Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předkládá:

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády

Zpracoval:

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády a

ministr zemědělství ČR

Vláda

I. schvaluje stanovisko k návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1997 (dále jen "návrh rozpočtu") uvedené v příloze tohoto usnesení (dále jen "stanovisko");

II. ukládá místopředsedovi vlády a ministru zemědělství předložit návrh rozpočtu spolu se stanoviskem předsedovi Vlády k podpisu;

III. pověřuje

1. předsedu vlády předložit návrh rozpočtu spolu se stanoviskem předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. místopředsedu vlády a ministra zemědělství a předsedu prezidia Pozemkového fondu České republiky odůvodnit stanovisko při projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Provedou:

předseda vlády,

místopředseda vlády a ministr

zemědělství a předseda prezidia

Pozemkového fondu České republiky

Prezidium Pozemkového fondu České republiky předložilo vládě podle § 6 zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb., návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1997.

Vláda projednala návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1997 najednání své schůze dne 18. června 1997 s těmito připomínkami.

l. upozorňuje, ze dosud není rozhodnuto jakou formou budou vypořádány náhrady v letošním roce a dalším období,

2. požaduje urychlené řešení privatizace HMZ z důvodu nehradit v budoucnu výdaje spojené s údržbou a opravami,

3. upozorňuje, že nárůst provozních a investičních nákladů není v souladu s restriktivními opatřeními Ve státní správě přijaté usnesením Vlády ze 16, dubna 1997 č. 228 a č. 229.

V souladu se zákonem ČNR č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky předkládá prezidium Pozemkového fondu České republiky vládě k projednání návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1997 před jeho předložením Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Rozpočet předpokládá příjmy ve výši 1 360 mil. Kč a výdaje ve výši 4 454,4 mil, Kč. Celková finanční bilance PF ČR je aktivní + 1 137,9 mil. Kč. V návrhu rozpočtu jsou použity výchozí údaje ze skutečnosti roku 1996 (shodné s uzávěrkou roku 1996). Při konstrukci provozních a investičních výdajů jsou použity údaje roku 1996 s předpokládaným minimálním nárůstem (8%). V případě výraznějšího pohybu nárůstu cen lze očekávat překročení rozpočtových položek. V těchto položkách není počítáno s rezervami (např. uvažované úpravy nájemného od 1.7.97 a pod.).

Pozemkový fond ČR byl zřízen zákonem č. 569/91 Sb. o Pozemkovém fondu ČR. Jeho hlavními úkoly je zajistit správu zemědělských nemovitostí vymezených zákonem o půdě, poskytovat náhrady oprávněným osobám v souladu s ustanovením téhož zákona a privatizovat státní zemědělský majetek v souladu s rozhodnutími o privatizaci.

I. Hlavní úkoly Pozemkového fondu ČR

1. Úsek privatizace

Pozemkový fond ČR převzal do 31. 12. 1996 k realizaci standartními metodami (přímé prodeje, veřejné soutěže a dražby, bezúplatné převody na obce, prodej na kapitálovém trhu) majetek v účetní hodnotě 25 207 mil. Kč v dále uvedené struktuře:

(*) Kupní cena celkem, která se v jednotlivých formách privatizace snižuje a člení do jednotlivých let podle charakteru splátkového režimu a počtu let splátek.

Předpokládá se, že v roce 1997 se bude ještě privatizovat majetek v účetní hodnotě 9 204 mil. Kč, z toho:

K 1. 1. 1996 bylo na účtu Pozemkového fondu ČR 1 176 074 ks akcií v nominální hodnotě 1000 Kč, tj. 1 176 074 000 Kč.

V průběhu roku 1996 bylo prodáno nebo bezúplatně převedeno 521 406 ks akcií v nominální hodnotě 521 406 000 Kč za 31 028 672 Kč (z toho 111 468 ks bylo převedeno na PGRLF, bezúplatně převedeno na obce a oprávněným osobám celkem 68 063 ks).

K 1. 1. 1997 zůstává na účtu Pozemkového fondu ČR podle výpisu ze SCP 657 382 ks akcií v nominální hodnotě 1000 Kč.

