec Jan Bláha požádal
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 172
Poslanec
Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
V Praze dne 10. března 1997
Vážení páni ministři,
dne 30. října 1991 schválila vláda
české republiky usnesením č. 444/91
územní ekologické limity těžby
v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení
byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského
úřadu Most nově stanoven dobývací
prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území
lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO,
k odtěžení vrchu "Farářka",
který je přírodní bariérou
chránící Chomutov a přilehlé
obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením
by však došlo k otevření terénu
a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce
narušena a těžce poškozena industriální
exploatací a intenzivní těžební
činností, by v důsledku toho došlo ještě
k závažnějším následkům.
Z obavy před zhoršením ekologických
podmínek, zadal referát životního prostředí
Okresního úřadu v Chomutově pod
č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování
dvou nezávislých studií, jejichž cílem
bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu
Farářka, ležícího jihovýchodně
od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické
podmínky města a nejbližších okolních
obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto
lokalitách.
První studie, zpracovaná kolektivem Akademie
věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav
VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993
pod názvem "Vliv vrchu Farářka na
kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky",
úplné odtěžení vrchu Farářka
nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili
především tím, že otevření
velkolomů a jejich neustálé expandování
do ostrovů původní krajiny způsobuje
značné změny reliéfu krajinných
úseků a tím i celého postiženého
území na úkor zasídlených společenstev
a především pak na úkor vitálních
funkcí zbývající nativní krajiny
jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka"
má mimořádně důležitou
funkci v místech dotyku se zónou těžebních
aktivit. Působí jako jistý limitující
hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou
krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující
nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická
záruka obrany před průnikem aktivit technosféry
do posledního ještě funkčního
pásma vitální krajiny.
Druhá studie, zpracovaná Báňskými
projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer
PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a
Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993
pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky
na kvalitu ovzduší obcí po skončení
činnosti Dolů Nástup Tušimice",
jeho odtěžení naopak doporučila.
Svoje stanovisko odůvodňují tím,
že při realizaci navrhovaných opatření
(náspy se zelení a ochranné vegetační
pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana
obcí a okolí před imisemi.
Odlišné závěry obou uvedených
studií, byly odůvodněny použitím
rozdílných větrných růžic
(četnost a proudění větrů)
jednotlivých zpracovatelů. Přitom při
srovnání jednotlivých tabulek "Relativní
činnost větru (%)" u obou studií,
jsou výsledky téměř shodné.
Mimo výše uvedené studie však existuje
ještě klimatologická studie z července
1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na
kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení
činnosti DNT", kterou na základě
objednávky Báňských projektů
Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky
ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel
FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje
na nepříznivé ekologické důsledky,
kdy i přes všechna opatření s pokračující
těžbou bude pokračovat zvyšování
koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním
vrchu Farářka dojde k poklesávání
terénu. Přes přijímaná opatření
(větrolamy, umělé valy) dojde k otevření
terénu na východ až jihovýchod a tím
se budou zesilovat podmínky pro další šíření
prašnosti a v neposlední řadě šíření
přízemních mlh, které budou vznikat
v ohniskách těžebních jam. Nejvíce
přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE,
BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí
NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné
počítat s tím, že uměle vytvářené
porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost
proudění. Nelze zde počítat s ideálním
utlumujícím účinkem na šíření
prachu, který bude nesporně nejvíce negativním
činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.
Celkově je třeba zvážit ekonomická
hlediska prospěšnosti pokračující
povrchové těžby s nepříznivým
dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí
výše uvedených osad, ale i na další
region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO,
kde začíná kromě jiného i chmelová
vegetace.
Závěry Českého hydrometeorologického
ústavu Ústí nad Labem však Báňské
projekty Teplice a. s. při zpracování své
studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry
zatajili i před veřejností.
Z výše uvedených důvodů kladu
tyto otázky:
a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
územním ekologickým limitům těžby
v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?
2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
rozšíření dobývacího prostoru
Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním
vrchu Farářka, včetně všech s
tím spojených nepříznivých
dopadů na ekologické podmínky krajiny?
3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je ekonomické hledisko pokračující
povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak
důležité, že nerespektuje doporučení
odborných studií ani upozornění na
negativní dopad při realizaci odstranění
vrchu Farářka?
3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
4) Pokládá MPO přístup vedení
Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob
jejího jednání s občany a obcemi (předkládá
nepravdivé informace) za správné?
c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA
1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je v zájmu úspěšného a
zdravého rozvoje výše uvedeného regionu,
aby přes avízované nepříznivé
dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření
odborných institucí i nesouhlasná vyjádření
obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci
krajiny a životních podmínek v regionu?
V Praze dne 8. dubna 1997 | |
Č.j.: 10386/97/4110/1000 | |
PID: MIPOX002SCZT |
Vážený pane předsedo,
v souladu se zákonem č. 90/1995 Vám v příloze
zasílám odpovědi na otázky vznesené
v rámci interpelace pana poslance Jana Bláhy, které
se tykají problematiky odtěžení vrchu
Farářka u Chomutova.