2. Úsek restitucí

Pozemkový fond ČR poskytuje podle § 18a zákona o půdě náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad, nebo kdy před privatizací nebo likvidací státního podniku, případně právnické osoby, jejímž zakladatelem je stát, nebyly nároky oprávněných osob vypořádány a tyto závazky vůči nim převzal PF ČR smlouvou o převzetí dluhu. Podle § 20, odst. 2 zákona o půdě poskytuje PF ČR náhradu v případě, ze nelze zjistit právnickou osobu, která věci uvedené v odst. 1 převzala, nebo jestliže tato právnická osoba zanikla.

Náhrada spočívá v převodu nemovitostí ve vlastnictví státu a správě PF ČR, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši do 10 000 Kč a cenných papírů, které nemají povahu státních dluhopisů (akcie RIF a.s.). Nabyvatelé majetku privatizovaného PF ČR mohou uhradit jeho kupní cenu nevypořádanými nároky na náhrady ze zákona o půdě. Takto lze použít na principu dohody o vzájemném započtení pohledávek dosud nevypořádané nároky na náhrady vůči obcím, okresním úřadům a Pozemkovému fondu ČR (§ 18a, § 20). Za těchto podmínek lze takto hradit i jiné pohledávky, které má PF ČR vůči oprávněným osobám.

Pozemkový fond ČR rovněž podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě může převést nemovitosti ve vlastnictví státu do vlastnictví oprávněných osob jako náhradu podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě.

K 31. 10. 1996 Pozemkový fond ČR

Pozemkový fond ČR v případě, kdy podle § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze pozemky nebo jejich části oprávněné osobě vydat, převede jí bezúplatně jiné pozemky ve vlastnictví státu. Stejně postupuje v případech nároků podle § 11 odst. 3, § 12 nebo § 15 odst. - zákona o půdě.

3. Úsek správy majetku

Pozemkový fond ČR pronajímal k 30. 9. 1996 celkem 948 973 ha zemědělské půdy a ostatního nemovitého majetku (budov a staveb - podle účetní evidence 43 000 objektů) formou 37 015 ks nájemních smluv (z celkového počtu cca 55 000, z nichž část byla ukončena v průběhu činnosti PF ČR).

Objem pronajímaného nemovitého majetku se v průběhu doby existence PF ČR mění v závislosti na postupném uzavírání nájemních smluv v počáteční fázi činnosti PF, projevujícím se nárůstem na takřka současnou úroveň, až do konce roku 1994.

Od té doby dochází prakticky k vyrovnání přírůstku objemu pronajatých nemovitostí s úbytkem v souvislosti s vydáváním restitucí nebo náhrad.

Vývoj příjmů z pronájmů:

Součástí příjmů z pronájmů je i pronájem práva myslivosti na pozemcích ve správě PF ČR (8,7 mil.Kč/rok).

Celkový předpis nájemného od počátku činnosti fondu činí cca 1.3 mld. Kč.

Výše nájemného je ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. ve znění později platných změn a doplňků a interních metodických pokynů stanovena dohodou. To znamená, že v mnoha případech (nízká bonitní cena pozemku, stavba či budova v neuspokojivém stavebnětechnickém stavu, pronájmy pro státní rozpočtové organizace, pronájmy nemovitostí, o něž za obvyklé nájemné není zájem a pod.) nedosahuje ani 1 % z hodnoty pronajímaného nemovitého majetku.

Dalším zdrojem příjmu jsou výnosy z převodů pozemků ve smyslu § 17 odst. 3 písm. c) na osoby, které mají dle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu.

Od doby činnosti PF ČR bylo takto převedeno formou 240 kupních smluv celkem 27,8 ha ZPF za úhrnnou částku 210,2 mil.Kč.

Sekcí správy nemovitostí byly rovněž realizovány 302 směnné smlouvy, v jejichž rámci bylo směněno 697,2 ha ve správě PF za 819,9 ha jiných vlastníků.

Těmito směnami bylo formou doplatků získáno 100.7 mil.Kč.