S pozdravem
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky
Praha
V Praze dne 8. dubna 1997 | |
Č.j.: 10386/97/4110/1000 | |
PID: MIPOX002SCZT |
Vážený pane poslanče,
v příloze Vám zasílám odpověď
na Vaši interpelaci ve věci problematiky odtěžení
vrchu Farářka u Chomutova.
S pozdravem
Vážený pan
Jan Bláha
poslanec
Poslanecká sněmovna
Parlament České republiky
Praha
1. Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka
Rozhodnutím OBÚ v Mostě ze dne 9. 8. 1994
byl Dolům Nástup Tušimice stanoven nový
dobývací prostor (DP). Kolem obcí Málkov,
Černovice, Spořice, Droužkovice a Březno
je DP veden tak, aby byly dodrženy hranice územních
limitů dle usnesení vlády č. 444 ze
dne 30. 10. 1991. Stanovením DP vzniká důlní
organizaci kromě jiného i povinnost vyplývající
z horního zákona, a to hospodárného
využití ložiska v rozsahu DP.
Vrch Farářka se nachází v DP a v rozhodnutí
OBÚ nejsou stanovena žádná omezení
ve vztahu k jeho odtěžení. V žádném
případě se tedy nejedná o rozšíření
DP v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka.
2. Je ekonomické hledisko pokračující
povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak
důležité, že nerespektuje doporučení
odborných studií ani upozornění na
negativní dopad při realizaci odstranění
vrchu Farářka?
Podle současně platné studie báňských
postupů lomu dosáhne 1. skrývkový
řez vrchu Farářka obce Droužkovice kolem
roku 2020. S těžbou uhlí pod Farářkou
bude započato po roce 2020. Tento postup je podmíněn
ročními těžbami uhlí 15 mil.
tun do roku 2000 a 13 mil. tun po roce 2000. Pokud by se porubní
fronta zastavila před vrchem, nebylo by vytěženo
cca 50 mil. tun uhlí.
Ekonomické dopady nespočívají pouze
v nemožnosti dalšího zásobování
energetických zdrojů uhlím, ale i v nemožnosti
dotvořit ekologicky stabilní krajinu podle studie
"Dlouhodobý generel zahlazení důlní
činnosti" a v nemožnosti vytvořit dostatečné
finanční zdroje v rezervě na tuto činnost.
Zkrácením životnosti dolu budou především
chybět skrývkové hmoty na dotvarování
krajiny a vytvoření optimální zbytkové
jámy u obce Březno.
Studie "Dlouhodobý generel zahlazení důlní
činnosti" byla zpracována na základě
studie báňských postupů do vyuhlení
dolu ve smyslu usnesení vlády č. 443 z roku
1991. Tento dokument byl vytvořen za úzké
spolupráce s odborem životního prostředí
OkÚ Chomutov, a i když neexistuje legislativa, která
by řešila jeho schválení, je považován
za závazný.
3. Převezme MPO odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu v souvislosti
s rozšířením dobývacího
prostoru v případě odstranění
vrchu Farářka?
Hospodárné využívání ložiska
v rozsahu DP je realizováno v souladu s povinnostmi vyplývajícími
z horního zákona a tento DP byl stanoven rozhodnutím
OBÚ v Mostě. Tento způsob a rozsah důlní
činnosti je garantem dotvoření ekologicky
stabilní krajiny a je v souladu s "Dlouhodobým
generelem zahlazení důlní činnosti".
Ochranná opatření obcí, která
v současné době Doly Nástup realizují
v hodnotě cca 150 mil. Kč by negativní vlivy
měla podstatně zmenšit. Rokem 1998 budou ukončeny
zalesněné valy kolem obce Černovice a lesní
pásy kolem obcí Spořice, Březno a
Droužkovice. V době těžení uhlí
pod Farářkou, vlastně v závěru
životnosti dolu, sehrají již vzrostlé
lesní pásy pozitivní roli.
Nelze proto tvrdit, že v regionu pokračuje devastace
krajiny. V regionu probíhá důlní činnost
v souladu s platnou legislativou a při bezkonfliktní
spolupráci s příslušnými obcemi.
Proces minimalizace negativních vlivů této
činnosti je trvalým cílem všech zainteresovaných
orgánů a organizací a tedy i MPO.
4. Pokládá MPO přístup vedení
Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob
jejího jednání s občany a obcemi (předkládá
nepravdivé informace) za správné?
Pozitivní přístup k ekologii krajiny nejen
Dolů Nástup Tušimice, ale celé a. s.
Severočeské doly je zřejmý z realizovaného
programu ekologických staveb. Místním elektrárnám
byly poskytnuty prostory k ukládání produktů
odsíření a na Dolech Nástup Tušimice
byla vybudována regionální skládka
odpadů, jejíž akcionáři jsou
i okolní města.
Program ekologických staveb je zaměřen na
řešení čistoty ovzduší,
vod a na zlepšování pracovních a rekreačních
podmínek. Rozsáhlý program rekultivačních
a sanačních prací je pravidelně konzultován
a kontrolován OBÚ, OkÚ, MŽP a zástupci
měst a obcí. Města a obce jsou také
zastoupena v dozorčí radě a. s. SD Chomutov
tak, aby mohla účinněji prosazovat svoje
názory a záměry.
Pro ilustraci rozsáhlých ekologických aktivit
a. s. Severočeské doly je přiložen materiál
"Zelené plíce černého severu".