PF ČR spravuje také hlavní meliorační zařízení (dále jen HMZ) odvodňovací v účetní hodnotě 1,8 mld. Kč a HMZ závlahové v účetní hodnotě 1,9 mld.Kč.

Pro závlahové HMZ je schválen privatizační projekt se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu, který obsahuje 303 privatizovaných jednotek.

V reálné většině se jedná tedy o veřejné soutěže a lze předpokládat, že výnos z privatizace neobsáhne 10 % účetní hodnoty. Dále lze předpokládat, že část závlahových soustav nebude zprivatizována pro nezájem nabyvatelů. Po ukončení privatizace předloží PF ČR návrh, jak s nezprivatizovanými závlahovými zařízeními naložit.

Pokud se týká HMZ odvodňovacích, nebude jejich privatizace v roce 1997 zahájena. Pro stávající neujasněnou problematiku související s privatizací těchto HMZ nebyl privatizační projekt zakladatelem - MZe ČR - zpracován a do současné doby nebyly stanoveny ani zásady pro jeho vypracování.

4. Úsek pohledávek

Ke konci roku 1996 evidoval PF ČR pohledávky po lhůtě splatnosti v nominální hodnotě 2,4 mld. Kč. Z toho řeší sekce majetku PF ČR 390 případů pohledávek po lhůtě splatnosti v nominální hodnotě 1,27 mld. Kč.

Sekce majetku postupuje při vymáhání pohledávek všemi soudními i momosoudními cestami, které umožňuje náš právní řád. Do konce roku 1996 bylo vedeno 129 aktivních soudních sporů, ve kterých se jedná o majetek v celkové hodnotě cca 672 mil. Kč. Bylo podáno 27 návrhů na konkurzní řízení na pohledávky v nominální hodnotě cca 278 mil. Kč. Výše pohledávek uplatněných při likvidaci dlužníka činí cca 1,5 mil. Kč při počtu 14 případů. Nejpracnější, ale i nejúčinnější, metodou řešení pohledávek po lhůtě splatnosti je odstupování od kupních smluv, spojené se zpětvzetím majetku. Tímto způsobem bylo ve sledovaném období řešeno 23 případů s účetní hodnotou zpětvzatého majetku 165 mil. Kč.

Kromě již zmíněných pohledávek po lhůtě splatnosti eviduje Fond ke konci roku 1996 též pohledávky před lhůtou splatnosti v hodnotě cca 5,4 mld. Kč. I tyto pohledávky se mohou stát předmětem represivního vymáhání, neboť jde ve značné části o splátky ze smluv kterému došlo na konci roku 1994.

Nejrozsáhlejší agendou co do výše pohledávek je agenda pohledávek z privatizace. V současné době řeší Fond cca 46% pohledávek po lhůtě splatnosti, tj. 519 mil. Kč. Jejich řešení je obecné zdlouhavé, neboť soudní spory jsou záležitostmi dlouhodobými. Ukončit řešení těchto případů se daří v cca 30%, kdy dojde k zaplacení. U dalších 30% dochází k odstoupení od smlouvy s následnou správou majetku a tato činnost dále zvyšuje nároky na pracovníky Fondu.

II. Celkové příjmy a výdaje

Celkové příjmy a výdaje od počátku existence Fondu (červen 1993) znázorňuje následující přehled:

V oblasti příjmů je patrný meziroční pokles, vyplývající ze snižující se hodnoty objemu privatizovaného majetku v kupních cenách a splátkovosti, snižující se hodnoty pronájmů vlivem vydávaného majetku na restituce. Naopak u výdajů lze předpokládat nárůst, vyplývající jednak z výdajů na správu majetku (zvyšující se výdaje u bytového fondu ve správě PF, výdaje spojené s likvidací nepoužitelného majetku na základě rozhodnutí správních orgánů, údržba a opravy majetku ve správě, financování provozu u majetků, kdy nájemci odstupují od smluv apod.) Rozdíl mezi bilancí příjmů a výdajů je deponován na dlouhodobých termínovaných depozitech, pro běžný chod Fondu je užíváno na běžných účtech průběžně kolem 100 až 150 mil. Kč.

Skutečný stav finanční hotovosti